Češi se stahují z Afghánistánu, odnáší si cenné zkušenosti i bolestivé ztráty

 15. 04. 2021      kategorie: Armáda ČR
Přidat na Seznam.cz

Americký prezident Joe Biden včera v televizním projevu oficiálně oznámil, že američtí vojáci po 20 letech definitivně opustí Afghánistán. Stane se tak nejpozději do 11. září letošního roku. Generální tajemník NATO, Jens Stoltenberg, krátce po výše uvedeném Bidenově prohlášení sdělil následující: „Šli jsme do Afghánistánu společně, přizpůsobovali své postoje společně a jsme jednotní i v otázce odchodu.“ Po mnoha letech se tak zdá být mise v Afghánistánu u svého konce.

veterani_2
Foto: Společně s USA začnou stahovat své vojáky i ostatní členské země Aliance včetně České republiky. (ilustrační foto) | Ministerstvo obrany ČR

Stahování amerických vojáků ze země začne prvního května, tedy za čtrnáct dní. Společně s USA začnou stahovat své vojáky i ostatní členské země Aliance včetně České republiky. V Afghánistánu by pak v rámci našeho působení v zemi pravděpodobně zůstala pouze ochrana ambasády KAMBA, kterou tvoří především příslušníci Vojenské policie.

"Vždy jsme říkali, že samostatně nebudeme podnikat žádné kroky a otázku afghánské mise musíme vyřešit kolektivně. Dohodu respektujeme a jsme připraveni stáhnout i české vojáky," uvedl na svém Twitteru ministr obrany Lubomír Metnar. "Se spojenci budeme koordinovat naši další pomoc Afghánistánu a jsme nadále připraveni společně bojovat proti terorismu," dodal na závěr.

Půjde jistě o náročnou logistickou operaci. Čeští vojáci dnes působí převážně na základně v Kábulu a na velitelství mise, tedy na velitelských a podpůrných postech. Schválený mandát je v současné době až 205 vojáků. Dřívější nasazení českých vojáků na řadě dalších základen v Afghánistánu je již dlouhodobě ukončené, byla stažena i strážní rota ze základny Bagrám.

I když je nynější nasazení našich vojáků, jak již bylo zmíněno, prakticky nebojové, je potřeba si připomenout, že za celou dobu mise, jejíž počátek se datuje k 7. 10. 2001 pod názvem Operace Trvalá svoboda (anglicky Operation Enduring Freedom, OEF), přišlo celkem o život čtrnáct českých vojáků. Prvním byl v roce 2007 nadrotmistr Nikolaj Martynov, tím posledním byl v roce 2018 psovod, rotný Tomáš Procházka. Nejtragičtějším dnem mise pro Armádu České republiky se stal 8. červenec 2014, kdy při útoku sebevražedného atentátníka v provincii Parván zahynul rotmistr David Beneš, četař Ivo Klusák, desátník Libor Ligač, desátník Jan Šenkýř a o šest dní později po převozu do Ústřední vojenské nemocnice v Praze rotmistr Jaroslav Lieskovan. Čest jejich památce.

Dle amerického prezidenta Joe Bidena je nejzazším datem pro stažení amerických vojáků z Afghánistánu 11. září. To znamená, že půjde o bezmála dvacetiletou misi, která si vyžádala tisíce padlých na obou stranách konfliktu. Armáda USA zde přišla téměř o 2400 vojáků, Velká Británie o téměř 460 vojáků. Slovensko pak v afghánské misi ztratilo čtyři vojáky.

Afghánistán se stane do značné míry také tvrdým poučením pro další generace. Země, ve které nebyl nepřítel prakticky nikdy zcela poražen a fakt, že řada spojeneckých úspěchů během mise byla často velmi brzy vyvážena počtem obětí v řadách spojeneckých vojáků i civilistů, by měla být jasným sdělením do budoucna.

Jaký bude další osud této země, je nejisté. Jistý je však obrovský účet, který museli za 20 let spojenečtí vojáci zaplatit, avšak vojáci v Afghánistánu také získali nedocenitelné (nejen) bojové zkušenosti. Jen vojáků Armády České republiky se zde protočilo několik tisíc. I přes bolestivé ztráty se tak afghánská mise stala přínosem v otázkách zkušeností, dovedností, využívání nové techniky i celkové alianční spolupráce.

 Autor: Martin Šiška