Názor členů Výboru pro obranu ohledně potenciálního vyslání našich vojáků na Ukrajinu

 03. 02. 2022      kategorie: Události
Přidat na Seznam.cz

4. schůze Výboru pro obranu, plánovaná na středu 2. února, vzhledem k nečekanému průběhu 8. schůze Poslanecké sněmovny k pandemickému zákonu nakonec neproběhla. Výbor tak nemohl aktivně reagovat na vývoj v resortu obrany ohledně blížícího se předsednictví České republiky Evropské unii v druhém pololetí letošního roku, nebo schválení účastí ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a účast ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky v roce 2022. Součástí včerejší plánované schůze měly být také informace ohledně vývoje situace na Ukrajině. Tato neveřejná část jednání měla být vedena za účasti ministryně obrany Jany Černochové, náčelníka Generálního štábu AČR armádního generála Aleše Opaty a ředitele Vojenského zpravodajství generála Jana Berouna.

Otázka pomoci ukrajinské vládě a případné vyslání vojáků české armády - to jsou témata, která v současné době vládní představitelé konzultují a koordinují na civilních i vojenských úrovních. Klíčová zůstává otázka přímé účasti AČR na Ukrajině, která je podmíněna podle článku 43 Ústavy České republiky souhlasem Parlamentu ČR.

armada_01
Foto: Otázka pomoci ukrajinské vládě a případné vyslání vojáků české armády - to jsou témata, která v současné době vládní představitelé konzultují a koordinují na civilních i vojenských úrovních. (ilustrační foto) | Ministerstvo obrany ČR

V této souvislosti jsme položili všem členům Výboru pro obranu otázku, zdali by souhlasili s vysláním našich vojáků na Ukrajinu. Níže uvádíme odpovědi těch, kteří nám odpověděli:

Lubomír Metnar (ANO), předseda výboru

Situace na Ukrajině je vážná. V současné době probíhají diplomatická jednání zaměřená k deeskalaci napětí. Já jsem zastánce využití všech možných diplomatických kroků, k zabránění další eskalace krize a možného ozbrojeného konfliktu, který si nikdo z nás nepřeje. V současné době vyslání vojáků považuji za předčasné.

Josef Flek (STAN), místopředseda výboru

Pouze jako poslední možnost. Dokud to je jenom trochu pravděpodobné, měli bychom jednat. Nemůžeme se ale nechat vydírat. Každá země má právo na svoji zahraničněpolitickou orientaci. Podobně se k tomu stavělo i zasedání výborů pro obranu V4 v Debrecenu, kde jsem zastupoval Českou republiku. Již z povahy věci nemůže být EU tak akceschopná jako např. Spojené státy. Rusko tuto slabost – v institucionální rovině – cítí, a proto s námi jedná z pozice síly. Budeme muset odpovědět stejně, jinak nás nebude nikdy respektovat.

Pokud by došlo k útoku na Ukrajinu, bude odpověď na agresi formulována na úrovni NATO. Vláda a parlament pak musí projednat návrh na vyslání vojsk a eventuálně mu dát zelenou. Doufejme, že k tomu nebude muset dojít. Nemůžeme však takovou alternativu vyloučit. Oceňuji, že jsme poskytli Ukrajině dělostřeleckou munici a zavázali se, že pomůžeme i v oblasti válečného zdravotnictví: jedná se o dohodu o zdravotnické asistenci ukrajinským ozbrojeným silám.

Vnitropolitický vývoj na Ukrajině není černobílý. Od pádu prezidenta Janukovyče v roce 2014 prodělala země řadu reforem. Něco se povedlo, něco méně. Také mi vadí jejich války oligarchů. Pořád ale mají mnohem svobodnější volby, než Rusko. Je tedy vyšší pravděpodobnost, že dojde k obměně politické reprezentace, což je jeden ze základních parametrů zdravé demokracie. Už jenom proto si Ukrajina zaslouží naší pomoc. A pokud bude čelit vojenské agresi, nemůžeme na tanky a rakety reagovat dopisy a prohlášeními.

