Karlovarský kraj by se v následujících letech mohl stát významným centrem vojenského a bezpečnostního vzdělávání v České republice. Vedle již fungující pobočky vojenské střední školy v Sokolově se připravuje rozšíření středoškolských oborů, vznik vysokoškolského studia ve spolupráci s ČVUT i pilotní projekt přípravy záložních důstojníků Armády České republiky. Ambicí je propojit vzdělávání, obranu, bezpečnost a vědecký výzkum a současně vytvořit nové příležitosti pro mladé lidi v regionu. O připravovaných projektech, jejich významu pro armádu i budoucnosti Karlovarského kraje hovořila pro CZ DEFENCE senátorka a členka Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová.

Karlovarský kraj patří dlouhodobě mezi regiony, které se potýkají s omezenou nabídkou vysokoškolského vzdělávání a odchodem mladých lidí za studiem a pracovními příležitostmi do jiných částí České republiky. Jednou z cest, jak tento trend změnit, by mohlo být systematické budování vojenského a bezpečnostního školství. Právě tyto obory totiž mohou propojit vzdělávací potřeby regionu s aktuálními požadavky Armády České republiky, bezpečnostních sborů a dalších institucí odpovědných za bezpečnost státu. Konkrétní podobu začala tato iniciativa získávat během letošního roku. Již 28. ledna 2026 se uskutečnilo pracovní jednání ministra obrany Jaromíra Zůny se senátorkou Janou Mračkovou Vildumetzovou a hejtmanem Karlovarského kraje Petrem Kubisem. Hlavním tématem byl rozvoj vojenského školství a možnosti jeho dalšího rozšíření v regionu. Ministerstvo obrany tehdy připomnělo, že rozvoj vzdělávacích kapacit představuje jeden z nástrojů, který může do budoucna pomoci řešit personální potřeby české armády.

Podle senátorky Mračkové Vildumetzové přitom jednání navazovala na již existující vzdělávací infrastrukturu v Karlovarském kraji. „Myšlenka vznikla při jednání s ministrem obrany. Mluvili jsme o střední vojenské škole, která je u nás v kraji od roku 2020 jako druhá střední škola v republice, a o Univerzitě obrany, která je jako jediná v Brně,“ uvedla senátorka v rozhovoru. Výsledkem dalších jednání se stal záměr pilotního projektu přípravy záložních důstojníků, který má Ministerstvo obrany realizovat ve spolupráci s Fakultou biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze. Projekt byl veřejně představen v září letošního roku a Karlovarský kraj by se měl stát místem jeho prvního ověření. Připravovaný program představuje nový způsob, jak propojit civilní vysokoškolské vzdělávání s vojenskou přípravou. Dobrovolný kurz má trvat tři semestry a probíhat souběžně s běžným studiem vysoké školy. Podle zveřejněných informací ministra obrany Jaromíra Zůny se předpokládá výuka v rozsahu čtyř hodin týdně, především v odpoledních hodinách. Studenti by měli do kurzu vstupovat od třetího semestru bakalářského studia a absolvovat jej do konce pátého semestru. Podmínkou účasti bude předchozí absolvování dobrovolného vojenského cvičení nebo základního vojenského výcviku zakončeného vojenskou přísahou. Cílem je připravit absolventy pro případnou profesionální službu v armádě, působení v aktivní záloze nebo využití ve všeobecné záloze při krizových stavech. Ministerstvo obrany počítá s vyhodnocením pilotního projektu po prvním roce a v případě úspěchu také s jeho rozšířením na další vysoké školy v České republice. Důležitá je především možnost svobodné volby budoucího profesního uplatnění, kterou má kurz studentům nabídnout. „Student, který v rámci běžného studia kurz úspěšně ukončí, bude na seznamu aktivních záloh. Po skončení vysokoškolského studia se ale může rozhodnout, zda bude chtít daný obor vykonávat v civilu, nebo u armády. Otevřou se mu obě možnosti,“ vysvětlila senátorka. Právě propojení civilní odbornosti a vojenských kompetencí může být z hlediska personálních potřeb ozbrojených sil významným přínosem. Armáda tím získá příležitost oslovit i studenty, kteří by jinak o profesionální vojenské kariéře neuvažovali. Současně se tím může rozšířit okruh osob s vojenským výcvikem a velitelskou přípravou, které bude možné využít v systému záloh. Podle senátorky jde o perspektivní způsob, jak posilovat personální rezervy české armády. „Myslím, že kurz důstojníků, který je určen pro všechny studenty vysokých škol, je tou správnou cestou, jak posílit a navýšit naše aktivní zálohy. A to, jak jsem celý ten projekt vnímala, ve mně vzbuzuje i důvěru, že bude úspěšný,“ uvedla.

