Páté pokračování konference Aktuální bezpečnostní hrozby, pořádané poslancem Pavlem Žáčkem, potvrdilo trend posledních let: bezpečnostní debata se přesouvá z uzavřených jednacích místností do veřejného prostoru. Série konferencí vznikla s ambicí otevřeně sdílet poznatky bezpečnostních institucí, armády i zahraničních partnerů a vytvářet tlak na rychlejší adaptaci českého státu na nové hrozby. 

V úvodu konference, pořádané na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (PSP), poslanec Žáček uvedl, že konference je zasazena do kontextu probíhajících konfliktů a nutnosti okamžitě využívat zkušenosti spojenců. Zdůraznil, že Česká republika se musí učit od zemí, které čelí válce přímo – od Ukrajiny i Izraele. „Nemůžeme čekat, až konflikty skončí. Musíme využívat zkušeností dnes,“ uvedl Žáček. Současně připomněl dlouhodobou spolupráci s izraelskými partnery a konferenci označil za jakýsi předstupeň širšího bezpečnostního dialogu, který pokračuje v rámci Future Forces Forum. 

Také toto 5. pokračování proběhlo v Poslanecké sněmovně za účasti českých bezpečnostních špiček, izraelských expertů obranného průmyslu a analytiků zabývajících se Blízkým východem. Program byl rozdělen do tří panelů: český pohled na bezpečnostní hrozby, izraelské zkušenosti s protivzdušnou obranou, drony a satelitním zpravodajstvím a nakonec širší pohled na bezpečnostní situaci ve střední Evropě a na Blízkém východě. 

V prvním panelu vystoupili ředitel BIS genpor. Michal Koudelka, náčelník Generálního štábu AČR arm. gen. Karel Řehka, náměstek policejního prezidenta genmjr. Tomáš Kubík, generální ředitel Hasičského záchranného sboru genpor. Vladimír Vlček a ředitel NÚKIB Lukáš Kintr. Druhý panel přinesl izraelské zkušenosti prostřednictvím expertů společnosti Israel Aerospace Industries – Boaze Nathana, Eliezera Bechara, Eyala Mayera, Daniela Davidiho a Nika Adamského. Třetí panel doplnili analytici a bezpečnostní odborníci včetně Jonathana Spyera, Davida Dlouhého, Břetislava Brejchy, Dalimila Syptáka a Pavla Havlíčka. Konference měla výrazný mezinárodní přesah. Vedle české debaty o obranné připravenosti rezonovala izraelská zkušenost s vícevrstvou protivzdušnou obranou, anti-dronovými systémy a satelitním průzkumem. Žáček opakovaně zdůraznil, že právě zkušenosti z „první linie“ nelze ničím nahradit. V úvodu Pavel Žáček připomněl, že pro některé vysoké představitele bezpečnostních institucí jde o jedno z posledních významných veřejných vystoupení v jejich současných funkcích. 

Právě projevy Michala Koudelky a Karla Řehky určily tón celé konference. Oba se shodovali v jednom: Evropa vstoupila do období dlouhodobé nejistoty a bezpečnostní rizika již nelze považovat za vzdálený problém.

Koudelka: Rusko chce rozdělit Západ. Česká republika je cílem hybridní války

Ředitel Bezpečnostní informační služby genpor. Michal Koudelka zahájil svůj projev varováním, že současnost představuje „historicky možná největší zkoušku jednoty a soudržnosti NATO“. Zároveň upozornil, že Spojené státy dávají Evropě stále jasněji najevo nutnost převzít větší díl odpovědnosti za vlastní obranu. Podle Koudelky dnes bezpečnost nelze chápat pouze jako riziko vojenského střetu velmocí. Do hry vstupují ekonomické, společenské, technologické i informační faktory. Přesto za největší bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku i Evropu označil Rusko. „Rusko není dostatečně silné, aby porazilo Západ vojensky nebo ekonomicky, a proto udělá vše, aby nás rozdělilo,“ uvedl Koudelka. Podle něj Moskva dlouhodobě analyzuje slabiny demokratických systémů a využívá hybridní nástroje od dezinformací po zpravodajské operace. 

