Členské země EU by měly zvyšovat své obranné rozpočty

 29. 11. 2019      kategorie: Armáda ČR

Evropský zbrojní průmysl v řadě věcí zaostává za tím americkým, jedním z hlavních problémů je neochota evropských zemí navyšovat obranné rozpočty, říká prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP) Jiří Hynek.

jirihynek
Foto: Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP) Jiří Hynek | AOBP

Jaké aktuální problémy AOBP řeší?

Problémů či výzev, které AOBP musí řešit, je celá řada. Od domácích zakázek přes problematiku exportu až po legislativu a vývoj v EU. 

Můžete být konkrétnější například u domácích zakázek?

Stále se nedaří nakupovat moderní zbraňové systémy podle potřeb armády a v souladu se světovými trendy v rozumném čase. Za posledních dvacet let se vytvořil tak složitý a komplikovaný systém, že je téměř zázrak, že se občas podaří něco koupit. Navíc se lidé na klíčových pozicích často mění.  Už si ani nevzpomenu, kolikátého máme náměstka pro akvizice od mého zvolení prezidentem AOBP v roce 2011. O dalších klíčových manažerech nemluvě. Podívejte se například na situaci kolem radarů, vrtulníků a bojových vozidel. První jednání o akvizici radarů s průmyslem proběhla někdy po mém prvním zvolení prezidentem. Ale o nutnosti pořízení 3D radaru, který by nahradil dosluhující sovětskou techniku, se hovořilo již koncem devadesátých let. Tehdejší politici odmítli podpořit vývoj společného polsko-českého 3D radaru a od té doby se do staré sovětské techniky rve spousta peněz, aby se udržela v chodu.  Nyní se radary mají koupit z Izraele. Ale kdy je armáda dostane, si netroufnu ani odhadovat.

madr
Foto: Kdy naše armáda nové radary dostane, si netroufnu ani odhadovat (na snímku radarový systém ELTA ELM-2084) | IAI

Pokud by to takto probíhalo i u dalších systémů, bylo by to špatně. Přál bych si, aby se důležité projekty skutečně příští rok rozjely, jak deklaruje Ministerstvo obrany, ale zkušenost mě nabádá mírnit optimismus. Na druhé straně musím ocenit snahu MO o začlenění domácího průmyslu do zakázek, tedy o určitý podíl na realizaci dodávek realizovaných zahraničními firmami. To je správná cesta, která zajišťuje naši bezpečnost. Provozuschopnost zbraňových systémů a dodávky munice nemohou zůstat pouze v rukou zahraničních firem. Bezpečnost státu nesmí být záležitostí pouze „vnitřního trhu“ EU, jak se občas z vyjádření Bruselu může zdát. Je to věcí zejména politiky a strategie. Ale i zde platí, že si musíme počkat na konkrétní výsledky jednání o zapojení českých firem do zakázek. 

Zmínil jste v úvodu EU. Jak se z vašeho pohledu vyvíjí situace kolem Evropského obranného fondu (EDF)?

EDF má za cíl posílit evropský zbrojní průmysl, který v mnoha oblastech zaostává za USA. Další mocnosti mu nejen šlapou na paty, ale začínají ho i předbíhat. Na konci tohoto investičního záměru EU by měl být nezávislý (suverénní) evropský průmysl s technologickou převahou. Nástrojem má být posílení spolupráce napříč EU v oblasti obranného výzkumu a vývoje. To je sice pěkná myšlenka, ale otázkou je, do jaké míry je to v současných politických poměrech reálné. Neochota řady zemí zvyšovat obrané rozpočty, oslabení EU odchodem Velké Británie (pokud k němu vůbec dojde) a také rozdílné názory členských zemí na to, jak by měl být EDF realizován, to nezní příliš povzbudivě. Navíc musíme počkat, zda budou prostředky do EDF schváleny novým Evropským parlamentem. Ten tomu není tak příznivě naladěn, jako byl ten minulý. Podle mého názoru by bylo ideální, kdyby se navýšily obranné rozpočty členských zemí, ať si je realizují podle svých bezpečnostních potřeb. Vedle toho by měly existovat motivační podněty ke spolupráci, například v oblasti daní. To je ale v tuto chvíli nereálné. Proto usilujeme o zapojení firem do projektů, které jsou a zejména v dalším finančním rámci budou Komisí vyhlašovány. 

edf_yt
Foto: EDF má za cíl posílit evropský zbrojní průmysl, který v mnoha oblastech zaostává za USA. | EPA

Na jaké projekty by se český průmysl v rámci EDF měl zaměřit?

Máme výbornou výzkumnou a vývojovou základnu na univerzitách, v Akademii věd i v řadě podniků. Například v působení proti dronům máme veliký potenciál. Je u nás výborný výcvik pilotů na simulátorech a podzvukových letounech, nabízí se vývoj nových systémů detekce radiačních, chemických a biologických látek, výzkum a vývoj nových materiálů apod. Šanci vidím také v umělé inteligenci, která je národní prioritou i v kybernetické obraně. Prosadit se ale mohou i další projekty, záleží na invenci firem a výzkumných institucí, s jakými nápady přijdou. AOBP jim je připravena poskytnout potřebné informace.