Dny NATO a Dny Vzdušných sil Armády České republiky v Ostravě znovu ukázaly, že největší bezpečnostní přehlídka v Evropě už dávno není pouze atraktivní podívanou pro veřejnost. Šestadvacátý ročník akce přinesl na Letiště Leoše Janáčka Ostrava spojeneckou vojenskou techniku, nové schopnosti Armády ČR, rozsáhlou prezentaci domácího obranného průmyslu i mimořádně silné zastoupení české politické reprezentace a zahraničních diplomatů. CZ DEFENCE během akce hovořilo se zástupci státu, armády i klíčových firem. Jejich pohledy ukázaly společného jmenovatele letošního ročníku: bezpečnost už nelze oddělovat od průmyslových kapacit, technologického rozvoje, domácí výrobní základny ani od schopnosti spojenců skutečně spolupracovat.

Video: Dny NATO 2026: Bezpečnost jako úkol všech, nové schopnosti armády a rostoucí role českého průmyslu / CZ DEFENCE

Letiště v Mošnově se o víkendu 19. a 20. září opět stalo místem, kde se na jednom prostoru potkaly ozbrojené, bezpečnostní a záchranné složky, obranný průmysl a veřejnost. Letošní 26. Dny NATO v Ostravě a 17. Dny Vzdušných sil AČR nabídly více než 18 hodin dynamických a statických ukázek a účast čtrnácti států a Severoatlantické aliance. Velkou pozornost poutalo Německo, které se po deseti letech vrátilo do role speciálního partnerského státu a do Ostravy vyslalo mimo jiné letouny Tornado a Eurofighter Typhoon, transportní A400M, vrtulníky NH90, Tiger či CH-53 a rozsáhlou kolekci pozemní techniky.

Mezi další výrazné okamžiky patřil průlet dvojice amerických strategických bombardérů B-1B Lancer, vystoupení britských Red Arrows nebo premiérová prezentace slovenského F-16.

Česká armáda veřejnosti poprvé zblízka ukázala také nový transportní letoun C-390 Millennium. Letošní Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil AČR navštívilo za oba dny přibližně 150 000 lidí.

Zřejmě nejdůležitější poselství ale při zahájení nepřišlo z oblohy ani ze statické expozice. Prezident republiky Petr Pavel připomněl širší význam bezpečnosti pro celou společnost. „Jenom taková země, která bude vnímat svoji bezpečnost jako úkol všech, může být bezpečná a žít v míru,“ uvedl. Podle prezidenta se bezpečnostní situace ve světě nevyvíjela k lepšímu a rizik a hrozeb spíše přibývalo. Zároveň zdůraznil, že ne každý musí při obraně země stát se zbraní v ruce, každý ale může podle svých schopností k její bezpečnosti přispět. Prezident Pavel během návštěvy Mošnova hovořil také o alianční solidaritě a vzájemnosti. Účast spojenců podle něj dokazovala, že spolupráci v rámci NATO berou vážně, stejným způsobem ale musí své závazky vnímat také Česká republika. „Nemůžeme očekávat, že k nám budou vstřícní, když my k nim nebudeme vstřícní, pokud jde o bezpečnost,“ upozornil prezident. Připravenost armády, policie a dalších bezpečnostních složek podle něj musí odpovídat hrozbám, kterým země čelí.

Mimořádnou pozornost věnovanou letošnímu ročníku dokládalo i složení hostů. Vedle prezidenta Petra Pavla dorazili předseda vlády Andrej Babiš, první místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna, ministr vnitra Lubomír Metnar, ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka či hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica a další představitelé státu, armády a bezpečnostních složek. Účast premiéra a členů vlády potvrdil také Úřad vlády. Mezi hosty nechyběli například velvyslanec Spojených států amerických v České republice Nicholas Andrew Merrick, britský velvyslanec Matt Field OBE, velvyslanec Švédska Håkan Jevrell a další významní hosté. Takto široká politická a diplomatická účast byla dalším dokladem toho, že Dny NATO dnes představují nejen veřejnou přehlídku, ale také prostor pro bezpečnostní, vojenský, průmyslový a spojenecký dialog.

SPYDER a C-390: modernizace AČR v konkrétní podobě

Modernizace Armády České republiky byla letos na Mošnově vidět mimořádně názorně. Nový transportní C-390 Millennium doplnil další projekty, které mají v příštích letech zásadně proměnit schopnosti českých ozbrojených sil. Výraznou pozornost získala především kompletní prezentace čtyř baterií izraelského systému protivzdušné obrany SPYDER. Ten představuje generační náhradu systémů 2K12 KUB zavedených ještě v sedmdesátých letech minulého století a má se stát jedním ze základních prvků budované vrstvené protivzdušné obrany.