Ambice Karlovarského kraje však nekončí samotným pilotním kurzem. Zásadním krokem má být také zavedení vysokoškolského studijního programu Ochrana obyvatelstva přímo v regionu. Na jeho přípravě spolupracují zástupci kraje s Fakultou biomedicínského inženýrství ČVUT. „Pracuje se na tom hodně intenzivně a vše se připravuje tak, aby studium mohlo být spuštěno v září příštího roku, a to v kombinované formě. To znamená, že může být nabídnuto úspěšným absolventům střední policejní i vojenské školy. Tu má unikátně právě Karlovarský kraj,“ přiblížila senátorka aktuální stav příprav. Pokud se podaří naplnit harmonogram, první studenti by mohli zahájit studium v září 2027. Program by měl představovat důležitou návaznost na již existující středoškolské vzdělávání a zároveň by mohl oslovit také zaměstnance bezpečnostních sborů nebo dalších institucí, kteří si potřebují doplnit odbornou kvalifikaci. Otevřená však zatím zůstává otázka konkrétních prostor pro vysokoškolskou výuku. Mezi dříve zmiňovanými možnostmi se objevila například budova na nábřeží Jana Palacha v Karlových Varech nebo prostory Krajského inovačního centra.

V delším časovém horizontu se uvažuje také o širší spolupráci ČVUT, Univerzity obrany a Policejní akademie České republiky. Takové propojení by umožnilo vytvořit vzdělávací nabídku, která by kombinovala technické, bezpečnostní a vojenské disciplíny. Podle Mračkové Vildumetzové již existují úvahy o konkrétních variantách, jejich realizace však bude záviset na dalších jednáních a splnění legislativních a akreditačních požadavků. „Věnuje se tomu současné vedení kraje, probírá všechny alternativy, ale než budeme veřejně prezentovat přesnou představu, potřebujeme přeci jen ještě více času, a to především k získání akreditace od Národního akreditačního úřadu,“ upozornila senátorka.

Důležitým výchozím bodem celého záměru je pobočka Vojenské střední školy a Vyšší odborné školy Ministerstva obrany v Sokolově, která funguje od roku 2020. Její současná vzdělávací nabídka je zaměřena na technickou přípravu budoucích vojenských specialistů. Do dalších let se počítá s rozšířením studijních možností, především o vojenské lyceum. Podle aktuálních informací armádního náborového portálu je již vojenské lyceum uváděno v nabídce sokolovského pracoviště pro školní rok 2027/2028, zatímco obor Strojírenství – specialista vzdušných sil nemá do prvního ročníku nově přijímat studenty. Senátorka však vidí potenciál v podstatně rozsáhlejším rozvoji školy, včetně jejího institucionálního posílení a budoucí nabídky dalších technických oborů. „Ano, to je přesně náš cíl. Střední vojenská škola otevírá každý rok jeden ročník s oborem strojírenství. Od dalšího roku by se mělo otevřít vojenské lyceum a uvažuje se, že by v kraji byla plnohodnotná střední vojenská škola, nejen pobočka. Každý rok by se mohly otevřít ročníky s dalšími obory, jako jsou elektrotechnika nebo IT,“ popsala svou představu.

Vedle vojenské školy má v této koncepci důležité místo také střední policejní vzdělávání. Rostoucí zájem o bezpečnostní obory podle senátorky ukazuje, že v regionu existuje dostatečná základna uchazečů o tento typ studia. „Střední policejní škola otevírá dva ročníky a o studium je velký zájem. Od dalšího roku by proto měli otevřít ročníky tři a všichni tito studenti by pak mohli najít navazující vysokoškolské studium v našem kraji. A k tomu případně připojit kurz důstojníků při studiu,“ doplnila Mračková Vildumetzová.

Pokud by se podařilo uskutečnit všechny uvažované projekty, mohl by v Karlovarském kraji vzniknout relativně ucelený systém bezpečnostního vzdělávání, který by studentům umožnil pokračovat od střední školy přes vysokoškolské studium až k profesionálnímu uplatnění v armádě, bezpečnostních sborech či civilních institucích. Význam takového systému by přitom nebyl pouze vzdělávací. Karlovarský kraj dlouhodobě hledá cesty, jak zvýšit svou atraktivitu pro mladou generaci a vytvořit pracovní příležitosti s vyšší přidanou hodnotou. Nové vysokoškolské programy by mohly přispět nejen k udržení absolventů středních škol, ale rovněž k příchodu akademických pracovníků, odborníků a výzkumných týmů. „Jsem přesvědčena, že by to kraji velmi pomohlo v udržení a možná i v příchodu mladých lidí do regionu. Samo o sobě to ale nestačí. Musí tam být další návaznosti na vědu a výzkum v oblasti obrany,“ zdůraznila senátorka. Tato podmínka může být pro dlouhodobý úspěch celé koncepce rozhodující. Samotné otevření nových studijních programů totiž nemusí automaticky znamenat, že absolventi zůstanou v regionu. Potřebují také odpovídající pracovní uplatnění, perspektivu odborného růstu a možnost podílet se na technologickém vývoji nebo výzkumných projektech.

