Příměří mezi Izraelem a Íránem, potažmo USA prozatím platí a zejména Írán nyní začíná sčítat své škody. Západní spojenci po úderech tvrdí, že došlo ke kompletnímu ochromení íránského jaderného programu, což rozporují některá americká média s odkazem na zdroje z bezpečnostních složek. Donald Trump naopak tvrdí, že útoky v Íránu byly zničující. Režim ajatolláhů se naopak sám považuje za vítěze posledního kola vleklého konfliktu po vypálení téměř šesti set raket na Izrael. Škod a mrtvých je podle informací nepoměrně víc právě na íránské straně. Kolik řízených střel Teheránu zbývá a jak rychle je Írán vyrábí? A jaký je skutečný stav poškození íránského jaderného programu?

Nedávná největší eskalace blízkovýchodního konfliktu od útoku na Izrael 7. října 2023 přinesla 12 dní izraelsko-americko-íránského ostřelování a destrukci na obou stranách. Daleko větší škody a ztráty na životech hlásí Írán – podle tamního ministerstva zdravotnictví zemřelo během náletů 627 lidí a více než 4500 bylo zraněno. Exilová íránská lidskoprávní organizace uvádí dokonce o dalších 300 obětí více.

Oproti tomu Izraelci hlásí 28 mrtvých a 3200 zraněných. Mezi íránskými oběťmi jsou i vrchní vojenští velitelé, stejně jako přední jaderní vědci; mimo jiné vrchní velitel revolučních gard Hosejn Salámí, náčelník generálního štábu Mohammad Bagherí, šéf balistického programu revolučních gard Amír Alí Hádžízáde nebo vědec Mohammad Mehdí Tehránčí. S první šedesátkou zemřelých, včetně některých rodinných příslušníků zabitých během koordinovaných úderů Izraele v prvních dnech války, se už rozloučily statisíce lidí během státního pohřbu v Teheránu.

#BREAKING
Thousands of Iranians accompany the coffin of Martyr Major General Mohammad Bagheri at Behesht-e Zahra Cemetery in Tehran ahead of his burial ceremony. pic.twitter.com/sp5SZwCzta

— Tehran Times (@TehranTimes79) June 28, 2025

Hlavním cílem Izraele a poté i Spojených států bylo ochromit íránské jaderné provozy, které podle západních vlád neslouží pouze k civilním účelům, jak proklamují Íránci, ale k výrobě jaderné zbraně. Podle USA a Mezinárodní agentury pro atomovou energii v Íránu probíhalo obohacování uranu na úroveň potřebnou pro atomovou bombu, kdy Írán před začátkem útoků disponoval více než 400 kilogramy uranu obohaceného na 60 procent. Z tohoto množství se již dá technicky poměrně jednoduchým procesem vytvořit uran obohacený na 90 %, který je pro výrobu jaderné zbraně použitelný.

„Satelitní snímky ukazují, že všechna jaderná zařízení v Íránu byla monumentálně poškozena. Termín zničující je přesný! Bílá stavba na obrázku je hluboko zapuštěná do skály, dokonce i její strop je hluboko pod úrovní terénu a je tak zcela chráněna před plameny. Největší škody nastaly hluboko pod úrovní terénu. Trefa do černého,“ sdělil na své sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump s odkazem na poškození budov v zařízení Fordo.

More Maxar photos of the damage to the Fordow nuclear facility in Iran pic.twitter.com/RWLzRj6nit

Psali jsme:Dnes začíná třídenní mezinárodní bezpečnostní konference Globsec Forum

— Hananya Naftali (@HananyaNaftali) June 22, 2025

„Devastující americký útok na Fordo zničil kritickou infrastrukturu lokality a znefunkčnil obohacovací zařízení. Domníváme se, že americké útoky na íránská jaderná zařízení v kombinaci s izraelskými útoky na další prvky íránského vojenského jaderného programu zpomalily schopnost Íránu vyvíjet jaderné zbraně o mnoho let,“ komentovala podle CNN poslední vlnu útoků před vyhlášením příměří Izraelská Komise pro atomovou energii.

Podle některých amerických médií však nyní panují pochybnosti ohledně skutečného ochromení íránského jaderného průmyslu. Na zařízení ve Fordo i Natanzu američané z bombardérů B-2 Spirit shodily bomby GBU-57 MOP nazývané „bunker buster“, schopné masivního průniku i hornatým terénem a detonace hlouběji pod povrchem, což mělo v obou zmíněných areálech způsobit rozsáhlé škody. Šéf amerického sboru náčelníků štábů Dan Caine však senátorům na brífinku podle osob na něm přítomných údajně oznámil, že tyto nálože nebyly použity v další lokalitě – Isfahánu, kde v tamním zařízení se má podle amerických zdrojů nacházet zhruba 60 % veškerého íránského obohaceného uranu, objekt je však moc hluboko a bomby „bunker buster“ by zde prý patrně nebyly nic platné. 

