Jaroslav Ackermann: Největší devizou vojska pozemní protivzdušné obrany je kvalifikovaný personál

 26. 08. 2020      kategorie: Armáda ČR
Přidat na Seznam.cz

Plukovník gšt. Ing. Jaroslav Ackermann, MBA zahájil svou vojenskou kariéru v roce 1988 na Vysoké vojenské technické škole v Liptovském Mikuláši. V roce 1993 zde úspěšně zakončil studium v oboru protivzdušné obrany pozemních vojsk. Vystudoval rovněž Central European Management Institute v Praze. Vojsko pozemní protivzdušné obrany provází celý jeho profesní život. Zastával zde různé pozice – od velitele čety a velitele protiletadlové raketové baterie vyzbrojené systémem 2K12 KUB, přes štábní funkce, pozici náčelníka štábu a zástupce velitele pluku, až po pozici náčelníka protiletadlového raketového a protiletadlového vojska Odboru rozvoje vzdušných sil Sekce rozvoje sil Ministerstva obrany. Do funkce velitele 25. protiletadlového raketového pluku byl ustanoven 1. července 2020. Má zkušenosti z působení v zahraničí. V roce 2010 sloužil na velitelství 16. kontingentu AČR v sestavě KFOR Společného operačního centra Ministerstva obrany v Kosovu. Za dobu své služby získal řadu ocenění – např. Medaili Armády České republiky I. stupně, Non Article 5 NATO Medal The Balkans, Medaili ministra obrany Slovenskej republiky „Za účasť vo vojenskej operacii“, Medaili ministra obrany České republiky "Za službu v zahraničí" III. stupně a řadu dalších ocenění. Pana plukovníka jsme se v souvislosti s 25. protiletadlovým raketovým plukem zeptali na pár otázek.

foto1
Foto: Plukovník gšt. Ing. Jaroslav Ackermann, MBA | archiv 25. protiletadlového raketového pluku


1) Pane plukovníku, nedávno jste se stal velitelem 25. protiletadlového raketového pluku. V jakém stavu přebíráte pluk?

V jakém stavu přebírám pluk, nejvíce vypovídají úkoly, které byly a jsou plněny velice dobrým způsobem – nejen ve prospěch Severoatlantické aliance, ale i České republiky. V letech 2011, 2013, 2015 a 2018 – 2020 jsme vyčleňovali jednotku do Sil rychlé reakce NATO (NATO Response Force). V roce 2019 jsme byli součástí Sil velmi rychlé reakce NATO, tzv. VJTF (Very High Readiness Joint Task Force), tedy těch nejrychlejších sil, jež má Aliance k dispozici pro řešení nejrůznějších krizí. Plníme rovněž úkoly ve prospěch Národního posilového systému protivzdušné obrany České republiky.

Samozřejmě nikdy nelze říci, že není co zlepšovat. Vždy jsou před námi nové výzvy. Za tu nejvýznamnější v současné době považuji přípravu a nasazení jednotky pozemní PVO (protivzdušné obrany) v Pobaltí v rámci Alianční předsunuté přítomnosti eFP (Enhanced Forward Presence) od druhé poloviny roku 2021 do konce roku 2022. Kdyby pluk nebyl v dobré kondici, jistě by mu tento úkol nebyl svěřen. Jsem plně přesvědčen, že nezklameme.

foto2
Foto: Řídící a naváděcí radiolokátor SURN CZ identifikuje nepřátelský vzdušný cíl a následně na něj navádí rakety. | archiv 25. protiletadlového raketového pluku

2) Jak vypadá naplněnost pluku? Máte dostatek vojáků nebo Vám chybí?

Naplněnost pluku ve srovnání s rokem 2013, kdy se pohybovala pod 50 %, je k dnešnímu dni o několik desítek procent vyšší. Každým rokem přicházejí noví příslušníci, ale zároveň odcházejí starší zkušenější. Pozitivum spatřuji v tom, že pomyslné nůžky se neotvírají, ale naopak zavírají, neboť počet přicházejících vojáků zatím převyšuje počet odcházejících.

