Skupina CSG byla hlavním partnerem letošního ročníku Mezinárodního veletrhu obranné a bezpečnostní techniky IDET 2025. Skupina patří mezi největší subjekty obranného průmyslu ve střední Evropě a svou nabídkou zasahuje téměř do všech odvětví tohoto segmentu. Jeho firmy se zároveň věnují inovacím, novým trendům i možnostem, včetně využití umělé inteligence. Proto jsme připravili speciální pokračování tohoto pořadu přímo ze studia na veletrhu IDET se zástupci těchto podniků a skupin: Tomášem Mohaplem, generálním ředitelem společnosti TDV, Jakubem Čmuchálkem, obchodním ředitelem MSM Group, Janem Mikuleckým, CEO společnosti Retia, a Pavlem Jurečkou, výkonným ředitelem společnosti VÝVOJ Martin.

Video: Novinky a inovace firem skupiny CSG / CZ DEFENCE

Společnost Tatra Defence Vehicle (TDV) slavnostně představila nové obrněné vozidlo Pandur 8×8 EVO, které se stalo hlavním exponátem její expozice na letošním veletrhu. Vývoj tohoto vozidla navazuje na zkušenosti s předchozí generací Pandurů 8x8, ale zásadně je rozšiřuje o nové prvky ochrany a digitalizace. Ty vycházejí nejen z aktuálních požadavků Armády ČR, ale i z poznatků z válečného konfliktu na Ukrajině. „Bylo to završení velkého úsilí, které naše firma vyvinula, abychom dali dohromady takto krásné vozidlo. Byla to velká radost a velká úleva. Myslím si, že se nám to celé povedlo,“ uvedl generální ředitel společnosti TDV Tomáš Mohapl ke slavnostnímu křtu nového Panduru 8×8 EVO.

Podle Mohapla je nový Pandur přímou evolucí typu Pandur II 8x8, na jehož osvědčené konstrukci staví. Vývojáři však do návrhu integrovali množství poznatků ze současných konfliktů. „Těžili jsme z dobrých vlastností platformy Pandur, ale zároveň jsme do vozidla implementovali poznatky z bojiště – například z Ukrajiny – nebo z aktuálních potřeb armády,“ upřesnil. Zásadních změn doznala také ochrana vozidla. „Zvýšili jsme jak protiminovou, tak balistickou odolnost. Nespoléhali jsme se však jen na špičkové pancéřování – vozidlo jsme vybavili i systémem aktivní ochrany,“ dodal. Mezi integrované aktivní prvky patří například systém Iron Fist, schopný eliminovat drony, protitankové střely, RPG a další hrozby. Významnou součástí modernizace je také nová zbraňová stanice. „Integruje všechny zmíněné součásti včetně schopnosti protivzdušné obrany. Na větší vzdálenost je možné použít kanón proti dronům, na kratší vzdálenost pak systém Iron Fist,“ vysvětlil Mohapl. Hlavní výzbroj tvoří 30mm kanón, doplněný o spřažený kulomet ráže 7,62 mm a dvojici protitankových střel s prodlouženým doletem. Zbraňová stanice je rovněž vybavena pokročilými senzory, včetně systému pro detekci laserového ozáření. Tyto senzory propojuje sofistikovaný kamerový systém a algoritmy umělé inteligence. „Umělá inteligence je integrována ve vrstvách kamerového systému tak, aby rozpoznala objekty a vyhodnotila, zda představují hrozbu. Zároveň poskytuje data pro autonomní řízení a zjednodušuje kategorizaci cílů a objektů v okolí vozidla,“ popsal generální ředitel.

Pandur 8×8 EVO je podle výrobce českým produktem, ovšem s využitím mezinárodní spolupráce. „Vozidlo není stoprocentně české. Říkáme, že bylo vyvinuto a vyrobeno v Česku, ale spolupracujeme s klíčovými partnery, například izraelskými firmami. Takto sofistikované vozidlo nelze postavit pouze v jedné zemi, jako je Česká republika,“ vysvětlil Mohapl a dodal, že spolupráce s renomovanými zahraničními partnery je pro TDV výhodou.

