Alianční iniciativa DIANA (Defence Innovation Accelerator for the North Atlantic) otevírá Česku cestu z role pouhého konzumenta západních technologií na pozici jejich spolutvůrce. Zatímco tradičně malé a střední země čekaly, až velké mocnosti definují technologické standardy, DIANA umožňuje i těmto menším hráčům formovat budoucnost obranných inovací. České firmy jako Bohemia Interactive již dokázaly, že herní technologie mohou revolucionizovat vojenský výcvik. Nyní stojí před otázkou, zda dokážou tento úspěch rozšířit do dalších oblastí a etablovat Prahu jako regionální centrum dual-use inovací konkurující Tallinu či Varšavě.

Ruská invaze na Ukrajinu radikálně změnila evropské vnímání technologické závislosti. Země, které se desítky let spoléhaly na dovoz obranných systémů, nyní horečně hledají způsoby, jak budovat vlastní technologické schopnosti. DIANA vznikla právě jako odpověď na tuto potřebu - síť 23 zrychlovačů a 182 testovacích zařízení napříč NATO má propojit civilní inovace s obrannými potřebami.

Pro Českou republiku představuje DIANA historickou příležitost. Země, která po roce 1989 uzavřela většinu svých obranných závodů a stala se importérem západních systémů, může nyní využít svou rostoucí technologickou scénu k návratu mezi významné hráče obranného průmyslu. Tentokrát však ne prostřednictvím těžkého strojírenství, ale pomocí softwaru, umělé inteligence a kybernetických technologií.

Česká technologická scéna má momentálně (minimálně) tři oblasti, kde může dosáhnout globální konkurenceschopnosti v aplikacích dvojího využití. První je kybernetická bezpečnost, kde firmy jako Avast či Gen Digital budují na silné československé kryptografické tradici. Druhá oblast jsou simulační technologie, kde Bohemia Interactive dokázala, že česká herní studia mohou vytvářet systémy používané armádami po celém světě. Třetí jsou průmyslové automatizační systémy, kde česká firma může využít tradici přesného strojírenství kombinovanou s moderní robotikou.

Každá z těchto oblastí však přináší specifické výzvy. Kybernetické technologie podléhají nejpřísnějším exportním kontrolám, což omezuje jejich komerční potenciál. Herní a simulační technologie mají nižší regulační bariéry, ale vyžadují masivní investice do vývoje. Průmyslová automatizace má největší potenciál pro škálování, ale čelí silné konkurenci německých a japonských gigantů.

DIANA poskytuje českým firmám v těchto oblastech něco cenného - přístup k reálným vojenským testovacím prostředím a zpětnou vazbu od skutečných uživatelů. To je zásadní výhoda oproti čistě komerčnímu vývoji, kde firmy často vytvářejí produkty bez hlubšího porozumění vojenským potřebám.

Od škodovky po současnost

Československé zbrojovky Škoda kdysi dodávaly děla do celého světa. Dnes česká firma Bohemia Interactive dodává simulační technologie armádám NATO. Tento posun od těžkého průmyslu k softwaru ilustruje transformaci českého myšlení v rámci obranného průmyslu.

Tradiční model československého zbrojního průmyslu byl založený na masové výrobě standardizovaných systémů pro sovětský blok. Dnešní dual-use firmy vytvářejí vysoce specializované technologie pro globální trh. Místo závislosti na státních zakázkách hledají komerční aplikace svých obranných inovací.

Tato transformace není jen technologická, ale i kulturní. Zatímco starý zbrojní průmysl byl uzavřený a hierarchický, nové firmy zabývající se technologiemi dvojího využití jsou otevřené a pružné. Spolupracují s univerzitami, sdílejí know-how a aktivně hledají mezinárodní partnerství.

DIANA tento trend zrychluje poskytováním institucionální podpory pro propojení civilního a vojenského sektoru. České firmy získávají přístup nejen k financování, ale i k síti mentorů, testovacích zařízení a potenciálních zákazníků napříč Aliancí.