Ministr obrany Jaromír Zůna spojil zavádění nové techniky přímo s odpovědností České republiky v rámci kolektivní obrany. „Pokud chceme, aby v případě potřeby pro nás článek 5 zafungoval, potom musíme k obraně České republiky a ke kolektivní obraně adekvátně přispívat,“ uvedl při představení systému. Ministr obrany ve své řeči připomněl, že čtyři baterie již byly dodány do České republiky, systém SPYDER prošel vojskovými zkouškami a nyní probíhá jeho zavádění do struktur Armády ČR. „Je to první krok, na který budou navazovat další fáze budování naší protivzdušné obrany jako priority výstavby Armády České republiky,“ dodal Zůna.

Součástí programu bylo rovněž podepsání memoranda o strategické spolupráci ministerstva obrany se společností Explosia. Zůna při této příležitosti zdůraznil význam domácího obranného a bezpečnostního průmyslu nejen pro výstavbu armády, ale také pro celkovou odolnost státu. Téma průmyslových kapacit se následně prolínalo prakticky celým letošním ročníkem.

Karel Havlíček: Obranný průmysl se stává jedním z pilířů ekonomiky

Průmyslovou dimenzi Dnů NATO zdůraznil v rozhovoru pro CZ DEFENCE první místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Podle něj byla ostravská akce ideálním místem nejen pro demonstraci spojenecké spolupráce, ale také pro prezentaci výrobků s českou účastí. „Česká republika je inženýrsky orientovaná země. Máme skvělé technické univerzity a i díky minulým generacím dokážeme vyrábět neuvěřitelné věci,“ řekl Havlíček. Připomněl přitom schopnosti českého leteckého průmyslu a zájem, který podle něj v zahraničí vyvolávají například L-410 nebo L-39 Skyfox. Dny NATO podle vicepremiéra zároveň umožňovaly mladým lidem vidět výsledky domácího technického know-how a mohly být motivací ke studiu technických oborů.

Ještě podstatnější je ale podle něj potenciál, který současná situace otevírá českému hospodářství. „Obranný průmysl se začíná stávat jedním z důležitých pilířů naší ekonomiky,“ uvedl. Zatímco například automobilový průmysl má podle Havlíčka za desítky let vybudovanou rozsáhlou síť subdodavatelů, malých a středních podniků, infrastruktury a služeb, obranný sektor zůstával více koncentrovaný kolem několika významných hráčů. Úkolem státu podle něj bylo vytvářet podmínky, aby se do tohoto ekosystému dokázaly zapojit také menší firmy, technologické společnosti a startupy.

Právě kombinace tradičního českého strojírenství, nových technologií, umělé inteligence, elektroniky a dual-use řešení se v Mošnově ukázala jako jedna z hlavních linií budoucího vývoje.

Česká zbrojovka: devadesát let tradice a další technologický posun

Významné výročí si letos připomínala Česká zbrojovka. Jak v rozhovoru pro CZ DEFENCE upozornil generální ředitel ČZUB Jan Zajíc, společnost slavila devadesát let od svého založení a současně dvacet let partnerství s Dny NATO. „Chceme se profilovat jako technologická produktová firma, chceme přinášet našim zákazníkům nové, lepší, kvalitnější a modernější produkty,“ uvedl Zajíc. Významnou část prezentace přirozeně tvořila rodina útočných pušek BREN. BREN 2 označil Zajíc z pohledu společnosti za mimořádně prověřenou zbraň, která získávala zkušenosti z nasazení v různých klimatických a bojových podmínkách. Nová generace BREN 3 už podle něj vstoupila na trh a společnost získala první zakázky pro ozbrojené složky. Česká zbrojovka zároveň zdůrazňuje dlouhodobý vztah s domácími bezpečnostními sbory. Zpětná vazba vojáků, policistů a dalších uživatelů podle Zajíce představuje důležitý vstup pro další vývoj. Ambicí firmy bylo zůstat dlouhodobým domácím partnerem českých ozbrojených a bezpečnostních složek.

CSG: technika musí sama vidět hrozbu a dokázat na ni reagovat

Rozsahem patřila tradičně mezi největší průmyslové prezentace na Dnech NATO skupina CSG. Tiskový mluvčí skupiny CSG Andrej Čírtek upozornil především na rychlou změnu požadavků na pozemní techniku. Jedním z hlavních exponátů se stal radar protivzdušné obrany ReSAURION, který byl veřejnosti představen ve světové premiéře.

