Na Slovensku proběhly zkoušky pásových obrněnců v rámci tendru na nová BVP pro OS SR

 12. 05. 2022      kategorie: Události
Přidat na Seznam.cz

V prostorách Vojenského technického a zkušebního ústavu „Záhorie“ byly nedávno provedeny zkoušky vybraných parametrů pásových bojových vozidel, které zahraniční výrobci nabízejí resortu obrany v rámci projektu pořízení nových pásových transportérů.

169555Foto: Na Slovensku proběhly zkoušky pásových obrněnců v rámci tendru na nová BVP pro OS SR | Ministerstvo obrany SR

V souladu s dosavadním průběhem vyhodnocování se testování zúčastnily tři nejlepší nabídky, a to Maďarsko s vozidlem LYNX od společnosti Rheinmetall Landsysteme GmbH, Španělské království s vozidlem ASCOD od společnosti GDELS Santa Bárbara Sistemas a Švédské království s vozidlem CV90 od společnosti BAE Systems Hägglunds AB .

Vozidla byla podrobena střeleckým a ergonomickým zkouškám, zkouškám jízdních vlastností a zkouškám přeměření technických parametrů dle požadavků OS SR s ohledem na přistavená demonstrační vozidla.

V rámci střeleckých zkoušek byly ověřovány různé režimy střelby hlavní výzbroje bojového vozidla na různé vzdálenosti a různé typy statických a pohyblivých terčů. Zkouškou jízdních vlastností byla jízda v terénu i po pozemní komunikaci, dynamika vozidla, manévrovatelnost či překonávání různých typů překážek. Testování ergonomických požadavků vozidel bylo zaměřeno na ergonomii vnitřního prostoru vozidla, hlučnost, vibrace a v neposlední řadě i uložení nesené výzbroje a výstroje.

Nová pásová bojová vozidla mají nahradit techniku ​​mechanizovaných jednotek typu BVP-1, BVP-2 a BVP M. Kritérii pro výběr jsou i v tomto případě požadavky Ozbrojených sil SR, transparentní proces pořízení a v neposlední řadě výrazné zapojení domácího obranného průmyslu.

skbvpFoto: Slovensko má dnes ve výzbroji sovětské stroje BVP-1, BVP-2 a BVP M | Ministerstvo obrany SR

Výsledky zkoušek budou zapracovány do připravované studie proveditelnosti, jejíž zveřejnění je plánováno na konci května 2022. Následně bude v souladu se stanovenými procesy předložen materiál do vlády SR s doporučením konkrétní vládní nabídky MO SR do 30. června 2022. Proces veřejných zakázek bude ukončen podepsáním smlouvy na úrovni vláda-vláda, které je předběžně plánováno na konec roku 2022.

Český tendr na nová BVP stále přešlapuje na místě

Když byli loni v květnu, dva roky po zahájení soutěže, uchazeči v tendru na dodání 210 pásových BVP pro AČR vyzváni k podání finálních nabídek a když jim byl následně prodloužen termín do začátku září, bylo i posledním optimistům definitivně jasné, že do sněmovních voleb 2021 vítěz vybrán nebude a smlouvy podepsány také ne. V průběhu roku zaznívaly hlasy, aby dosavadní vláda svými kroky nesvazovala ve věci tohoto projektu ruce vládě budoucí. V listopadu byly podané nabídky odbornou komisí MO označeny za nehodnotitelné. Již v květnu 2021 tehdejší předsedkyně Výboru pro obranu a dnešní ministryně obrany Jana Černochová (ODS) řekla: „Pokud smlouvy nestihne podepsat Metnar, nový ministr musí mít možnost zakázku přezkoumat a případně přenastavit.“ Přesně to se nyní také děje. Pojďme se podívat, jaké jsou varianty dalšího postupu v jednom z nejsledovanějších armádních tendrů v historii AČR.

