Využití umělé inteligence v Armádě České republiky, to bylo téma úvodního pracovního semináře, který proběhl 31. března v hlavním sále Ministerstva obrany ČR. Cílem workshopu bylo poukázat nejen na nutnost posilovat obranyschopnost a odolnost vůči potenciální zranitelnosti již používaných technologií, ale rovněž na nezbytnou spolupráci s komerční sférou a využití nejnovějších poznatků vědy a výzkumu v oblasti nových přelomových technologií EDT, tedy Emerging and Disruptive Technologies, ke zlepšování technologické vyspělosti Armády ČR. Na semináři vystoupili doc. Ing. Miroslav Bureš Ph.D z ČVUT, Univerzitu obrany zastupoval plk. gšt. doc. Ing. Jan Mazal Ph.D., finský institut FIIA a nevládní organizace PSSI pak zastupoval Edward Hunter Christie. Akce se zúčastnili zástupci velení Armády ČR a ředitelé sekcí Ministerstva obrany.

Foto: V Praze proběhl první workshop k využití umělé inteligence v Armádě ČR | Jan Zilvar / CZ DEFENCE

V úvodu setkání vystoupil náčelník generálního štábu arm. gen. Aleš Opata. Ten využití umělé inteligence označil za důležité pro další směrování armády. „Technologický pokrok nejde zpomalit. Máme na výběr dvě možnosti: Buď držet krok, nebo zaostat. Zaostávání by znamenalo velký bezpečnostní problém pro naší zemi a ve výsledku by vedlo k degradaci armády,“ zdůraznil generál Opata. Podle něj není prostor pro jakékoliv vyčkávání, k žádnému pokroku se nepročekáme. Generál kritizoval zdlouhavé procesy a rigiditu plánování v armádě. Pokud se podle něj dosavadní přístup nezmění, budou se nakupovat technologie, které se stanou zastaralými ještě před tím, než budou armádě k dispozici.

Akviziční procesy v armádě v ideálním stavu trvají v průměru 440 dní. Proto je důležité toto všechno změnit. Vize vývoje armády ČR do budoucna podle gen. Opaty je postavena na katalogu strategických projektů, na nastavení potřeb armády, státních a průmyslových investorů. Pokud mají být smysluplná zadání, musejí být zřejmé technologické potřeby armády alespoň na 20 let dopředu. Příkladem je srovnání s USA, kde tento proces proběhl v roce 2005 a teprve nyní se dostavují první výsledky. „Armáda musí, podobně jako NATO, spolupracovat s privátním i akademickým sektorem na vývoji nových technologií. Proto je nutné odkriminalizovat kontakty vojáků s komerční sférou, protože jinak se do armády nové technologie nikdy nedostanou,“ konstatoval generál Opata.

Ve svém projevu uvedl také to, že armáda se musí zabývat a navrhovat to, co ještě neexistuje, nebylo vyvinuto a je v této chvíli možná z říše sci-fi. „Každý z vás má v kase chytrý telefon. Naše armáda musí celá fungovat jako chytrý telefon. Malý, odolný, inteligentní, všestranný, propojený s ostatními telefony. Neustále s novým softwarem a každý rok modernizovaný, zdůraznil Opata.

Klíčové slovo pro budoucnost armády je podle generála Opaty autonomie. Žádný voják nedokáže zpracovat všechny informace a vždycky bude dělat chyby. Umělá inteligence může tento nedostatek překonat. Armáda potřebuje rozšířit schopnosti člověka a pokročit ve spolupráci člověka se strojem. Propojit systémy velení a řízení s informačními systémy, zpravodajským průzkumem, sledováním. „Propojením spolupráce umělé inteligence s člověkem jsem schopni nastartovat rozvoj napříč všemi oblastmi schopností armády, uvedl v závěru svého projevu generál Opata.

Foto: Klíčové slovo pro budoucnost armády je podle generála Opaty autonomie. (ilustrační foto) | Shutterstock

„Využití umělé inteligence v armádách není nic nového,“ doplnil vedoucí katedry vojenské robotiky UNOB plk. Jan Mazal. Univerzita obrany se rozvojem této schopnosti podle něj zabývá již více než 15 let. Počátky zavádění UI spadají již do minulého století. Bez jejího využití a mohutné implementace se armáda do budoucna neobejde. Nebyla by schopna účinně čelit protivníkovi, který bude těmito systémy vybaven. V dnešní době se využívá umělé inteligence při rozšíření technologických prostředků a v operačně – taktických schopnostech. Pro představu jsou to bezosádkové resp. bezpilotní prostředky, robotické systémy, softwarové komponenty. „Jde o doplněk nebo náhradu vojáka v operačně složitém prostředí buď z pohledu rizika nebo, v současnosti hodně sledovaným ukazatelem, efektivnosti,“ doplnil plk. Mazal.