Rok 2025 potvrdil zásadní proměnu francouzského obranného průmyslu. Rostoucí objem zahraničních zakázek udržuje výrobní linky, financuje technologický rozvoj a současně rozšiřuje síť států dlouhodobě propojených s francouzským průmyslem prostřednictvím výcviku, munice, servisu a modernizací. Hodnota nově získaných zakázek dosáhla v loňském roce 21,2 miliardy eur, téměř stejné úrovně jako v roce předchozím. Tento výsledek přichází v době, kdy evropské státy prudce zvyšují vojenské výdaje a hledají nové dodavatele. Francouzský průmysl dokázal proměnit růst globální poptávky v konkrétní objednávky, zároveň však získává výraznou pozici také ve stále důležitějším středoevropském prostoru.

Díky prodeji 26 stíhaček Rafale Indii, dvou ponorek Scorpène Indonésii, čtvrté obranné a intervenční fregaty Řecku, vrtulníků H225M Caracal Maroku, protiletadlových střel MISTRAL v rámci společné objednávky několika evropských zemí, systémů SAMP/T a VL MICA Dánsku, samohybných houfnic CAESAR Slovinsku a Chorvatsku a vozidel SCORPION Belgii a Lucembursku, patřil rok 2025 mezi mimořádně úspěšné roky francouzské obranné průmyslové a technologické základny.

Hodnota nově získaných zakázek zároveň dosáhla 21,2 miliardy eur. Letecký průmysl představoval 40 % celkového objemu, námořní průmysl 19 % a pozemní výzbroj 12 %. Největší meziroční růst zaznamenal segment raketových systémů, kde objem zakázek vzrostl o 15 %. Struktura objednávek ukazuje široké zaměření francouzského průmyslu, který dokáže vyrábět moderní bojová letadla, lodě, ponorky, systémy PVO stejně jako dělostřelectvo a obrněná vozidla.

Tyto hospodářské výsledky těží z kombinace vysoké technologické úrovně francouzských systémů a prudkého růstu globálních vojenských výdajů. „Úspěchy našich systémů protivzdušné obrany dokazují důvěru, kterou naši partneři vkládají do francouzského průmyslového know-how. Trvalý exportní úspěch letounu Rafale zároveň potvrzuje jeho schopnost odpovídat současným i budoucím potřebám mezinárodního trhu a zajišťuje stabilitu výrobního řetězce ve Francii,“ zdůraznilo francouzské ministerstvo obrany.

Evropský trh přitom pro Francii představuje významný, byť velmi konkurenční prostor. Podíl zemí Evropské unie na francouzském vývozu zbraní činil 27 %, což odpovídá průměru let 2022 až 2025. Celková hodnota objednávek z členských států EU dosáhla v roce 2025 přibližně 5,7 miliardy eur. Největší objem připadl na Řecko s více než 1 miliardou eur, následovalo Dánsko s 998 miliony eur, Belgie s 673 miliony eur a Rumunsko s 608 miliony eur. Významný posun představuje také Německo, kde se prodej francouzské vojenské techniky mezi lety 2024 a 2025 zdvojnásobil na 526 milionů eur, nejvyšší hodnotu za posledních deset let.

Uvedené výsledky kontrastují s celkovou strukturou evropského dovozu. Vojenské výdaje členských států EU vzrostly mezi lety 2020 a 2025 o 62 % a dosáhly 381 miliard eur. Z rychle rostoucí poptávky těžily vedle evropských výrobců především Spojené státy, v menší míře také společnosti z Jižní Koreje a Izraele. Francouzské ministerstvo obrany dále upozorňuje: „Současně se dovoz zbraní evropskými státy mezi obdobími 2016–2020 a 2021–2025 více než ztrojnásobil (+210 %). Spojené státy zůstávají hlavním dodavatelem obranných systémů do Evropy s podílem 48 %.“ Německo následovalo s podílem 7,7 % a Francie s 6,2 %.

Francouzi proto otevřeně popisují pokračující konkurenci uvnitř evropského obranného prostoru: „Evropští exportéři se pravidelně ocitají v přímé konkurenci, což nutí jednotlivé státy přizpůsobovat své exportní strategie.“ Společné evropské projekty, rostoucí důraz na strategickou autonomii a rozšiřování průmyslové spolupráce tak probíhají paralelně se soutěží o stejné obranné rozpočty a výrobní kapacity. Francouzský úspěch roku 2025 proto nelze chápat pouze jako souhrn jednotlivých kontraktů. Jde totiž také o výsledek schopnosti propojit exportní politiku a dlouhodobou strategii podpory domácího obranného průmyslu.

Do tohoto širšího trendu stále výrazněji vstupuje také Česká republika. Česko a Francie již několik let rozvíjejí obrannou spolupráci na operační úrovni. České ozbrojené síly se od počátku roku 2013 zapojovaly do debat a společných aktivit souvisejících s francouzskými operacemi v Africe. Česká republika tam následně vyslala přibližně padesátičlenný kontingent a společná zkušenost pokračovala prostřednictvím misí EUTM Mali i Task Force Takuba. Spolupráce v posledních letech se více soustředila na podporu Ukrajiny, posilování schopností na východním křídle NATO, logistiku a společné mise, včetně NATO Air Shielding.

