Britské rozšiřování protitankových schopností jako inspirace pro AČR

 09. 06. 2021      kategorie: Vojenská technika
Přidat na Seznam.cz

Velká Británie představila požadavky na protitankové schopnosti britské armády budoucnosti. Hlavními rysy projektu s názvem Battle Group Organic Anti-Armour (BGOAA) jsou snaha o snížení ceny pomocí využití stávajících a perspektivních platforem, vysoká mobilita pro budoucí britské jednotky a integrace osvědčených zbraňových systémů. Do jaké míry se může ohledně výše uvedeného projektu inspirovat AČR, se pokusím popsat v následujícím článku.

Projekt BGOAA je sice na začátku, nicméně už teď se jedná o velmi perspektivní projekt, který chce propojit starší protitankové systémy se současnými platformami. Hlavním důvodem pro spuštění tohoto projektu je proliferace obrněné techniky v méně rozvinutých státech a podle britských oficiálních míst je dalším důvodem „návrat soupeření velmocí“. Tím jsou myšleny Rusko a Čína. Obě tyto země disponují velkými počty tanků a další obrněné techniky. Pro připomenutí lze uvést, že po roce 2014 vznikla v ruském Západním vojenském okruhu 1. gardová tanková armáda čítající 600-800 kusů tanků. Rusko obecně stále spoléhá na pozemní síly, zejména na tanky podporované dělostřelectvem. 

mbda_boxerFoto: V rámci programu BGOAA rozvíjí britská armáda několik možností nasazení protitankových řízeních střel. Jedná se o umístění na vozidla Boxer (na snímku), Ajax, na nákladní vozidlo a také na bezosádkové pozemní vozidlo. | MBDA / CC BY-NC-ND

Výhody protitankových řízených střel jsme mohli vidět například v konfliktu o oblast Náhorního Karabachu, kde byly protitankové střely, zejména izraelské Spike, hojně používány. Ázerbájdžán tehdy dokázal (nejen) pomocí protitankových střel eliminovat arménskou obrněnou techniku. V případném střetu NATOxRusko bude ze strany NATO klíčové zničit ruskou obrněnou techniku a dělostřelectvo. Střely se však dají také použít k úderu na zodolněné pozemní cíle. Některé střely, jako je například americká Hellfire, lze použít také proti pomalu letícím cílům, jako jsou vrtulníky nebo drony. Právě střela Hellfire je základem nového amerického systému mobilní PVO IM-SHORAD. Připomeňme, že AČR používá na vozidlech Pandur II střely Spike a s protitankovými střelami počítá i pro nová BVP. To znamená, že AČR se rozhodně nemíní zbavit této kategorie zbraní. Projekt BGOAA nabízí pro AČR inspiraci v tom, jak pokračovat v rozvoji protitankových schopností. Projekt se zabývá umístěním protitankových střel pouze na pozemní vozidla, jelikož jejich umisťování na drony a vrtulníky je v britské armádě běžnou praxí.

V rámci programu BGOAA rozvíjí britská armáda několik možností nasazení protitankových řízeních střel. Jedná se o umístění na vozidla Boxer, Ajax, na nákladní vozidlo a také na bezosádkové pozemní vozidlo. Všechny tyto kategorie vozidel se v AČR vyskytují.

V prvním případě vozidla Boxer se jedná o podobné vozidlo jako v AČR používaný Pandur. U tohoto případu můžeme uvažovat o dvou možnostech umístění. První je umístění střel na vozidlo po vzoru polského projektu Otokar Brzoza. Druhou možností je pak umístění střel Brimstone v zadní části vozidla a jejich vertikální odpal na dlouhou vzdálenost.  Výhody umístění na Pandur jsou jasné – snadná přepravitelnost vozidla vzduchem, šance pro domácí obranný průmysl a osvědčená platforma.

Druhou možností v rámci BGOAA je umístění protitankových střel na pásové bojové vozidlo pěchoty. Nejedná se však o „klasické“ umístění střel ve věži vozidla. Celé vozidlo slouží pouze jako nosič odpalovacího zařízení. Pro AČR je však tato varianta nejméně pravděpodobná. V rámci akvizice nových BVP se počítá pouze se sedmi variantami, z nichž však žádná není čistě protitanková. Celý projekt navíc nabírá notné zpoždění a největším úspěchem bude, když se v následujících dvou letech podaří vůbec nová BVP vybrat. Čistě protitanková varianta tak může přijít na řadu (možná) až po roce 2030.

Zajímavým řešením v rámci programu BGOAA je umístění protitankových střel do kontejneru vzhledově podobného klasickým lodním kontejnerům. Tento kontejner lze poté umístit na nákladní automobil 6x6. Hlavní výhodou tohoto řešení je cena a relativní jednoduchost. Výhodou je také relativní nenápadnost vozidla, jelikož v pochodové poloze lze jen těžko rozlišit, jestli nákladní automobil veze klasický kontejner s municí nebo protitankovými střelami. To se může hodit zejména v dnešní době, kdy poslední konflikty analyzujeme pomocí dat dostupných z otevřených zdrojů jako jsou amatérští reportéři přímo v místě konfliktu.

Další zajímavou variantou je umístění protitankové řízené střely (nebo střel) na bezosádkové pozemní vozidlo. V AČR momentálně podstupuje testy vozidlo UGV-Pz. Do budoucna se tedy dá uvažovat o integraci protitankových řízených střel na toto vozidlo. Hlavní výhodou takového řešení je opět cena. Pokud by došlo ke zničení nebo zajetí takovéhoto vozidla, jednalo by se o neporovnatelně menší ztrátu, než kdyby došlo ke zničení nebo zajetí PBVP nebo KBVP.

Potřeba protitankových schopnosti bude vzhledem k podobě současných a budoucích konfliktů stále stoupat. AČR má tak možnost inspirovat se v britském projektu BGOAA. V rámci rozvoje tohoto druhu schopností se nemusíme zaměřovat jen na jednotky 4. brigády rychlého nasazení či 7. mechanizované brigády. O navýšení protitankových schopností se dá uvažovat například také u 43. výsadkového pluku a plánovaných vozidel v jeho výzbroji. Nouzově se, jak bylo naznačeno u střely Hellfire, dají tato řešení použít jako prostředky PVO, byť jsou v tomto ohledu jejich schopnosti omezené.

 Autor: Jan Feryna