Úkolem velitele a jeho štábu je správným rozhodováním, dobrým plánováním a motivací podřízených zabezpečit splnění úkolů, které byly pluku stanoveny. Vzhledem k současné naplněnosti útvaru to někdy není jednoduché, ale není to nemožné.

foto5
Foto: Strakoničtí vojáci na mezinárodním cvičení Trident Juncture 2018 v Norsku | archiv 25. protiletadlového raketového pluku

Za těchto podmínek je velice důležité ukázat podřízeným, že si jejich práce vážíte, a za dobře odvedenou práci jim poděkovat. V případě nedostatků je nutné hledat příčinu a nástroje na jejich odstranění, aby se v budoucnu již neopakovaly.

3) Jakou roli u Vás zastávají záložníci?

V současné době jsou naši záložníci předurčeni pro strážní službu stacionárních objektů nebo palebných postavení a míst velení jednotek pozemní PVO. V říjnu budou zabezpečovat force protection (ochranu) našich jednotek v rámci cvičení Tobruq Rats. Do budoucna budou zastávat různé štábní a velitelské funkce napříč celým plukem. Poslední výcvik záložníků proběhl v srpnu tohoto roku. Velitel jednotky aktivní zálohy kapitán Ján Fehér ocenil jejich aktivní přístup, což samozřejmě těší i mě jako velitele pluku.

4) Nedávno se uskutečnily poslední bojové střelby z protiletadlových raketových systémů S-10M2D, které po mnoha letech služby v naší armádě končí. O jak citelný úbytek schopností protiletadlového raketového pluku jde? Existuje adekvátní náhrada za tyto vyřazené systémy?

Systémy S-10M2D, v době jejich zavedení do výzbroje, významným způsobem zabezpečovaly ochranu jednotek pozemních sil proti prostředkům vzdušného napadení (vrtulníky, letadla). V současné době, kromě své mobility (pásový podvozek) a částečné balistické ochrany, již nedisponují schopnostmi působit proti současným a budoucím potencionálním cílům (dronům). Tyto systémy budou během letošního a příštího roku nahrazeny přenosnými protiletadlovými raketovými komplety RBS-70 nové generace.

foto7
Foto: Poslední střelby z protiletadlových raketových kompletů S-10M2D proběhly letos v červnu na střelnici Březina v Doupovských horách. | archiv 25. protiletadlového raketového pluku

5) Stávající protiletadlové raketové systémy krátkého dosahu RBS-70 a očekávané verze RBS-70 NG mají omezené pole působnosti. Lze říci, proti jakým cílům jsou schopny působit?

Vzhledem k vývoji bezpečnostní situace, kdy jednotky pozemních sil nebudou působit pouze na otevřeném prostranství, ale i v zastavěných oblastech (města, přístavy), lze tyto systémy s ohledem k jejich konfiguraci a způsobu navedení řízených střel (navedení na cíl po laserovém paprsku) rozmístit na střechách výškových budov. Tím lze zabezpečit ochranu vzdušného prostoru nejen proti vrtulníkům a letadlům, ale i proti nízkoletícím, pomalým a malým prostředkům (LSS – Low, Slow and Small) a dronům (UAS – Unmanned Aircraft Systems). V závislosti na ekonomické situaci je záměrem u systému RBS-70 NG, v souladu s Koncepcí výstavby Armády České republiky 2030, získat schopnost působit na prostředky vzdušného napadení za pohybu.

foto6
Foto: Strakoničtí vojáci absolvovali v únoru 2019 bojové střelby z protiletadlových raketových kompletů RBS-70 dle programu NATO TACEVAL. | archiv 25. protiletadlového raketového pluku

6) Co protiletadlové raketové komplexy 2K12 KUB? Lze je stále bezpečně a spolehlivě provozovat?

Tyto komplexy jsou zastaralé, technicky a účelově nevyhovující pro plnění stávajících a budoucích operačních úkolů. Řízeným střelám 3M9M3, používaným u tohoto komplexu, již skončila původní doba technické životnosti garantovaná výrobcem. Řízené střely jsou provozovány na základě rozhodnutí o prodloužení jejich životnosti – prováděním pravidelných chemických zkoušek. K udržení schopnosti prostředků pozemní PVO kategorie krátkého dosahu jsou u jednotlivých komponentů komplexu 2K12 KUB prováděny drobné opravy a zákonem stanovené technické údržby k zajištění bezpečného a spolehlivého provozu. 

foto4
Foto: Zatím poslední střelby z protiletadlového raketového komplexu 2K12 KUB proběhly v červnu 2019 v rámci mezinárodního cvičení Tobruq Legacy v Polsku. | archiv 25. protiletadlového raketového pluku

7) Dokáží komplexy KUB i dnes působit proti možným moderním cílům? Nebavíme se tedy o běžných letounech, ale o sofistikované armádní technice.

