Na Bezpečnostní konferenci v Plzni vystoupil vedoucí kanceláře ředitele Útvaru rychlého nasazení Policie ČR plukovník Jiří Ignác Laňka. V rozhovoru pro CZ DEFENCE hovořil nejen o roli elitního policejního útvaru v systému bezpečnosti státu, ale také o znepokojivém trendu, který podle něj sledují prakticky všechny bezpečnostní složky – postupném poklesu fyzické i psychické připravenosti mladé generace.

Video: Plk. Jiří Ignác Laňka: Odolnost společnosti začíná u připraveného občana / CZ DEFENCE

Přestože je Útvar rychlého nasazení specializovanou složkou s velmi specifickými úkoly, podle plukovníka Laňky může i on přispívat k posilování odolnosti společnosti. Jednou z cest jsou rozsáhlá cvičení, do nichž jsou zapojováni také civilisté, zejména studenti škol. Součástí těchto aktivit je nejen samotný nácvik krizových situací, ale také edukace zaměřená na správné chování obyvatel během mimořádných událostí. „Účastníci se dozvídají, jak mají v krizové situaci reagovat, co dělat a naopak čemu se vyhnout. Tyto poznatky si následně mohou přímo vyzkoušet během cvičení, což výrazně zvyšuje šanci, že si je zapamatují a v případě potřeby využijí,“ vysvětlil Laňka.

Vedle výcvikových aktivit se příslušníci Útvaru rychlého nasazení příležitostně účastní také přednášek pro školy či odbornou veřejnost. Vzhledem k vysokému pracovnímu vytížení útvaru však podobné osvětové akce nemohou být pravidelnou součástí jejich činnosti. Prioritou zůstává plnění operačních úkolů doma i v zahraničí.

Významná část rozhovoru se týkala personální situace. A právě zde zaznělo jedno z nejvýraznějších sdělení celé debaty. Podle plukovníka Laňky kvalita uchazečů o službu v elitním útvaru dlouhodobě klesá. „Musím říct, že to jde dolů. Rok od roku se kvalita mladých lidí, kteří se k nám hlásí, snižuje,“ uvedl otevřeně. Podle něj nejde o problém jedné konkrétní příčiny, ale o souhru řady společenských faktorů. Současná mladá generace podle jeho názoru není ve své podstatě horší než generace předchozí, avšak životní styl a prostředí, ve kterém vyrůstá, mají zásadní dopad na její fyzickou i psychickou připravenost.

Zájemci o službu u Útvaru rychlého nasazení přicházejí primárně z řad Policie České republiky, avšak možnost ucházet se o službu mají i příslušníci dalších bezpečnostních sborů, například Hasičského záchranného sboru, Vězeňské služby nebo Armády České republiky. Uchazeči musí splnit přísné zdravotní požadavky, náročné fyzické prověrky, psychologické testy a následně projít i známým výběrovým procesem, kterému se mezi policisty přezdívá „pekelný týden“.

V oblasti technologií plukovník Laňka připustil, že ani elitní policejní útvary nemohou ignorovat rychlý technologický vývoj. Moderní technologie, robotické systémy či prvky umělé inteligence se postupně stávají součástí práce bezpečnostních složek. Přesto zdůraznil, že rozhodujícím prvkem zůstává člověk. „U nás je to stále o bojovníkovi, který má na sobě vestu, přilbu a osobní zbraň. To je pořád základ,“ uvedl plk. Laňka. Technologie podle něj představují důležitý podpůrný nástroj, ale nemohou nahradit kvalitně vycvičeného a psychicky odolného operátora.

V závěru rozhovoru se plukovník Laňka vrátil k hlavnímu tématu plzeňské konference – bezpečnosti jako společné odpovědnosti státu i občanů. Ocenil význam podobných odborných akcí, které pomáhají otevírat veřejnou debatu o bezpečnostních hrozbách a připravenosti společnosti.

„Bezpečnost je věcí nás všech a je potřeba o tom mluvit pravdivě, bez příkras a otevřeně. Jinak si budeme jen lhát do kapsy,“ zdůraznil vedoucí Útvaru rychlého nasazení Policie ČR, podle kterého představují podobné konference důležitý příspěvek k budování odolnější společnosti, která si uvědomuje vlastní roli při zajišťování bezpečnosti státu.