Třetí den veletrhu Eurosatory 2026 potvrdil rostoucí sebevědomí českého obranného průmyslu. České společnosti zde nepředstavují pouze jednotlivé produkty, ale stále častěji komplexní technologická řešení, která reagují na aktuální zkušenosti z moderních konfliktů. Týká se to výcviku operátorů dronů, elektronického boje, protivzdušné obrany i nových generací munice a ručních zbraní. Je zřejmé, že české firmy dokážou držet krok s nejvyspělejší světovou konkurencí.

Veletrh Eurosatory bývá označován za nejvýznamnější evropskou přehlídku obranných a bezpečnostních technologií. Letos tuto pozici potvrzuje rekordní účast vystavovatelů i návštěvníků a především šíře prezentovaných technologií, které reflektují proměnu současných bojišť. Právě zde se naplno ukazuje, jak významně se během posledních let proměnil i český obranný průmysl. „Ukazuje to, jak se český obranný průmysl a část dual-use firem dostaly na evropskou a světovou úroveň. Mají co nabídnout. Najdete naše firmy i na stáncích velkých evropských výrobců,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu Jan Sechter.

Podle něj je právě mezinárodní prosazení českých firem jedním z hlavních cílů státu. „Chceme, aby náš průmysl měl otevřené dveře do světa bez ohledu na to, jestli zrovna probíhá nějaká konkrétní armádní akvizice.“ Sechter zároveň upozornil na stále silnější propojení civilního a obranného sektoru. Technologie, které dnes rozhodují o úspěchu na bojišti, často vznikají mimo tradiční zbrojní průmysl. „Technologický vývoj je tak překotný, že civilní a obranný sektor dnes dokážou fungovat společně způsobem, který jsme v Evropě dlouho neviděli. Platí to pro drony, protivzdušnou obranu, umělou inteligenci i propojení s kosmickými technologiemi,“ vysvětlil náměstek MPO.

Právě bezpilotní prostředky a technologie s nimi spojené patří k nejvýraznějším tématům letošního ročníku. Není proto překvapením, že velkou pozornost budí také expozice skupiny Omnipol, v níž společnost Farpoint představuje pokročilý taktický simulátor pro výcvik operátorů dronů.

Na první pohled jde o nenápadné pracoviště s monitorem a ovladačem. Ve skutečnosti však tento systém představuje velmi komplexní výcvikové prostředí umožňující simulovat prakticky jakoukoliv bojovou situaci. Operátoři mohou využívat stejné ovládací prvky, notebooky nebo FPV brýle, jaké používají při reálném nasazení. Kateřina Klazarová vysvětluje, že systém vznikl jako odpověď na rychle rostoucí potřebu kvalitního výcviku. „Jsme schopni napojit více pozic, takže se dá trénovat i komunikace v rámci jednotek a v podstatě nadefinovat jakýkoliv scénář misí, které budou armády potřebovat pro výcvik,“ říká Klazarová. Význam takových systémů neustále roste. Současná válka na Ukrajině ukázala, že úspěch bezpilotních prostředků nestojí pouze na kvalitě samotné techniky, ale především na schopnostech operátorů a jejich koordinaci v rámci jednotek. Moderní výcvik se proto stává stejně důležitý jako samotný vývoj nových platforem.

Další oblastí, která dnes zásadně ovlivňuje podobu bojiště, je elektronický boj. Česká společnost URC Systems přivezla do Paříže mobilní řešení schopné monitorovat rádiové spektrum a identifikovat široké spektrum hrozeb včetně bezpilotních prostředků. Systém je integrován do lehkého vozidla, které lze podle požadavků zákazníka umístit prakticky na jakoukoliv platformu – od civilního terénního automobilu přes obrněná vozidla až po kontejnery nebo bezosádkové systémy.

„Dneska jsme hlavně u monitorování dronů, ale nejen jich. Dokážeme detekovat rádiovou aktivitu ve frekvencích od 25 MHz do 6 GHz,“ vysvětlil obchodní ředitel společnosti URC Systems Filip Boleloucký. Zajímavostí je filozofie oddělení pasivní a aktivní části systému. Zatímco detekční technologie mohou zůstat skryté, aktivní rušiče se po zapnutí okamžitě stávají potenciálním cílem protivníka. Proto URC Systems umožňuje jejich umístění na samostatný přívěs nebo vzdáleně ovládanou platformu. „Jsme vlastně jako antivirus. Musíme neustále reagovat na nové hrozby a přizpůsobovat se jim,“ popsal Boleloucký dynamiku oboru, který se mění doslova z týdne na týden.

Neméně důležitou součástí moderního bojiště jsou systémy velení a řízení. Společnost RETIA představila na Eurosatory svůj systém ReCUBE GBAD, který představil generální ředitel společnosti Jan Mikulecký. ReCUBE GBAD představuje mobilní centrum velení a řízení protivzdušné obrany umístěné v kontejnerovém řešení na podvozku Tatra.

