Česká strojírenská společnost Vzduchotechnik s.r.o. již od 50. let minulého století vyrábí a dodává CBRN-filtroventilační techniku, tedy klíčovou komponentu pro podzemní kryty a bunkry. S jednatelem společnosti Vzduchotechnik s.r.o. Jiřím Svobodou jsme si povídali o současné situaci v oblasti civilní ochrany v ČR a zahraničí.

Pokud je mi známo, v ČR není mnoho firem, které by měly historickou zkušenost s realizací podzemních krytů a bunkrů.

To je pravda. V ČR jsme tu my jako Vzduchotechnik, který má ono výrobní know-how pro realizaci CBRN-filtroventilačních systémů, které tvoří srdce každého krytu. Před revolucí se tyto vyráběly ještě v národním podniku ZVVZ Milevsko. Jejich nástupce se však již výrobou těchto technologií nezabývá. Je tu však ještě firma Tebrix s.r.o., se kterou úzce spolupracujeme. Oni se zabývají stavebními pracemi a dodávají do krytu další nezbytné komponenty. Na internetu naleznete i další české firmy, které tvrdí, že to umí, ale pravdou je, že za sebou nemají žádnou výrobu, know-how a hlavně žádné zkušenosti s praktickou realizací.

Realizace krytu je velmi komplexní záležitost, kryt musí chránit nejen před tlakovými vlnami, ale také před chemickými, biologickými látkami a radiací, proto vedle filtroventilace s CBRN filtry a průvodními systémy potřebujete ještě přetlakové klapky, plynotěsné a balisticky odolné dveře, zálohy energie, případně i úpravnu vody. To se týká případů, kdy se počítá s tím, že v krytu zůstanete třeba i týdny nebo měsíce. My jsme s touto firmou vytvořili natolik těsné spojení, že jsme se rozhodli založit si vlastní alianci, kterou nazýváme Security Bunkers Alliance, abychom byli schopni klientům dodat komplexní řešení kdekoliv na světě. Jsou zde i další firmy-členové např. IBIPC s.r.o., která dodává vysokohodnotové ultrapevné betony například pro situace, kdy klient požaduje ochranu před termobarickými bombami.

To zní zajímavě. Jakou máte vlastně konkurenci v zahraničí?

V okolních státech je situace ještě horší. Například Německo nemá přímo výrobce těchto bezpečnostních technologií, jedna až dvě firmy tam jsou, ale jsou to integrátoři, kteří jsou závislí na komponentech z celého světa. Prostě tento segment prakticky zanikl, protože nikdo nepočítal s válečným konfliktem v evropském prostoru. Polsko nebo Pobaltí jsou ve stejné situaci. Na evropském teritoriu jsou pouze 2-3 výrobní firmy naší úrovně, a to ve Švýcarsku a Finsku.

Jak je podle vás řešena problematika civilní obrany českým státem?

Pojďme se podívat na to, co se reálně děje v obranném segmentu. Zbrojí se. Na prvním místě jsou především ofenzivní technologie, které se urychleně nakupují a naše armáda se jimi vybavuje. Ale na civilní segment se zatím moc nemyslí, náš stát zatím v oblasti civilní ochrany selhává.

Ale máme tu přeci Bezpečností strategii ČR 2023 nebo Obrannou strategii ČR.

Ano, i my jsme si tyto dokumenty analyzovali. Ale co z nich vyplývá? Bezpečnostní strategie ve svém článku 125 pouze deklaruje, že Česko zajistí podmínky a prostředky ochrany obyvatelstva. Konkrétní kroky státu, které by to naplňovaly, však zatím nevidíme. Možná se tím myslí nějaký update IZS v případě válečných hrozeb, možná znovuzavedení branných cvičení a vzdělávání se v této oblasti, třeba v oblasti občanské nauky, což by mohli znovu řešit pedagogové už na základních školách. I to by byl krok dopředu. Obranná strategie je v této věci stejně deklaratorní.

Kdo vlastně dnes spravuje kryty nebo bunkry potenciálně využitelné pro ochranu našich občanů?

