Třicátý čtvrtý ročník Mezinárodního veletrhu obranného průmyslu MSPO v polských Kielcích ukázal, jak zásadně se mění současné vojenství. Mezi hlavní témata patřily autonomní systémy, bezpilotní prostředky, umělá inteligence a technologie bezpečného zpracování dat. Právě v těchto oblastech se mimořádně rychle promítají zkušenosti z války na Ukrajině, která se stala jedním z hlavních hybatelů technologického vývoje v obranném průmyslu.

Video: MSPO 2026: Drony, umělá inteligence a nové technologie mění podobu moderního bojiště / CZ DEFENCE

Jednou z nejvýraznějších oblastí této proměny jsou drony. Jejich vývoj se během posledních let dramaticky zrychlil a jednotlivé kategorie dnes plní úkoly, které byly donedávna vyhrazeny tradičním zbraňovým systémům. Mezi prvními kategoriemi, které na Ukrajině zaznamenaly masové rozšíření, byly FPV drony. Ukrajinským obráncům poskytly relativně levný a účinný prostředek k ničení nepřátelské techniky i živé síly. Jejich předností je jednoduchá konstrukce, nízké výrobní náklady a možnost rychle reagovat na měnící se požadavky bojiště.

Významný technologický posun představuje využívání optického vlákna, které zvyšuje odolnost vůči elektronickému rušení, a integrace autonomního navádění pomocí umělé inteligence. Z původně improvizovaných prostředků se tak postupně stává standardizovaná výzbroj vyráběná v průmyslovém měřítku.

Do tohoto segmentu proto vstupují také tradiční výrobci munice, například česká společnost STV GROUP. FPV drony totiž konvenční munici v některých úlohách doplňují nebo částečně nahrazují. Zjednodušeně je lze přirovnat k létajícím protitankovým střelám, jejichž operátor může během letu aktivně vyhledávat cíl a měnit směr útoku.

Skupina CSG přijela do Kielců s prezentací pokročilých systémů v podobě například malého proudového motoru, který je v současné době velice populární pro užití v různých dronech dalekého dosahu nebo křižujících raketách.

Vedle malých útočných dronů se stále více prosazují  také velké vícerotorové platformy určené především k logistické podpoře. Dokážou přepravovat munici, zdravotnický materiál a další zásoby do míst, kam by byl přesun pozemních prostředků příliš riskantní. Některé unesou náklad přesahující 100 kilogramů a díky počítačovému vidění zvládají autonomní let i v prostředí s omezenou dostupností satelitní navigace. Uplatnění přitom nacházejí také u hasičských a záchranných složek.

Další rychle se rozvíjející kategorií jsou protidronové zachytávače, takzvané interceptory. Jejich úkolem je dostihnout a zničit nepřátelský bezpilotní prostředek, například průzkumný dron nebo útočný systém typu Šáhid či Geraň.

Na rozdíl od klasických kvadrokoptér mají často štíhlý aerodynamický trup a mimořádně výkonné motory. Některé nejnovější konstrukce dosahují rychlostí blížících se 400 km/h. S dalším zvyšováním rychlosti však výrazně rostou energetické nároky a konstrukční omezení. Právě zde se otevírá prostor pro malé proudové motory.

V oblasti malých proudových motorů má významné postavení česká společnost PBS GROUP. Její pohonné jednotky nacházejí uplatnění v bezpilotních prostředcích i řízených střelách, kde rozhoduje především výkon, přesnost výroby a provozní spolehlivost.

Vedle těchto vyspělých pohonných systémů se však prosazuje také odlišný přístup založený na rychlé a ekonomicky dostupné výrobě. Příkladem je využití 3D tisku kovových komponentů při výrobě malých proudových motorů pro jednorázové interceptory. U takového prostředku totiž nemusí být rozhodující dlouhá životnost motoru, ale schopnost splnit jedinou misi za přijatelnou cenu. Ekonomika protidronové obrany se tak stává stejně důležitou otázkou jako samotné technické parametry.

