Armáda České republiky již nejméně půl roku používá v plném provozu radary EL/M-2084, označované jako MADR 3D. Od února 2022 bylo do České republiky dodáno sedm kusů (poslední, osmý radar bude předán Armádě ČR počátkem letošního července). Po úspěšném absolvování vojskových zkoušek v dubnu 2023 byly radary postupně integrovány do výzbroje, konkrétně u 26. pluku velení, řízení a průzkumu Armádního generála Karla Janouška, v Brandýse nad Labem.

Radary MADR 3D jsou nasazeny k zajištění přehledu o vzdušné situaci v malých a středních výškách (100–3000 metrů) a jsou součástí integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO (NATINAMDS). Pět radarů je umístěno na stacionárních vojenských stanovištích, zatímco tři jsou určeny k ochraně strategických cílů, výcviku nebo jako záloha v rámci Národního posilového systému protivzdušné obrany (NaPoSy PVO ČR). První operační nasazení těchto radarů proběhlo během cvičení NATO Ramstein Guard v roce 2024, kde systém prokázal svou efektivitu při detekci a sledování cílů i v podmínkách silného elektronického rušení.

Radary MADR 3D jsou primárně určeny k detekci a sledování nízko letících cílů, jako jsou bezpilotní letouny, vrtulníky nebo rakety, což odpovídá aktuálním hrozbám. Radiolokátor průběžně zachytává cíle, které zpracovává a vyhodnocuje (včetně Módu 5 IFF – identification friend or foe) a předává do místní ovládací konzole. Následně jsou tyto informace předávány po letecké datové síti (interní datová síť AČR) na konkrétní místa, jako je v tomto případě 261. středisko řízení a uvědomování (CRC), kde jsou tato data integrována do národního systému Sektor VS a zároveň do vzdálené ovládací konzole (RRMC), která umožňuje dálkové ovládání všech radiolokátorů najednou. Informace jsou pak využívány za účelem průzkumu vzdušného prostoru, identifikace zjištěných objektů, zajištění koordinace s civilním řízením letového provozu a pro vojenské letovody při navádění hotovostních letounů na cíl v případě tzv. „Alpha Scramble“ (ostrého startu) nebo cvičných letů.

Radary MADR jsou předurčeny k pokrytí klíčových vojenských a civilních zařízení (např. velká města, elektrárny, vojenské základny) a zároveň poskytují flexibilitu pro mobilní nasazení. Česká republika má rozlohu 78 866 km² a radary MADR 3D mají detekční dosah až 100 km pro cíle ve výškách 100–3000 metrů, což teoreticky umožňuje pokrytí značné části území při vhodném rozmístění. Pět stacionárních radarů je umístěno na strategických vojenských stanovištích, což zajišťuje překrývající se pokrytí klíčových oblastí. Tři mobilní radary pak slouží k doplnění, ochraně strategických cílů nebo k nasazení při cvičeních a krizích. Pro středně velkou zemi, jako je ČR, může být v mírových podmínkách osm radarů dostatečné pro základní monitorování vzdušného prostoru, zejména při integraci s dalšími senzory. 

V případě rozsáhlého konfliktu nebo potřeby nepřetržitého 360stupňového pokrytí by počet osmi radarů mohl být limitující, zejména pokud by některé radary byly vyřazeny z provozu (např. útokem nebo poruchou). Na druhou stranu je třeba také uvést, že české radary MADR 3D jsou součástí integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO (NATINAMDS). ČR nespoléhá pouze na vlastní radary, ale využívá také data ze spojeneckých systémů, například z radarů v sousedních zemích jako je Polsko, Německo či Slovensko. Tato interoperabilita snižuje potřebu vyššího počtu vlastních radarů, protože informace jsou sdíleny v reálném čase. MADR 3D prokázaly efektivitu při cvičeních, jako byl zmíněný Ramstein Guard 2024, což potvrzuje jejich interoperabilitu se standardy NATO. 

