V současné době se linie dotyku mezi ukrajinskou a ruskou armádou stabilizovaly. Otázkou  však je, zdali se jedná o pozitivní vývoj pro Ukrajinu, anebo jde o přípravu ruské strany na zásadnější postup. Jaká poučení pro vedení bojové činnosti bychom měli vnímat a kudy může kráčet další vývoj nejen v této oblasti, se dozvíte v následujícím článku.

Signály a předpoklady pro zahájení ofenzívy

Pokud nedojde v nejbližších týdnech k uzavření mírové dohody či příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, nelze vyloučit zahájení zásadní ofenzívy ruskou armádou. Jedním z podstatných potenciálních předpokladů jejího zahájení je dosažení připravenosti nových dlouhodobě formovaných jednotek, vybavených moderní technikou. Co se týče načasování, budou sehrávat jistou roli přírodní a terénní podmínky, a tedy i vliv počasí.

Jednou z velmi významných okolností může být na ruské straně dosažení efektivního využití vlastního internetu (ruského „Starlinku“) na bojišti. Jedná se o prvních 16 nízkooběžných satelitů, které byly vypuštěny 23. 3. 2026 v rámci projektu „Rassvet“. Až se Rusku podaří dostatečně tzv. „osvětlit“ bojiště za pomoci satelitů, dronů a dalších průzkumných prostředků a zlepšit koordinaci svých operací, bude to představovat výrazný posun ve prospěch ruských jednotek. Dalším předpokladem bude nejen navyšování počtů a kvality dronů, ale rovněž operátorů, kteří mohou zabezpečit ve větších počtech dronovou převahu nad oblastí operace. Dalším signálem pro blížící se ofenzívu ruské armády může být výskyt nových zbraňových systémů, zejména nových typů dronů. Lze očekávat rovněž širší nasazování robotických prostředků, které by měly být stále efektivnější a zároveň by umožňovaly významně redukovat ztráty na živé síle. Mezi další obvyklé přípravy na útočné operace bude patřit posilování logistických opatření, tj. vytváření zásob munice a pohonných hmot (PHM) a jejich přesun do blízkosti frontové linie. 

Logistika jako jeden z cílů 

Během konfliktu na Ukrajině zaznamenáváme operace obou stran proti logistice nepřítele. Útoky se netýkají pouze logistického zabezpečení prvosledových jednotek, ale také energetické infrastruktury, výrobních kapacit spojených s podporou válečného úsilí a dalších důležitých oblastí pro vedení války. K ničení logistické infrastruktury se stále ve větší míře využívají drony a řízené střely. Převaha těchto prostředků je spojena nejen s jejich kvalitou, ale také s množstvím a pořizovací cenou. To nabývá na významu zejména v souvislosti s déle trvajícím konfliktem, kdy rovněž financování války může rozhodnout jak o jejím pokračování, tak o jejím ukončení. Ruským zájmům nyní přeje i konflikt USA s Íránem. Nejenže částečně odvádí pozornost od Ukrajiny zejména ze strany USA, ale posiluje díky cenám a nedostatku ropy a plynu finanční zdroje Ruska. To tak zřejmě bude mít další finanční zdroje pro pokračování války včetně možné realizace útočných operací.

Výhody obranného boje

Obranné operace umožňují dorovnat menší početní stavy vojáků a vojenské techniky. Efektivní obrana dovede přivodit protivníkovi významné ztráty, které pro něj budou nepřijatelné, pokud by v agresi nadále pokračoval. K tomuto cíli se lze přiblížit i za cenu částečné ztráty vlastního území. Důležitým benefitem je získaný čas. Pak ovšem také záleží na tom, která strana dovede čas lépe využít a přizpůsobit se měnícím podmínkám. Zejména u slabší strany hraje významnou roli podpora spojenců a odolnost či vytrvalost vlastních ozbrojených sil, ale také státní správy a obyvatelstva, jež významným způsobem přispívají k plnění požadavků armády v rámci doplňování vojenského materiálu a lidských zdrojů.

