Generál Řehka: Zavedení vrtulníku H-1 je dramatickým posunem ve schopnostech v oblasti palebné podpory

 10. 03. 2023      kategorie: Armáda ČR
Přidat na Seznam.cz

Setkání s piloty a pozemním personálem, který se na začátku února vrátil z přeškolovacího výcviku v San Diegu v USA na nové typy vrtulníků UH-1Y Venom a AH-1Z Viper a prohlídka hangáru 223. letky oprav letecké techniky – to byl program středeční návštěvy náčelníka Generálního štábu AČR generálmajora Karla Řehky a velitele Vzdušných sil AČR brigádního generála Petra Čepelky na 22. základně vrtulníkového letectva Sedlec, Vícenice u Náměště nad Oslavou. Zítra se také očekává přílet simulátoru, který bude sloužit k dalšímu výcviku pilotů i pozemního personálu. Trenažer bude přepraven ze základny v Rammsteinu v Německu.

namest_04Foto: Prohlídka hangáru 223. letky oprav letecké techniky | Jan Zilvar / CZ DEFENCE

Generál Řehka po tomto setkání uvedl, že na 22. základně probíhá jeden z klíčových modernizačních projektů, přechod na vrtulníky H-1 a jejich zavedení do výzbroje AČR. Pro armádu je to jeden z klíčových modernizačních projektů, kdy bude postupně nahrazena původně sovětská technika moderními vrtulníky. „Bavíme se o vrtulnících úplně jiné generace. Veškeré schopnosti od palebné sily, podpory, kompatibility v NATO, operací, komunikačních dovedností, ochrany toho vlastního vrtulníku a ve všech oblastech, na které se podíváte senzory, zbraně atd.,“ uvedl generál Řehka. Tento typ vrtulníku podle něj nabízí úplně jiné možnosti a podporu pozemních sil. Generál Čepelka doplnil, že je potřeba reagovat na změnu bezpečnostní situace ve světě. „Zejména zbraňové komunikační systémy, systémy vlastní ochrany, ochrana posádek a používání zbraňových systémů v rámci zahraničních operací, tam je to jednoznačně kvalitativní posun kupředu,“ zhodnotil generál Čepelka.

Video: Reportáž z přeškolovacího výcviku našich pilotů v USA na vrtulníky UH-1Y Venom a AH-1Z Viper / YouTube

Harmonogram dodávek nových vrtulníků H-1 je podle něj závislý na přepravních kapacitách partnerů. Kontrakt s americkou společností Bell za 14,6 miliardy počítá s 12 vrtulníky, osmi víceúčelovými vrtulníky UH-1Y Venom a čtyřmi bojovými vrtulníky AH-1Z Viper. Ty by měly být dodány v letošním roce. Pokud jde o dar dalších 8 vrtulníků, 6 strojů AH-1Z Viper a dvou transportních UH-1Y Venom americkou vládou, ty budou dodány po podpisu darovací smlouvy do 24 měsíců. Tento čas bude věnován modernizaci do stejné konfigurace. K tomuto účelu bude využito finančního daru 200 milionů dolarů od vlády Spojených států České republice. Jejich dodání se tak očekává v období let 2025–2026.

namest_05Foto: Snímek z přeškolovacího výcviku našich pilotů v USA | 22. základna vrtulníkového letectva

namest_07Foto: Snímek z přeškolovacího výcviku našich pilotů v USA | 22. základna vrtulníkového letectva

namest_06Foto: Bitevníky AH-1Z Viper, v pozadí pak víceúčelové vrtulníky UH-1Y Venom | 22. základna vrtulníkového letectva

