Kolová obrněná technika nebo situace na Ukrajině – to byla hlavní témata jednání Výboru pro obranu

 14. 09. 2022      kategorie: Události
Přidat na Seznam.cz

Členové Výboru pro obranu v rámci své včerejší 15. schůze řešili problematiku doplnění přepravní, logistické a kolové obrněné techniky. Zabývali se také pobytem Ozbrojených sil Slovenské republiky v souladu s účastí na záchranných pracích při živelních pohromách schváleným vládou České republiky. V uzavřeném jednání pak poslanci projednali zprávu o zajišťování obrany státu v roce 2021 a informace k vývoji na Ukrajině. Jednání výboru se zúčastnila ministryně obrany Jana Černochová, armádu zastupoval první zástupce náčelníka Generálního štábu generálmajor Ivo Střecha. Dále se jednání účastnil náměstek pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic MO Lubor Koudelka, ředitel Vojenského zpravodajství generálporučík Jan Beroun, náměstek pro řízení sekce obranné politiky a strategie MO Jan Jireš a další hosté.

vybor_13_9Foto: Členové Výboru pro obranu v rámci své včerejší 15. schůze řešili nejen problematiku doplnění přepravní, logistické a kolové obrněné techniky. | Jan Zilvar / CZ DEFENCE

Členové výboru v úvodu zasedání schválili pobyt Ozbrojených sil Slovenské republiky v souladu s účastí na záchranných pracích při živelních pohromách. Na základě článku 43, odst. 6 Ústavy České republiky předložila materiál ministryně obrany Jana Černochová. „Cílem vládou schváleného mandátu v souladu s Ústavou České republiky bylo umožnit týmu Ozbrojených sil Slovenské republiky podílet se na likvidaci požárů na našem území a zmíněný pobyt do třiceti slovenských vojáků na území ČR,“ uvedla v úvodu ministryně. Předseda výboru Lubomír Metnar ocenil přínos slovenských vojáků a dalších členů záchranného systému. „Požár v Českém Švýcarsku byl historicky největší požár. Složky integrovaného záchranného systému to zvládly společně s armádou, která do toho byla zapojena,“ uvedl Metnar. Poděkování směřovalo také dalším zahraničním partnerům z Itálie, Švédska a sousedního Německa. 

Výbor se také vrátil k přerušenému projednávání informací ministerstva obrany k záměru doplnění kolové obrněné techniky a přepravní a logistické techniky. Vzhledem k rozsáhlosti projednávaného materiálu poslanci tuto tematiku rozdělili do několika částí tak, aby se mohli věnovat všem typům vozidel podrobně. Na tomto zasedání tak analyzovali pořízení obrněnců TITUS a vozidel Toyota Hilux.

K tématu obrněných vozidel TITUS náměstek Koudelka podal souhrnnou informací, ve které zmínil, že v červnu 2019 podepsána smlouva na celkem 62 kusů kolových obrněných vozidel TITUS ve třech modifikacích – velitelsko-štábní, spojovací a MKPP (místo koordinace palebné podpory). Hodnota této zakázky přesáhla 6 miliard korun včetně DPH. Aktuální stav této smlouvy je takový, že na konci dubna 2022 byly úspěšně ukončeny podnikové zkoušky. Kontrolní zkoušky s výsledkem vyhovující pak byly ukončeny koncem letošního června a v září byly zahájeny vojskové zkoušky, které by měly podle předpokladu skončit 23. 10. 2022.

titusFoto: Na konci dubna 2022 byly u vozidla TITUS úspěšně ukončeny podnikové zkoušky. Kontrolní zkoušky s výsledkem vyhovující pak byly ukončeny koncem letošního června a v září byly zahájeny vojskové zkoušky, které by měly podle předpokladu skončit 23. 10. 2022. | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Žádné problémy se proto v realizaci této zakázky nevyskytují. „Co se týká dodávek těchto vozidel na příští rok, je naplánováno celkem padesát sedm kusů vozidel TITUS. V dalším roce by mělo být dodáno zbylých pět kusů. Tím bude splněn závazek dodavatele,“ uvedl náměstek Koudelka. Generálmajor Střecha dále připomněl, že existuje další fáze pořízení těchto obrněnců. „Druhou etapu plánujeme v letech 2025 až 2027. Jde o další zabezpečení de facto systému velení a řízení a palebné podpory u obou dvou brigádních úkolových uskupení. Je to zakázka v celkové hodnotě 3 miliardy 600 milionů korun,“ dodal Střecha.

Ohledně vozidel Toyota Hilux Koudelka informoval, že tento nákup v hodnotě 2 miliard korun včetně DPH byl podepsán na konci června se společností Glomex. Jednotková cena vozu je 860 000 korun. Součástí smlouvy byl i balíček servisních služeb v rámci záruky pro ujetí určitého počtu kilometrů a další služby údržby v ceně 20 000 Kč za jednu soupravu. „K dnešnímu dni bylo dodáno celkem 949 kusů vozidel, do 15. prosince bude dodáno dalších 129 kusů. To znamená, že v první várce budeme mít 1078 vozidel,“ upřesnil Koudelka. Na příští rok se pak plánují dodávky 263 automobilů. Poslanci se také zabývali poruchovostí těchto vozidel. K tomu náměstek Koudelka uvedl, že zatím bylo evidováno celkem 246 závad, z toho 170 jich bylo v rámci reklamačního řízení odstraněno. 50 procent závad je pak spojeno s poruchou filtru pevných částic. Ministerstvo obrany již v této době řeší servisní smlouvu, kterou by chtělo uzavřít do konce tohoto roku, aby tato navázala na dvouletou reklamační lhůtu, která u vozidel běží. Podle ministryně Černochové chybí do kompletní obměny starého vozového parku pořídit ještě zhruba 20 % těchto vozidel.

