České Gripeny slaví 15 let provozu

 20. 04. 2020      kategorie: Armáda ČR
Přidat na Seznam.cz

Před patnácti lety, 18. dubna 2005, přistálo prvních šest jednomístných letounů JAS-39C Gripen na 21. základně taktického letectva Čáslav. Letouny přistály po dvojicích, první vždy pilotoval český a druhý letoun švédský pilot. Jako první český pilot přistál na čáslavské dráze podplukovník Michael Borůvka, následoval ho podplukovník Petr Mikulenka a kapitán Jiří Pospíšil. Ve dnech 17. a 18. srpna 2005 přiletělo na čáslavskou základnu dalších šest letounů JAS-39C Gripen. Na konci srpna přistály v Čáslavi zbylé dva dvoumístné letouny JAS-39D Gripen.

Nové moderní stroje nahradily od 1. července 2005 dosluhující letouny MiG-21MF v aliančním systému kolektivní ochrany NATINADS (NATO Integrated Air Defence System, později NATINAMDS - NATO Integrated Air and Missile Defence System). Ve výzbroji čáslavské 211. taktické letky je v současné době 14 gripenů, z toho 12 jednomístných bojových JAS-39C a 2 dvoumístné cvičně-bojové JAS-39D.

_1_47
Foto: Historicky první sólové lety na jednomístném Gripenu provedli 6. října 2004 podplukovník Michael Borůvka (vpravo) a podplukovník Petr Mikulenka (vlevo) | praporčík Martin Král, archiv AČR, Saab / army.cz

Intenzivní výcvik na gripenech byl zahájen dva měsíce po podpisu smlouvy

Historie moderních stíhacích letounů čtvrté generace ve výzbroji českých vzdušných sil se začala psát v roce 2004. Konkrétně 14. června 2004 podepsala česká vláda kontrakt na pronájem 14 strojů JAS-39 Gripen na dobu deseti let. O deset let později byl podepsán dodatek smlouvy k prodloužení původního pronájmu, a to do roku 2027, s možností opce až na další dva roky.

Už v srpnu 2004 začal ve Švédsku intenzivní, rychlý a náročný výcvik prvních dvou českých pilotů, který spočíval zejména v odlišném způsobu ovládání moderních letounů. Ke konci roku se k nim přidalo dalších šest letců a zhruba 20 příslušníků pozemního technického personálu.

_6_40
Foto: Gripeny střeží vzdušný prostor nad Českou republikou od roku 2005 | praporčík Martin Král, archiv AČR, Saab / army.cz

Historicky první sólové lety na jednomístném gripenu uskutečnili ve středu 6. října 2004 ze švédské základny Satenäs podplukovník Michael Borůvka a podplukovník Petr Mikulenka. „Tehdy to nebylo jen o zavedení nového typu letounu. Bylo to zavedení celého systému – létání, zbraňového systému, úplně nové filozofie práce pilotů a technického personálu,“ komentuje tehdejší přechod na novou techniku nyní generálmajor Petr Mikulenka, národní vojenský představitel ČR na Velitelství sil NATO v Evropě v belgickém Monsu, a pokračuje: „Necelý rok po podpisu smlouvy byly gripeny v Čáslavi. To se povedlo jen díky všem, kteří na projektu spolupracovali. Povedlo se to tak rychle, protože jsme všichni cítili obrovskou zodpovědnost. Od lidí z realizačního týmu až po technika. Nic jiného, než úspěch jsme si tehdy nemohli dovolit a nepřipouštěli.“ Během šesti měsíců pilotního výcviku nalétali 35 letových hodin. Po návratu do České republiky absolvovali na letounech dalších zhruba 20 letových hodin.

_8_27
Foto: České gripeny slaví 15 let provozu | praporčík Martin Král, archiv AČR, Saab / army.cz

Od července 2005 v neustálé hotovosti

První dva piloti, kteří zahájili službu s novými stroji v rámci tzv. ostré hotovosti, byli Jiří Pospíšil a Jaroslav Tomaňa. „V rekordně krátkém čase jsme byli plně vycvičeni a připraveni převzít s těmito letouny plnění úkolů ochrany vzdušného prostoru České republiky,“ vzpomíná po letech současný velitel 21. taktického křídla v Čáslavi plukovník Jaroslav Tomaňa.

První ostrý zásah, tzv. Alfa Scramble, si připsali čeští piloti 24. srpna 2005. Letouny byly vyslány k dopravnímu Airbusu A320 tureckých aerolinií letícímu na lince Istanbul – Hamburk, který nenavázal rádiové spojení se stanovištěm řízení letového provozu. Průměrně čeští stíhači realizují deset ostrých vzletů ročně.

_10_30
Foto: České gripeny slaví 15 let provozu | praporčík Martin Král, archiv AČR, Saab / army.cz

Na provoz gripena stačí dva technici

„Když jsem se v roce 2005 stal příslušníkem 211. taktické letky, čekala na mě obrovská výzva. V té době byly do výzbroje vzdušných sil AČR zaváděny nové letouny JAS-39 Gripen C/D. Mimo jiné to pro nás znamenalo i nutnost přechodu na systém švédské technické údržby a ten se značně lišil od toho našeho,“ popisuje své začátky nadpraporčík M. J. Vybraní technici museli absolvovat čtyřměsíční školení ve švédském Halmstadu.

Gripen byl konstruován se záměrem zjednodušené přípravy před letem, jeho obsluhu zabezpečují dva technici. Za dobu své služby prošel také mnoha modernizacemi. Ani technický personál nezůstal pouze u jednoho kurzu, ale stále musí zdokonalovat své schopnosti a dovednosti.

_5_37
Foto: Letouny JAS-39 Gripen ve výzbroji vzdušných sil Armády ČR | praporčík Martin Král, archiv AČR, Saab / army.cz

Starý MiG nahradil o tři dekády mladší Gryf

„Mezi oběma letouny je naprosto zřejmý třicetiletý rozdíl, a to jak z aerodynamického hlediska, avioniky, tak bojových možností,“ popisuje rozdíl mezi stroji MiG-21 a JAS-39 Gripen (švédsky Gryf) jeden z nejzkušenějších čáslavských pilotů major Michal Daněk.

Během prvních let provozu působila na základně v Čáslavi i švédská podpůrná skupina, která v první fázi zahrnovala techniky a dva piloty. Švédský personál pomáhal se zaváděním letounů do provozu, technickou podporou i výcvikem.

jas--39-gripen-archiv-vel-vzs
Foto: Víceúčelové bojové letouny JAS-39 Gripen ve službách AČR | Wikimedia Commons

Gripeny střeží nejen český vzdušný prostor

„S letouny JAS-39 Gripen chráníme vzdušný prostor nejen nad Českou republikou. Plníme také spojenecké závazky. Zúčastnili jsme se s nimi šesti misí v zahraničí, kde jsme střežili vzdušný prostor zemí, které nedisponují vlastním nadzvukovým letectvem,“ říká plukovník Petr Tománek, velitel 21. základny taktického letectva Čáslav.

Čeští piloti nalétali na gripenech za dobu jejich nasazení ve službách Vzdušných sil Armády České republiky více než 28 500 letových hodin. Čáslavské gripeny střežily vzdušný prostor Lotyšska, Litvy a Estonska třikrát, a to v letech 2009, 2012 a 2019. Operovaly z leteckých základen Šiauliai v Litvě a Ämari v Estonsku. V letech 2014, 2015 a 2016 pak čeští stíhači střežili vzdušný prostor Islandu.

gripen_upgrade_01
Foto: Víceúčelové bojové letouny JAS-39 Gripen ve službách AČR | army.cz