Zajímalo nás, jak rychlá bude implementace nových vrtulníků do Vzdušných sil Armády ČR. Je nějaké první cvičení, které plánujete v rámci sil Aliance? „Konkrétní plány zatím nejsou, protože detailní plán tohoto výcviku se bude připravovat na konci měsíce března letošního roku ve Spojených státech, kde bude probíhat finální konference k úpravě osnov a přípravy personálu. Poté budeme plánovat jak cvičení, tak další aktivity s těmito stroji,“ uvedl pro CZ DEFENCE velitel Vzdušných sil AČR brig. gen. Petr Čepelka. Velitel 22. vrtulníkové základny brig. gen. Rudolf Straka doplnil: Zavedení jakéhokoliv vzdušného prostředku je proces minimálně na dva roky. Cvičení nebudeme odkládat, ale teď se budeme věnovat základnímu zařazení techniky do našich sil a výcviku. Cílem poté je, abychom dosáhli nějaké operační schopnosti, kterou si pak budeme moci na cvičení vyzkoušet a procvičit dál,“ uvedl Straka.

namest_03Foto: Zleva: brigádní generál Petr Čepelka, generálmajor Karel Řehka, brigádní generál Rudolf Straka a plukovník Miroslav Šajban | Jan Zilvar / CZ DEFENCE

Podle generála Řehky vojáci rozhodně nezahálejí: „V únoru už poměrně velký tým tady ze základny absolvoval a ukončil výcvik ve Spojených státech, kde se cvičili jak piloti a další letový personál, tak ale i pozemní personál. Uděláme všechno pro to, aby dodávky vrtulníků byly okamžitě zaváděny do provozu a integrace byla co nejrychlejší,“ uzavřel náčelník Generálního štábu. Podle něj je jednou ze zásadních nových schopností vrtulníku palebná podpora. „Zavedení vrtulníku H-1 je pro nás dramatickým posunem ve schopnostech v oblasti palebné podpory,“ uvedl generál Řehka a doplnil také možnosti v transportních schopnostech strojů. V rámci sil NATO mohou podle něj prostřednictvím senzorů, zbraňových systémů a další komunikace poskytovat pozemním silám daleko lepší služby v oblasti palebné podpory.

simulator_H1Foto: Simulátor H-1 | 22. základna vrtulníkového letectva

simulator_H1_02Foto: Výkres simulátoru H-1 | 22. základna vrtulníkového letectva

Nejlepší referencí jsou zkušenosti pilotů a pozemního personálu, který se mohl během půlročního přeškolování seznámit s oběma typy vrtulníků. Zkušený pilot bitevníku Mi-24/35 a nyní bojového AH-1Z Viper pplk. Marcel Kica pro CZ DEFENCE prozradil, že během přeškolování strávili 40 hodin na vrtulníku a 40 hodin na simulátoru. U typu Yankee to pak bylo více praktického výcviku, a to celkem 50 hodin a zbytek na simulátoru.

namest_02Foto: Zkušený pilot bitevníku Mi-24/35 a nyní bojového AH-1Z Viper pplk. Marcel Kica | Jan Zilvar / CZ DEFENCE

A jaké jsou rozdíly mezi oběma stroji? „Rozdílů je tam spoustu. Rotor se točí na opačnou stranu. S tím souvisí opačné ovládaní pedálů a ovládání motoru. A to jsou všechno záležitosti, které my musíme v hlavě přemazat, protože jsme se jim učili dlouhodobě. Dalším rozdílem je glass cockpit, veškerá avionika je zobrazovaná na dvou displejích, máme tam i průhledový displej na helmě, který hlavně souvisí se střelbou, ale jsou tam zobrazeny i letové údaje a navigační údaje,“ vysvětluje pplk. Marcel Kica. Další změnou pro pilota je ližinový podvozek. Právě při vzletu a přistání záleží podle pplk. Kicy na preciznosti pilota, protože tento typ podvozku příliš netoleruje nepřesnosti při přistání. Oba členové posádky také museli doplnit množství termínů, které se používají při standardní komunikaci. Pplk. Kica také vyzdvihl lepší manévrovatelnost s vrtulníkem. Ta je podle něj daná konstrukcí hlavy nosného rotoru. Kloubová konstrukce typu MI je tady nahrazena polotuhou konstrukcí. A pokud jde o balistickou ochranu? „Ta je řešena vlastně speciálním navržením pro tento typ vrtulníku. Není tam použitý pancíř jako takový, ale materiály mohou absorbovat i nějaké zásahy, aniž by to narušilo chod vrtulníku. A pilot je chráněný speciální kevlarovou neprůstřelnou sedačkou,“ uzavřel své zkušenosti s vrtulníkem AH-1Z Viper pplk. Marcel Kica.