Radar vyvinutý společností RETIA využívá technologii AESA a je určen mimo jiné k integraci do systémů protivzdušné obrany. Společným znakem stále většího počtu pozemních systémů podle Čírtka bylo propojení senzorů, automatizovaného zpracování informací a schopnosti reagovat na nové hrozby včetně bezpilotních prostředků.

Jako příklad zmínil vozidla TITUS nebo novou generaci Pandur EVO. „Pozemní technika musí mít schopnost svými senzory monitorovat situaci, usnadňovat veliteli rozhodování a zároveň musí mít schopnost obrany proti vzdušným útokům,“ popsal jeden z hlavních trendů současného bojiště. CSG současně dál posiluje svou globální orientaci.

Čírtek zdůraznil, že domácí armáda zůstává pro skupinu strategicky důležitým zákazníkem, zásadní část růstu ale přinesl export. Skupina rozšiřuje výrobu munice a směřuje k větší vertikální integraci, tedy ke schopnosti kontrolovat co největší část výrobního řetězce od energetických materiálů přes prachové náplně a iniciátory až po finální munici. „Jádrem našeho byznysu je NATO,“ uvedl Čírtek s tím, že rostl zároveň význam pozemních systémů, protivzdušné obrany a bezpilotních technologií.

RETIA představila „oči“ protivzdušné obrany

Samostatnou pozornost si zasloužila pardubická RETIA, která na Dnech NATO představila nový víceúčelový radar středního dosahu ReSAURION medium. Jan Mikulecký, CEO společnosti RETIA, vysvětlil, že radar využívá technologii AESA a může pracovat nejen v přehledovém režimu, ale také poskytovat data pro řízení palby a navedení prostředku na vzdušný cíl. Jeho roli v celé architektuře protivzdušné obrany popsal velmi názorně. „Toto jsou oči té baterie,“ řekl Mikulecký. Radar podle něj poskytoval systému velení a řízení informaci o tom, co se ve vzdušném prostoru nachází, umožňoval objekty klasifikovat a vytvářel předpoklad pro následné působení efektorem.

RETIA přitom nový produkt necílila pouze na domácí trh. Mikulecký uvedl, že firma už pracovala na dvou projektech pro zahraniční armády a zároveň chtěla jednat o možnostech využití systému v Armádě České republiky. Radar byl další ukázkou trendu, který byl letos v Ostravě patrný na řadě míst: výrazně rostl význam schopnosti včas hrozbu detekovat, správně ji klasifikovat, předat data a teprve poté zvolit vhodný způsob jejího ničení.

BAE Systems Hägglunds: český program CV90 má přesah do dalších zemí

Jedním z nejdůležitějších témat letošní průmyslové prezentace byl program pásových bojových vozidel CV90. BAE Systems Hägglunds přivezla do Ostravy vedle CV90 také pásové vozidlo BvS10 určené pro provoz v mimořádně náročném terénu. Význam letošní účasti ale nespočíval pouze ve vystavené technice. Přímo v expozici společnosti se uskutečnilo také setkání švédských představitelů BAE Systems Hägglunds se zástupci českých firem podílejících se na programu CV90. Sales Director & Country Lead Czech Republic Filip Kulštrunk současně upozornil na další konkrétní posun průmyslové spolupráce v České republice – její rozšíření se společností Tatra Defence. BAE Systems Hägglunds totiž podle Kulštrunka převedla ze Švédska do České republiky kompletní výrobu korb pro pásová vozidla BvS10. Produkce, která dříve probíhala ve Švédsku, tak byla plně lokalizována v tuzemsku. Na Dnech NATO společnost zároveň oznámila další rozšíření této spolupráce. „Ze Švédska jsme převedli veškerou výrobu korb pro vozidlo BvS10. To, co jsme dělali ve Švédsku, je dnes plně děláno v České republice. Jsme velmi rádi, že jsme mohli oznámit, že tuto výrobu rozšiřujeme o další stovky kusů, protože exportní potenciál je obrovský a vidíme velký zájem zákazníků. Výroba v Tatra Defence se proto bude navyšovat a bude dlouhodobě pokračovat,“ popsal Kulštrunk.

Tento krok jasně ukazuje, že průmyslová spolupráce se zahraničními výrobci nemusí znamenat pouze zapojení českých firem do jedné domácí akvizice. Přesun celé výrobní kompetence ze Švédska do České republiky a následné rozšíření výroby o stovky kusů určených také pro zahraniční zákazníky znamená dlouhodobější zapojení tuzemského průmyslu do globálního dodavatelského řetězce BAE Systems Hägglunds.