Jan Hofmann (ODS), místopředseda výboru

V tuto chvíli bych naše vojáky na Ukrajinu neposílal. Není zatím důvod. Navíc by to mohlo působit na Rusko negativně a dát mu důvod k nějaké akci. V tuto chvíli o naše vojáky nikdo ani nepožádal, pokud vím. Ukrajinu jsme podpořili materiálně a mohli bychom ji i podporovat tímto způsobem i nadále.

Pavel Růžička (ANO), místopředseda výboru

Je to věcí jednáni. Pokud o pomoc požádá NATO nemám problém. Pokud to bude zase sólo iniciativa ministryně obrany tak s tím problém mám.

Josef Bělica (ANO), člen výboru

Situace na Ukrajině je velmi složitá o tom není sporu. Já jsem přesvědčen, že hovořit o vysílání vojáků je předčasné. Pevně věřím, že dojde ke zmírnění napětí diplomatickou cestou.

Stanislav Blaha (ODS), člen výboru

Pokud mám aktuální informace, tak Českou republiku dosud nikdo nepožádal ani o vyslání vojáků, ani o umístění vojáků na našem území. Kdyby tato situace nastala, bude pochopitelně o návrhu (v souladu s Ústavou) jednat vláda a obě komory Parlamentu včetně obou výborů.

Miloslav Janulík (ANO), člen výboru

Zatím k tomu není vůbec důvod a věřím, že ani nikdy nenastane... My přece máme s cizími vojsky na svém území své zkušenosti ne???

Karel Krejza (ODS), člen výboru

Stále doufám, že to nebude potřeba a najde se diplomatické řešení. Rusko bohužel slyší jen na argumenty síly, ale víme to a můžeme se podle toho zařídit. Pokud by k vyslání mělo dojít, tak rozhodně nikoli jako sólová akce, ale pod patronátem NATO.

Radovan Vích (SPD), člen výboru

Nesouhlasím ani s darem ve formě 4 tisíc kusů dělostřelecké munice české vlády Ukrajině ve výši 37 milionů korun, který minulý týden schválila vláda premiéra Petra Fialy (ODS), ani s případným vysláním našich vojáků. Tento tzv. dar není symbolem solidarity a zároveň není ani v zájmu občanů České republiky, ale je to jasná podpora případná eskalace vojenského konfliktu. Výzbroj a munici zasílají na Ukrajinu státy NATO, které jsou geograficky od Ukrajiny nejvzdálenější (USA, Kanada, Velká Británie) a tato vláda se k nim na rozdíl od většiny států Evropy přidala.

Česká republika je pouze jedna z mála zemí, která výzbroj na Ukrajinu zasílá, ostatní státy Evropy jsou v této věci velmi zdrženlivé a posílají na Ukrajinu maximálně vojenské helmy anebo polní nemocnici na ochranu nebo zmírnění hypotetických ztrát. Nikoliv vojáky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci pro západní novináře minulý pátek řekl, že v současné době k další eskalaci situace na rusko-ukrajinské hranici nedochází. Prezident USA Joe Biden následně vystupňoval napětí ohlášením záměru vyslat na východní křídlo států NATO další jednotky a naše servilní probruselská vláda tento návrh podporuje. Maďarsko přitom nepovažuje za účelné rozmísťovat na jeho území další síly NATO. S tímto jejich postojem souhlasím.

Podle mně pod kotlem přitápí NATO, USA a naše vláda v čele s Petrem Fialou, s Lipavským a dalšími, kteří nás chtějí zatáhnout do nebezpečného válečného konfliktu. Je potřeba celý problém řešit diplomaticky, mírovou cestou, a nikoliv ho dále akcelerovat.

 Autor: Jan Zilvar