Do roku 1989 spadala tato problematika úkrytů pod štáby civilní obrany, každý kryt měl údržbáře a určené krytové družstvo, které pravidelně cvičilo. Kryty byly sice vybaveny jen základním vybavením spočívajícím v technologii filtroventilačního zařízení, včetně náhradních filtrů a dílů a základního nářadí, popř. vybavením pro odpočinek obyvatelstva, ale byly plně funkční. Po roce 89 se situace výrazně změnila, bytové domy a továrny postupně přecházely do soukromého vlastnictví. Města a obce převedly nebo prodaly prostory s úkryty novým vlastníkům objektů, kteří většinou neměli zájem do údržby krytů investovat, a tak byly na jejich žádost vyřazeny i z evidence krytů. Po roce 2000 byl v legislativě nově zakotven pojem civilní ochrana, kterou zajišťují a jejíž úkoly plní zejména hasičské záchranné sbory krajů. Tyto sbory mají také provádět kontrolu stálých úkrytů. V rámci schvalovaných strategických dokumentů po roce 2000 bylo však konstatováno, že na našem území nehrozí válečný konflikt, proto ani HZS ČR nemá dostatek finančních prostředků na udržování zbylých stálých úkrytů. Řada stávajících krytů je tak nepoužitelných. Z naší praxe mohu říci, že beton a někdy i rozvody bývají ještě v pořádku, ale právě filtroventilační jednotky jsou nepoužitelné, stejně tak jako náhradní CBRN filtry v bednách ze začátku 80. let. Berte, prosím, v úvahu, že CBRN filtry mají životnost 10 let.

Co byste tedy doporučoval?

Určitě je třeba vystřízlivět a uvědomit si, jak vážná aktuální geopolitická situace je. Vždyť úlohou státu je především ochrana svých občanů. Situaci je třeba přizpůsobit legislativu. Ideální by bylo čerpat z toho, jaký systém civilní ochrany jsme tady měli dříve a znovu začít vychovávat mladé lidi v této oblasti. A taky by se mělo začít opravdu starat o stávající infrastrukturu, a ještě lépe dostavit novou. Například Finsko je vzorově připraveno, má 50 500 krytů, které celkem pojmou 4,8 mil. obyvatel z 5,5 mil. 91 % z krytů je pak natolik robustních, že vydrží nápor konvenčních zbraní, přičemž 83 % zajistí i ochranu před CBRN hrozbou. Podobně dobře je na tom Švýcarsko. Ostatní evropské země se začínají probouzet do reality a začínají konat. Když se podíváme např. na Polsko, tak zde ministerstvo vnitra už v roce 2022 zadalo hasičskému sboru, aby provedlo analýzu stavu 62 000 registrovaných krytů, zda jsou způsobilé k využití. To samé se děje ve Švédsku prostřednictvím Swedish Civil Contingencies Agency. Intenzivně se této problematice věnuje i Pobaltí, protože oni mají velmi málo krytů. Nedávno jsme třeba revitalizovali několik civilních krytů v Bulharsku. Rumunský stát nás též poptal k prvotnímu posouzení situace. Rád bych upozornil, že v případě reálného konfliktu na našem území a technologickým možnostem firem z naší oblasti a jejich kapacit je nereálné tuto věc napravit v řádu několika měsíců. Je to aktivní práce na několik let, reálně na jednu dekádu.

Jaká je situace ohledně krytů v privátním segmentu?

