Podpora Ukrajiny z Česka bude zřejmě jen materiální a diplomatická

 13. 02. 2022      kategorie: Armáda ČR
Přidat na Seznam.cz

Ukrajina je dle řady odborníků i zpravodajských služeb na pokraji války s Ruskem. Podle médií (např. The Wall Steet Journal či server Politico s odvoláním na tři oficiální zdroje z Washingtonu a Evropy) je dokonce možným dnem ruské invaze na Ukrajinu středa 16. února. Řada ambasád již vyzvala své občany k opuštění země, uzavírají se i velvyslanectví a stahuje se diplomatický sbor. V této souvislosti se množí otázky, jak by v případě válečného konfliktu zareagovala Armáda České republiky. S ohledem na mezinárodní úmluvy pravděpodobně nijak, nemá mandát.

shutterstock_183394268Foto: Ukrajina je dle řady odborníků i zpravodajských služeb na pokraji války s Ruskem. Podle médií (např. The Wall Steet Journal či server Politico s odvoláním na tři oficiální zdroje z Washingtonu a Evropy) je dokonce možným dnem ruské invaze na Ukrajinu středa 16. února. (ilustrační foto) | Shutterstock

Ukrajina je s Českou republikou dlouhodobě spjatá, stačí se jen podívat, kolik Ukrajinců u nás působí ve stavebnictví, ale i dalších službách a odvětvích. Podle oficiálních statistik v ČR žije či pracuje bezmála 200 tisíc Ukrajinců, kteří tak tvoří nejpočetnější zastoupení cizinců v naší zemi, cca 30 %. Neoficiální statistiky pak hovoří ještě o vyšším počtu Ukrajinců na území ČR.

Ukrajina nikdy nebyla součástí Evropské unie ani Severoatlantické aliance, což je v kontextu zvyšujícího se napětí a s tím související případnou vojenskou pomocí poněkud svazující. Pokud by NATO chtělo v případě vojenského rusko-ukrajinského konfliktu reagovat, mohlo by to být bráno jako vměšování se do jejich záležitostí. Podle dostupných informací NATO s Ruskem rozhodně vstoupit do války nechce, což si v Rusku uvědomují. Jedinou reakcí NATO resp. EU vůči Rusku tak v současné době zůstávají různé sankce, diplomatická jednání či ekonomické nátlaky. Na Ukrajinu pak naopak z USA a Evropy proudí bezplatné dodávky materiální pomoci, zbraňových systémů a munice. Jako příklad můžeme uvést dodávky jednorázových protitankových granátometů NLAW z Velké Británie, dodávky protitankových a protiletadlových střel z pobaltských států či nedávno schválenou dodávku blíže nespecifikovaného počtu přenositelných raketových systémů země-vzduch Piorun Polskem.

Také Armáda České republiky, respektive resort obrany nedávno podpořil Ukrajinu dodávkou 4006 kusů tříštivo-trhavých dálkových nábojů ráže 152 mm (dodávka byla vládou České republiky schválena 26. ledna 2022). To je ovšem zřejmě to jediné, co lze v současné době učinit. Vyslání našich vojáků na Ukrajinu zcela jistě není na programu dne, maximálně lze ze strany AČR předpokládat nějaký typ mentoringu, či případné vyslání kontingentu českých policistů. Ministryně obrany Jana Černochová sice nedávno v rozhovoru pro Seznam zprávy uvedla, že „žádost Ukrajiny o české vojáky bychom brali velmi vážně,“ avšak v konkrétních otázkách případného zapojení naší armády byla velmi opatrná.

Každopádně bude nyní kladen větší důraz na vnitřní bezpečnost České republiky v rámci činnosti Ministerstva vnitra. A to z logického důvodu. V případě rusko-ukrajinského ozbrojeného konfliktu by pravděpodobně nastal příliv uprchlíků do evropských zemí, hlavně těch, ve kterých je již ukrajinská populace hojně zastoupena, kam Česká republika bezpochyby spadá.

Na počátku února do České republiky zavítal vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny, generál Valerij Zalužnyj. Během diskuze pak generál Zalužnyj seznámil velení AČR s aktuální bezpečnostní situací na Ukrajině, stavem reforem a připravenosti ukrajinských ozbrojených sil. Na druhou stranu byl Zalužnyj náčelníkem Generálního štábu AČR, generálem Opatou, ujištěn, že „Ukrajina je partnerem Aliance, kterého chceme podporovat v reformě ozbrojených sil a rozvoji vojenských schopností, zejména v oblasti logistiky, vojenské policie a zdravotnického zabezpečení.“

A hovoří se i o dalších návštěvách ČR vysokými představiteli Ukrajiny, což jen potvrzuje velmi dobré vztahy obou zemí. Avšak nebylo tak tomu vždy. Například v roce 2011 Ukrajina vyhostila dva pracovníky vojenské sekce českého velvyslanectví, kdy se tito podle Kyjeva „dopouštěli akcí neslučitelných s jejich diplomatickým postavením“. Sbírali prý tehdy informace, které jsou předmětem státního tajemství.

Z výše uvedeného je patrné, že Česká republika patří mezi země, které Ukrajině vyjadřují jednoznačnou podporu. Otázkou zůstává, v jaké formě se daná podpora bude nadále vyvíjet, což bude také záviset na tom, co přinesou nadcházející dny.  

 Autor: Martin Šiška