Komplexy 2K12 KUB byly vyvinuty proti prostředkům vzdušného napadení, odpovídající možným hrozbám v 70. letech minulého století – první systém této kategorie byl zaveden do výzbroje sovětské armády v roce 1967. Systémy obdobné kategorie disponují v dnešní době lepšími prostředky detekce, identifikace a sledování. Jsou schopny zjistit cíl na větších dálkách a výškách, s menší odraznou plochou (technologie Stealth), s vyšší rychlostí a větší manévrovatelností. Jsou vybaveny různými typy střel z hlediska jejich dosahu nebo způsobu navedení. Disponují systémy velení a řízení, jež na základě informací z radiolokátoru a za použití řízených střel, jsou schopné působit proti širokému spektru prostředků vzdušného napadení.

foto3
Foto: Rakety na odpalovacím zařízení 2P25. | archiv 25. protiletadlového raketového pluku

S ohledem na výše uvedené skutečnosti a z důvodu, aby pozemní PVO ČR byla plnohodnotným a přínosným partnerem v NATO, byl v souladu s koncepčními a strategickými dokumenty (Koncepce výstavby Armády ČR 2030 a Dlouhodobý výhled pro obranu 2035) zahájen akviziční proces k náhradě stávajících komplexů 2K12 KUB.

8) Jak důležité je propojení vzdušných prostředků AČR, řekněme např. Gripenů a Vašeho pluku?

V oblasti efektorů (systémů, které jsou určeny k ničení prostředků vzdušného napadení) je toto propojení zcela nezbytné, a sice ze zcela jednoduchých důvodů. Každý systém má své výhody a nevýhody. Výhodou Gripenů je rozloha prostoru působení – celá ČR. Systémy pozemní PVO jsou oproti tomu limitovány dosahem radiolokátoru a výškovým a dálkovým dosahem řízených střel. Naopak výhodou systémů pozemní PVO je možnost dlouhodobé obrany určeného vzdušného prostoru 24/7/365. Gripeny jsou zase limitovány z hlediska počtu letounů, paliva a letových hodin. Z pohledu výcviku je toto propojení nevyhnutelné, tedy aby obě strany hledaly ty nejlepší strategie, jak jeden druhého překonat.

9) Při nedávných střelbách Vaši vojáci stříleli také z protiletadlových ručních systémů S-2M. Lze tyto komplety dnes efektivně využít i na moderním bojišti?

Ano je pravda, že naši příslušníci v rámci bojových střeleb ze systému S-10M2D, také stříleli z ručních systémů S-2M. Doplním, že tyto systémy nedisponují schopností rozpoznání cizího a vlastního letounu. Komplety S-2M nevyužíváme jako bojové systémy, i když tuto schopnost mají, ale spíše jako přípravu na střelbu ze systému RBS-70. Z pohledu velitele považuji za efektivnější tyto systémy využívat k přípravě nových operátorů, než je za nemalé finanční náklady delaborovat. Dle mého názoru jsou tyto systémy schopny i na současném bojišti velice znepříjemnit činnost pilotům vrtulníků.

10)  25. protiletadlový raketový pluk disponuje řadou zastarávající či zastaralé techniky. Co z Vašeho pohledu potřebujete pro zabezpečení obrany vzdušného prostoru a plnění svěřených úkolů nejvíce?

Velkou devizou tohoto pluku je personál, který je pro svoji práci zapálený. Je to vidět při každém cvičení, nejen při bojových střelbách na reálné cíle, kde každý, jak se lidově říká, chce mít co nejvíce zářezů na pomyslné pažbě. Myslím tím, být v té pozici, kdy zmáčkne pomyslné červené tlačítko a řízená střela zničí postřelovaný cíl.