1. Pokračování v tendru podle stávajícího zadání, s vyššími náklady a rizikem dalších průtahů

Vyzvat uchazeče, aby doplnili/opravili své stávající finální nabídky, a tendr dokončit s realisticky stanoveným harmonogramem podle parametrů stanovených definitivně na jaře 2019. Tzn. posoudit a vyhodnotit nabídky, vybrat vítěze a uzavřít triangl smluv mezi dodavatelem a ministerstvem, ministerstvem a integrátorem účasti českého průmyslu, což je státní podnik VOP CZ, a integrátorem a dodavatelem. Účast českého průmyslu má být minimálně 40 % z hodnoty zakázky. 

Je třeba připomenout, že tento požadavek se poněkud nečekaně od začátku roku 2021 stal předmětem sporu mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu vedeném tehdy Karlem Havlíčkem (za ANO) a Ministerstvem obrany. MPO v rámci připomínkového řízení žádalo výrobu vozidel v České republice a výrazně vyšší podíl domácího průmyslu na zakázce. Připomínka nakonec nebyla vypořádána formálně nijak, a Ministerstvo obrany de facto obhájilo své nastavení požadavků z doby vypsání tendru na jaře 2019. A to v situaci, kdy se lopotně dožadovalo vrácení 10 a posléze 5 miliard korun, které vláda převedla do své rozpočtové rezervy, aby vyhověla nesmyslnému požadavku komunistů a dostala za to jejich podporu pro návrh zákona o státním rozpočtu. Chybějící, resp. opožděně vrácené prostředky se staly jedním z argumentů, jimiž byly, kromě důsledků pandemie, vysvětlovány další průtahy (postupně odkládané zahájení zkoušek funkčních vzorků, výzva k podání finálních nabídek byla uchazečům předána až na konci května, přičemž Výbor pro obranu kritizoval ministerstvem představený harmonogram finalizace zakázky jako nereálný již v průběhu března), v jejichž důsledku dorazily finální nabídky uchazečů na MO až 1. září, poté, kdy dva z nich požádali o prodloužení původní lhůty, která byla 1. července 2021.

Kritika tendru ze strany MPO byla dána do souvislosti s dopisem, kterým v prosinci 2020 oslovil tehdejšího premiéra Andreje Babiše prezident německé společnosti Rheinmetall Armin Papperger. S odkazem na průběh podobné zakázky v Maďarsku (Maďarsko koupilo 218 vozidel LYNX KF41 a 9 vyprošťovacích vozidel ARV 3 BUFFALO, jejichž podstatnou část vyrobí v maďarské továrně v Zalaegerszegu ve společném podniku Rheinmetallu a maďarské vlády) premiéra informoval o alternativních možnostech řešení dodávky pásových BVP Armádě České republiky. 

V podobném duchu se tehdy ozvala také společnost GDELS nabízející vozidlo ASCOD 42, a Ministerstvu průmyslu a obchodu zaslala dopis, který tehdejší ministr a vicepremiér Havlíček pro ČRo komentoval slovy: „Napsali nám docela pěkný dopis, že se jim ta myšlenka líbí a že jsou připraveni jít rovněž do toho, řekněme, režimu průmyslové výroby.“ 

A o alternativních možnostech řešení nákupu pásových BVP při četných příležitostech hovořili mnozí poslanci sněmovního Výboru pro obranu a výbor již v listopadu 2020 přijal usnesení, v němž konstatoval, že se projekt významně opožďuje, žádal realistický harmonogram realizace nákupu, a zároveň vyzval MO k předložení možných alternativ probíhající soutěže včetně nákupu mezivládní dohodou.