Samotný český projekt CV90 mezitím podle společnosti pokračuje jak ve Švédsku, tak v České republice. „Projekt běží na plné obrátky, výroba ve Švédsku běží. První vozidla budou sjíždět z výrobní linky. Stejně tak se v České republice dobře rozjela výroba ve VOP CZ,“ uvedl Kulštrunk. Cílem podle něj je dodržet harmonogram projektu a dodat celý systém tak, aby Česká republika mohla splnit své alianční závazky. Kulštrunk současně připomněl, že zapojení českých firem do projektu CV90 není pouze otázkou samotné výroby vozidel pro Armádu České republiky. „Je to kombinace transferu know-how, vývoje úplně nových technologií a zároveň dlouhodobé výroby u našeho strategického partnera VOP,“ uvedl. Některé komponenty vyvíjené v České republice podle něj nejsou určeny jen pro české stroje. „To, co začíná tady v České republice, má přesah přes český program a stává se opravdu pilířem budoucích vozidel CV90 pro všechny zákazníky,“ dodal.

Právě oba příklady – zapojení českých firem do programu CV90 a přesun výroby korb BvS10 do Tatra Defence – ukazovaly praktičtější podobu průmyslové spolupráce. Nejde pouze o procentuální podíl domácího průmyslu na konkrétní akvizici, ale o přenos know-how, výrobních kompetencí a dlouhodobých zakázek, které mohou české společnosti začlenit do mezinárodních výrobních řetězců i po skončení dodávek pro Armádu České republiky.

Black Hawk jako součást širší bezpečnosti

Dny NATO tradičně připomněly také skutečnost, že bezpečnostní systém státu není tvořen pouze armádou. Příkladem byla prezentace Helicopter Alliance zaměřená na vrtulníky UH-60 Black Hawk. V České republice se tato platforma měla uplatnit také při hašení požárů a dalších zásazích integrovaného záchranného systému. Podle senior sales managera Radima Jansy budou v následujícím roce dodány první dva vrtulníky ve speciální hasičské konfiguraci pro české bezpečnostní složky. Zkušenosti z letošní sezony přitom ukázaly i jejich mezinárodní využití – vrtulníky pomáhaly například při požárech ve Francii, kde během několikatýdenního nasazení shodily přes dva miliony litrů vody. Jansa zároveň zdůraznil, že hasičská konfigurace nepředstavuje jedinou možnou roli. Po odstranění nádrže mohly stroje pomáhat při záchraně osob, transportu materiálu nebo při následcích povodní.

Státní podniky resortu obrany: schopnost, kterou musí mít stát k dispozici

Zvláštní roli v systému českého obranného průmyslu mají státní podniky Ministerstva obrany ČR. Právě jejich postavení bylo dalším tématem letošních Dnů NATO.

VOP CZ představil Leopard 2A4, novou zdravotnickou variantu vozidla TAROS i ukázku vlastní svařované obrněné kabiny určené pro zahraničního zákazníka. Ředitel podniku Vlastimil Navrátil připomněl také vlastní vývoj, včetně bezosádkového pozemního prostředku CROSS nebo cisteren dodávaných Armádě ČR.

Podnik byl zároveň zapojen do programu CV90 a spolupracoval s řadou zahraničních výrobců. Navrátil upozornil především na zvláštní úlohu státního podniku v krizové situaci. „Je potřeba říct, že podnik je připraven plnit tyto kompetence a jeho hlavní úkol není vydělávat jenom peníze, ale být k dispozici českému státu,“ uvedl. Podle něj probíhají jednání, jejichž cílem je státní podnik v budoucnu více využívat pro potřeby české armády.

Podobná logika byla patrná také u státního podniku LOM PRAHA. Jeho ředitel Jiří Protiva připomněl, že přítomnost podniku na Dnech NATO je přirozená už proto, že součástí akce jsou Dny Vzdušných sil AČR a LOM PRAHA je významným poskytovatelem služeb pro české vojenské letectvo. V Ostravě podnik představil mimo jiné nový výcvikový letoun Z-143, na němž začíná část výcviku budoucích vojenských pilotů. LOM PRAHA zároveň pokračoval v průmyslové spolupráci spojené s dalšími modernizačními projekty. „Jsme více či méně v každém novém zbrojním projektu,“ uvedl Protiva a zmínil vazby na projekty F-35 nebo C-390. Význam domácích schopností podle něj přesahuje samotný výcvik. Česká republika je schopná vyvíjet a vyrábět letouny, simulátory, cvičit piloty a zároveň zajišťovat servis. „Je to skvělá reference, neskutečná podpora pro exportní potenciál České republiky a hlavně to máme doma,“ řekl Protiva.