Významnou část projevu věnoval připomenutí české reakce po odhalení role příslušníků GRU ve Vrběticích. Zdůraznil, že omezení ruské diplomatické přítomnosti zásadně zvýšilo bezpečnost České republiky a označil tehdejší kroky vlád za historické z hlediska obrany země. Kritizoval současné zpochybňování závěrů vyšetřování a upozornil, že podobné postoje oslabují důvěru ve státní instituce. Koudelka otevřeně mluvil také o ruské hybridní válce proti evropským společnostem. Podle něj má za cíl polarizaci, oslabení důvěry v demokracii a narušení jednoty uvnitř NATO i Evropské unie. Současně připomněl podporu Ukrajině jako strategickou nutnost. Zdůraznil, že ukrajinská armáda dnes představuje jednu z nejschopnějších vojenských sil v Evropě a její zkušenosti mají zásadní hodnotu pro spojence. „Budeme-li napadeni znovu, tentokráte Ruskem, budou Ukrajinci proti agresorovi bojovat a umírat po našem boku,“ uvedl. 

Vedle Ruska identifikoval jako významné hrozby Írán a Čínu. Írán spojoval nejen s podporou Ruska a destabilizací Blízkého východu, ale i s dezinformačními kampaněmi proti Izraeli a Západu. Varoval před radikalizací části evropských společností a možností vzniku nových extremistických hnutí. V případě Číny upozornil na technologickou špionáž, kybernetické útoky a ekonomický vliv. Připomněl i případ identifikace příslušníka čínské zpravodajské služby působícího v České republice pod novinářským krytím, který skončil ve vazbě. Podle Koudelky jde o důkaz, že Česko dokáže aktivně čelit cizím zpravodajským operacím. Přes tvrdou rétoriku ale odmítl izolacionismus. Rusko i Čína podle něj zůstávají významnými hráči světové politiky a vztahy s nimi musí existovat – ovšem za podmínky respektu k pravidlům a českým národním zájmům. Pokud budou překročeny „červené linie“, musí následovat rozhodná reakce. Celý Koudelkův projev spojovala jedna ústřední myšlenka: bezpečnost Evropy stojí na jednotě spojenců, důvěře ve vlastní instituce a ochotě bránit demokratický prostor.

Řehka: Už není pět minut před dvanáctou. Je pět minut po dvanácté

Pokud Koudelkův projev představoval bezpečnostní analýzu současných hrozeb, vystoupení náčelníka generálního štábu arm. gen. Karla Řehky bylo především výzvou k akci. Řehka svůj projev zahájil konstatováním, že dnešní bezpečnostní prostředí je „nejkomplexnější a nejsložitější od konce studené války“. Zároveň ale odmítl fatalismus: situace je podle něj zvládnutelná, pokud bude existovat vůle jednat. Za zásadní označil dvě „živé laboratoře moderního konfliktu“: válku na Ukrajině a konflikt na Blízkém východě. Ty podle něj mění samotný charakter válčení a ukazují nové požadavky na armády i společnosti.

Řehka zdůraznil několik klíčových tezí. První: kvalita bez kvantity nestačí. Moderní technologie samy válku nevyhrají. Druhá: bezpečný týl už neexistuje. Drony, rakety a přesné zbraňové systémy zasahují hluboko do území protivníka. Třetí: technologická adaptace probíhá v týdnech, ne v letech. Stejně jako Koudelka označil podporu Ukrajiny za otázku vlastního zájmu České republiky. „Podpora Ukrajiny není altruismus a není žádnou charitou. Je naším strategickým zájmem,“ řekl. Současně zdůraznil potřebu budovat schopnosti pro kolektivní obranu NATO. 

Významnou část projevu věnoval Evropě a Spojeným státům. Podle Řehky není americký odklon od Evropy výsledkem jedné administrativy, ale dlouhodobé geopolitické změny. Evropa musí převzít větší odpovědnost za vlastní obranu. Zároveň však varoval před oslabením transatlantických vazeb. „Evropa se musí postavit víc na vlastní nohy, ale to vůbec nepopírá potřebu silné transatlantické vazby,“ uvedl. Podle něj se USA i Evropa navzájem potřebují více, než si dnes připouštějí. 

