Nová výroční zpráva Bezpečnostní informační služby ukazuje, že české bezpečnostní prostředí se dál proměňuje. Rusko podle BIS pokračuje ve zpravodajských, kybernetických a vlivových aktivitách a využívá i nové způsoby náboru lidí pro konkrétní úkoly. Čína se soustředí především na získávání informací, technologií a strategického know-how. Vedle toho zůstávají významnými riziky kybernetické útoky, extremismus, terorismus a obcházení sankcí. Pro Českou republiku z toho vyplývá, že obrana státu už není pouze otázkou armády. Stejně důležitá je odolnost institucí, kritické infrastruktury, průmyslu a informačního prostoru.

Rok 2025 byl podle BIS z hlediska bezpečnostního prostředí jedním z nejvážnějších období od konce studené války. Pokračovala ruská válka proti Ukrajině, rostlo mezinárodní napětí a zároveň se proměňoval způsob, jakým státní i nestátní aktéři prosazují své zájmy.

BIS proto ve své výroční zprávě nevěnuje pozornost pouze klasické špionáži. Sleduje také kybernetické operace, zahraniční vliv, ochranu citlivých technologií, obcházení sankcí a další aktivity, které mohou poškodit bezpečnostní nebo hospodářské zájmy České republiky.

Největší pozornost věnuje Rusku. Omezení ruské diplomatické přítomnosti v České republice sice ztížilo tradiční práci ruských zpravodajských služeb, neznamená však její konec. Moskva hledá jiné způsoby, jak získávat informace, ovlivňovat prostředí v evropských zemích a podporovat aktivity, které mohou narušovat jejich stabilitu.

Tento vývoj zapadá do širšího obrazu, který popisuje také NATO. Aliance považuje Rusko za nejvýznamnější a přímou hrozbu pro bezpečnost spojenců a upozorňuje na kombinaci konvenčních, kybernetických a hybridních nástrojů. Mezi ně řadí například sabotáž, kybernetické útoky, elektronické rušení, dezinformace, politické ovlivňování nebo ekonomický nátlak.

Jedním z pozoruhodných trendů, na který BIS upozorňuje, jsou takzvaní agenti na jedno použití. Nejde nutně o profesionální zpravodajce. Lidé mohou být oslovováni prostřednictvím internetu a za finanční odměnu přijmout konkrétní úkol.

Výhodou tohoto modelu je pro zadavatele především nízké riziko. Není nutné dlouhodobě budovat vztah s agentem ani jej zapojovat do rozsáhlé zpravodajské sítě. Jednotlivec dostane úkol, jehož splnění může být relativně jednoduché, a následně je možné kontakt přerušit.

BIS současně upozorňuje na důležitou skutečnost: v České republice se v roce 2025 nepodařilo spolehlivě potvrdit ruskou koordinaci nebo přípravu takových útoků. Není proto možné automaticky přisuzovat každou podobnou aktivitu v Evropě ruským státním orgánům.

Tato nuance je podstatná. Úkolem zpravodajské služby není vytvářet politické závěry, ale identifikovat konkrétní vazby a hodnotit jejich význam. Právě proto je přesnější hovořit o trendu, který BIS zaznamenává, než tvrdit, že každý jednotlivý případ je součástí jednotně řízené ruské operace.

Pro NATO má tento vývoj širší význam. Hybridní operace umožňují protivníkovi působit pod prahem otevřeného vojenského konfliktu. Aliance v posledních letech zaznamenala v členských státech případy sabotáží, násilných incidentů, kybernetických útoků a dalších aktivit, které připisuje ruskému hybridnímu působení.

Čínské působení má podle BIS odlišný charakter. Zpráva upozorňuje především na snahu získávat informace, znalosti a technologie, které mohou mít strategickou hodnotu.

Pozornost se přitom nemusí soustředit pouze na státní instituce. Významným prostředím jsou akademické a výzkumné instituce, technologické firmy nebo podniky disponující specifickým know-how.

Právě tady se bezpečnostní a hospodářská politika stále více prolínají. Informace o umělé inteligenci, polovodičích, energetice, pokročilé výrobě nebo obranných technologiích nemusí být samy o sobě utajované. Jejich systematické získávání však může mít význam pro technologickou a strategickou konkurenceschopnost státu.

NATO vnímá Čínu jako systémovou výzvu. Upozorňuje mimo jiné na její vojenský růst, kybernetické aktivity a spolupráci s Ruskem. Ve své zprávě za rok 2025 zároveň uvádí, že po kybernetické kampani proti českému ministerstvu zahraničních věcí v květnu 2025, kterou Česko připsalo Číně, vydala Severoatlantická rada prohlášení solidarity s Českou republikou.

Česká zkušenost tak není izolovaným případem. Je součástí širšího evropského problému ochrany technologií, výzkumu a kritických systémů.

Význam kybernetické bezpečnosti zároveň rychle roste. Moderní konflikt nemusí začít útokem na vojenský objekt. První úder může směřovat proti informačním systémům, energetice, dopravě, komunikacím nebo státní správě.

NATO výslovně uvádí, že protivníci se prostřednictvím kybernetických operací snaží získávat zpravodajské informace, krást duševní vlastnictví, narušovat vládní služby a poškozovat kritickou infrastrukturu. Kybernetický prostor proto Aliance považuje za prostředí trvalého soupeření.

