Včera se konalo pravidelné Velitelské shromáždění náčelníka Generálního štábu AČR armádního generála Karla Řehky, letos s mimořádně silným podtextem. Sám Řehka totiž připustil, že je velmi pravděpodobné, že jde o jeho poslední plánovací velitelské shromáždění. Na shromáždění kromě náčelníka generálního štábu vystoupil prezident republiky a vrchní velitel ozbrojených sil Petr Pavel a ministryně obrany Jana Černochová. Všichni tři se shodli na tom, že se armáda nachází pod tlakem zhoršující se bezpečnostní situace i vlastních vnitřních limitů, a zároveň vyzývali k odvaze, větší rychlosti a aktivnímu přístupu.

Armáda reaguje tempem doby, která už neexistuje

Armádní generál Karel Řehka hned v úvodu své řeči připomněl, že oficiálním účelem shromáždění je seznámení velitelů s hlavními úkoly a plány armády na rok 2026, které budou detailně rozebrány v neveřejné části a následně ocenil dosavadní nasazení velení naší armády: „Udělali jsme obrovský kus práce. Mnoho z vás maká víc, než je dlouhodobě udržitelné,“ řekl Řehka, který zároveň upozornil na fakt, že celek stále reaguje tempem doby, která už prostě neexistuje. Podle náčelníka generálního štábu v Armádě České republiky i v celé společnosti nadále chybí skutečný pocit naléhavosti. Připomněl také, že modernizační úsilí armády má jasný smysl – tvořit sílu, která je připravena na válku právě proto, aby k válce nikdy nemuselo dojít: „Tvoříme armádu, která má smysl pro válku. A děláme to proto, aby k válce vůbec nedošlo.“

Největší bezprostřední hrozbou je podle náčelníka generálního štábu současná politika Ruska. V této souvislosti Řehka připomněl nedávné sabotážní útoky v Polsku, drony nad územím evropských spojenců i použití laserových prostředků proti letounům a pobřežním strážím. „To není žádné moje strašení, to je prostá geopolitická realita. Rusko zkouší, kam až může zajít a co mu dovolíme. Všichni vojáci musí být připraveni na boj, mít jasný operační úkol a vědět, proč je společnost platí,“ upozornil armádní generál.

Silná slova směřovala i dovnitř ozbrojených sil – například, když se Řehka ostře vymezil vůči přebujelé byrokracii, která ubírá čas na skutečný výcvik. „Každá chvíle, kterou nestrávíme činností zvyšující bojovou připravenost, je plýtvání zdroji a ztráta času – a takových chvil máme pořád příliš,“ konstatoval generál a přítomným připomněl, že většina vojáků nevstoupila do armády kvůli papírům, ale kvůli vojenskému řemeslu. „Musíme strávit více času na cvičišti a střelnici, méně na různých poradách, prezentacích či školeních. Musíme cvičit a žít tak, jak bychom v reálu i bojovali,“ zdůraznil Řehka.

Stěžejní část projevu pak armádní generál věnoval systému velení a řízení, který označil za základ fungování armády. Řehka prosazuje jasně oddělený strategický, operační a taktický stupeň velení – a nikoli mírové schéma, které neodpovídá realitě vysokointenzivního konfliktu. „Potřebujeme, aby strategický stupeň skutečně vytvářel strategie a nebylo to pouze operativní, jako je tomu dneska. Potřebujeme operační stupeň, který tuto funkční strategii převede do konkrétních pohybů vojska, a potřebujeme taktický stupeň, který pak ty úkoly plní,“ shrnul náčelník generálního štábu.

Řehka ve své řeči zmínil i rychlost zavádění nových technologií. Zkušenosti z Ukrajiny podle něj ukazují, jak se bojiště mění doslova každý měsíc, zatímco v Česku se některé dokumenty píší roky. „Plánujeme drony na rok 2027, ale v té době budou dnešní drony už muzejní kusy. Produkty se rodí tak dlouho, že než vzniknou, tak už nejsou aktuální. To není kritika lidí, to je problém procesu a systému,“ upozornil generál. Připomněl také, že armáda i ministerstvo obrany sice „jedou naplno“, ale systém jako celek stále funguje podle pravidel hlubokého míru. V této souvislosti připomněl extrémně dlouhá stavební řízení, pomalé rekonstrukce i komplikované nákupy.

