V prostorách Generálního štábu AČR včera proběhla tisková konference ke Koncepci výstavby Armády ČR 2040 (KVAČR 2040), kterou krátce předtím schválila vláda. Před zástupci médií vystoupil náčelník Generálního štábu AČR arm. gen. Miroslav Hlaváč, který promluvil zejména o cílech nové koncepce a způsobu její implementace. Důležitými tématy tiskové konference byly nedostatky České republiky v naplňování aliančních požadavků výstavby schopností a rozvoj armády ve světle vládního návrhu rozpočtu na obranu v příštích letech.

Tiskovou konferenci zahájil náčelník Generálního štábu AČR krátkou úvodní prezentací nové koncepce. „Není to nákupní košík,“ upozornil Hlaváč hned zkraje svého vystoupení. Dokument totiž vymezuje hlavní směry a priority rozvoje AČR a definuje požadované schopnosti, uvedl na pravou míru nově jmenovaný armádní generál.

Hlaváč dále vyzdvihl, že KVAČR 2040 představuje zadání pro koncepce nižšího řádu. To znamená, že tento dokument bude v budoucnu rozpracován skrze další, funkčně vymezené koncepce. Hlaváč přitom konkrétně jmenoval koncepce rozvoje pozemních, vzdušných a teritoriálních sil nebo koncepce týkající se rozvoje logistiky či schopností v kybernetické doméně.

„Cílovým stavem koncepce je [to – pozn. red.], že budujeme moderní, technologicky vyspělou ozbrojenou sílu nové generace, která zároveň přispívá do odstrašení a kolektivní obrany, reaguje na hrozby při minimální varovací době, a je připravena na dlouhodobý konflikt,“ připomněl náčelník Generálního štábu AČR jednu z klíčových tezí právě schválené koncepce.

Je vhodné připomenout, že samotná koncepce vymezuje 8 strategických cílů výstavby armády:

• Doplnit armádu připraveným a motivovaným personálem.
• Modernizovat a posílit systém přípravy personálu.
• Rozšířit schopnosti protivzdušné a protidronové obrany.
• Adaptovat strukturu armády na model celkových sil.
• Naplnit cíle výstavby schopností NATO.
• Posílit schopnosti k obraně teritoria státu.
• Zrychlit technologickou adaptaci a posílit spolupráci s průmyslem.
• Provést digitální transformaci.

Mezi zmiňovanými cíli označil Hlaváč jako největší priority jak doplnění personálu či posilování schopností PVO, tak i naplnění cílů výstavby schopností NATO a zrychlení technologické adaptace AČR.

Co se týče problematiky personálního doplnění, KVAČR 2040 vymezuje cíl dosáhnout do roku 2030 nejméně 32 000 profesionálních vojáků, přičemž počítá s 10 000 příslušníky aktivních záloh, jejichž počet má po navýšení následně vzrůst na 15 000.

S ohledem na plánované navyšování stavů aktivních záloh náčelník Generálního štábu AČR sdělil médiím, že armáda připravuje soustředěnou mediální kampaň. Hlaváč taktéž přiblížil, že AČR chce do aktivních záloh lákat studenty civilních vysokých a středních škol na nové technologie: „Díky tomu, jak zavádíme nové technologie, tak vidíme příležitost, že bychom mohli studenty získávat do aktivní zálohy.“

Hlaváč v tomto kontextu zmínil i připravovaný systém inovací a experimentování. Vrcholný představitel AČR totiž již dříve uvedl, že v rámci inovačního systému vznikne ve struktuře armády tzv. experimentální prvek, prostřednictvím kterého plánuje do AČR přilákat studenty civilních vysokých škol.

AČR si dle nové koncepce klade za cíl do roku 2040 vybudovat vícevrstvou protivzdušnou obranu včetně prostředků středního a dlouhého dosahu a obrany proti balistickým střelám. Hlaváč v tomto ohledu přiblížil konkrétní aspekty budování PVO v nejbližších letech: kromě pořízení a integrace systému SPYDER All-in-One by již do roku 2030 měla armáda „začít zvažovat“ i obranu proti balistickým hrozbám, s jejímž rozvojem koncepce počítá až ve třetí dekádě.

„Co rozhodně chceme dokončit – a je to i má priorita v mém funkčním období –, je zavedení protidronové obrany. Jak na území České republiky, [tak i – pozn. red.] co se týká objektů důležitých pro obranu státu, ale zároveň i [v kontextu – pozn. red.] protidronové obrany našich operačních jednotek,“ sdělil Hlaváč médiím.