This is a great explanation of what damage those bunker buster bombs truly did in Iran and how they work pic.twitter.com/DMARUHJ7qb

— Vince Langman (@LangmanVince) June 26, 2025

„Účelem mise bylo eliminovat určité konkrétní aspekty jejich jaderného programu. Ty eliminovány byly. Zbavit se jaderného materiálu nebylo součástí této mise,“ řekl pro americkou CNN republikánský poslanec Greg Murphy, který byl na utajeném slyšení taktéž přítomný. „Víme následující: (íránský jaderný) program byl na těchto třech místech zničen. Ale stále mají (jaderné) ambice. Nevím, kde se nachází těch 400 kilo vysoce obohaceného uranu, ale ten nebyl mezi vytyčenými cíli,“ řekl následně po schůzce republikánský senátor Lindsey Graham z Jižní Karolíny.

Další otazník pak visí nad zbývajícím počtem íránských balistických raket. Izraelci tvrdí, že během náletů zničili mimo jiné několik skladů se stovkami těchto řízených střel i minimálně jedno výrobní zařízení. K tomu je nutné připočíst zhruba 600 raket, které během 12 dnů Íránci na Izrael vypálili. Některé americké zdroje odhadovaly, že před začátkem nejnovějšího konfliktu disponoval Írán zhruba 2000 kusy takovýchto raket a další zdroje uváděly až 5000 kusů. Americké tajné služby dříve tvrdily, že Írán jich vyrobí zhruba 50 měsíčně. Podle expertů byly navíc zasaženy provozy, které mimo jiné vyrábí například raketové pohony pro střely. Celková obnova schopnosti opětovné výroby raket v objemu před konfliktem tak může podle odhadů trvat i roky, neznamená to však, že by své kapacity režim ajatolláhů zcela vyčerpal, a tak jsou nejen Izraelci stále na pozoru.

Írán během konflitu částečně změnil taktiku – oproti prvnímu dni agrese v půlce června, kdy v několika vlnách vyslal na 60 raket, později vysílal  v méně intenzivních vlnách maximálně 20 raket najednou, avšak na různé vzdálenější cíle v Izraeli. Později symbolicky zaútočil také na americkou základnu v Kataru. Většinu íránských střel dokázala zachytit protivzdušná obrana, ať už Iron Dome, systémy Patriot nebo americké či jordánské stíhačky, řada raket však na izraelskou půdu dopadla a zabíjela.

„Pokud cílíte na něco v obydlené oblasti a minete cíl o 300 metrů, stejně něco trefíte. Pořád budete mít velkolepé záběry,“ řekl pro The Times of Israel výzkumný pracovník Mezinárodního institutu pro strategická studia Fabian Hinz s odkazem na bezohlednost, se kterou Íránci pálili na civilní infrastrukturu daleko od vojenských cílů. Podobnou taktiku, snažící se o zlomení ducha obyvatel, využívá na Ukrajině také spojenec Íránu – Rusko.

#Iran launched a missile strike on #Israel in response to the #USA overnight attack on nuclear facilities

Preliminary, the Ben Gurion airport, the biological research center, and command centers were hit.

Haifa and Tel Aviv were attacked by ballistics pic.twitter.com/pqIpeDmKo4

— WBC Defenders (@WBCdefenders) June 22, 2025

Írán během útoku používal nejvíce rakety středního a středně dlouhého doletu Ghadr a Emad, tedy modernizované verze střely Šaháb-3 vyrobené na základě rakety Nodong-1 z KLDR. Tyto střely nejsou nijak zvlášť sofistikované ani přesné, avšak v případě proniknutí PVO jsou stále vysoce smrtící.  Každá raketa totiž nese několik stovek kilogramů náloží, proto i jedna raketa, která trefí cíl, způsobí velký výbuch a rozsáhlé škody až do vzdálenosti několika stovek metrů.

Zprvu pálili islamisté ze západního Íránu, v rámci dalších úderů pak začali používat odpaliště ukrytá více ve vnitrozemí a kromě raket s motorem na tuhé pohonné látky začali více používat i modernější střely na kapalné pohonné látky, které jsou náročnější na logistiku i obsluhu. Objevily se také spekulace o použití hypersonické zbraně Fattáh-1, kterou Írán v posledních letech vyvíjel a která má být schopna letět rychlostí až pětkrát vyšší než rychlost zvuku, tedy Mach 5. Podle analytiků je však otázkou, kolik těchto raket Íránci vůbec mají a zda jsou provozuschopné. Odborníci zároveň připomínají, že jak Izrael, tak USA mají způsoby, jak i takto pokročilou střelu případně zneškodnit.

Zdroje: CNN, BBC, Bílý dům, Reuters, Mezinárodní agentura pro atomovou energii, The Times of Israel, Truth Social