Dalším zásadním trendem je integrace umělé inteligence přímo do palubních systémů dronů. Specializované procesory a algoritmy počítačového vidění dokážou analyzovat obraz z kamer, porovnávat jej s mapovými podklady a určovat polohu prostředku i bez dostupného signálu GPS.

Takové schopnosti jsou mimořádně důležité právě na Ukrajině, kde elektronický boj a rušení satelitní navigace představují každodenní realitu. Přesnost autonomní navigace však závisí také na aktuálnosti dostupných dat. A právě zde hrají klíčovou roli průzkumné drony, které průběžně monitorují bojiště, vyhledávají cíle a poskytují informace dalším zbraňovým systémům.

Významnou kategorii průzkumných prostředků představují také letouny s pevným křídlem a schopností kolmého vzletu a přistání, označované jako VTOL. Jejich hlavní výhodou je kombinace delšího doletu s nezávislostí na klasických letištích.

Právě možnost startovat z malých improvizovaných stanovišť zásadně zvyšuje flexibilitu nasazení i bezpečnost obsluhy. Přestože přídavné motory pro kolmý vzlet představují aerodynamický a hmotnostní kompromis, v bojových podmínkách může být nezávislost na letištní infrastruktuře rozhodující.

Příklady rozvoje moderních průzkumných bezpilotních systémů představují polský ZEUS, německý Vector, ukrajinský Shark nebo americký JUMP 20. Jejich společným cílem je poskytovat jednotkám aktuální informace z bojiště při co nejmenších nárocích na pozemní zázemí.

Na opačném konci spektra pak stojí útočné bezpilotní prostředky s dlouhým dosahem, jejichž schopnosti se přibližují některým kategoriím řízených střel. Vývoj těchto systémů přitom již není výhradní doménou velkých zbrojních koncernů, jako jsou Lockheed Martin nebo Boeing.

Stále významnější roli sehrávají také menší technologické společnosti, například česká LPP z Pardubic. Ta se věnuje vývoji pokročilých bezpilotních technologií a souvisejících systémů. Konkurenční výhodou přitom není pouze samotná letová platforma, ale schopnost propojit navigaci, elektroniku, komunikaci a další komponenty do funkčního celku.

V závěru naší reportáže se vracíme tam, kde se technologický vývoj bezpilotních prostředků v posledních letech výrazně zrychlil – na Ukrajinu. Válka přiměla tamní obranný průmysl k mimořádně rychlé transformaci. Ukrajina postupně vybudovala rozsáhlé domácí kapacity pro vývoj a výrobu vlastních dronů i zbraňových systémů s dlouhým dosahem. Mezi zajímavé příklady patří projekty Flamingo FP-5 a Palianytsia.

Na expozici ukrajinské společnosti Fire Point nás však kromě samotných technologií zaujala ještě jedna skutečnost – překvapivě nízký věk řady jejích konstruktérů a inženýrů. Právě mladí vývojáři zde přebírají odpovědnost za technologicky náročné projekty, jejichž realizace by v běžných podmínkách často trvala podstatně déle. Ukrajina tak názorně ukazuje, že o úspěchu obranného průmyslu nerozhodují pouze velikost firem, finanční možnosti nebo dlouholeté zkušenosti, ale také schopnost rychle inovovat a přenášet poznatky z bojiště do praxe.

Letošní veletrh MSPO v polských Kielcích se stal výmluvnou přehlídkou rychlosti, s jakou se dnes vyvíjejí bezpilotní technologie. Více než 1 200 vystavovatelů z celého světa představilo nejen nové zbraňové systémy, ale také směry dalšího technologického vývoje.

Budoucnost dronů přitom nebude záviset pouze na jejich rychlosti, doletu nebo nosnosti. Stále důležitější bude schopnost jednotlivé systémy propojovat, využívat umělou inteligenci, odolávat elektronickému boji a vyrábět potřebné prostředky rychle a ekonomicky udržitelným způsobem. A právě to je jedno z hlavních poselství letošního MSPO: moderní bojiště se mění mimořádným tempem a hranice možností bezpilotních systémů se neustále posouvají.