Technologická diplomacie: Česko jako most mezi Východem a Západem

Česká geografická poloha a historická zkušenost s navigací mezi velkými mocnostmi vytváří unikátní příležitost v technologické diplomacii. Země, která úspěšně absolvovala přechod od plánované ekonomiky k tržní, má cenné zkušenosti s adaptací na nové technologické paradigmata.

V kontextu DIANA to znamená schopnost fungovat jako most mezi různými technologickými ekosystémy. České firmy mohou využívat západní standardy a financování při současném pochopení specifik východoevropských trhů. Tato pozice může být obzvláště cenná pro NATO při budování technologických kapacit v nových členských zemích.

Praha se tak postupně staví jako regionální centrum pro dual-use inovace. Město má infrastrukturu, talenty a státní podporu potřebnou pro přilákání mezinárodních firem. CzechInvest nabízí komplexní služby od pomoci se založením firmy po získání víz pro klíčové zaměstnance.

Klíčová otázka je, zda dokáže Praha konkurovat etablovaným technologickým centrům jako Tallinn nebo Varšava. Estonské hlavní město má výhodu silné digitální infrastruktury a státní podpory. Polská Varšava má větší trh a více finančních zdrojů. Praha může uspět kombinací geografické polohy, kvalitní technické infrastruktury a relativně nízkých nákladů.

NATO jako venture capital fond: nová ekonomie obrany

Inovační fond NATO s kapitálem přes miliardu eur představuje radikální inovaci v obranném financování. Místo tradičních státních zakázek nabízí investice rizikového kapitálu do soukromých firem s dual-use potenciálem. První investice fondu do britské firmy Aquark Technologies, která vyvíjí kvantové senzory, nastavuje precedent.

Tento model mění základní logiku obranného průmyslu. Místo dlouhých cyklů vývoje státních systémů podporuje rychlé inovace soukromých firem. Místo uzavřených vojenských technologií preferuje otevřené dual-use řešení. Místo národních šampionů vytváří transnacionální technologické sítě.

Pro české firmy to znamená přístup k financování, které bylo dříve dostupné pouze největším hráčům. Začínající firma vyvíjející kybernetickou technologii může z programu DIANA získat stovky tisíc eur a následně miliony z Inovačního fondu NATO. To je kapitál, který může změnit celý český technologický ekosystém.

Současně však tento model vytváří nové závislosti. Firmy financované NATO fondy musí respektovat alianční standardy a exportní kontroly. To může omezit jejich schopnost expandovat na ne-NATO trhy, což je zásadní otázka pro firmy s globálními ambicemi.

Evropské versus americké standardy: strategická volba

Napětí mezi evropskou snahou o technologickou nezávislost a realitou americké dominance v klíčových technologických oblastech vytváří dilema pro české firmy. Evropský investiční fond podepsal memorandum s Inovačním fondem Aliance s explicitním cílem podporovat evropské firmy, ale ve skutečnosti zůstávají nejpokročilejší technologie primárně americko-centrické.

České firmy se musí rozhodnout, zda se integrovat hlouběji do amerických technologických ekosystémů s přístupem k nejpokročilejším zdrojům, nebo podporovat evropské iniciativy s menšími zdroji, ale větší nezávislostí. Optimální strategie pravděpodobně spočívá v diversifikaci - participaci v obou systémech při současném budování vlastních kompetencí.

Tato volba má geopolitické důsledky přesahující jednotlivé firmy. Pokud se většina českých dual-use firem integruje do amerických systémů, země se stává technologicky závislou na USA. Pokud podporuje především evropské iniciativy, může ztratit přístup k nejpokročilejším technologiím.

DIANA poskytuje platformu pro testování obou přístupů. České firmy mohou využít evropské financování při současném přístupu k americkým testovacím zařízením a expertize. Dlouhodobý úspěch bude záviset na schopnosti navigovat tyto složité vztahy při zachování strategické flexibility.