Efektivní obrana

Aby byla obrana nejen předních linií, ale celého státu efektivní, musí využívat nejen všech dostupných zdrojů, ale osvojit si nové účinné formy organizace bojové činnosti. Na ukrajinském bojišti jde o sladění koordinace jednotek, využívání dronů pro stále širší škálu nasazení (průzkum, ničení, zaminování, zřizování průchodů v zaminovaném terénu, eliminace nepřátelských dronů a vrtulníků atd.). Je však potřeba také počítat s masivním útokem řízených střel včetně stále se zdokonalujících hypersonických zbraní. Přežít první úder protivníka a zachovat si síly pro účinnou obranu by měl být jeden z prioritních cílů obrany státu. V tomto směru mohou být pro nás do jisté míry inspirací státy jako Írán nebo Izrael, které jsou již dlouhodobě pod hrozbou zejména raketových útoků. Kromě požadavků na prostředky protivzdušné obrany vyvstává potřeba ochrany kritické infrastruktury či vojáků, ale také civilního obyvatelstva. Zkušenosti z konfliktu na Ukrajině a útoku proti Íránu rovněž ukazují na význam rozptýlení ozbrojených sil a jejich bojových systémů, včetně schopnosti jejich ochrany či ukrytí. Přestože USA disponují v oblasti Blízkého východu řadou vojenských základen, ukázalo se, že se tyto základny staly předmětem útoků íránských balistických řízených střel a dronů. Na základnách USA v Kuvajtu, Kataru, Bahrajnu a Saúdské Arábii byly poškozeny radiolokátory, přistávací dráhy, velitelská centra a logistická infrastruktura, což si vynutilo evakuaci nebo výrazné omezení činnosti. Mezi takto zranitelné a lukrativní „velké cíle“ se mohou za určitých okolností zařadit i větší plavidla, zejména letadlové lodě. 

Současné poznatky a trendy 

Nové či modernizované zbraňové systémy umožňují vedení bojové činnosti na stále větší vzdálenosti, což vede k požadavkům na rozptýlení jednotek za účelem minimalizace ztrát. Tento trend bude klást vysoké nároky na koordinaci a komplexní využívání všech dostupných prostředků včetně synergie v rámci MDO (multidoménových operací). O to intenzivněji budou zaváděny systémy řízení bojové činnosti a krizového řízení s využitím AI, stále výkonnější senzory, efektivní zbraňové systémy včetně moderní munice, robotické prostředky, systémy k zajištění synchronizace palebné síly a informačního působení apod. Pro přenos informací se budou vytvářet a rozvíjet satelitní systémy pro zabezpečení zpravodajského a komunikačního (internetového) pokrytí bojiště. Jednotky bude potřeba chránit nejen před jejich odhalením, ale také je vybavit účinnými prostředky ochrany zejména proti dronům. V rámci nezbytných opatření pro vedení bojové činnosti v podmínkách dlouhotrvající obranné války vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem je potřeba vytvářet robustní systémy s vysokým potenciálem odolnosti, včetně zásob munice a dalšího vojenského materiálu. Velkou výhodu získává ten, kdo dovede vytvořit efektivní vojenský a celostátní systém obrany s využitím levnějších řešení, a přesto se s účinným potenciálem ubránit protivníkovi. Dalším důležitým aspektem pro válečné období je odolnost bránících se států, jež do značné míry závisí i na schopnostech „improvizace“ při zachování prvků velení a řízení na všech stupních. Tato schopnost nabývá na významu zejména v rámci déle trvajícího konfliktu, kdy se musí počítat s výpadky logistického zabezpečení a disponibilních zdrojů potřebných pro vedení vojenských operací, ale také se ztrátami velitelů a dalších řídících orgánů.

Závěr

V relativně krátkém časovém úseku jsme si v případě útoku na Írán vyzkoušeli, jak by mohl vypadat začátek skutečné války o kritické zdroje. Nejde však jen o ekonomické dopady. V současné době jsme svědky rozdílných názorů nejen na samotný útok, ale také na uplatňování vlastních zájmů jednotlivých států. Negativní dopad lze zaznamenat i na soudržnost NATO. 

Na druhé straně se objevují snahy o vytváření nových bezpečnostních a zájmových koalic, jako např. v případě Pákistánu, Saúdské Arábie, Turecka a Egyptu. Pokud bude nedostatek ropy a plynu nadále pokračovat, můžeme se také dočkat ze strany některých států podstatného přehodnocení vztahů k Rusku, které již deklarovalo, že si bude vybírat, zda a komu vyhoví. Nepůjde jen „od koho a za kolik, ale také o spolehlivost dodávek“. Nelze pochybovat, že postavení výsadního odběratele zaujme Čína.