Umělá inteligence, autonomní systémy, drony, nové radarové technologie nebo protivzdušná obrana. To vše jsou oblasti, které dnes zásadně proměňují podobu moderního bojiště. O tom, jaké dopady bude mít technologická revoluce na obranu států, diskutovali účastníci odborné konference Technologická transformace obrany, která proběhla 23. června v Praze. Hlavními řečníky byli místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna a generál americké armády ve výslužbě John Nicholson, bývalý velitel sil NATO v Afghánistánu a dnes člen představenstva skupiny CSG.

Konference spojila zástupce armády, státní správy, průmyslu i akademické sféry. Její hlavní otázka byla zdánlivě jednoduchá: Jak se musí změnit obrana demokratických států v době, kdy se technologie vyvíjejí rychleji než tradiční vojenské plánování?

Úvodní vystoupení ministra obrany Jaromíra Zůny se neslo ve znamení kontinuity. Připomněl, že česká armáda prochází největší modernizací od svého vzniku a že základní směr této transformace se v posledních letech zásadně nemění. „Pokračujeme v dlouhodobých projektech modernizace armády. Naším cílem je vybudovat moderní, technologicky vyspělou armádu. Na tom se vůbec nic nemění,“ uvedl ministr. Připomněl, že debaty o technologické budoucnosti českých ozbrojených sil neprobíhají až v souvislosti s válkou na Ukrajině. Klíčové diskuse podle něj začaly již před několika lety, kdy se hledala odpověď na otázku, jakým směrem se má Armáda České republiky ubírat v příštích desetiletích. „Když se dnes podívám na závěry těch diskusí a porovnám je s tím, kde jsme nyní, tak se ten směr nijak zásadně nezměnil. Změnilo se pouze tempo, kterým musíme jednotlivé kroky realizovat,“ řekl Zůna.

Podle ministra zůstávají základní pilíře modernizace stejné. Prvním je pořizování nových zbraňových systémů, které vytvářejí páteř armády. Druhým je rozvoj domácího obranného průmyslu a třetím podpora výzkumu, vývoje a inovací. Právě spolupráci se soukromým sektorem označil za klíčovou podmínku úspěchu. „Nositelem technologického vývoje by měla být komerční sféra. Ministerstvo obrany musí vytvářet podmínky, podporovat spolupráci a pomáhat převádět nové technologie do praxe,“ řekl ministr.

Zůna upozornil, že technologická transformace obrany není pouze otázkou financování. Česká republika sice v posledních letech výrazně zvýšila obranné výdaje, ale skutečnou výzvou je schopnost tyto prostředky proměnit ve schopnosti. „Ono se toho děje mnohem víc, než je vidět navenek. Skutečný pokrok nastává ve chvíli, kdy dokončíte konkrétní projekt a zařadíte ho do výzbroje,“ doplnil ministr. Připomněl dokončování dodávek tanků Leopard 2A4, nástup tanků Leopard 2A8 nebo přípravu zavádění bojových vozidel pěchoty CV90. Vedle velkých akvizičních projektů však podle něj stále větší význam získávají informační technologie, systémy velení a řízení, ochrana kritické infrastruktury a využití umělé inteligence. „Dnes už se nebavíme jen o tancích nebo obrněných vozidlech. Moderní armáda stojí na datech, komunikaci a schopnosti vyhodnocovat informace v reálném čase,“ konstatoval ministr. Právě v této oblasti podle něj vzniká nový systém krizového řízení státu, který propojí jednotlivé úrovně státní správy od krajů až po Ústřední krizový štáb. Významnou roli přitom sehrají technologie určené k ochraně kritické infrastruktury a nová generace monitorovacích systémů.

Nicholson: Probíhá revoluce srovnatelná s nástupem tanků nebo letectva

Na ministra navázal generál John Nicholson. Jeho vystoupení nabídlo širší mezinárodní pohled na proměnu válčení. Než přešel k hlavnímu tématu, připomněl české působení v Afghánistánu. „Jako Američan a jako voják vám děkuji. Když byla 11. září napadena moje země, byli to spojenci z NATO, kdo aktivoval článek pět. Po dvacet let stáli po našem boku. Česká republika vyslala do Afghánistánu více než jedenáct tisíc vojáků. Čtrnáct z nich položilo život. To si získalo trvalý respekt americké armády,“ vzpomněl Nicholson.

„Nacházíme se uprostřed technologické revoluce. V americké terminologii tomu říkáme revoluce ve vojenských záležitostech,“ přešel následně generál k tématu konference. Podle něj jde o změnu srovnatelnou s nástupem tanků, letectva nebo síťově propojeného bojiště v 90. letech. Tentokrát je však hnací silou umělá inteligence a autonomie. „Většina lidí v obranném průmyslu se dnes shoduje, že právě umělá inteligence a autonomní systémy představují další velkou revoluci,“ konstatoval Nicholson, který však současně upozornil, že technologie samy o sobě nerozhodují. Nicholson ilustroval svůj argument historickým příkladem německého blitzkriegu. Na začátku druhé světové války disponovala Francie větším počtem tanků a mnohé z nich byly technicky lepší než německé stroje. Přesto utrpěla zdrcující porážku. „Francouzi měli více tanků. Jejich tanky byly těžší a lépe vyzbrojené. Němci ale vytvořili nový operační koncept. Dokázali tanky soustředit, propojit je s letectvem a využít jejich potenciál mnohem efektivněji,“ řekl generál. Stejný princip podle něj platí i v současnosti.