Právě propojení univerzitního vzdělávání s výzkumem, vývojem a spoluprací s obranným průmyslem by proto mohlo Karlovarskému kraji nabídnout další rozvojovou příležitost. Oblasti ochrany obyvatelstva, krizového řízení, bezpečnostních technologií, komunikačních systémů či informačních technologií mají přitom výrazný přesah mezi civilním a vojenským sektorem. Další významnou oblastí, která může v budoucnu posílit přítomnost resortu obrany v Karlovarském kraji, je plánované vojenské využití mezinárodního letiště Karlovy Vary. Vláda již v červnu rozhodla o jeho převodu do majetku státu a 20. října byla mezi zástupci kraje a Ministerstva obrany podepsána smlouva o převodu. Novým provozovatelem se má od 1. ledna 2027 stát státní podnik LOM PRAHA, přičemž letiště si má zachovat také civilní mezinárodní provoz. Ministerstvo obrany počítá s modernizací letištní infrastruktury, zejména s prodloužením a rozšířením vzletové a přistávací dráhy. Předpokládané investiční náklady dosahují přibližně dvou miliard korun bez DPH. Letiště by mohlo sloužit k výcviku vojenských a civilních pilotů, případně také k podpoře spojeneckých aktivit NATO. Do budoucna se počítá rovněž s působením letecké záchranné služby. Převod však ještě podléhá dalším schvalovacím krokům.

Rozvoj bezpečnostního školství má současně význam v kontextu připravenosti České republiky na mimořádné události a krizové stavy. Potřeba dostatečného počtu kvalifikovaných odborníků se totiž netýká pouze armády, ale také Policie České republiky, hasičského záchranného sboru, zdravotnických záchranných služeb a veřejné správy.  Právě mezioborová spolupráce by přitom mohla představovat jednu z hlavních předností budoucího vzdělávacího systému v Karlovarském kraji. Absolventi zaměření na ochranu obyvatelstva a krizové řízení mohou nacházet uplatnění v institucích, které se podílejí na přípravě obyvatelstva, zvládání mimořádných událostí nebo zajišťování kritické infrastruktury. Význam těchto kompetencí navíc roste s proměnou bezpečnostního prostředí, rozvojem nových technologií a požadavky na větší odolnost společnosti.

Nejambicióznější součástí dlouhodobé představy senátorky je vznik Fakulty zdraví a bezpečí pod ČVUT, která by v Karlovarském kraji vedle výuky rozvíjela také vědeckovýzkumné aktivity. Jde zatím o plán, nikoli o již schválenou instituci, jehož uskutečnění bude záviset na spolupráci zúčastněných vysokých škol, veřejných institucí a na příslušných akreditačních procesech. „Střední vojenská škola, vojenské lyceum, nové obory elektrotechnika a IT. Dále Střední policejní škola s 3 ročníky každý rok, vysokoškolské studium ČVUT - obor Ochrana obyvatelstva a společný obor s Univerzitou obrany a Policejní akademií. Na území kraje by měla vzniknout Fakulta zdraví a bezpečí pod ČVUT a i významně přispět k rozvoji vědy a výzkumu v oblasti obrany,“ shrnula senátorka Jana Mračková Vildumetzová svou představu o budoucnosti regionálního školství.

Karlovarský kraj tak stojí před příležitostí, která přesahuje samotné rozšíření nabídky studijních oborů. Pokud se podaří propojit střední vojenské a policejní vzdělávání s vysokoškolskými programy, přípravou záložních důstojníků a vědeckovýzkumnými aktivitami, mohl by v regionu vzniknout vzdělávací systém s celostátním významem. Přínos by z něj neměla pouze Armáda České republiky a další bezpečnostní složky, ale také samotný kraj, který hledá nové možnosti svého dlouhodobého rozvoje. Rozhodující ovšem bude, zda se jednotlivé záměry podaří převést do konkrétních projektů, zajistit jejich financování, získat potřebné akreditace a vytvořit odpovídající personální i technické zázemí. Pilotní program přípravy záložních důstojníků a připravované vysokoškolské studium Ochrany obyvatelstva mohou být prvními kroky k naplnění ambice, kterou senátorka Jana Mračková Vildumetzová označuje za jeden z důležitých cílů rozvoje Karlovarského kraje: nabídnout mladým lidem možnost získat kvalitní vzdělání, profesně růst a současně přispívat k bezpečnosti České republiky.