Navázání na pozastavený tendr bez úpravy požadavků s sebou zcela určitě přinese složitá jednání o ceně, protože byl-li cenový strop 52 miliard korun (pořizovací cena 210 pásových BVP, včetně DPH), stanovený ve zcela jiné ekonomické situaci před sedmi lety, limitní v uplynulém roce a uchazeči mu přizpůsobili své nabídky, s růstem cen všech myslitelných vstupů je nereálné s ním pracovat i v roce 2022. Maďarsko je v tomto ohledu díky své rychlosti a efektivitě armádních akvizic velkým vítězem – svá vozidla se srovnatelným příslušenstvím nakoupilo včas za původní cenu (shodou okolností podobnou té české požadované). Bude-li Armáda České republiky chtít trvat na původním zadání ve všech ohledech, výraznému navýšení ceny se nebude možné vyhnout, a čím déle by se v tomto ohledu mělo přešlapovat na místě, tím bude výsledek horší.

2. Zrušení tendru a vypsání nové soutěže s jednoduššími/změněnými/redukovanými požadavky

Je-li první varianta problematická z řady důvodů a na prvním místě tím, že dlouhodobě kritizovaný tendr se ukázal být překombinovaný do té míry, že tři přední světoví výrobci pokročilé vojenské techniky před českou odbornou komisí neobstáli, a hrozí-li tedy další průtahy a problémy, druhou možností je stávající soutěž zrušit a s jednoduššími požadavky vypsat znovu. V tomto směru by zásadní otázka spočívala v tom, jak by mělo zadání vypadat. Případnou námitku, že rozjet celý proces od začátku by znamenalo kromě rizika sporů také riziko zdržení a prodražení zakázky, což je nepochybně pravda, lze připomenout, že s vypsáním zakázky na jaře 2019 ministerstvo optimisticky očekávalo výsledek v létě či v září 2019. Po přípravné fázi lze tedy tendr teoreticky stihnout velmi rychle, pokud byl původní odhad myšlen vážně.

Současně platí, že zdražení je již dnes nevyhnutelné, ať již se bude pokračovat v původním tendru, nebo se tendr vypíše znovu, nebo dojde k jinému řešení. Uchazeči nebudou dále vázáni podanými nabídkami, které MO v listopadu neakceptovalo. Možnost, že by byl původní tendr podle původního zadání, tedy 210 pásových vozidel v sedmi variantách, dokončen při cenovém stropu 52 miliard korun, již neexistuje, a bude třeba hledat řešení.

Diskuse se tedy povedou především o rozsahu zakázky: 210 pásových bojových vozidel pěchoty. Armáda se tváří, že je to optimální počet vozidel. Na konci dubna 2021 na Twitteru @ArmadaCR vysvětlila počet 210 pásových bojových vozidel pěchoty následně: „Potřebujeme vyzbrojit tři mechanizované prapory, každý potřebuje šedesát vozidel v 7 modifikacích. Další „bevka“ potřebujeme také pro tankový prapor, jednotky bojové podpory a výcvikové jednotky. Máme to dobře spočítané, pracovali jsme na tom roky.“

Oněch sedm variant představuje kromě bojové velitelskou, průzkumnou, ženijní, vyprošťovací, zdravotnickou a dělostřeleckou průzkumnou. Opakovaně zazněl názor, že ne všechny tyto varianty musejí být bezpodmínečně na pásové platformě, a že jejich nahrazením vozidly na kolovém podvozku lze jednak výrazně ušetřit, jednak také navýšit účast domácího průmyslu na modernizaci výzbroje mechanizovaných praporů 7. brigády díky tomu, že kolová obrněná vozidla český obranný průmysl již vyvíjí i vyrábí.

Zastánci původního zadání argumentují jasně definovaným požadavkem armády. Přitom však zmíněných sedm variant nezajišťuje všechny schopnosti, které brigádní úkolové uskupení těžkého typu musí získat. Nezahrnují například v manévrovém boji plně využitelné prostředky protivzdušné obrany (chybějí v KVAČR 2030) nebo samohybné 120mm minomety. Ty v létě 2021 vzbudily pozornost, když tiskem proběhla informace o zamýšleném upozadění jejich nákupu (předpokládaném v KVAČR 2030 do roku 2025) a upřednostnění lehkých útočných vozidel pro výsadkáře. Podstatné je, že kolové platformy budou ve výzbroji 7. brigády existovat, a prostor pro úvahy nad převodem části původně pásových vozidel na kolový podvozek se tím nabízí logicky.  

