České korupční prostředí: Máme smutné prvenství

 11. 06. 2020      kategorie: Události
Přidat na Seznam.cz

Česká republika v loňském roce dosáhla velmi smutného prvenství. Stala se nejhorší zemí ze 42 hodnocených protikorupční skupinou Rady Evropy GRECO. Poukazuje se na neprůhledné vazby a neplnění mnohých závazků. Hovoří se také o stycích politiků a lobbystů a přijímání darů a dalších výhod. Tato nedávno zveřejněná zpráva vychází z loňských údajů a pozice České republiky se od té doby mírně zlepšila.

Skupina států proti korupci (Group of States against Corruption - GRECO) je nejotevřenějším ze stávajících mechanismů sledování boje proti korupci na evropské úrovni a všechny členské státy EU jsou jejími členy. Skupina GRECO byla založena Radou Evropy v roce 1999 s cílem „zlepšit schopnost svých členů v boji proti korupci pomocí kontroly dodržování jejich závazků v této oblasti prováděné dynamickým procesem vzájemného hodnocení a vzájemného tlaku.“ Hodnocení členů skupiny GRECO probíhají v kolech a řídí se normami vytyčenými ve 20 vůdčích zásadách boje proti korupci, Občanskoprávní úmluvě Rady Evropy o korupci a Trestněprávní úmluvě o korupci spolu s jejím dodatkovým protokolem.

shutterstock_1383868892
Foto: Česká republika v loňském roce dosáhla velmi smutného prvenství. Stala se nejhorší zemí ze 42 hodnocených protikorupční skupinou Rady Evropy GRECO.  | Shutterstock

První kolo hodnocení skupiny GRECO se uskutečnilo v letech 2000 - 2002 a zabývalo se nezávislostí, specializací a prostředky vnitrostátních orgánů pověřených předcházením korupci a bojem proti ní, jakož i imunitou veřejných činitelů. Druhé kolo hodnocení proběhlo v letech 2003 - 2006 a bylo zaměřeno na zajišťování a odčerpávání výnosů z korupce, předcházení korupci a její odhalení ve veřejné správě, předcházení korupci a boj proti ní v soukromém sektoru. Třetí kolo hodnocení bylo zahájeno v roce 2007. Zabývá se postihováním trestných činů v souladu s Trestněprávní úmluvou o korupci a financováním politických stran. Dlouhodobá vyhodnocování pak ukazují každoroční žebříčky, které porovnávají míru korupce od nejnižší po nejvyšší. Na chvostu se bohužel dlouhodobě umisťuje Česká republika. Kupříkladu Slovensko bylo bylo se vloni umístilo v první dvacítce. Pořadí tradičně vévodí skandinávské státy, ale také Velká Británie, USA a pobaltské státy.

Svoji zásluhu na výše uvedeném nelichotivém hodnocení České republiky mají také politici na těch nejvyšších místech. Jako příklad můžeme uvést jistou činnost či naopak nečinnost bývalých ministrů obrany v rámci realizace nákupů. Například bývalá ministryně obrany Vlasta Parkanová je stále vyšetřována v kauze Casa, kdy měla Česká republika zaplatit nejméně o 800 milionů korun více.

park
Foto: Například bývalá ministryně obrany Vlasta Parkanová je stále vyšetřována v kauze Casa, kdy měla Česká republika zaplatit nejméně o 800 milionů korun více. | army.cz

Pak je tu známá kauza lobbisty Marka Dalíka a úplatků v kauze nákupů obrněných transporterů Pandur. Vzpomeňme také na přílišnou "opatrnost" bývalého ministra obrany Martina Stropnického ohledně nákupů týkajících se AČR. Ačkoliv byl Stropnický nejdéle sloužícím ministrem obrany v novodobé historii, za dob jeho působení v rezortu obrany naše armáda spíše strádala v podobě absence nákupů a významných investic. To se do jisté míry pokoušela změnit jeho nástupkyně Karla Šlechtová a nyní i současný ministr obrany Lubomír Metnar. Ten, jak se zdá, se nákupů neobává a má i podporu premiéra Babiše, který armádě nákupy i modernizace několikrát přislíbil.