Vojenský historický ústav Praha (VHÚ) plánuje převoz segmentů Berlínské zdi z místa jejich současného uložení v Berlíně do místa stálého vystavení v expozici Vojenského technického muzea v Lešanech u Týnce nad Sázavou. Z muzea Alliierte in Berlin tak odejde tento kus historie do České republiky, kde si návštěvníci muzea v Lešanech budou moci připomenout účel zdi a historii s ní spojenou.

Foto: Exponáty, které VHÚ chce přepravit z Berlína do Lešan, mají podobu čtyř segmentů/panelů (na snímku), kde je odhadovaná hmotnost jednoho segmentu (panel se základnou) 2,2 tuny. Dále pak půjde o dva protitankové zátarasy a dvě rohože pro hraniční plot. | archiv Vojenského historického ústavu Praha / CC BY NC-ND

Berlínská zeď byla betonová zeď s přilehlými střeženými pásmy. Od její stavby v roce 1961 až do pádu v listopadu 1989 se jednalo o nejznámější symbol studené války, rozdělení Berlína, Německa a celoevropského dělení na západní a východní blok. Po skončení 2. světové války bylo Německo na základě Jaltské dohody rozděleno do čtyř okupačních zón, Berlín pak do čtyř sektorů. Postupně docházelo ke zvyšování napětí mezi mocenskými bloky, které vyeskalovalo 7. října 1949, kdy byla jako reakce na vyhlášení SRN založena Německá demokratická republika, sovětský sektor Berlína se stal jejím hlavním městem. Těmito událostmi bylo rozdělení města fixováno politicky. V Berlíně platil i nadále čtyřmocenský status, což v praxi nemělo žádného významu. Berlín byl novou SRN jen s malými výjimkami považován za spolkovou zemi. Velký význam zde hrála skutečnost, že v letech 1949 až 1961 území NDR opustily téměř tři miliony obyvatel, z velké části odborníci s dobrým vzděláním; většina se rozhodla opustit NDR přes Berlín, kde hranice probíhala středem města a nebyla tak snadno kontrolovatelná.

Foto: „Pásmo smrti“ s protitankovými zátarasy a strážní vězí, 1977 | Wikimedia Commons

Státní a stranické orgány NDR se pod tímto dojmem rozhodly provést opatření, která měla nekontrolovatelným útěkům občanů zabránit. Walter Ulbricht (německý komunistický politik, generální tajemník Sjednocené socialistické strany Německa v letech 1950 až 1971, od roku 1960 do roku 1973 předseda Státní rady Německé demokratické republiky) původně od Sovětů požadoval obsazení západních sektorů vojenskou silou, to však Chruščov rozhodně odmítl, protože si nepřál konflikt s USA. Zbývala tedy jediná možnost – ohraničit západní sektory Berlína bariérou. Tento stav si vyžádal dle některých zdrojů stovky životů, tedy občanů pokoušejíc se uniknout z této zóny. Stav trval až do 9. listopadu 1989, kdy byla zeď pobořena. Tato událost je známá jako „Pád Berlínské zdi.“ Události z listopadu 1989 pak tvoří i naše novodobé dějiny.

Foto: Berlínská zeď s „pásmem smrti“, Bethaniendamm, 1986 | Wikimedia Commons

Politické změny v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem roku 1989, vedly k pádu komunistického režimu a vyústily v současný stav, tedy nastolení svobody a demokracie. Pojďme však zpět k exponátům, které muzeum v Lešanech získá.

Exponáty, které VHÚ chce přepravit z Berlína do Lešan, mají podobu čtyř segmentů (panelů), výška 3,6 m; základna 2,0 x 1,2 m, kde je odhadovaná hmotnost jednoho segmentu (panel se základnou) 2,2 tuny.

Foto: Odhadovaná hmotnost jednoho segmentu (panel se základnou) je 2,2 tuny | archiv Vojenského historického ústavu Praha / CC BY NC-ND

Dále pak půjde o dva protitankové zátarasy, rozměry jednoho kusu: 1,6 x 1,6 x 1,4 m. Odhadovaná hmotnost jednoho kusu 400 kg a nakonec budou převezeny dvě rohože pro hraniční plot, kde rozměry jednoho kusu jsou 3,0 x 1,0 m. Lešany tak získají velmi zajímavý exponát, který psal novodobé dějiny Evropy.

Ředitel Vojenského historického ústavu, brigádní generál Mgr. Aleš Knížek, se nám k výše uvedené události vyjádřil následovně:  „Vojenský historický ústav tímto získává do svých sbírek významný artefakt studené války, který ve svých sbírkách doposud neměl. Tři ze čtyř panelů budou umístěny v Lešanech u Týnce nad Sázavou, kde je budou moci návštěvníci vidět, pokud to dovolí pandemie, již v letošním roce a jeden kus se budeme snažit instalovat v nové expozici rekonstruovaného muzea v Praze na Žižkově. Jsem velice rád, že se nám to podařilo, protože jsme se o to pokoušeli již několik let a věřím tomu, že i pro návštěvníky to bude velice zajímavý sbírkový předmět.“

Foto: Brigádní generál Mgr. Aleš Knížek | archiv Vojenského historického ústavu Praha / CC BY NC-ND