LOM PRAHA připravuje také zařazení nové L-410 NG do Centra leteckého výcviku v Pardubicích. Stroj měl být podniku dodán v prvním čtvrtletí roku 2027 a postupně nahradit dosluhující starší L-410. Podle Protivy se podařilo vyjednat značný rozsah údržby, který bude prováděn přímo v domácích kapacitách podniku.

Jiří Hynek: Průmysl musí být partnerem, nikoliv pouze dodavatelem

Debatu o vztahu státu, armády a průmyslu posunul ještě dál prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek. Dny NATO podle něj nebyly izolovanou víkendovou akcí, ale součástí širšího souboru odborných a bezpečnostních jednání. Hynek upozornil na potřebu většího zapojení českých firem do evropských projektů. „České firmy obranného průmyslu mají zájem spolupracovat s ostatními evropskými zeměmi, zvlášť když je to financováno z Evropského obranného fondu. Ale naše úspěšnost není vysoká,“ uvedl. Podle něj musí stát vytvořit českým společnostem lepší výchozí pozici při jednáních a mezinárodní spolupráci. Ještě zásadnější je podle Hynka změna samotného přístupu k obrannému průmyslu. Moderní armáda už podle něj nemůže nakupovat pouze jednotlivý výrobek a považovat tím proces za ukončený. Zvláště u rychle se vyvíjejících technologií, jako jsou bezpilotní prostředky, se systém může změnit během několika měsíců. „Musíme přestat nakupovat produkt, ale musíme nakupovat schopnost po celou dobu životního cyklu,“ zdůraznil Hynek. Dodavatel se podle něj musí stát inovačním partnerem, který prostředek průběžně vyvíjí a reaguje na změny operačního prostředí. Tuto úvahu nakonec shrnul ještě jednoznačněji: „Průmysl již není obyčejným dodavatelem. Průmysl je partnerem, který spoluvytváří bezpečnost a obranu naší země.“

Genmjr. Jaroslav Míka: V době krize jsou nejdůležitější lidské vazby

Za množstvím vystavených systémů, průmyslových projektů a akvizičních programů ale zůstával ještě jeden rozměr. Dny NATO jsou místem osobních setkání vojáků, velitelů a představitelů spojeneckých zemí. Právě na ten v rozhovoru pro CZ DEFENCE upozornil velitel Velitelství pro operace AČR generálmajor Jaroslav Míka.

Míka, který se na organizaci akce v minulosti sám podílel a je bývalým bojovým a display pilotem, hodnotil letošní ročník velmi pozitivně. „Myslím, že krédo této akce, že bezpečnost není samozřejmost, je tady patrné,“ uvedl. Podle něj mají podobné akce význam i pro vztah ozbrojených a bezpečnostních složek s veřejností. „Každý kontakt bezpečnostních složek přímo s lidmi a ukázka jejich každodenní práce ty lidi nějak spojuje a stmeluje,“ řekl Míka.

Významná je podle Míky také přítomnost spojeneckých armád, včetně letošního speciálního partnerského státu Německa nebo Slovenska. „Ta spolupráce je naprosto zásadní. Pokud bychom měli spolu bojovat, tak ty nejbližší sousedské vztahy jsou důležité přesně proto, aby všechny obranné plány zafungovaly,“ konstatoval.

Ani dokonale sladěné dokumenty a videokonference podle něj nemohou nahradit osobní znalost lidí, kteří by spolu v krizové situaci museli jednat. Sám proto letošní Dny NATO využíval k setkání s bývalými i současnými kolegy ze spojeneckých armád. „Právě abych podpořil ty vazby, ty lidské vazby, které jsou pak v době krize ty nejdůležitější,“ uzavřel generál Míka.

Moderní obrana stojí na špičkové technice, fungujícím průmyslu, dostatečných výrobních kapacitách a připravených ozbrojených silách. Stejně důležitá je ale schopnost všechny tyto prvky propojit – mezi státem a průmyslem, mezi výrobcem a vojákem a především mezi spojenci, kteří se musejí navzájem znát, důvěřovat si a být připraveni společně jednat ve chvíli, kdy už bezpečnost nebude tématem přehlídky, ale skutečnou potřebou.