Evropská unie připravuje zásadní navýšení finančních prostředků na podporu obranného, bezpečnostního a vesmírného průmyslu. České firmy však budou muset změnit dosavadní přístup k evropskému financování, aktivně vstupovat do mezinárodních konsorcií a posílit své kapacity pro přípravu společných projektů. Právě těmto tématům se věnoval seminář „Cesta českých firem do evropských projektů“, který 6. listopadu uspořádalo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v Praze. Akce současně představila nové kompetence resortu v oblasti obranně-průmyslové spolupráce, možnosti financování výzkumu a vývoje i připravované změny v zapojování domácích podniků do strategických armádních akvizic.

Seminář v prostorách Ministerstva průmyslu a obchodu spojil představitele českého obranného a bezpečnostního průmyslu, výzkumných organizací, akademické sféry a evropských institucí. Velký zájem potvrdilo více než 150 přihlášených účastníků, kteří se zapojili osobně nebo prostřednictvím online přenosu. Program zahrnoval prezentace zástupců Evropské komise, Evropské obranné agentury (EDA), Stálého zastoupení České republiky při Evropské unii i soukromého sektoru. Vedle současných evropských obranných programů se pozornost soustředila především na nové víceleté finanční období od roku 2028 a příležitosti pro české společnosti.

Úvodní vystoupení patřilo vrchnímu řediteli Sekce zahraničního obchodu a Evropské unie MPO Davidu Müllerovi, který zdůraznil, že podpora obranného průmyslu představuje pro ministerstvo jednu z nových strategických priorit. Převod části kompetencí z Ministerstva obrany podle něj umožnil soustředit významné nástroje podpory českých firem pod jeden resort. „Když jsme na začátku prázdnin diskutovali priority a hlavní témata, kterým bychom se chtěli věnovat, jednou z věcí, na které jsme si řekli, že chceme dávat výrazně větší důraz, jsou právě evropské zdroje a evropské prostředky,“ uvedl Müller.

Podle jeho slov bude rozhodující především schopnost českých podniků reagovat na nové podmínky evropského financování. Zatímco v minulosti byly firmy zvyklé využívat národní operační programy, v budoucnu získají stále větší význam přímo řízené evropské programy, ve kterých jednotlivé projekty soutěží v mezinárodní konkurenci. „Ta národní obálka se bude zmenšovat. Trend je v zásadě nevyhnutelný a musíme s ním pracovat. Naopak poroste ta evropská obálka. Ten zásadní rozdíl je v tom, že evropskou obálku si musí firmy soutěžit napřímo,“ upozornil Müller.

České podniky tak podle něj musejí být připraveny nejen vstupovat do mezinárodních konsorcií, ale postupně přebírat také jejich vedení. Právě v této oblasti má Česká republika značné rezervy. „Musíte být připraveni dávat se dohromady do konsorcií se subjekty z dalších členských států. České firmy, a je to role především pro integrátory v průmyslu, se musí naučit stát lídry některých z konsorcií. Takových příkladů máme hrozně málo,“ konstatoval Müller. Změnu označil za zásadní posun v přístupu k evropským prostředkům. Příprava na nové programovací období proto musí podle něj začít již nyní.

Přesun kompetencí z Ministerstva obrany na MPO má posílit český obranný průmysl

Významnou část semináře věnoval ředitel Odboru obranně-průmyslové spolupráce MPO Matěj Benda představení nové organizační struktury a kompetencí ministerstva. Jeho odbor se stal součástí Sekce zahraničního obchodu a Evropské unie a má propojovat podporu exportu, průmyslovou spolupráci, evropské financování a výzkumné aktivity. Přesun agendy podle Bendy umožňuje využívat nástroje, kterými resort průmyslu již disponuje. Jde zejména o zahraniční obchodní zastoupení, projekty ekonomické diplomacie, oficiální účasti českých firem na mezinárodních veletrzích, program PROPED, nástroje CzechBusiness i spolupráci s Technologickou agenturou České republiky. Výchozím rámcem jsou přitom strategické dokumenty státu, především Strategie vyzbrojování a podpory rozvoje obranného průmyslu v ČR do roku 2030, Bezpečnostní strategie ČR, Obranná strategie ČR a Exportní strategie ČR 2023–2033.

Jednou ze zásadních priorit zůstává koordinace s Ministerstvem obrany a Armádou České republiky. Přestože MPO nově odpovídá za řadu obchodních a průmyslových aktivit, vojenské potřeby a samotné akvizice nadále zůstávají v kompetenci resortu obrany. „Byť byla agenda přesunuta na Ministerstvo průmyslu a obchodu, je klíčové, abychom spolupracovali s Ministerstvem obrany a Armádou České republiky,“ zdůraznil Benda. Oba resorty již podle něj nastavily základní pravidla spolupráce, která by měla být formalizována dohodou na úrovni jejich vedení. Cílem je předcházet kompetenčním sporům a vytvořit funkční systém podpory domácího obranného průmyslu. Obchodní vztahy typu B2B a B2G spadají především do působnosti MPO, zatímco mezivládní vztahy G2G zůstávají Ministerstvu obrany. Obdobně se rozděluje práce s evropskými a aliančními programy. Evropské průmyslové a finanční nástroje bude prioritně řešit MPO, zatímco agenda NATO DIANA a dalších aliančních iniciativ zůstává především u resortu obrany.

