Jednou z hlavních technologických novinek letošních Dnů NATO v Ostravě byl nový radar protivzdušné obrany ReSAURION společnosti RETIA ze skupiny CSG. Radar využívající technologii AESA je určen nejen k vytváření přehledu o vzdušné situaci, ale především k poskytování dat pro systémy velení a řízení a k navádění prostředků protivzdušné obrany proti konkrétním cílům. Mobilní systém umístěný na podvozku Tatra zároveň ukazuje schopnost skupiny CSG propojovat kapacity několika svých společností do jednoho komplexního řešení.

„Je to radar středního dosahu, medium range radar. Je to radar AESA na nejmodernější technologii,“ popsal novinku pro CZ DEFENCE generální ředitel společnosti RETIA Jan Mikulecký. Podle něj lze systém svým určením přirovnat k radarům, které již využívá Armáda České republiky, ReSAURION však přináší modernější výpočetní techniku a nové schopnosti.

Základní konfigurace systému je podle Mikuleckého koncipována jako takzvaný střelecký radar. Jeho hlavním úkolem tedy není pouze zjistit přítomnost cíle, ale poskytovat dostatečně přesná data systému velení a řízení, který následně umožní nasazení příslušného efektoru. „Ta data, která využívá systém velení a řízení, jsou takzvaná střelecká data. Tento radar je schopen navádět na cíle vektory, kterými se na ně působí,“ uvedl Mikulecký.

V konfiguraci středního dosahu se podle něj radar pohybuje přibližně v rozsahu 50 až 150 kilometrů. Konstrukce systému však umožňuje také jeho modifikaci pro úlohy přehledového radaru s delším dosahem. Andrej Čírtek, mluvčí skupiny CSG, během Dnů NATO uvedl, že ReSAURION může v přehledovém režimu detekovat cíle až na vzdálenost přibližně 250 kilometrů a současně poskytovat data pro navedení raket či dalších prostředků proti vzdušným cílům.

Z pohledu celé architektury pozemní protivzdušné obrany představuje ReSAURION především senzor, který vytváří základní situační obraz. Mikulecký jej označuje za „oči baterie“ systému pozemní protivzdušné obrany. Radar je schopen zjišťovat objekty ve vzdušném prostoru, sledovat jejich pohyb a klasifikovat je. Pokud systém vyhodnotí objekt jako nepřátelský, mohou být získaná data dále využita k jeho zasažení příslušným obranným prostředkem.

Význam technologie AESA se projevuje také při sledování většího počtu objektů. Podle Mikuleckého se radar dokáže současně věnovat stovkám až tisícům cílů. Elektronicky vychylovaný svazek umožňuje jednotlivé části radarového pokrytí řídit nezávisle a současně sledovat více objektů v různých směrech.

ReSAURION je zároveň příkladem vertikální integrace uvnitř skupiny CSG. Celý systém je umístěn na podvozku Tatra, na integraci jednotlivých prvků se podílí společnost KARBOX a radarový kontejner, respektive shelter, vyrábí slovenská společnost Vývoj Martin. Samotná radarová technologie a integrace systému jsou doménou společnosti RETIA. Právě propojení několika výrobních a technologických kapacit v rámci jedné skupiny má podle jejích představitelů umožnit nabízet kompletní mobilní řešení zahraničním zákazníkům.

A ambice ReSAURIONu podle Mikuleckého zdaleka nekončí u českého trhu. RETIA již podle jeho slov pracuje na dvou projektech určených pro zahraniční armády. Současně chce pokračovat také ve spolupráci s Armádou České republiky.

Představení ReSAURIONu zapadá do širšího trendu, který je patrný napříč moderní pozemní technikou. Vozidla a zbraňové systémy získávají stále větší množství senzorů, automatizovaných funkcí a schopností reagovat na vzdušné hrozby, zejména bezpilotní prostředky. Podle Čírtka již množství informací poskytovaných moderními senzory překračuje možnosti samotného lidského operátora, a proto roste význam automatizovaného zpracování dat, klasifikace hrozeb a podpory rozhodování velitele.

ReSAURION v této architektuře představuje jednu z klíčových senzorových vrstev. Nejde tedy pouze o radar schopný „vidět“ vzdušný prostor, ale o systém, jehož data mají být přímo využitelná pro rozhodování a následné působení prostředků protivzdušné obrany. Právě schopnost propojit detekci, klasifikaci cíle, velení a řízení a následný zásah se dnes stává jedním ze základních požadavků na moderní pozemní protivzdušnou obranu.