Kazachstán 2022: Analýza situace

 15. 01. 2022      kategorie: Události
Přidat na Seznam.cz

Nedávné události v Kazachstánu, kterým se v posledních dnech věnovala snad všechna světová média, si jistě zaslouží bližší pohled na celou situaci. V rámci exkluzivní spolupráce s renomovaným polským magazínem MILMAG vám tak přinášíme analýzu těchto událostí.

Kazachstán o rozloze téměř 3 milionů kilometrů čtverečních obývá necelých 19 milionů lidí. Navzdory této disproporci má země obrovská ložiska ropy a také asi 40% podíl světové produkce uranu. Navzdory statutu bývalého člena Sovětského svazu tento stát razí poměrně otevřenou mezinárodní politiku, kdy obchoduje nejen s Ruskem, ale především díky svým přírodním zdrojům také se Spojenými státy, Velkou Británií a Čínou. Vzhledem ke své strategické poloze a sousedství má Kazachstán zvláštní význam v čínské politice obnovy tzv. Hedvábné stezky, známé také jako politika „Jeden pás a jedna cesta“.

Politikou kazašské vlády byl především vývoz obrovského množství přírodních zdrojů a dovážet je pro potřeby svých občanů – tedy přenášet náklady na lidi. Takové aktivity byly tolerovány, dokud se veřejnost mohla podílet na ziscích. Takto vedená hospodářská politika přispěla k výraznému nárůstu HDP. Kazachstán samotný byl také považován za relativně liberální stát, zvláště ve srovnání s ostatními sovětskými republikami.

Kazachstan_01
Foto: Pandemie Covid-19 nepřímo zasáhla i Kazachstán, narušila globální dodavatelské řetězce, čímž zasáhla HDP země, jejíž ekonomika je založena na exportu surovin | Světová banka (WB)

K 1. lednu 2022 byly rozhodnutím vlády zvýšeny ceny zkapalněného zemního plynu (LNG - Liquefied Natural Gas) z 60 tenge na 120 tenge. Dvojnásobný nárůst této suroviny se setkal s okamžitou reakcí občanů, kteří vyjádřili svůj odpor. Zpočátku byly protesty pouze lokální. O stažení rozhodnutí o zdražení plynu požádali hned 2. ledna obyvatelé města Zhanaozen, které je známé hlavně díky tamnímu krvavému potlačení povstání ze strany úřadů v roce 2011, kdy bylo zabito nejméně 14 demonstrantů poté, co proti demonstraci zasáhla policie.

Revoluce v Kazachstánu?

Situace se pak počátkem ledna velmi rychle vyhrotila do celé země. Zvýšení cen surovin bylo tak pomyslnou poslední kapkou pro Kazachy, kteří jsou již delší dobu nespokojeni s politickým vedením země včetně činnosti státních orgánů. Protesty směřovaly hlavně proti bývalému prezidentovi Kazachstánu a současnému předsedovi Rady národní bezpečnosti, Nursultanu Nazarbajevovi, který byl v zemi u moci více jak 30 let (1989 - 2019). V roce 2019 se Nazarbajev sice rozhodl odstoupit, avšak předtím si zajistil úplnou imunitu v souvislosti s funkcí, kterou zastával, což naznačil i současný kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev. V očích Kazachů je Tokajev považován za loutku ovládanou svým předchůdcem, který, přestože se formálně přesunul do pozadí, má stále v Kazachstánu rozhodující hlas ve věcech státního řízení.

Prvotní útoky na budovy státní správy, ke kterým došlo 2. ledna 2022, se následně velmi rychle rozšířily do většiny země. Byly napadeny policejní stanice a úřady. Rozsah útoku byl tak velký, že vláda podlehla tlaku a 4. ledna ustoupila od zvyšování cen plynu. To však demonstranty neuklidnilo, právě naopak – když si uvědomili, že mohou dosáhnout svých cílů, situace se ještě více vyhrotila. Prezident Tokajev pak kvůli situaci v zemi 5. ledna odvolal vládu, ale ani tyto kroky nepřinesly zamýšlený efekt. Situace se vymkla kontrole. Demonstranti začali podnikat pravidelné útoky v okolí největšího města Almaty, kde obsadili mezinárodní letiště a vypálili Nazarbajevův palác.