Významnou novinkou je také přebírání odpovědnosti za programy průmyslové spolupráce související se strategickými zahraničními akvizicemi. MPO postupně přebírá tuto agendu u projektů bojových letounů F-35, tanků Leopard a obrněných vozidel CV90. Benda současně oznámil přípravu revize dosavadního systému průmyslové spolupráce. Nová metodika by měla klást důraz především na přenos technologií, dlouhodobé zapojení domácích podniků a vytváření kapacit s vysokou přidanou hodnotou. „Nebudeme podporovat namalování tanku nazeleno. Budeme podporovat opravdu projekty se skutečnou přidanou hodnotou, které budou znamenat i transfer technologií do České republiky,“ uvedl Benda. Podle jeho slov nebude cílem mechanicky stanovovat procentuální podíl domácího průmyslu na jednotlivých akvizicích. Takový přístup totiž může zvyšovat výslednou pořizovací cenu vojenské techniky, aniž by automaticky přinášel odpovídající ekonomické nebo technologické výhody. Důležitější bude skutečný přínos pro české společnosti, jejich zapojení do mezinárodních dodavatelských řetězců a schopnost následně využívat získané technologie také v dalších projektech.

Evropské obranné programy nabízejí miliardy eur na výzkum, vývoj i výrobu

Podstatná část semináře se věnovala evropským finančním nástrojům. Prezentace zástupců Generálního ředitelství Evropské komise pro obranný průmysl a vesmír (DG DEFIS) představily současnou strukturu podpory obranného výzkumu, vývoje a budování technologických kapacit. DG DEFIS vzniklo v roce 2020 a jeho úkolem je rozvíjet konkurenceschopnost evropského obranného průmyslu, posilovat technologickou suverenitu a koordinovat evropské vesmírné programy. Podle prezentovaných údajů činí finanční rámec DG DEFIS pro oblasti obranného a vesmírného průmyslu v letech 2021–2027 přibližně 28,4 miliardy eur. Z této částky připadá 18,8 miliardy eur na vesmírné programy a přibližně 9,6 miliardy eur na oblast obranného průmyslu. Zásadním nástrojem zůstává Evropský obranný fond (EDF), jehož rozpočet pro období 2021–2027 představuje přibližně 7,3 miliardy eur. Prostředky jsou určeny především pro společný výzkum a vývoj obranných technologií, demonstrátory a prototypy, testování, kvalifikaci a certifikaci. Samotné pořizování hotových zbraňových systémů však EDF nefinancuje.

Konkrétní příležitosti pro české společnosti přibližuje pracovní program EDF na rok 2026, který Evropská komise přijala 17. prosince 2025. Jeho prostřednictvím je na podporu společného obranného výzkumu a vývoje vyčleněna přibližně jedna miliarda eur, přesněji 1 005 978 500 eur. Na rozvoj obranných schopností připadá 676,1 milionu eur a na obranný výzkum dalších 329,9 milionu eur. Program obsahuje 31 tematických oblastí rozdělených do deseti výzev a zahrnuje široké spektrum technologií od tradičních zbraňových systémů až po nejmodernější obranné inovace. Přibližně polovina rozpočtu je určena na rozvoj hlavních obranných schopností, zejména protivzdušné obrany, hlavních bojových tanků, raketometů, autonomních plavidel a technologií bojových letadel nové generace. Další přibližně čtvrtina prostředků směřuje do kritických a nových technologií, mezi nimiž figurují kvantově zabezpečené sítě, elektronický boj, vojenský cloud, umělá inteligence, bezpilotní prostředky a dekontaminace chemických, biologických, radiologických a jaderných látek. Zbývající významná část programu je zaměřena na schéma obranných inovací EUDIS, podporující především disruptivní technologie, inovativní malé a střední podniky a začínající technologické společnosti. Samostatná podpora malých a středních podniků a společností ve fázi růstu přesahuje 20 milionů eur a zahrnuje také kapitálové financování a podnikatelské poradenství.

Dalším významným nástrojem se stává Evropský program obranného průmyslu (EDIP), který se na rozdíl od EDF výrazněji orientuje na průmyslovou výrobu, navyšování kapacit a společné pořizování obranných schopností. Podle prezentovaných údajů je více než 700 milionů eur určeno na opatření pro posílení průmyslu (IRA), jejichž cílem je rozšířit evropské výrobní kapacity pro kritické obranné produkty, komponenty a materiály. Dalších 240 milionů eur směřuje do podpory společného zadávání veřejných zakázek členskými státy (CPA). Pro nástroj podpory Ukrajiny (USI), který má posilovat ukrajinskou obrannou výrobu a průmyslovou spolupráci mezi Evropskou unií a Ukrajinou, je vyčleněno 300 milionů eur.