Jako nepříliš rozumné by se naopak jevilo redukovat počet vozidel jako takových s tím, že odsunem nákupu části z nich (jako jsme viděli v případě akvizice kolových BVP Pandur II) opticky snížíme absolutní částku vynaloženou nyní – protože tím více zaplatíme v budoucnu, případně se bude muset armáda improvizovaně vypořádat s faktem, že jí ve výzbroji podstatná část vozidel dlouhodobě chybí.

Jednou z nevýhod prvních dvou variant dalšího postupu je, že zákon o zadávání veřejných zakázek specifickým potřebám vojenských akvizic nevyhovuje a určitý podíl komplikací a složitosti celého dosavadního průběhu lze připsat právě jemu. Jana Černochová po jeho změně volala již z pozice předsedkyně Výboru pro obranu, a příslib změny je v oblasti obrany významnou součástí vládního programového prohlášení: „Do roku 2023 předložíme novelizaci zákona o zadávání veřejných zakázek s ohledem na specifika obranných akvizic.“ Do roku 2023 je nicméně z hlediska dosud největší obranné zakázky v historii samostatné České republiky pozdě, a pokračování v soutěži, nebo vypsání nové soutěže by probíhalo podle stávajících - a tedy nevyhovujících podmínek.

3. Akvizice formou mezivládní dohody, nebo přímým oslovením výrobce

Podle ministryně Černochové bychom se v případě zásadní změny v přístupu mohli vystavit arbitráži, a než o dalším postupu rozhodne, rozhodla se poradit s právníky. „Teď bychom se vystavili arbitráži, kdyby si Česká republika najednou vše rozmyslela poté, co všechny firmy vynaložily nemalé prostředky,“ odpověděla v této věci na konci ledna tohoto roku v rozhovoru pro Seznam Zprávy. S cílem odborně analyzovat stav zakázky na nová BVP pak byla 25. února mezi Ministerstvem obrany a advokátní kanceláří HAVEL & PARTNERS s.r.o. podepsána smlouva na právní posouzení veřejné zakázky "Pásové bojové vozidlo pěchoty a jeho modifikace - nákup" (výsledek posudku by měl mít resort obrany již k dispozici). Je skutečně obtížné si představit, že by nevybraní uchazeči po dlouhých letech kontaktů z předakviziční fáze a dnes již bezmála třech letech soutěžení, přešli svůj neúspěch a ztrátu příležitosti, aniž by se ohradili. Naopak lze očekávat, že nikoli až od listopadu 2021, kdy byl jejich „domácí úkol“ označen za nedostatečný a nehodnotitelný, zažívá jejich trpělivost a vstřícnost v rámci soutěže velmi těžké zkoušky, a za fasádou diplomatických vyjádření lze cítit určitou únavu. 

Zrušení probíhajícího tendru ostatně neznehodnotí práci „jen“ uchazečů (podobně jako byla na jaře 2019 de facto znehodnocena dosavadní práce čtvrtého původního uchazeče, když bylo oznámeno výrobcům, že armáda za žádnou cenu nechce bezosádkovou věž), ale také všech, kdo se na průběhu tendru podíleli z české strany.

Nákup mezivládní dohodou, případně přímým oslovením výrobce (jako nedávno v případě samohybných děl Caesar) s sebou kromě hrozby arbitráží vedených proti ČR nese také na první pohled riziko vyšší ceny. Není-li na stole alternativní, konkurenční řešení, může jediný vybraný dodavatel snáze vystavět vlastní požadavky způsobem, který v součtu nebude pro Českou republiku na první pohled výhodný (opět lze odkázat na příklad děl Caesar, u nichž skokové loňské jarní navýšení ceny zprvu zástupce ministerstva viditelně zaskočilo).