Zavedení radarů MADR do výzbroje Armády České republiky je úspěchem nejen armády a dodavatele, také integrátora a subdodavatele, kterým je pardubická společnost Retia, přední český vývojář a výrobce mj. radarové techniky, zodpovědný za jejich implementaci do AČR. Společnost zajišťuje podporu instalace a integrace radiolokátorů do certifikovaných informačních systémů a realizuje výrobu DTRM a DRM modulů nezbytných pro výrobu radarů, a zajišťuje také logistickou podporu během zaškolení uživatele – v tomto případě příslušníků 26. pluku – i během záručních lhůt. Na technické integraci spolupracuje s Vojenským technickým ústavem a zajišťuje také překlady dokumentace, školení a servis v režimu 27/7. „Výzvou bylo sladění izraelské technologie s českými požadavky, což jsme zvládli,“ říká k tomu generální ředitel Retia a.s. Jan Mikulecký. Projekt přinesl společnosti mimořádné zkušenosti a vzniklo také několik desítek nových pracovních míst.

Další kusy stejného typu radarů přibudou, opět s podporou společnosti Retia, která naplno využívá zkušenosti z projektu MADR, v rámci dodávek protiletadlových kompletů krátkého/středního dosahu SPYDER (25. protiletadlovému raketovému pluku ve Strakonicích), který využívá tentýž typ radaru EL/M-2084. Aktuální počet radarů odráží kompromis mezi rozpočtovými možnostmi a operačními požadavky středně velké země v relativně stabilním regionu, avšak v případě eskalace hrozeb nebo potřeby větší redundance (k pokrytí potřeb při výpadcích jednoho nebo několika radarů) by vyšší počet radarů byl jistě výhodou.

Konfiguraci a úkolům radarů MADR 3D u 25. a 26. pluku jsme se již věnovali. Úkolem radiolokátorů bude především zabezpečit podporu činnosti prostředků pozemní protivzdušné obrany v rámci brigádního úkolového uskupení či budou plnit ochranu objektů důležitých pro obranu státu. U obou útvarů platí, že získané informace z radiolokátorů mohou být sdíleny do jednotného systému velení, řízení, případně mohou být předávány dál. Radiolokátory určené pro 25. i 26. pluk by měly být zastupitelné, avšak mírně se liší svou konfigurací. 

Systémy určené pro 26. pluk, které jsou již ve výzbroji, jsou uloženy na platformě vozidla Tatra 8x8, kde je kromě samotného radiolokátoru umístěn také napájecí zdroj (RPU). Součástí systému jsou také mobilní boxy místní ovládací konzole (RLCC), které se vynáší do stanu či do budovy. V rámci rychlejšího rozvinutí systému armáda řeší navazující projekt, který zabezpečí doprovodné vozidlo k systému MADR s již zabudovanou místní ovládací konzolí. U systému SPYDER (určených pro 25. pluk) je pak na podvozku vozidla Tatra 8x8 umístěn radiolokátor a na druhém vozidle je umístěn kontejner s pracovištěm pro obsluhu, včetně napájecího systému ve formě elektrocentrály. Rozvinutí/svinutí a mobilita tohoto systému jsou tak v tuto chvíli vyšší než u radiolokátorů určených pro 26. pluk.

Radary EL/M-2084 kromě České republiky a Izraele, kde je klíčovou součástí systémů Iron Dome a David's Sling, používá také Kanada, která zakoupila v roce 2015 deset radarů EL/M-2084 ve verzi Weapon Locating Radar (WRL) pod označením AN/MPQ-504. Tyto radary slouží jako dělostřelecké radiolokátory pro detekci a lokalizaci zdrojů nepřátelské palby (např. minomety, houfnice) a zároveň k průzkumu vzdušného prostoru. Významnou objednávku učinilo v roce 2021 Slovensko na celkem 17 radarů EL/M-2084 (varianty MMR středního a krátkého dosahu a ELM-2138M velmi krátkého dosahu) k nahrazení zastaralých sovětských radarů. Dodávky mají probíhat od roku 2022 do 2026. Maďarsko v roce 2020 objednalo 11 radarů EL/M-2084 (5+6) pro potřeby protivzdušné obrany a dělostřelectva. Dodávky jsou realizovány ve spolupráci s Rheinmetall Canada, která zajišťuje integraci a částečnou výrobu v Maďarsku. Finsko zakoupilo v roce 2019 radary EL/M-2311 (odvozené od EL/M-2084) především pro protibaterijní úkoly a sekundárně pro vzdušný dohled. Dodávky začaly v roce 2021 po testování v roce 2018. Mimo Evropu je pak používají také Singapur, Ázerbájdžán, nebo Indie.

