Debata o návratu povinné vojenské služby v Evropě opět ožila s ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022 a řada zemí, které v předchozích letech povinnou vojnu zrušily, nyní zvažuje její obnovení. Polsko například v reakci na válku na Ukrajině spustilo plošný výcvik dobrovolníků, německá vláda se dokonce již dohodla na nové podobě vojenské služby, kterou spustí od 1. ledna příštího roku. Také u nás v České republice se v posledních měsících živě diskutuje o povinné vojenské službě, zatím však pro takovýto krok neexistuje politická vůle. Že však časem bude zapotřebí určitou podobu vojenské služby zavést i v ČR připouští mimo jiné i náčelník Generálního štábu AČR.

Česká armáda přešla na plně profesionální model před dvaceti lety. Zachována byla branná povinnost v případě války nebo ohrožení státu pro osoby od 18 do 60 let. Kromě odstranění zásadního narušení osobního i profesního života mladých mužů bylo cílem zmodernizovat a profesionalizovat armádu. Ministryně obrany Jana Černochová ve svém posledním projevu na nedávném Velitelském shromáždění náčelníka Generálního štábu AČR zdůrazňovala princip dobrovolnosti, avšak připomněla úděl společnosti a její odolnosti. Nicméně návrat principu povinné vojny již v minulosti zásadně odmítla. „Obnovení základní vojenské služby je něco, co je nereálné," prohlásila Černochová na konci března v Senátu a dodala, že stát nedisponuje materiálními prostředky, jako je dostatek kasáren nebo instruktorů. „Pokud někdo chce bránit svoji vlast, tak je to jeho svobodné rozhodnutí," dodala šéfka resortu obrany s tím, že je podle ní důležitější posílit stav profesionální armády a dobrovolných záloh.

Náčelník generálního štábu arm. gen. Karel Řehka však upozorňuje, že se způsob náboru do armádních řad bude muset změnit a v této záležitosti připustil i možnost povinné varianty. „Budeme muset zavést určitou formu vojenské služby,“ řekl Řehka v rozhovoru pro Deník N v polovině listopadu. V současné době slouží v armádě cca 25 tisíc vojáků z povolání, kdy letos přibylo přes dva tisíce nových vojáků, což je nejvíce od roku 2006. Koncepce výstavby Armády České republiky do roku 2030 však počítá s dosažením 30 000 vojáků z povolání a 10 000 vojáků v aktivní záloze a generál Řehka hovoří o potřebě 37 až 40 tisíc vojáků.

Nejen vzhledem k omezeným možnostem kapacit a nutného personálu by se tak v našem případě mohlo jednat například o určitou variantu s dobrovolníky, kterou nyní zavádějí v Polsku. Od listopadu tam funguje nový vojenský výcvikový program, který podle polského ministerstva obrany počítá na příští rok až se 400 tisíci účastníky. Polsko nyní vynakládá na obranu nejvíce prostředků ze všech členů Aliance a se svými 216 tisíci vojáků se stalo třetí největší armádou NATO.

Zmíněný program, který vláda Donalda Tuska nazvala „V pohotovosti“, je podle šéfa resortu obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze největším obranným výcvikem v polské historii. Je založen na dobrovolné bázi a je určen všem občanům –  od školou povinných po seniory. Kromě základního bezpečnostního kurzu a výcviku pro přežití má program obsahovat také lékařskou výuku a kurzy kybernetické ostražitosti. „Jen v listopadu a prosinci (...) proškolíme v individuálním výcviku asi 20 000 lidí, ale celkový počet, pokud jde o všechny formy výcviku, je asi 100 000 lidí,“ uvedl k programu podle Reuters náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk. Podle tamního náčelníka generálního štábu Wieslava Kukuly má polský ambiciózní projekt za cíl posílit odolnost občanů a zároveň zvýšit dostupnost, připravenost a kapacitu aktivních záloh.

Ještě dál jde pak Německo, které chce vybudovat nejsilnější armádu v Evropě, mimo jiné i za pomoci nově zavedené povinné vojenské služby, pokud to bude nutné. Ta u našich západních sousedů skončila v roce 2011, podle vlády kancléře Friedricha Merze však nyní bezpečnostní situace volá po jejím návratu. Konkrétně se od 1. 1. 2026 bude jednat o povinnou registraci a lékařské prohlídky pro všechny muže starší 18 let. Povinným se stane také dotazník, v němž musí každý žadatel podrobně uvést svou ochotu sloužit. Mladí Němci se takto „předregistrují“ k potenciální vojenské službě. Cílem, který si německá vláda stanovila, je do roku 2035 zvýšit počet svých vojáků ze současných 180 tisíc na 260 tisíc a navíc nabrat dalších 200 000 záložníků.

Pokud daný cíl nebude splněn, budou následně moci němečtí poslanci hlasovat o „povinné vojenské službě z potřeby“, která pomůže naplnit očekávané počty formou povinných vojenských odvodů. „Moderní vojenská služba přichází,” uvedl v této záležitosti podle Euronews předseda vládnoucí parlamentní skupiny CDU/CSU Jens Spahn. „Abychom jako společnost vždy věděli, kde se nacházíme v růstu našich ozbrojených sil, abychom se mohli bránit,“ dodal Spahn. Německý plán počítá s tím, že od nového roku bude kontaktováno zhruba 700 tisíc mladých lidí narozených v roce 2008. Výzvu dostanou i ženy, ty však na ni nebudou (na rozdíl od mužů) mít povinnost reagovat.

Povinná vojenská služba v současnosti platí v devíti členských státech EU: v Rakousku, Kypru, Řecku, Dánsku, Finsku, Švédsku, Estonsku, Lotyšsku a Litvě. Liší se délkou trvání i formou (například tím, zdali se vztahuje na všechny občany bez rozdílu pohlaví, nebo jen na muže). Od příštího roku začne povinná vojna platit také v Chorvatsku.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR, ČTK, CNN, Reuters, Euronews