Na druhou stranu nelze spustit ze zřetele, o co jde především. Nejsou-li mnohokrát pronesená slova o tom, že je ve hře bojeschopnost 7. mechanizované brigády, prázdnými řečmi, potřeba vybavit ji moderní technikou svým významem dalece přesahuje možné komplikace, resp. obava z komplikací ji žádným způsobem nemůže přebít. Díky válce na Ukrajině zhoršená bezpečnostní situace jasně ukazuje potřebu mít kvalitně a moderně vybavenou armádu včetně těžké pásové techniky, a přes veškeré kvality a schopnosti, jimiž oplývá naše 7. mechanizovaná brigáda, se jednoduše nelze zbavit dojmu, že s obstarožními BVP-2 a složitě v provozu udržovanými T-72M4 CZ bychom spojencům v případě potřeby příliš efektivně nepřispěli.

Mezi poslanci Výboru pro obranu znějí hlasy volající po co nejrychlejším řešení, zejména z opozice. Koaliční poslanci mají pro opatrný přístup ministryně obrany Černochové pochopení. Prakticky nikdo potřebu přezbrojení mechanizované pěchoty 7. brigády, a v širším kontextu také tankového praporu, nezpochybňuje. Otázkou je, která cesta k němu může vést rychleji a efektivně, a která naopak představuje příliš vysoké riziko dalších průtahů a problémů. Analýza stavu zakázky se zdá být zcela na místě. Následné rozhodnutí o dalším postupu musí být podložené a nezpochybnitelné.

Výhodou vypsání nového tendru, nebo volba varianty G2G/přímého oslovení výrobce, s sebou nesou možnost znovu se velmi pečlivě podívat na možnosti jednotlivých typů z hlediska předpokládané potřeby jejich schopností v horizontu dalších desítek let, zejména s ohledem na pravděpodobnou potřebu využít vyvíjejících se zbraňových, senzorových, komunikačních a ochranných systémů – což s sebou ponese nároky na nosnost základní platformy vozidla.

Argument rizika nákladů, které s časem rostou, je platný. Ale je platný od roku 2019, kdy měl být tendr také podle původního záměru skončen. Pokračování v tendru podle původního zadání se nezdá pravděpodobné; situace je oproti roku 2019, natož 2017 či 2015, zásadně odlišná. Je třeba zjistit, jaké hrozby s sebou nese případné zrušení tendru; a v ideálním případě nechat armádu, aby si vybrala konkrétní typ vozidla, výběr vysvětlit, a vozidla pořídit G2G/přímým oslovením výrobce.

Což neznamená bianco šek. Politici si musejí být jistí, že zvolené řešení je ekonomicky racionální. Leccos napovídá konečná podoba státního rozpočtu. Objemem zásadní zakázka počítala od začátku s významným navyšováním obranného rozpočtu, a stává se z ní svého druhu jakási koule na noze, která brzdí jiné potřebné projekty. Odklady a průtahy, které vedly k dnešní situaci, znamenají v důsledku nižší tempo růstu obranného rozpočtu. Je to především důsledek nepružnosti, resp. neschopnosti MO reagovat na měnící se podmínky. Rigidita, se kterou za projekt odpovědná část ministerstva trvá na pokračování původního projektu BVP, hrozí vést k dalším odkladům. Patová situace umožnila vládě opticky snížit schodek rozpočtu, což nepochybně svou hodnotu má – ale nelze se zbavit dojmu, že odečtených cca 5 miliard korun, které nelze v roce 2022 vynaložit na pásová BVP, bylo možné využít jiným způsobem. Za předpokladu včasné přípravy řešení, jemuž ovšem stál v cestě nerealistický a přesto bezalternativní harmonogram finalizace nákupu BVP; tato situace se nesmí opakovat. 
 

Zdroj: Ministerstvo obrany SR, Ministerstvo obrany ČR