Pro kpt. Jiřího Kratochvíla je přechod na systém H-1 přechodem na západní systém údržby. „Vrtulník je navržen tak, aby umožnil technickému personálu co nejjednodušší přístup k jednotlivým agregátů, jejich kontrolu, případně opravu. Časová náročnost testování jednotlivých systémů je také mnohem nižší a vyžaduje nižší počet kontrolní a měřící techniky,“ uvádí kapitán Kratochvíl, který svoje zkušenosti ze zaškolení v USA mimo jiné také využije při výcviku dalšího technického personálu na základně.

Kromě rozdílů mezi funkčností kolového podvozku u typů Mi a ližinového u H-1 se vedou také diskuse o tzv. anti-icing systému. Tedy systému rozmrazení listů rotoru vzhledem k rozdílným klimatickým podmínkám u nás a v oblastech použití vrtulníků H-1. 

Podle expertních armádních stanovisek i osobních zkušeností pilotů (viz incident z prosince 2016, při němž posádce armádního vrtulníku Mi-8 nad Chrudimskem vysadily kvůli námraze oba motory) vychází při použití anti-icing systému pro vrtulníky H-1 tyto tři základní fakta:

  • Anti-icing systém Mi-8/17 rozhodně nezaručuje, že vrtulník může létat s námrazou.
  • Mi-17 má listy rotoru kovové, H-1 nikoliv (což je výhoda). Další faktor je profil rotorů – u H-1 je to řešeno primárně "setřesením" pomocí vibrací.
  • Předchozí argumenty podporuje fakt, že USA tyto vrtulníky provozují v extrémních podmínkách jak na moři, tak na Aljašce.

Na problematiku tzv. anti-icingu jsme se také zeptali Velitelství Vzdušných sil AČR a obdrželi jsme následující odpověď:

"Vrtulníky, jako typ letecké techniky, nejsou vhodné pro provoz v podmínkách námrazy. Takové podmínky znamenají riziko pro posádku, která je to nejcennější, co jako velitel máte. Předpověď počasí je v dnešní době díky vyspělé technologii tak přesná, že o možnosti vzniku námrazy velitel ví a nevystaví posádku tomuto riziku. Vyhřívání listů nosného rotoru tento fakt nemění. Z toho důvodu i výrobci vrtulníků upouští od technologie vyhřívání listů nosného rotoru. V našich klimatických podmínkách se počet dnů se vznikem námrazy pohybuje mezi 3-4% za rok. Navíc vrtulníky H-1 budou v krytých stáních a tedy námraza na zemi při parkování úplně odpadá. 

Současné vrtulníky řady Mi mají vyhřívané listy, nicméně je to pouze pomocný systém. Pilot musí prostředí s námrazou opustit v co nejkratším čase. I tyto vrtulníky mají provoz v podmínkách námrazy předpisem od výrobce zakázán. Navíc se jedná o celkem závadový systém."

Součástí setkání náčelníka Generálního štábu s leteckým a pozemním personálem v Náměšti bylo také předání daru 221. vrtulníkové letky Vojenskému fondu solidarity ve výši 50 221 Kč za prodej triček a kalendářů na rok 2023.

namest_01aFoto: Předání daru 221. vrtulníkové letky Vojenskému fondu solidarity ve výši 50 221 Kč | Jan Zilvar / CZ DEFENCE

Zdroj: CZ DEFENCE

 Autor: Jan Zilvar

Spolupracujeme sCZ- LEXCZ - AOBP