Tankování ze vzduchu bude dostupnější

 22. 05. 2020      kategorie: Armáda ČR

Šestice spojeneckých zemí, včetně České republiky, se zapojí do programu provozování tankerů na bázi letounů Airbus A-330. Nyní jsou dokončené dva stroje a dalších šest na výrobu čeká. Po spojeneckém přepravním programu SALIS jde o další kapacity, které sdíleně můžeme využívat. Co to pro AČR znamená v praxi? Nové schopnosti, prohloubení možnosti výcviku tankování za letu a mnohé další.

167--151203-f-cx978-005
Foto: Nová tankovací letka měla do roku 2024 poskytnout celkem osm strojů  A-330 speciálně upravených k tankování ve vzduchu. | Wikimedia Commons

Nová tankovací letka měla do roku 2024 poskytnout celkem osm strojů  A-330 speciálně upravených k tankování ve vzduchu. Evropě tyto kapacity znatelně chybí a obvykle se využívají ty americké. Mimo jiné se můžeme setkat na cvičeních s tím, když zde tankování za letu zajišťuje Národní garda Nebrasky, či Texasu a jejich letecká technika. Nad Českou republikou se první tankování uskutečnilo vůbec poprvé v roce 2013 s tankerem německého letectva Airbus 310 MRTT. „V konečné fázi spojení musí pilot vést letoun tak, aby se sbližoval s tankovacím košem rychlostí asi 5 km/h. Pokud se spojení povede, je hrana koše asi 30 cm od překrytu kabiny, což vyžaduje obrovskou pozornost pilota,“ uvedla k tehdejším počátkům tankování za letu plukovnice Jana Růžičková.

Flotilu létajících tankerů pořídí dohromady šestice evropských zemí - Belgie, Německo, Norsko, Nizozemsko, Lucembursko a naše republika. Letouny se nakoupí společně, tedy budou de facto i ve vlastnictví ČR. Jednotlivé země se pak podělí na celkovém provozu strojů. Financování a podíl na nákladech budou země platit podle svých podílů letových hodin. Ministerstvo obrany již dříve uvedlo, kolik nás tento společný systém bude stát. Účast v projektu stála jednorázových 594 milionů korun. Dále pak náklady činí celkem 42 milionů korun ročně, v čemž je zahrnut personál, ale i samotný provoz letounů.

1_3157Foto: „V konečné fázi spojení musí pilot vést letoun tak, aby se sbližoval s tankovacím košem rychlostí asi 5 km/h. Pokud se spojení povede, je hrana koše asi 30 cm od překrytu kabiny, což vyžaduje obrovskou pozornost pilota,“ uvedla k tehdejším počátkům tankování za letu plukovnice Jana Růžičková. | kpt. Tomáš Maruščák / army.cz

Počítá se s třicetiletým cyklem, přičemž za tu dobu bude Českou republiku stát provoz zhruba 1,9 miliardy českých korun. Kromě financování se také počítá se zapojením našich posádek. Půjde zřejmě o piloty ze základny dopravního letectva Praha – Kbely. Již nyní naši vojáci tvoří posádku např. u letounů včasné výstrahy AWACS.

A co získáme za 42 milionů ročně? Sto letových hodin tankerů. Německo pak získá 5500 hodin, Nizozemsko 2000 hodin, Belgie tisíc, Lucembursko 200 a Norsko, stejně jako Česká republika, sto hodin. Pojďme si v rámci komparace letek jednotlivých zemí porovnat nás a Norsko (kdy Norsko má k dispozici stejný počet hodin). Norsko disponuje letectvem v celkovém počtu 56 stíhacích letounů F-16 Fighting Falcon a k tomu provozuje čtyři stroje F-35 Lightning II. Oproti tomu Česká republika disponuje čtrnácti stroji JAS-39 Gripen.

 Autor: Patrik Beran