2022_Kazakhstan_protests_—_Aqtobe,_January_4_(01)Foto: Protest v kazašském městě Aktobe, 4. ledna 2022 | Esetok / CC BY-SA 4.0

Reakcí vlády na tyto události bylo zablokování internetu s cílem zabránit komunikaci mezi demonstranty. V důsledku nepokojů se objevili i zloději a lupiči, kteří se rozhodli chaosu využít. S ohledem na rychle se šířící krizi prezident změnil rétoriku. Vzhledem k neúspěchu předchozích akcí prezident označil demonstranty za teroristy a bandity a vojákům vydal rozkaz je bez varování střílet. V následných bojích, které se odehrávaly v okolí Almaty a dalších měst, pak v důsledku přestřelek přišlo o život přes 160 demonstrantů a přes 1 000 jich bylo zraněno. Podle vládních zdrojů zahynulo 18 policistů a vojáků a 748 jich bylo zraněno. Podle oficiálních informací kazašského Ministerstva vnitra z 10. 1. 2022 bylo zatčeno celkem 7 939 lidí.

Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB)

O vážnosti současné situace svědčí rozhodnutí prezidenta Tokajeva použít článek 4 Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), který je ekvivalentem článku 5 Severoatlantické smlouvy. Na základě výše uvedeného článku 4 pak ve čtvrtek 6. ledna do země dorazili vojáci z Ruska, Běloruska, Arménie, Tádžikistánu a Kyrgyzstánu, kteří měli pomoci dostat situaci v Kazachstánu pod kontrolu. Podle neoficiálních informací se tehdy v Kazachstánu pohybovalo asi 3 000 vojáků. 

Kazašský bezpečnostní výbor pak v pondělí 10. ledna prohlásil, že situace v Kazachstánu je pod kontrolou a stabilizovaná. Ten samý den se pak podle informací agentury TASS v ulicích Almaty začali rozebírat barikády a byl vyhlášen národní smutek, kdy byly v zemi spuštěny státní vlajky na půl žerdi. O víkendu 8 .- 9. ledna letouny ruské armády údajně přepravily z Almaty zpět do Ruska asi 1 500 Rusů, kteří si přáli z Kazachstánu odcestovat.

Ruská politika vůči Kazachstánu

V rámci konfliktu v Kazachstánu začala řada médií spekulovat o tom, zda vstup armády Ruska na území Kazachstánu může vést k její trvalé přítomnosti, jako v případě Arménie v roce 2019 v rámci bojů o Náhorní Karabach, ve snaze zajistit si vlastní zájmy na úkor Američanů a Číňanů. Právě Američané se podle určitých spekulací nerozhodli v Kazachstánu zasáhnout na straně demonstrantů, protože nechtěli ohrožovat vlastní komerční zájmy. Americké ropné společnosti Chevron, Exxon Mobile a západoevropské ropné společnosti mají v Kazachstánu příliš mnoho ložisek a zařízení na to, aby riskovaly jakékoliv rozdmýchávání konfliktů. Rusko zas nemůže zlikvidovat kazašskou konkurenci na trhu energetických zdrojů, protože by se dostalo do konfliktu s Čínou, což není v jeho zájmu.

Nyní je třeba sledovat, jak se bude situace v Kazachstánu dále vyvíjet. V současné době nelze říci, zda se jednalo o revoluci či plánovanou akcí třetích zemí. Mohlo se jednat o spontánní akci lidu proti starému řádu, avšak výběr cílů demonstrantů – letiště, obchody se zbraněmi a policejní stanice – může naznačovat i plánovanou akci či převrat.

Zdroj: milmag.pl

 Autor: Adam Frelich