Armády po celém světě mají přístup ke stejným technologiím. Rozhodující rozdíl vytváří schopnost je integrovat do celkového způsobu vedení boje. „Technologická převaha bez správné strategie nestačí,“ dodal Nicholson.

Nicholson se věnoval také aktuálním konfliktům na Blízkém východě. Připomněl, že během nedávných operací proti Íránu byly díky umělé inteligenci identifikovány a napadeny tisíce cílů během velmi krátké doby. „Viděli jsme mimořádně efektivní využití AI při plánování a vedení leteckých operací,“ upozornil. Současně ale konstatoval, že ani nejpokročilejší algoritmy nedokážou nahradit strategické myšlení. „AI není náhradou za strategii. Může výrazně zvýšit efektivitu, ale nedokáže sama rozhodnout o výsledku konfliktu,“ řekl generál.

Významnou část svého vystoupení věnoval Nicholson válce na Ukrajině. Podle něj zde vzniká bezprecedentní prostředí, ve kterém se technologie mění téměř v reálném čase. „Je to nepřetržitý cyklus adaptace. Jedna strana získá výhodu, druhá vyvine protiopatření. Následně se objeví další inovace a celý proces začíná znovu,“ upozornil. Právě zde se naplno projevuje potenciál umělé inteligence. Moderní drony jsou podle něj stále méně závislé na spojení s operátorem. Ukrajina podle něj vytvořila mimořádně efektivní operační koncept, který kombinuje průzkum, elektronický boj, autonomní systémy a přesné údery. „Ukrajinci dokázali vytlačit ruské námořnictvo z velké části Černého moře téměř bez vlastního námořnictva. To je něco, co by ještě před několika lety považovala většina vojenských analytiků za nemožné,“ řekl generál a doplnil, že stejně významné jsou podle něj i údery hluboko v ruském týlu. Ty se nezaměřují pouze na vojenské cíle, ale na průmyslovou a ekonomickou infrastrukturu.

 Adaptabilita jako nejcennější schopnost

Po Nicholsonově vystoupení následoval první panel věnovaný zkušenostem z Ukrajiny a Blízkého východu. Prakticky všichni panelisté se shodli na tom, že nejdůležitější vlastností moderních armád i obranného průmyslu je schopnost adaptace. Zástupci průmyslu upozorňovali, že vývojové cykly se zkrátily z let na měsíce a někdy dokonce týdny. Pokud se organizace nedokáže přizpůsobit, rychle ztrácí konkurenceschopnost. Významnou roli podle diskutujících hraje také ekonomická stránka konfliktů. Moderní bojiště totiž stále více staví proti sobě levné prostředky a drahé obranné systémy.

Profesor Michael Valášek upozornil, že vedle kvality rozhoduje stále více i cena a schopnost masové výroby: „Jakmile dosáhnete určité technologické úrovně, začíná rozhodovat kvantita,“ řekl.

Drony mění armády i průmysl

Druhý panel byl zaměřen na bezpilotní prostředky, autonomii a protidronovou obranu. Právě zde zazněla řada postřehů, které ukázaly, jak rychle se celé odvětví vyvíjí. Podle Jakuba Karase z Aliance pro bezpilotní letecký průmysl už dnes nelze na drony pohlížet jako na klasickou vojenskou techniku. „Dnes nekupujete systém na deset let. Dnes koupíte prostředek, který může být za několik týdnů technologicky překonaný,“ řekl Karas.

Ředitel Sekce komunikačních a informačních systémů Ministerstva obrany brigádní generál Petr Šnajdárek upozornil, že budování obrany proti dronům je nikdy nekončící proces. „Technologie se mění rychleji než tradiční akviziční procesy. Musíme se naučit fungovat v prostředí permanentní změny,“ řekl Šnajdárek.

Podle profesora Martina Sasky z ČVUT přitom současné bojiště využívá pouze zlomek možností, které dnešní robotika nabízí. „To, co dnes vidíme na Ukrajině, je možná jedno nebo dvě procenta schopností, které jsou technologicky dosažitelné.“ Za stejně důležité jako samotný vývoj technologií označil prof. Saska vzdělávání odborníků schopných novým systémům rozumět.

Technologie sama nestačí

Jedním z hlavních závěrů konference bylo zjištění, že technologická převaha sama o sobě nezaručuje úspěch. Stejně důležitá je schopnost propojit armádu, průmysl, akademickou sféru a státní správu do jednoho funkčního systému. Právě na tomto principu podle účastníků stojí budoucnost obrany demokratických států. A jak ve svém vystoupení připomněl generál Nicholson, historie ukazuje, že vítězství nezískává ten, kdo má nejlepší technologii, ale ten, kdo ji dokáže nejrychleji a nejchytřeji využít. V době umělé inteligence, autonomních systémů a neustále se měnícího bojiště je tato lekce aktuálnější než kdykoliv dříve.