Ohledně stavu techniky dojde do konce roku 2021 v kategorii systémů velmi krátkého dosahu (VSHORAD) k obměně stávajících kompletů S-10M2D komplety RBS-70NG. Zmíněné systémy VSHORAD disponují prostředky velení a řízení (PU PoSy a RACCOS), průzkumu (RVR, ApVzP) a efektory (RBS-70, RBS-70NG). K navýšení schopností jsou plánovány projekty a jejich realizace se bude odvíjet v čase dle finančních možností rezortu MO.

Prioritou z mého pohledu je udržení schopnosti systému v kategorii krátkého dosahu (SHORAD), a sice úspěšným ukončením zahájeného akvizičního procesu na pořízení nového protiletadlového systému krátkého dosahu s možností použití řízených střel středního dosahu. V případě nerealizace zmíněného projektu může dojít ke ztrátě této schopnosti s dopadem na personál a budoucnost vojska pozemní PVO.

Jako další kroky při budování schopností pozemní PVO v delším časovém horizontu (2030 – 2040) vidím v pořízení systémů se schopností ničit drony kategorie micro a mini, systémů se schopností ničit dělostřeleckou, minometnou a raketovou munici a v neposlední řadě pořízení systémů proti balistickým střelám.

11) Na konci minulého roku došlo k podpisu česko–izraelské smlouvy o dodávkách osmi kusů nových 3D mobilních radiolokátorů (MADR) pro Armádu ČR. Ty by měly být dodány do roku 2023. Jak osobně hodnotíte tento nákup?

Tento nákup hodnotím velice pozitivně, neboť jak se říká, přecházíme od analogového věku do digitálního. Nové radary budou disponovat novými schopnostmi, které výrazným způsobem přispějí ke kvalitnější obraně vzdušného prostoru ČR. 

12) Budeme-li brát v potaz naše zapojení v systému NATINAMDS (NATO Integrated Air and Missile Defence System), který určují čtyři základní komponenty: průzkum, aktivní obrana, pasivní obrana a systémy řízení, spojení, velení. Jak lze plnit úkoly pro NATINAMDS při současném stavu techniky, přičemž se nebavíme pouze o protiletadlových systémech?

Pro plnění tohoto úkolu jsou vyčleněny některé útvary vzdušných sil. V rámci modernizačních projektů u všech útvarů vzdušných sil dojde pořízením nových sofistikovaných systémů pozemní a vzdušné platformy k jejich postupnému zapojování do tohoto systému. Počet a rozličnost vyčleněných prostředků do systému NATINAMDS může být také ovlivněn změnou bezpečnostního prostředí, na které je nutné adekvátním způsobem reagovat.

13) Kde vidíte největší překážky s ohledem na modernizaci a budoucnost pluku?

Vzhledem ke zkušenostem, které jsem získal během svého dlouhodobého působení u tohoto druhu vojska, je největší překážkou nedostatek finančních prostředků, jenž se odvíjí od ekonomického růstu. Jak jsem již zmínil dříve, největší devizou je personál. Jeho výcvik stojí nemalé finanční prostředky, ale hlavně jeho know-how je k nezaplacení. Z tohoto důvodu preferuji udržení kvalifikovaného personálu před investováním do získávání nových schopností, které by poté neměl kdo obsluhovat.

14) Pane plukovníku, jak by měl vypadat Váš pluk v roce 2025?

Pluk v roce 2025 by měl mít personální naplněnost minimálně 80 %. Posádka pluku by měla splňovat v oblasti ubytování a zabezpečení standardy 21. století. Systémy VSHORAD by měly mít schopnost působit proti prostředkům vzdušného napadení za pohybu. Minimálně tři baterie stávajících systémů 2K12 KUB by měly být nahrazeny novými perspektivními protiletadlovými systémy krátkého dosahu s možností použití řízených střel středního dosahu (SHORAD/MRSAM). Na konci roku 2025 bychom deklarovali připravenou jednotku SHORAD/MRSAM pro NATO v souladu s cíli výstavby 2017 (2021). Byl by zahájen akviziční proces na pořízení systémů se schopností ničit drony kategorie micro a mini, systémů se schopností ničit dělostřeleckou, minometnou a raketovou munici.

 Autor: Michal Pivoňka