Nejviditelnějším příkladem průmyslového propojení se stal program samohybných houfnic CAESAR 8x8. Česká republika objednala celkem 62 systémů ráže 155 mm, jejichž první dodávky lze namísto letošního dubna očekávat spíše začátkem příštího roku. V projektu houfnic CAESAR 8x8 má zásadní význam rozsah lokalizace výroby. Přibližně 40 % každého systému vzniká v České republice. Excalibur Army zajišťuje finální kompletaci, Retia dodává prvky komunikačních zařízení a systémy řízení palby a společnosti Tatra Defence Vehicle a Tatra Trucks se podílejí na kabině a podvozku. Francouzský systém tak získává významný český průmyslový obsah a české společnosti zároveň vstupují do technologicky náročnějších částí výrobního řetězce.

Česko-francouzská spolupráce ovšem přesahuje samotnou výrobu houfnic. KNDS France rozvíjí v České republice partnerství také v oblasti logistické podpory a certifikace domácí munice ráže 155 mm. Program tak propojuje výrobce zbraňového systému s českou schopností zajistit dlouhodobé zásobování armády municí. STV Group vystupuje jako systémový integrátor dodávek, vyrábí standardní střely STV107 a střely STV HE ER s prodlouženým dosahem až 40 kilometrů. Explosia dodává prachové náplně a na certifikaci se podílí Vojenský technický ústav. „Pro český obranný průmysl je výroba munice 155 mm přelomovým projektem. Není to pouze symbolické překročení jedné éry českého dělostřelectva. Získáváme pro české společnosti výrobní schopnost naprosto odlišné technické úrovně,“ uvedl David Hác, předseda správní rady STV Group. Zkušenosti s výrobou 155mm munice otevírají českým firmám přístup na evropský trh, kde poptávka po dělostřelecké munici po roce 2022 prudce vzrostla.

Další důležitý projekt představuje obrněné vozidlo TITUS, vyvinuté ve spolupráci společností Tatra Defence Vehicle, francouzského Nexteru a pardubické společnosti Retia. Česká armáda objednala taktéž 62 vozidel ve velitelsko-štábní, spojovací a dělostřelecké verzi. Projekt spojil francouzské konstrukční a systémové know-how s tatrováckým podvozkem a českými elektronickými a komunikačními technologiemi. TITUS také přispěl k rozvoji výrobních schopností Tatra Defence Vehicle, která v rámci programu rozšířila vlastní technologické a výrobní kapacity.

Francie využívá mezinárodní obrannou spolupráci s Českou republikou a dalšími státy k financování a udržení vlastní průmyslové a technologické základny. Není se čemu divit, náklady na vývoj nové generace zbraňových systémů prudce rostou. Astronomických částek dosahují zejména programy nové letecké techniky. Do budoucna bude proto pro Paříž klíčové najít vhodného a solventního partnera, jenž nahradí Německo v programu FCAS (Future Combat Air System). Jen tak si Francouzi dokážou zajistit stabilní vývoz vojenské techniky, náhradních dílů a služeb v následujících desetiletích. Jedna z možností se objevuje v Indii, kde se Rusko snažilo prosadit se svou stíhačkou páté generace Su-57, nicméně indická strana od projektu postupně ustoupila kvůli pochybnostem o technologické úrovni, nákladech i rozsahu transferu technologií. Ruská invaze na Ukrajinu navíc poškodila pověst ruského obranného průmyslu a zvýraznila problémy s výrobní kapacitou, sankcemi a spolehlivostí dodávek.

Naproti tomu Francie v posledních letech úspěšně rozšiřuje svou pozici na indickém trhu. Stíhací letouny Rafale již slouží v indickém letectvu a obě země v současnosti jednají o dodávce dalších 114 letounů. Jejich nákup již Nové Dillí schválilo, zároveň se však snaží o nastartování vývoje vlastních stíhaček. „Indie zatím nedokončila přechod ke stíhacím technologiím páté generace… Technologie získané v rámci programu šesté generace mohou urychlit a podpořit vývoj našeho vlastního letounu páté generace,“ uvedl pro Defense News bývalý velitel indického letectva Anil Chopra. „V současné době vede Indie s Francií předběžné jednání. Budeme požadovat podíl na průmyslové výrobě a pracích, avšak technologie motorů a radarů budou muset pocházet od francouzských společností. Jednání se proto zaměří na to, jaké technologie budou Indii nabídnuty. Zdá se, že Francie je sdílení technologií otevřená.“

Francouzský obranný průmysl vstupuje do roku 2026 s pevnou pozicí, kterou si vybudoval kombinací technologické vyspělosti, exportní diplomacie a schopnosti propojit vlastní zbrojařské firmy s partnery napříč Evropou i Asií. Spolupráce s Českou republikou ukazuje, jak Paříž dokáže z jednotlivých kontraktů vytěžit trvalejší průmyslové vazby a rozšířit vlastní výrobní řetězec o zahraniční kapacity, aniž by ztratila kontrolu nad klíčovými technologiemi. Podobný cíl sleduje i vůči Indii, kde se snaží nahradit nejistotu kolem ruských systémů a chybějícího německého partnera v programu FCAS novým, dlouhodobým spojenectvím. Pokud se Francii podaří udržet tempo exportních úspěchů a zároveň prohloubit technologické partnerství s Novým Dillí, otevře si cestu k dlouhodobé stabilitě svého obranného průmyslu na desítky let dopředu.

Zdroj: Zone Militaire, KNDS, STV GROUP, Evropská unie, Defence Industry Europe, Francouzské ministerstvo obrany, MZV, Defense News