V souvislosti s radiolokátory MADR jsme položili pár otázek veliteli 26. pluku velení, řízení a průzkumu plukovníku Zdeňkovi Paterovi:

Jak armáda pokročila s projektem doprovodného vozidla k systému MADR se zabudovanou ovládací konzolí, aby se usnadnilo rozvinutí, svinutí a zlepšila celková mobilita systému?

V současné době běží projekt dle plánu a v letošním roce by měl být dodán prototyp doprovodného vozidla, který bude armáda testovat v rámci vojskových zkoušek. V případě, že tyto zkoušky dopadnou úspěšně, bude v letech 2026-2027 dodáno 8 takových vozidel. Dodavatelem tohoto doprovodného vozidla je VTÚ s.p.

Jaké srovnatelné prostředky využívají sousední spojenecké armády, a má oproti nim zvolené české řešení nějaké zřetelné výhody?

Například Německo, konkrétně německá firma Daimler-Benz Aerospace vyvinula radiolokátor TRMS 3-D LÜR (Taktisches Radar Mobil Such 3-D Luftraum Überwachungs Radar), který slouží víceméně ke stejným účelům jako radiolokátory MADR. Slovensko se vydalo obdobnou cestou jako AČR, tedy pořízením izraelských radiolokátorů. Polsko pak radiolokátory TRS-15 „Odra“, což je radar středního dosahu se srovnatelnými parametry. Výhodu českého řešení spatřuji v tom, že radiolokátory ELM izraelského dodavatele jsou bojově nasazeny a téměř každodenně testovány v bojovém provozu jako součást komplexní izraelské obrany vzdušného prostoru. Tím pádem jsou implementovány moderní poznatky a vylepšovány detekční schopnosti, což může být přínos rovněž pro armádu ČR.

Je počet osmi radiolokátorů pro potřeby České republiky optimální?

Jak již bylo mnohokrát řečeno, pro mírové nasazení a naplnění závazků AČR vůči Alianci může být tento počet dostatečný v kombinaci se stacionárními radiolokátory FADR. Dle mého je ovšem klíčové se ptát, zda armáda disponuje všemi schopnostmi pro zajištění průzkumu vzdušného prostoru a detekci známých hrozeb, jako je například detekce balistických raket, střel s plochou dráhou letu, apod. A zde armáda deklaruje v KVAČR, že musí tyto schopnosti doplnit.

Umějí data z radarů MADR 3D využívat také přenosné raketomety RBS-70 NG?

Radiolokátory MADR nejsou přímo určeny pro tyto prostředky. Nicméně v obecné rovině se dá říci, že zpracovaná data z těchto radarů využívají, a to jako rozpoznaný obraz o vzdušné situaci (tzv. RAP neboli Recognised Air Picture), který je distribuován z 261. střediska řízení a uvědomování (CRC). Takto distribuovaná informace slouží prostředkům RBS-70 NG pro přehled a varování. Jinak RBS-70 NG využívá vlastní radiolokátor ReVISOR, což je český radarový systém krátkého dosahu.

Jakým způsobem v současnosti je, resp. by podle vás měla být zajištěna přímá protivzdušná a protidronová obrana radarů, které jsou jedním z prioritních cílů protivníka?

Termín protivzdušná a protidronová obrana zahrnuje širokou škálu technologií a strategií, které mají za cíl chránit jak vzdušný prostor, tak samotné prostředky. V tuto chvíli armáda vyhodnocuje zkušenosti z války na Ukrajině a pracuje na tom, jaká opatření co nejrychleji a nejefektivněji zavést, protože tato protidronová obrana v sobě zahrnuje jak elektronické rušení, tak kinetické zbraně nebo systémy. Obecně další významnou hrozbou pro aktivní radiolokátory jsou protiradarové střely, a proto armáda kombinuje aktivní a pasivní radiolokační systémy tak, aby zajistila maximální udržitelnost aktivních radarů na moderním bojišti.