Jednu z nejzávažnějších tezí dokumentu představuje údaj narážející na významné mezery ČR v naplňování aliančních požadavků: „ČR neplní 70 % cílů výstavby schopností NATO, přičemž u zdrojově nejnáročnějších zaostává o 5 až 10 let. Tento deficit omezuje schopnost AČR plnit úkoly kolektivní obrany,“ stojí v koncepci.

„Z těch 70 % [cílů výstavby schopností NATO – pozn. red.] je asi polovina těch, které plníme částečně, a druhou polovinu neplníme vůbec,“ zhodnotil náčelník Generálního štábu AČR bilanci země.

Jak Hlaváč sdělil zástupcům médií, prezentované manko má dva hlavní důvody. Za prvé se jedná o dlouhodobé podfinancování AČR. „To neodstraníte ze dne na den. Ani […] z roku na rok,“ uvedl Hlaváč, který přitom odhadl, že odstranění jen nejzávažnějších „shortfalls“ by zabralo minimálně 3 až 5 let.

Druhým důvodem je ohromný nárůst požadovaných schopností v rámci Capability Targets 2025. K „enormnímu“ nárůstu požadavků (až o 300 %) došlo podle Hlaváče zejména u systémů protivzdušné obrany.

„My máme představu, jak budeme postupně naplňovat ty schopnosti. […] Například tím, že se nám podaří zavést některé schopnosti, jako je F-35, CV90, tanky, děla, zdigitalizujeme systém velení a řízení… Tak se nám postupně budou odstraňovat právě ty nedostatky, které máme v naplňování [cílů výstavby – pozn. red.] schopností,“ naznačil Hlaváč. „[…] Já si to dokážu představit, že už v roce 2030 budeme výrazně jinde.“

V souvislosti se zrychlením technologické adaptace AČR náčelník Generálního štábu potvrdil, že armáda nutně potřebuje zavádět nové technologie (např. kvantové technologie, AI). Hlaváč zdůraznil, že již nyní armáda v této oblasti podniká kroky, které ji v budoucnu budou posouvat výraznými kroky – i když se třeba může zdát, že nic významného v tomto ohledu nyní nepodniká. Jako příklad uvedl již zmiňovaný experimentální systém AČR.

Jak uvádí koncepce, výstavba schopností probíhá ve 3 etapách. V rámci první etapy (do roku 2030) jsou zdroje soustředěny na odstranění urgentních nedostatků, zejména v oblasti těžké brigády a protivzdušné obrany. Komplexní rozvoj schopností je plánován na druhou (do roku 2035) a třetí etapu (do roku 2040), přičemž je podmíněn navyšováním obranných výdajů od roku 2030.

Omezený rozsah první etapy tak reflektuje vládní návrh rozpočtu Ministerstva obrany na příští rok, stejně jako střednědobý výhled, kdy do roku 2029 bude rozpočet rezortu tvořit 2 % HDP.

Hlaváč upozornil, že druhá a třetí etapa mohou být v následných aktualizacích (tj. dalších koncepcích) upraveny, a to v závislosti na vývoji bezpečnostního prostředí a dle toho, jak budou zdroje v budoucnu přerozděleny.

S ohledem na výhled alokovat do konce desetiletí 2 % HDP na obranu dojde nevyhnutelně ke zpomalení budování schopností AČR, jak ostatně uvedl náčelník Generálního štábu na poslední schůzi sněmovního obranného výboru. Na tiskové konferenci Hlaváč konkrétně zmínil zejména riziko zpomalení výstavby střední brigády.

Zároveň však šéf AČR upozornil, že modernizace střední brigády již započala, přičemž narážel na projekty pořizované jak pro střední, tak pro těžkou brigádu (konkrétně: dělostřelecká podpora, systémy velení a řízení, digitalizace systémů velení a řízení). V souvislosti s přezbrojením na kolové bojové vozidlo pěchoty – zásadní projekt spojovaný s výstavbou střední brigády – Hlaváč uvedl: „Předpokládáme, že v příštím roce bude dokončena specifikace na tuto akvizici.“

Jak již bylo zmíněno výše, představený plán výstavby AČR počítá s navýšením obranných výdajů od roku 2030. Náčelník Generálního štábu AČR však v odpovědi médiím poukázal na některá rizika spojená s touto trajektorií. Plánované zvýšené výdaje se totiž budou muset „potkat“ s dostupností požadovaných zbraňových systémů na trhu a se schopností obranného průmyslu dodávat včas nasmlouvané obranné produkty, přičemž bude kladen zvýšený tlak na samotný akviziční proces.

„Bude asi potřeba i nějakým způsobem upravit legislativu, protože my pořád vlastně pořizujeme akvizici stejně. Tak, jako pořizujeme F-35, tak stejným procesem pořizujme například i batohy, což nám úplně nevyhovuje,“ uzavřel Hlaváč.