My vedle velkokapacitních filtroventilačních jednotek, které jsou určeny pro kryty od 300 až třeba pro 100 000 lidí, vyrábíme i malé jednotky pod obchodním názvem Firbach 100, které jsou vhodné pro rodiny, pro ochranu až 20 lidí. Všechny jednotky spojuje jejich robustnost a odolnost. Máme poměrně dost klientů, kteří jsou současnou bezpečnostní situací kolem nás zneklidněni, hlavně nevyzpytatelností Ruska, proto mají zájem aktivně svoje rodiny chránit a mají i finanční prostředky pro tento účel. Máme jak klienty v ČR, tak na Slovensku. Každý klient má svoji představu, jak velký kryt by měl být, jak by měl být vybaven, s jak dlouhou dobou pobytu se zde počítá atd. V zásadě jsme schopni ve spolupráci s Tebrix postavit a vybavit stejné prostory jako na povrchu vč. nezbytného komfortu. Všechny tyto kryty jsou realizovány podle české normy 739010, která je ještě přísnější než např. švýcarská a našim klientům garantujeme nejen ochranu proti výbuchu a tlakové vlně, ale také proti CBRN hrozbám. Takovéto investice se samozřejmě počítají do vyšších jednotek miliónů, ale my myslíme i na „normálního občana“, a proto řešíme také např. úpravy sklepů na kryty, případně uzpůsobujeme podzemní garáže na kryty. Možná by se hodilo říci, že pokud má nějaké bytové družstvo nebo společenství vlastníků jednotek svůj starý kryt uvnitř domu, pak bych doporučil tento využít právě k účelu, ke kterému byl dříve zřízen, což znamená složit se na novou filtroventilaci a rozvody, případně repasovat dveře. Takováto investice, která se nerovná ani ceně omítnutého bloku bytového domu, se rozhodně vlastníkům bytů vyplatí.

A jak má reagovat občan, který nemá svůj vlastní kryt nebo sklep, pokud se rozezní varovný signál, který indikuje např. raketový útok na město, ve kterém žije? 

V případě, že žijete např. v Praze,  je to jednoduché, protože jako kryt může posloužit většina stanic metra. To samé se týká tunelů. Seznam vhodných krytů v Praze lze nalézt na webových stránkách Magistrátu hlavního města Prahy (https://bezpecnost.praha.eu/mapy/ukryti-a-sireny). V případě, že se bavíme o potřebě ukrýt se někde lokálně, pak lze využít celorepublikovou mapu krytů, kterou spravuje HZS ČR (https://www.hzscr.cz/clanek/hzs-hlavniho-mesta-prahy-menu-ochrana-obyvatelstva-ukryti-ukryti.aspx). Zde se povětšinou bavíme o ochraně před výbuchem nebo tlakovou vlnou. Avšak v případě, že by na nás zaútočil někdo jadernými nebo chemickými zbraněmi, budou mít naši občané velký problém.

Co dalšího vaše firma plánuje do budoucna? Jaká inovativní řešení můžeme očekávat?

Naše firma se zaměřuje intenzivně na vývoj technologií, které souvisejí s naším byznysem, proto bychom rádi v polovině tohoto roku představili zcela nové malé a mobilní CBRN-filtroventilační jednotky, které jsou určené pro využití v záchranných civilních nebo vojenských vozidlech. Soustředili jsme se na požadavky firem, které už takováto zařízení od jiných firem ze zahraničí mají, ale z řady důvodů nejsou pro ně zcela vyhovující a my jsme tyto nedostatky dokázali překonat. Tyto malé jednotky nabídneme i běžným občanům, protože budou cenově ještě přijatelnější než stávající řešení. Ostatně po těchto jednotkách již máme velkou poptávku od našeho partnera v USA.

Mimoto chceme armádním zdravotnickým složkám nabídnout novou mobilní filtrační jednotku vzduchu pro recirkulaci vzduchu v místnosti, která bude vybavena vysoce účinným baktericidním a virucidním filtrem, který zachycuje vzduchem šířené patogenní částice, aerosoly a viry a zároveň je díky své funkcionalizované membráně eliminuje. Naše funkcionalizovaná membrána nevyužívá kovy ani oxidy kovů a funguje, na rozdíl od fotokatalytického principu, i v noci. Tudíž ve svých vlastnostech zcela překonává aktuálně nabízená tržní řešení vč. HEPA filtrů, cenově pak překonává UV-C lampy. Zcela nové baktericidní a virucidní filtry pro boj s biologickými agens jsme vyvinuli ve spolupráci se společností DBH Technologies. Filtry plánujeme dodávat i pro civilní použití, pro vzduchotechnické soustavy budov, nemocnice, ale také pro kabiny letadel apod. Uvědomili jsme si, že je pro nás výhodné pracovat s mladými inovativními firmami, často pocházejícími z univerzitního prostředí, se kterými můžeme spojit naše průmyslové know-how.