Výhody a nevýhody případné akvizice letounů F-35 pro AČR

 16. 11. 2021      kategorie: Armáda ČR
Přidat na Seznam.cz

V posledních dnech proběhla českými médii zpráva o údajných pokročilých jednáních mezi českou a americkou stranou ohledně akvizice 40 kusů amerických letounů páté generace F-35 Lightning II. Ačkoliv Ministerstvo obrany tyto informace popřelo, F-35 je stále jedním ze tří kandidátů na budoucí letoun pro Vzdušné síly Armády České republiky po roce 2027. Pojďme se podívat, jaké jsou hlavní výhody a nevýhody této případné akvizice.

f35_TITFoto: V posledních dnech proběhla českými médii zpráva o údajných pokročilých jednáních mezi českou a americkou stranou ohledně akvizice 40 kusů amerických letounů páté generace F-35 Lightning II. | Shutterstock

Jako první informaci o možném nákupu 40 kusů amerických letounů F-35 přinesl web E15, který vycházel z informací renomovaného webu Janes. České Ministerstvo obrany však prostřednictvím svého mluvčího Jana Pejška odmítlo jakákoliv aktivní jednání o nákupu F-35. Podle Pejška se jedná o „bouři ve sklenici vody“. „V tuto chvíli máme platnou smlouvu na pronájem 14 švédských stíhacích letounů Jas-39 Gripen až do roku 2027, navíc s možností opce na další dva roky, tedy do roku 2029. Odborníci z Generálního štábu Armády ČR nicméně zpracovávají vojenské stanovisko k možnostem budoucího zajištění ochrany vzdušného prostoru po vypršení pronájmu gripenů. Jejich analýza má být dokončena začátkem roku 2022. Toto vojenské stanovisko bude předloženo novému ministru obrany a nové vládě. V tuto chvíli připadají v úvahu 3 varianty: zajištění ostrahy vzdušného prostoru s využitím stávajících letounů Gripen, využití letounů Gripen nové generace nebo přechod na jinou nadzvukovou platformu,“ dodal Pejšek.

Koncepce výstavby Armády České republiky 2030 hovoří v rámci Milníku 2030 o schopnosti nadzvukového letectva působit jako hlavní prvek při ochraně vzdušného prostoru ČR. Dále v roce 2030 má české nadzvukové letectvo dosáhnout schopnosti podporovat operace pozemních sil za všech povětrnostních podmínek ve dne i v noci. Zároveň bude nadzvukové letectvo schopno působit v operacích typu Air Policing. V roce 2030 bude také nadzvukové letectvo disponovat dostatečným počtem letounů. Dlouhodobý výhled pro obranu 2035 dále uvádí, že v roce 2035 bude letectvo schopno působit v celém spektru operací a dosáhne plné interoperability s ostatními členy NATO.

Letoun F-35 všechny zmiňované požadavky splňuje, nicméně jeho akvizice má i své nevýhody. Vzhledem k ceně, pokročilosti a náročnosti servisu je třeba vzít při výběru nového nadzvukového letounu v úvahu níže uvedené faktory. 

První a asi nejvýznamnější výhodou je fakt, že F-35 kvalitativně výrazně převyšuje ostatní kandidáty. Jedná se o letoun páté generace kombinující špičkovou výzbroj a senzory pro vedení tzv. síťového válčení. České nadzvukové letectvo by se tak posunulo do „první ligy“ letectev evropských členů NATO. Samozřejmostí by pak byla také lepší interoperabilita s nejsilnějším členem NATO – Spojenými státy. 

Druhá výhoda se týká spojenectví s USA – případná akvizice F-35 (sekundárně také F-16V) naváže AČR, potažmo Českou republiku ještě více na Spojené státy a toto spojenectví posílí. V oblasti spojeneckých svazků lze mluvit i o výrazném posílení schopností V4. Polsko nakupuje 32 ks letounů F-35, Slovensko zase 14 ks F-16V. Otázkou zůstává, jaké letouny zvolí maďarští spojenci, nicméně pokud ČR zvolí F-35 v počtu okolo 20 ks, dojde tak k výraznému navýšení leteckých schopností v regionu.

Pokud ČR zvolí F-35, letouny budou vybaveny nejnovějším modernizačním balíčkem označovaným jako Block 4. Ten kromě modernizace softwaru a dalších částí letounu přinese i integraci některých nových zbraňových systémů. Kromě integrace dalších zbraní amerického původu se jedná zejména o norskou Joint Strike Missile (letecká varianta protilodní střely Naval Strike Missile), a poté střely evropského konsorcia MBDA Meteor, ASRAAM a Spear. Právě s evropskými zbraňovými systémy naroste variabilita výzbroje. Lze předpokládat, že čím větší bude okruh zákazníků, tím se „seznam“ integrovaných střel bude rozšiřovat. AČR by tedy mohla po roce 2027 mít na výběr ze širokého spektra výzbroje, což je v současnosti jedna z nejskloňovanějších výhod letounů JAS-39 Gripen.

Naopak nejviditelnější nevýhodou je cena. Nejedná se však o cenu za letoun jako takový, ale spíše náklady na provoz, které jsou oproti ostatním letounům stále astronomické a je otázkou, zda si takové výdaje na nadzvukové letectvo může naše armáda, i vzhledem ke svým ostatním závazkům, dovolit. 

Současnou strategií výrobce, americké společnosti Lockheed Martin, je výcvik pilotů zejména na simulátorech, proto ani neexistuje dvoumístná verze letounu F-35 (na rozdíl od švédské konkurence nebo letounu F-16V). V souvislosti s absencí dvoumístné verze ve spojení s vysokými provozními náklady (které zřejmě ovlivní i počet letových hodin) pak lze spekulovat, jakou úroveň by měl výcvik českých pilotů a do jaké míry by tito byli schopni ostrého nasazení v zahraničních misích.

Hospodářská situace ČR není růžová. Ačkoliv vítězná koalice SPOLU deklaruje od roku 2025 uzákonění výdajů 2 % HDP na obranu, není jisté, zdali se v rozpočtu resortu obrany nebude škrtat. Vzhledem k ostatním závazkům (vybudování těžké brigády a výsadkového pluku) je otázkou, kolik finančních prostředků případně zbude na nadzvukové letectvo. Díky provozním nákladům F-35 tak není jisté, zda bude vůbec možné letoun pořídit ve smysluplném počtu tak, aby zajišťoval obě funkce definované ve strategických dokumentech – jak air-to-air, tak air-to-ground. Případné pořízení méně než 10 ks strojů F-35 pak nedává smysl ani ekonomicky, ani z vojenského hlediska. 

O letounu F-35 Lightning II se často hovoří, že je pro potřeby AČR předimenzovaný a podle mnohých kritiků Česká republika takový letoun, jakým je F-35, vzhledem ke svým vojensko-politickým ambicím údajně ani nepotřebuje. Bezpečnostní prostředí se však mění a do budoucna měnit bude a s ním i vojensko-politické ambice ČR a její role v Severoatlantické alianci. Není proto na místě o F-35 a dalších zbraňových systémech uvažovat jako o předimenzovaných nebo pro AČR nepotřebných. Jejich potřeba se totiž může ukázat až za nějaký čas, kdy však může být již pozdě na akvizice moderních prostředků. 

Zdroje: AirForceMag, DVO 2035, E15, KVAČR 2030

 Autor: Jan Feryna