Jeho úkolem je propojit radary, senzory, zbraňové systémy a operátory do jednoho funkčního celku schopného reagovat na rychle se měnící situaci na bojišti. „Je to platforma pro systémy velení a řízení, kterou lze škálovat od taktických operací přímo na bojišti až po nejvyšší úrovně velení,“ vysvětlil Mikulecký. Výhodou systému je vysoká modularita. Může fungovat jako mobilní velitelské stanoviště přímo v prostoru operací, ale stejně dobře může plnit roli stacionárního centra velení. Konstrukce zároveň odpovídá současným požadavkům na elektromagnetickou ochranu, odolnost proti zjištění protivníkem i provoz v kontaminovaném prostředí. ReCUBE GBAD tvoří zároveň významnou součást nového vícevrstvého systému protivzdušné obrany Trident. Právě protivzdušná obrana patří mezi segmenty, které v posledních letech zaznamenaly největší rozvoj. Mikulecký přitom zdůraznil jednu z hlavních konkurenčních výhod společnosti RETIA. „Nikdy nebudeme obrovský koncern velikosti Thalesu nebo Rheinmetallu. Naší silou je schopnost přizpůsobit řešení konkrétním potřebám zákazníka.“

Schopnost integrovat různé technologie do funkčních celků je patrná také v expozici skupiny Omnipol. Ta letos poprvé představuje vlastní rozsáhlý stánek, na kterém propojuje výrobce letecké techniky, komunikačních systémů i radarových technologií. Dominantou expozice je model letounu L-410 z Kunovic, doplněný prezentacemi společností MESIT a ERA Pardubice. Pozornost odborníků však poutala především nově vzniklá společnost Omnipol Defence. Jejím úkolem není vyvíjet jednotlivé produkty, ale vytvářet komplexní integrovaná řešení. Příkladem je projekt Drone Hunter, který kombinuje proudový letoun L-39 s moderními senzory a prostředky určenými k ničení bezpilotních prostředků.

„Úlohou Omnipol Defence je být integrátorem produktů celé skupiny a vytvářet z nich komplexní řešení pro zákazníka,“ řekl Marek Somol, marketingový ředitel skupiny Omnipol. Ukrajinské bojiště však ovlivňuje nejen vývoj elektronických systémů a protivzdušné obrany. Významnou roli sehrává také při vývoji ručních zbraní. 

Důkazem je česká společnost DSS, která na Eurosatory prezentuje vlastní řadu kulometů a útočných pušek. Firma staví na intenzivní spolupráci s uživateli přímo v bojových podmínkách. Po dodání zbraní technické týmy navštěvují jednotky a získávají zpětnou vazbu od vojáků. Ta se následně promítá do konstrukčních úprav. Největší pozornost budil kulomet PZ 762 ráže 7,62 × 51 mm, který vznikl na základě osvědčené konstrukce, ale byl upraven podle zkušeností získaných v bojových podmínkách. „Od vojáků získáváme zpětnou vazbu přímo z fronty a následně implementujeme změny do výroby,“ vysvětlil Jan Vokoun, Business Development Manager.

Vedle zbraní zůstává jedním z nejdůležitějších témat také výroba munice. STV Group v Paříži prezentuje jak malorážové střelivo, tak dělostřeleckou munici ráže 155 mm včetně variant s prodlouženým dostřelem přesahujícím 40 kilometrů.

Předseda správní rady STV Group Pavel Kudrhalt upozornil, že ani případné ukončení války na Ukrajině nebude znamenat pokles významu obranného průmyslu. „Bude potřeba doplnit sklady nejen v Evropě, ale i v dalších zemích, které Ukrajinu podporují,“ zaznělo během prezentace. Významná část vývoje se navíc přesouvá směrem k novým typům munice určené pro boj s bezpilotními prostředky.

Své tradiční místo na veletrhu má také ZEVETA. Společnost představila modernizovanou verzi známé protitankové zbraně RPG-75, která prošla rozsáhlou technologickou modernizací. Výrobce zároveň rozšiřuje nabídku ručních granátů HG-22. Velkou pozornost vzbudila zejména termobarická varianta HG-TB, která byla v minulém roce zavedena do výzbroje Armády České republiky.

Ředitel společnosti ZEVETA Ammunition Tomáš Hrášek v rozhovoru také zdůraznil, že modernizace produkce společnosti se netýká pouze samotné munice, ale také možností integrace nových optických systémů, zaměřovačů a dalších doplňků, které zvyšují efektivitu použití nabízených produktů.

Pohled na letošní Eurosatory potvrzuje, že bezpilotní prostředky a systémy protivzdušné obrany dnes patří k nejrychleji se rozvíjejícím segmentům obranného průmyslu. Podle prezidenta Aliance pro bezpilotní letecký průmysl Jakuba Karase je to patrné prakticky ve všech výstavních halách. „Když se člověk podívá kolem sebe, vidí, že drony a protivzdušná obrana jsou dnes jedním z hlavních trendů. Jejich zastoupení neustále roste a stále více firem přináší řešení vycházející z reálných zkušeností z Ukrajiny,“ říká Karas.

Právě ukrajinské bojiště podle něj zásadně mění způsob vývoje nových technologií. „Dnes už nestačí produkt vyvinout a několik let ho neměnit. Moderní technologie se vyvíjejí prakticky nepřetržitě a reagují na zkušenosti z bojiště v řádu týdnů,“ vysvětluje. Podle Karase přitom české firmy na letošním Eurosatory ukázaly, že v evropské konkurenci obstojí. „Česká republika tady nehraje druhou ligu. Máme firmy, které dokážou nabídnout vlastní vývoj, vlastní technologie i vlastní řešení. A právě to bylo na letošním ročníku velmi dobře vidět.“