Globální technologický vývoj směřuje k fragmentaci do konkurenčních bloků. Americký Silicon Valley zůstává dominantní, ale čínské firmy rychle dohánějí. Evropa se snaží budovat vlastní technologické lídry. Menší a střední země jako Česko musí navigovat mezi těmito bloky.

Tradiční strategie spoléhání na jednoho hlavního partnera již není udržitelná. Technologická nezávislost nevyžaduje soběstačnost, ale diverzifikaci partnerství a budování vlastních klíčových kompetencí. DIANA poskytuje jeden kanál, ale české firmy potřebují i další možnosti.

Úspěšné malé technologické země jako Izrael nebo Estonsko ukazují cestu. Kombinují specializaci v několika klíčových oblastech s aktivní technologickou diplomacií a strategickými aliancemi s různými partnery. Nespokojí se s rolí pasivních příjemců technologií, ale stávají se jejich aktivními spolutvůrci.

Česká republika má potenciál následovat tento model. Má silnou technickou tradici, rostoucí startupovou scénu a strategickou zeměpisnou polohu. DIANA poskytuje platformu pro první krůčky, ale dlouhodobý úspěch bude záviset na schopnosti budovat technologické kompetence přesahující jednu alianci nebo jeden trh.

Příležitost pro malé státy

DIANA ilustruje, jak mohou malé státy transcendovat tradiční omezení velikosti prostřednictvím technologické specializace. V éře, kdy inovace determinují geopolitickou moc více než území nebo populace, mají země jako Česko příležitost redefinovat svou pozici v mezinárodním systému.

Klíčem je pochopení, že budoucí prosperita nebude určována pouze velikostí ekonomiky, ale kvalitou inovačního systému a schopností přitahovat nejlepší talenty. Malé země mohou být v tomto agilnější než velké byrokratické systémy.

Česká republika má unikátní příležitost využít svou historickou zkušenost s adaptací na technologické změny. Země, která úspěšně prošla industrializací, de-industrializací a re-industrializací, má cenné kompetence v navigaci technologických transformací.

DIANA poskytuje institucionální rámec pro tuto transformaci, ale její realizace vyžaduje fundamentální přehodnocení národních priorit. Místo pouhého přizpůsobování globálním trendům může Česko aspirovat na jejich spoluutváření.

Závěr

Češi mají příležitost napsat novou kapitolu své technologické historie. Po desetiletích, kdy země importovala technologie vyvinuté jinde, se otevírá možnost stát se jejich exportérem. DIANA poskytuje nástroje, ale úspěch bude záviset na schopnosti jejich efektního využití.

Český model by mohl inspirovat další středoevropské země čelící podobným výzvám. Kombinace geopolitické stability, technických talentů a státní podpory vytváří podhoubí pro technologický rozmach. Otázka je, zda dokáže země překonat své tradiční opatrnictví a investovat do ambiciózních technologických projektů.

DIANA je první test této schopnosti. Pokud dokáže Česko efektně využít příležitosti, které nabízí, může se stát modelem pro ostatní. Pokud se spokojí s rolí pasivního účastníka, promrhá historickou šanci.

Budoucnost českých dual-use technologií bude záviset na schopnosti mladé generace. Generace Z, která vyrostla s internetem a chytrými telefony, má jiný vztah k technologiím než jejich předchůdci. Nevidí hranice mezi civilními a vojenskými aplikacemi, mezi národními a mezinárodními trhy, mezi prací a životem.

Tato generace má potenciál vytvořit technologické firmy přirozeně myslící globálně a dual-use. DIANA jim poskytuje platformu pro realizaci těchto ambicí. Otázka je, zda dokáže česká společnost vytvořit prostředí, kde tyto talenty zůstanou a budou prosperovat.

Investice do technologického vzdělávání, podpory startupů a mezinárodní mobility mladých lidí jsou klíčové pro realizaci této vize. DIANA je katalyzátor, ale skutečnou změnu musí přinést systémové reformy vzdělávacího a inovačního systému.

Zdroj: NATO.int, NATO Innovation Fund, The Recursive, Ministerstvo obrany ČR, CzechInvest