Prezentace současně nabídla českým společnostem konkrétní doporučení. Podniky by měly vyhodnotit, zda jejich technologie, výrobky nebo výrobní kapacity odpovídají aktuálně otevřeným tématům programů IRA a CPA. V případě podpory průmyslových kapacit bude rozhodující schopnost prokázat skutečné navýšení evropské produkce nebo zvýšení odolnosti dodavatelských řetězců. U společných nákupů bude důležité zapojení do přeshraničních konsorcií, zatímco projekty orientované na Ukrajinu otevírají prostor pro partnerství s tamními výrobci a společnou produkci vojenského materiálu. Jako další hlavní termín pro podávání žádostí v rámci představených příležitostí byl uveden 16. únor 2027. Evropská komise zároveň upozornila na dlouhodobý investiční deficit evropské obrany. Podle prezentovaných historických údajů vzrostly mezi lety 1999 a 2023 obranné výdaje členských států EU v reálném vyjádření pouze o 40 procent, zatímco Spojené státy zaznamenaly růst o 68 procent, Rusko o 523 procent a Čína o 651 procent. Pokud by evropské státy mezi lety 2006 a 2021 vynakládaly na obranu dvě procenta HDP, byly by podle prezentovaných propočtů jejich celkové výdaje přibližně o jeden bilion eur vyšší. Z toho zhruba 270 miliard eur mohlo směřovat do dodatečných obranných investic. Tyto údaje ukazují rozsah dlouhodobého evropského podfinancování a vysvětlují současný tlak na posílení průmyslových kapacit a společných evropských programů.

Od roku 2028 má přijít zásadní změna evropského financování

Největší příležitosti však podle vedení MPO přinese až nové finanční období 2028–2034. Připravovaný Evropský fond konkurenceschopnosti (ECF) má výrazně rozšířit možnosti financování obranného, bezpečnostního a vesmírného průmyslu. Podle aktuálních předpokladů by měl rozpočet přesáhnout 100 miliard eur, přestože jeho konečná podoba a velikost budou výsledkem dalších evropských jednání. MPO proto připravuje systém podpory českých žadatelů, který má zahrnovat informační semináře, konzultace, pomoc při hledání zahraničních partnerů i nástroje národního spolufinancování. Matěj Benda připomněl význam spolupráce s Technologickou agenturou České republiky. Ta má českým subjektům pomáhat překonávat finanční bariéry spojené s účastí v evropských projektech. V případě Evropského obranného fondu může národní podpora podle Bendy pokrýt až polovinu vlastního spolufinancování českého účastníka. Nová související výzva TA ČR by měla být vyhlášena ještě během listopadu.

Ministerstvo současně připravuje rozvoj informačního portálu věnovaného obrannému průmyslu. Ten by měl do budoucna sloužit jako jednotné kontaktní místo pro komunikaci firem se státní správou, vyhledávání projektových příležitostí a organizování průmyslových dnů. Součástí těchto aktivit bude také podpora přímého dialogu mezi českými firmami a Armádou České republiky. Podniky budou moci prostřednictvím MPO navrhovat průmyslové dny, během kterých představí své technologie a řešení vojenským odborníkům.

Seminář se vedle klasických obranných programů zabýval také širší evropskou podporou inovací a vesmírných technologií. Vystoupení zástupců DG DEFIS představila mimo jiné programy EUDIS a IRIS². Zatímco EUDIS podporuje inovátory a rozvoj nových obranných řešení, vesmírné programy se zaměřují na satelitní navigaci, pozorování Země, bezpečnou konektivitu a rozvoj evropské technologické nezávislosti. Význam těchto oblastí dokládá také struktura evropského vesmírného rozpočtu. Největší část prostředků připadá na navigační systém Galileo, přibližně 7,38 miliardy eur, a program Copernicus s rozpočtem kolem 5,4 miliardy eur. Dalších přibližně 2,4 miliardy eur směřuje na bezpečnou konektivitu včetně GOVSATCOM.

V závěru semináře Matěj Benda zdůraznil, že samotná existence evropských fondů úspěch českého obranného průmyslu nezaručí. Rozhodující bude především aktivita podniků, kvalita projektů a schopnost budovat dlouhodobá mezinárodní partnerství. „Naším hlavním cílem je, abyste se co nejvíc do těch projektů hlásili. Uděláme pro to maximum, abychom vám v tomto pomohli,“ uvedl Benda. Podle něj je třeba posílit zastoupení českých subjektů v evropských programech a zvýšit nejen počet podaných žádostí, ale především počet úspěšných projektů. Neúspěch v jednotlivé výzvě však nemusí znamenat, že připravovaná technologie nemá perspektivu. „Důležité je, abyste v rámci vašich subjektů budovali týmy, budovali know-how a byli stále aktivnější, protože máme za to, že český obranný sektor na to má, i ten výzkumný sektor,“ zdůraznil Benda.