Dále se náčelník generálního štábu věnoval potřebě odvahy a iniciativy velitelů. Připustil, že v resortu je iniciativa někdy spíše trestaná či kriminalizovaná, ujistil však, že z jeho úrovně k tomu nedochází. „My jsme vojáci. Jsme placeni za odvahu, a ne jenom za tu na bojišti. Armáda potřebuje experimentovat, rychle testovat technologie a umět udělit výjimku, když to dává smysl,“ řekl generál.

Další kritika směřovala k nastavení vztahů s obranným průmyslem. Řehka zdůraznil, že armáda musí mít přímý, transparentně nastavený kontakt s průmyslem bez zbytečných prostředníků, kteří proces jen brzdí. „Nebojme se rozvíjet spolupráci s průmyslem podle jasných pravidel. Potřebujeme ty, kdo věci posouvají, ne ty, co jen přihlížejí,“ řekl.

Následně generál velitelům připomněl, že komunikace je součástí jejich profese: „Každý velitel je komunikátor. Lidé nevykonávají jen rozkazy, oni se jimi řídí a ovlivňuje to jejich životy. A naše armáda nemá ideální systém, jak velitele komunikaci učit a podporovat – to musíme změnit.“

Rekordní nábor, ale slabé zálohy

Nemalou část projevu pak náčelník generálního štábu věnoval personálu. Řekl, že armáda zažívá rekordní nábor – a poděkoval těm, kteří na tom pracují. Přesto však podle něj chybí téměř 7 000 vojáků a především dostatečně velká a využitelná záloha.„Je naprosto legitimní se ptát, jestli tento model ozbrojených sil, který byl vytvořen v úplně jiné realitě světa, odpovídá realitě dnešní doby. Já si myslím, že nikoliv,“ řekl generál otevřeně a připomněl, že nová koncepce mobilizace je připravena k projednání ve vládě, avšak armáda podle něj nesmí pasivně čekat na legislativní změny: „My v armádě už nemůžeme čekat. Musíme začít připravovat věci, o kterých víme, že přijdou dřív nebo později. Bez skutečných, využitelných záloh je armáda v míru silná, ale ve válce křehká.“

Podle Řehky musí mít každý voják jasný operační úkol, armáda nesmí tolerovat „prázdné štáby“ či struktury bez válečného nasazení, a brigádní úkolové uskupení je třeba budovat podle standardů NATO a současného bojiště, nikoli podle zvyklostí z 80. let.

Na závěr svého vystoupení shrnul náčelník generálního štábu hlavní úkol pro příští rok do tří slov: „Rok 2026 lze shrnout do těchto slov: zrychlit, zjednodušit a přestat čekat. Ten úkol je jednoduchý na pochopení, ale velmi těžký na provedení.“ V tomto ohledu bude Řehka do konce ledna chtít od každého velitele ve své podřízenosti konkrétní plán, jak ve své oblasti procesy zrychlit a zjednodušit. „Žádné fráze, jasné kroky. Nebudeme čekat na ideální podmínky – ty nikdy nepřijdou. Ale protivník přijít může. A je naše práce, aby nepřišel,“ uzavřel svůj projev armádní generál Karel Řehka.

Prezident Pavel: urgence chybí, situace je horší než minule

Prezident republiky Petr Pavel ve svém projevu navázal na Řehkova slova a ocenil, že vystoupení náčelníka generálního štábu bylo „velice přesným popisem situace“ plným relevantních argumentů. Připomněl také, že od posledního velitelského shromáždění se bezpečnostní situace nezlepšila, ale naopak zhoršila. „Moc bych si přál, abych mohl dnes říct, že ta situace je lepší. Bohužel lepší není, je spíše horší,“ konstatoval prezident.

Konflikt na Ukrajině podle něj brzy vstoupí do čtvrtého roku bez jasných vyhlídek na spravedlivé ukončení. Možné scénáře příměří nebo „těžkého kompromisu“ budou mít podle Pavla zásadní bezpečnostní dopady na celou Evropu, protože neřeší základní příčiny napětí v bezpečnostních vztazích s Ruskem.