hil_02
Foto: Doposud bylo armádě dodáno celkem 949 kusů vozidel Toyota Hilux, do 15. prosince pak bude dodáno dalších 129 kusů. | Ministerstvo obrany ČR

Zpravodaj bodu týkajícího se doplnění kolové obrněné techniky a přepravní a logistické techniky, poslanec Karel Krejza, pro CZ DEFENCE uvedl, že ve velmi krátké době hrozí riziko, že nebude dostatek kapacit pro české modernizační projekty. Německo se totiž chystá do zbrojního průmyslu investovat sto miliard eur. „A teď se bavíme konkrétně o Pandurech, protože to je naše klíčové kolové bojové vozidlo. K jeho modernizaci by mělo podle mého názoru dojít rychle. A na to potřebujeme mít hotovou studii proveditelnosti. Armáda a ministerstvo obrany potřebují vědět, jaká výrobní kapacita musí být zajištěna,“ uvedl Krejza.

Následná zpráva o zajišťování obrany státu v roce 2021 a informace k vývoji na Ukrajině probíhala formou uzavřeného jednání. Předseda výboru Lubomír Metnar pak po jednání pro CZ DEFENCE uvedl, že se výbor nezabýval pouze situací na Ukrajině, ale také konfliktem na hranicích Arménie a Ázerbájdžánu. Svoje stanovisko zde přednesli nejen zástupci resortu obrany, ale také zástupci vojenského zpravodajství. Výbor také disponuje konkrétním seznamem pomoci, kterou Česká republika poskytuje Ukrajině.

Lubomír Metnar také představil priority práce výboru do konce tohoto roku. „Priority výboru do konce roku jsou samozřejmě zaměřeny na rozpočet, pokroky v rámci modernizace a vyzbrojování a informace o vývoji na Ukrajině. To budeme bedlivě sledovat. Kromě toho chceme, aby noví poslanci navštívili vojenská zařízení a útvary a získali tak praktickou zkušenost,“ plánuje předseda VO Lubomír Metnar. Výbor pro obranu je podle něj konstruktivní, proto dobře zdůvodněné priority armády podpoří.

Poslancům jsme položili následující anketní otázku: Měla by mít Česká republika podobnou dohodu, jako je schválení pobytu Ozbrojených sil Slovenské republiky v rámci účasti na záchranných pracích při živelních pohromách, také s dalšími sousedními státy?

Níže přinášíme reakce těch, kteří nám odpověděli:

Lubomír Metnar (ANO), předseda výboru

Historicky největší požár v Českém Švýcarsku nám ukázal, že máme kvalitní armádu a integrovaný záchranný sbor včetně dobrovolníků a spolupráce se slovenskou armádou funguje. Nic nebránilo tomu, aby se na záchranných pracích operativně podílela nejen slovenská armáda, ale i armády dalších evropských států. Všem, kteří se podíleli na hašení požáru, patří velký dík.

Pavel Růžička (ANO), místopředseda výboru

Je určitě dobré mít k dispozici pro řešení podobných mimořádných událostí takový nástroj. Ale ve vztahu k vojenským konfliktům by měl rozhodovat Parlament.

Stanislav Blaha (ODS), člen výboru

Ano, šlo to nastavit se Slovenskem, nevidím důvod, proč bychom nemohli mít podobné dohody s ostatními sousedy. Pokud k nějaké živelné pohromě dojde, často se pomoc následně vysílá nebo se o ni žádá. Užší dohoda na základě vzájemné smlouvy může zjednodušit a zrychlit samotné nasazení vojáků. Na druhou stranu k tomu musí být ochota sousedních států.

Jiří Horák (KDU-ČSL), člen výboru

Obecně bych řekl, že v obdobných dohodách o krátkodobém pobytu jednotek sousedních států za účelem pomoci při živelných katastrofách nevidím žádný problém. Velké lesní požáry, záplavy nebo tornáda se mohou vyskytovat na mnoha místech naší země a pomoc našich sousedů tak může být do budoucna velmi prospěšná.

Petr Liška (STAN), člen výboru

Jsem toho názoru, že takové dohody jsou přirozenou částí prohlubování dobrých sousedských vztahů, které zlepšují podmínky ve smluvních zemích ke zvládání živelních pohrom. Takové dohody bychom měli mít oboustranné, kdy se obě strany zaváží poskytnout pomoc svému sousedovi v takových oblastech, kde mohou být přínosem pro své partnery nebo kde taková dohoda umožní efektivnější plánování a vytváření kapacit především v podobě specializované techniky, lidských zdrojů - specialistů apod.

Michaela Opltová (STAN), člen výboru

Domnívám se, že minimálně v příhraničních oblastech by pomoc sousedních států velmi pomohla například při živelných katastrofách. Stejně tak můžeme pomoci i my našim sousedům, například Polsku nebo Německu. Připadá nám to logické vzhledem k možnostem zapůjčení techniky těchto států, navíc tento druh spolupráce velmi dobře funguje.

Radovan Vích (SPD), člen výboru

Ano, ale měly by se přesně smluvně specifikovat podmínky.

 Autor: Jan Zilvar