Řehka kritizoval pomalé tempo změn v České republice. Upozornil na nedostatečně aktualizované obranné plány, neprocvičované krizové scénáře i legislativní omezení, která komplikují rychlou reakci státu. Řada opatření se podle něj „neděje“ nebo se děje příliš pomalu. Silně rezonovala také jeho slova o celospolečenské odolnosti. Obrana podle něj není úkolem pouze armády. Týká se kritické infrastruktury, průmyslu, energetiky i veřejnosti.

Na závěr svého projevu znovu náčelník generálního štábu Řehka shrnul své hlavní teze do několika vět: „Kvalita bez kvantity nestačí. Technologická adaptace běží v týdnech, ne v letech. Bezpečný týl už neexistuje. A v tom, co potřebujeme budovat, není za pět minut dvanáct, ale pět minut po dvanácté,“ sdělil NGŠ.  Poté doplnil: „Řešení každého problému začíná tím, že si problém připustíme.“ A právě dobře informovaná společnost podle něj musí vytvářet tlak na politické reprezentace, aby bezpečnostní výzvy řešily včas. 

Izraelské zkušenosti z první linie: Drony, protivzdušná obrana a válka budoucnosti

Mezinárodní rozměr konference nejvýrazněji reprezentoval druhý panel, věnovaný izraelským zkušenostem. Jeho význam nespočíval pouze v technologické prezentaci obranných systémů, ale především v přenosu poznatků získaných v prostředí dlouhodobého ozbrojeného konfliktu. České bezpečnostní instituce tak dostaly možnost konfrontovat vlastní přístupy s know-how země, která desítky let funguje v podmínkách permanentního bezpečnostního ohrožení. 

Boaz Nathan, ředitel korporátního rozvoje společnosti IAI, otevřel izraelskou část diskuse širším pohledem na obranný průmysl a jeho roli při budování národní odolnosti. Téma se soustředilo na schopnost rychle převádět zkušenosti z bojiště do technologických inovací a následně do operačního nasazení. Izraelský model propojení armády, průmyslu a výzkumu byl prezentován jako jeden z klíčových faktorů schopnosti země reagovat na rychle se měnící hrozby. 

Eliezer Bechar, specialista na protivzdušnou a protiraketovou obranu, se věnoval vícevrstvé ochraně vzdušného prostoru. Diskuse zahrnovala zkušenosti se systémy schopnými čelit současně balistickým střelám, raketám krátkého dosahu i bezpilotním prostředkům. Právě vrstvená obrana – od systémů obdobných Iron Dome až po strategickou protiraketovou ochranu – byla představena jako jeden z určujících prvků moderní obrany státu. 

Významným tématem byly drony a obrana proti nim. Eyal Mayer z divize UAV Systems Group popisoval vývoj bezpilotních systémů od průzkumných prostředků po komplexní nástroje pro sběr informací, sledování i podporu bojových operací. Součástí prezentace byla i problematika anti-dronových opatření, protože zkušenosti z Ukrajiny i Blízkého východu potvrzují, že levné bezpilotní systémy zásadně mění charakter válčení. 

Další část panelu se zaměřila na raketové technologie a vesmírné systémy. Izraelští zástupci upozorňovali na rostoucí propojení raketové obrany, průzkumných kapacit a strategického rozhodování. Moderní konflikty podle izraelských zkušeností stále více spojují boj ve vzduchu, kyberprostoru i kosmické doméně. Schopnost získávat informace z vesmíru v téměř reálném čase byla představena jako zásadní výhoda pro rozhodování na strategické i taktické úrovni. Izraelská zkušenost ukazuje, že satelitní průzkum dnes není pouze doplňkem klasického zpravodajství, ale stává se jedním ze základních nástrojů pro predikci hrozeb a řízení operací. 

Právě druhý panel tak vytvořil zajímavý kontrast k vystoupením Michala Koudelky a Karla Řehky. Zatímco české bezpečnostní autority varovaly před rostoucím tlakem Ruska, Íránu či Číny a zdůrazňovaly potřebu rychlejší adaptace státu, izraelští experti ukazovali konkrétní technologické odpovědi: protivzdušnou obranu, bezpilotní systémy a satelitní zpravodajství. Jinými slovy – nešlo pouze o popis hrozeb, ale i o demonstraci nástrojů, jak jim čelit.