Prezident také zdůraznil, že o ruské hrozbě není potřeba přesvědčovat vojáky v sále, ale velká část společnosti si stále neuvědomuje její vážnost. „Smysl urgence a vnímání hrozeb chybí. A od toho se odvíjí nejenom vůle občanů podporovat výdaje na obranu, ale i vůle politiků konat,“ upozornil Petr Pavel a zároveň vyzval přítomné vojáky, aby od nich přicházely konkrétní požadavky, co všechno je třeba změnit, aby armáda byla moderní, adaptabilní, dobře vybavená, vycvičená, flexibilní a rychlá. Dále připomněl, že mnohé změny mohou iniciovat sami na základě vnitřních dokumentů, jiné pak budou vyžadovat legislativu – o to ale musí být jejich požadavky konkrétnější. „Nikdo jiný nerozumí této problematice tak dobře jako vy. Je na vás, jak srozumitelně a rychle budete požadavky a náměty předkládat – a potom na nás, abychom je pomohli realizovat,“ dodal prezident Pavel a popřál vojákům hodně sil do další práce.

Ministryně Černochová: čtyři roky nápravy dluhů a velká modernizace

Ministryně obrany Jana Černochová se v rámci své řeči ohlédla za svým čtyřletým působením v čele resortu. Připomněla, že na prvním velitelském shromáždění, kde vystoupila jako nová ministryně obrany, ještě na Ukrajině neprobíhala otevřená invaze, byť Rusko soustavně budovalo síly a už mělo část ukrajinského území pod kontrolou. „Jsem hrdá, že mohu sebevědomě říci, že jsme ty čtyři roky pro nápravu naší obranyschopnosti opravdu využili naplno,“ uvedla ministryně. Podle ní byly nastartovány krizové, personální, akviziční i legislativní procesy, stabilizováno financování a začalo se ve velkém investovat do infrastruktury. „Takříkajíc z popela vstává náš obranný průmysl a i společnost si více uvědomuje význam armády,“ doplnila Černochová, která zároveň varovala, že bez kontinuity a stability hrozí, že „dobře našlápnutý stroj“ opět zpomalí a obrana se vrátí na chvost vládních priorit.

Šéfka resortu obrany dále zdůraznila, že obrana státu je záležitostí každého občana, nikoli jen profesionálních vojáků. Podle ní profesionalizace armády před dvaceti lety vytvořila škodlivý dojem, že malá profesionální armáda zvládne všechno sama. „Armáda je součástí společnosti, a pokud ta není odolná a ochotná se bránit a snášet nepohodlí, pak ani sebelepší vojáci stát sami nezachrání,“ upozornila Černochová a připomněla důležitost rozvoje aktivní zálohy, branných aktivit pro mládež, spolupráci s organizacemi i větší přítomnost armády na veřejnosti – vše jako součást budování odolné společnosti.

Zmínila také jednotlivé kroky vedoucí ke zvýšení atraktivity služby, včetně navyšování příjmů vojáků a zjednodušování náborových procesů. Ministryně se znovu jednoznačně postavila za závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Podle ní nejde o prázdnou mantru, ale o osvědčenou metodiku a nutný základ: „Bez stabilního financování nelze stabilně plánovat, předvídat, pořizovat materiál a služby a chovat se efektivně. Výkyvy ve financování podle ní nejen oslabují obranu, ale jsou i neefektivní.“

Černochová dále připomněla, že za jejího působení byla zahájena největší modernizace v dějinách české armády – od pořízení klíčových systémů až po investice do zásob a infrastruktury. Zároveň varovala před iluzí, že robotizace, drony a digitalizace samy o sobě sníží náklady na obranu. „Budoucnost je ve spolupráci člověka se strojem. Zavádění nových technologií výdaje na obranu v dohledné době nesníží,“ uvedla ministryně.

Závěrem pak ministryně zdůraznila význam spojeneckého ukotvení České republiky v NATO a Evropské unii: „Naše bezpečnost i prosperita stojí na spolupráci. Alianci bychom si měli pěstovat a vážit si našeho členství. Nikdy nesmíme zaprodat naše hodnoty za falešný pocit bezpečí.“

Rok 2026 má být podle náčelníka generálního štábu rokem, kdy se rozhodne, zda se nasbírané zkušenosti, investice a energie podaří proměnit v reálnou bojovou připravenost a skutečnou odstrašující sílu. K aktuální situaci v armádě, včetně budoucích priorit, se mimo jiné podrobněji vrátíme již 1. prosince, kdy odvysíláme v rámci našeho podcastu CZ DIALOGY s arm. gen. Karlem Řehkou velmi zajímavý rozhovor.