V červenci 2026 navíc NATO znovu odsoudilo pokračující ruské škodlivé kybernetické aktivity namířené proti spojencům a kritické infrastruktuře. Aliance současně uvedla, že dále posílila schopnost integrovat kybernetické účinky do svých operací, misí a aktivit.

Pro Českou republiku to znamená, že kybernetická obrana nemůže být chápána pouze jako technická agenda několika úřadů. Je součástí celkové obranyschopnosti země.

Další oblastí, kde se bezpečnostní a ekonomické zájmy propojují, je ochrana technologií a kontrola exportu.

Česká republika disponuje průmyslovými podniky, jejichž výrobky mohou mít civilní i vojenské využití. To zvyšuje význam kontroly vývozu a prevence obcházení sankčních režimů.

Nejde přitom jen o zabránění přímému prodeji zakázaného zboží. Rizikem mohou být také složité obchodní řetězce, prostředníci a reexport přes třetí země.

Téma je významné i pro český obranný průmysl. V době, kdy NATO výrazně navyšuje obrannou výrobu a evropské státy rozšiřují své výrobní kapacity, roste také hodnota technologií, výrobních zařízení a know-how. Ochrana těchto kapacit proto není pouze otázkou hospodářské bezpečnosti. Je součástí obranné politiky.

Výroční zpráva BIS zapadá do širší změny evropského bezpečnostního prostředí.

NATO dnes neřeší pouze možnost klasického vojenského útoku. Aliance současně posiluje schopnost reagovat na kybernetické operace, sabotáž, informační manipulaci a další hybridní aktivity.

V červnu 2026 NATO popsalo bezpečnostní prostředí jako nejnebezpečnější od konce studené války. Vedle ruské války proti Ukrajině upozorňuje na zrychlující se nepřátelské aktivity proti členským státům, včetně kybernetických útoků a sabotáží kritické infrastruktury.

Zároveň se zvyšuje význam technologické a průmyslové základny. Na summitu v Ankaře v červenci 2026 spojenci oznámili více než 50 miliard dolarů nových akvizic a závazek dále rozšiřovat společné výrobní kapacity. Součástí nových priorit jsou mimo jiné hluboké přesné údery, integrovaná protivzdušná a protiraketová obrana, bezpilotní systémy, pokročilé technologie a zpravodajské schopnosti.

To je důležitá změna. Bezpečnostní politika se stále více propojuje s technologickou politikou, průmyslem a schopností státu chránit vlastní know-how.

Nejdůležitější zprávou BIS za rok 2025 není jeden konkrétní případ. Je jí změna prostředí, ve kterém se česká bezpečnost pohybuje.

Rusko podle BIS pokračuje ve zpravodajských, kybernetických a vlivových aktivitách a hledá nové způsoby, jak působit v evropských zemích. Čína postupuje odlišně a soustředí se mimo jiné na informace, technologie a strategické znalosti. Současně zůstávají relevantní další hrozby, od kybernetické kriminality přes extremismus až po terorismus.

Pro Českou republiku je podstatné, že žádná z těchto hrozeb neexistuje izolovaně.

Špionáž může souviset s technologiemi. Technologie s obranným průmyslem. Obranný průmysl s výrobní kapacitou. Výrobní kapacita s energetikou, dopravou a dodavatelskými řetězci. A všechny tyto oblasti mohou být současně vystaveny kybernetickému nebo informačnímu působení.

Proto se také mění samotný význam obranyschopnosti.

Moderní stát potřebuje nejen vojáky, tanky, letadla a munici. Potřebuje bezpečné datové sítě, odolnou energetiku, chráněnou kritickou infrastrukturu, funkční zpravodajské služby, kontrolu strategických technologií a průmyslovou základnu schopnou fungovat i v době krize.

Výroční zpráva BIS ukazuje, že bezpečnostní hranice České republiky už neleží pouze na mapě.

Může procházet serverovnou státní instituce, laboratoří univerzity, výrobním podnikem, datovou sítí, železničním uzlem nebo člověkem, kterého někdo prostřednictvím internetu osloví s nabídkou finanční odměny za konkrétní úkol.

To neznamená, že Česká republika stojí před bezprostředním vojenským útokem. Znamená to ale, že protivníci mohou své zájmy prosazovat dlouhodobě, postupně a bez překročení hranice, která by automaticky vyvolala vojenskou reakci NATO.

Právě proto bude v příštích letech rozhodující nejen množství peněz vložených do obrany, ale odolnost celého státu.

Armáda musí být schopna bojovat. Zpravodajské služby musí být schopny odhalovat protivníka. Průmysl musí chránit své technologie a zároveň vyrábět pro obranu. Kritická infrastruktura musí vydržet útok. A společnost musí být schopna rozpoznat pokusy o manipulaci.

Bezpečnost České republiky se dnes nebrání pouze na bojišti. O její odolnosti se rozhoduje také v kyberprostoru, průmyslu, energetice, akademickém prostředí a informačním prostoru.

Zdroje: BIS, Seznam Zprávy, ČTK, Deník N, iRozhlas