Evropský obranný průmysl čelí bezprecedentní poptávce po munici a výbušninách. MSM Group, která je součástí holdingu Czechoslovak Group, na tuto situaci reaguje masivními investicemi a expanzí výrobních kapacit napříč Evropou. Obchodní ředitel společnosti MSM Export s.r.o. Jakub Čmuchálek zdůrazňuje, že cílem skupiny není pouze pokrýt současné potřeby, ale především posílit evropskou strategickou nezávislost. Jedním z klíčových cílů MSM je obnovit evropskou kapacitu pro výrobu trinitrotoluenu (TNT) – základní výbušniny pro dělostřeleckou a další munici. „Aktuálně je jediným výrobcem TNT v Evropě podnik v Polsku. To není ideální – jak se říká, není dobré dávat všechna vajíčka do jednoho košíku,“ uvedl Čmuchálek. „Proto považujeme obnovení výroby TNT nejen za důležité pro naši skupinu CSG, ale především pro celý evropský obranný průmysl.“

MSM Group v posledních měsících uskutečnila několik strategických akvizic, které rozšiřují její kapacity a technologické portfolio. Jednou z klíčových byla koupě závodu na výrobu nitrocelulózy a další chemické výroby v německém Rottweil am Neckar. „Nechceme vše stavět od nuly. Koupě existujícího závodu s historií je výrazně efektivnější cestou než budovat novou továrnu na zelené louce,“ vysvětlil Čmuchálek. Dalším důvodem je složitá legislativa. „V Evropě je dnes velmi obtížné získat povolení pro výstavbu nové chemické nebo pyrotechnické výroby. Povolení a procesy jsou běh na dlouhou trať, a proto akvizice již fungujících podniků dávají smysl,“ doplnil. Dlouhodobou strategií skupiny je získat kontrolu nad celým výrobním řetězcem. „Chceme vyrábět od A do Z – od surovin přes polotovary až po finální produkty. Inovujeme stávající závody, navyšujeme kapacity a investujeme do nových technologií,“ potvrdil obchodní ředitel MSM Export.

Stěžejním směrem zůstává výroba velkorážové munice, zejména dělostřelecké ráže 155 mm, která je standardem NATO. „Současná poptávka ukazuje, že trend zdaleka nekončí. Zvyšování kapacit není otázkou měsíců, ale let. Navíc se domnívám, že dojde i ke změně doktríny – státy budou muset přehodnotit své zásoby a připravenost na krizové scénáře,“ uvedl Čmuchálek. Zajímavostí v přístupu MSM Group je udržení dvou různých technologií plnění munice – litím a tzv. šnekováním. „Obě technologie si ponecháme, protože každá má své výhody,“ vysvětlil Čmuchálek. „Šnekování má lepší kontrolu nad hustotou a je to v podstatě československý vynález. Lití je zase výhodné například pro hlavice dronů.“

Pardubická společnost Retia, součást holdingu Czechoslovak Group, dlouhodobě patří k lídrům v oblasti radarových a komunikačních technologií. Na letošním veletrhu obranné techniky představila zásadní novinky v oblasti systémů velení a řízení (Command & Control) a zároveň ukázala, jak lze reálně a smysluplně využít umělou inteligenci (AI) na moderním bojišti. „Umělá inteligence je dnes často nadužívané slovo, takový buzzword. My ji ale využíváme cíleně – v podobě neuronových sítí, které učíme rozpoznávat situace. Společně se společností Axon jsme vyvinuli systém tzv. situačního podvědomí (situational awareness),“ vysvětluje Jan Mikulecký, CEO společnosti Retia. Podle něj má tento systém zásadní význam pro rozhodovací procesy na bojišti – ať už v armádě, policii nebo dalších bezpečnostních složkách. „Na základě dat ze senzorů a zkušeností z minulých událostí systém upozorňuje na potenciálně nebezpečné situace. Rozpozná například, že určitý vzorec chování může znamenat blížící se hrozbu,“ popisuje Mikulecký. Systém byl testován nejen v Česku, ale i v reálných podmínkách konfliktu. „Testovali jsme ho například v Gaze. Tam jsme neuronové sítě naučili rozpoznávat konkrétní typy hrozeb. Tyto zkušenosti jsme pak přenesli do nového Panduru 8×8 EVO, kde už je systém plně implementován,“ doplňuje.

Retia rovněž vyvíjí nový Air Mission Command & Control systém, tedy systém pro řízení vzdušných operací, který má podle Mikuleckého zásadní význam pro budoucí schopnosti Armády ČR. „V České republice dnes nemáme plně podchycené řízení vzdušných misí – a s nástupem F-35 to bude nutné. Pracujeme proto na systému, který propojí různé úrovně velení – od pozemních sil až po vzdušné. To znamená, že systém bude sbírat data ze všech vrstev – land, air, airborne – a bude je zpětně distribuovat směrem k velitelským úrovním i jednotlivým jednotkám v poli,“ vysvětluje. Zároveň upozorňuje na etické otázky spojené s využíváním AI v systémech velení. Kde končí stroj a kde začíná rozhodnutí člověka? „Člověk může do rozhodovacího procesu vstoupit kdykoli – ale automaticky tím zpomaluje tok informací. Pokud chceme rychlou reakci, například na narušení vzdušného prostoru, je rychlejší nechat rozhodnutí na systému. Například radar detekuje hrozbu, informace jde okamžitě do systému velení, ten automaticky aktivuje základnu, třeba v Čáslavi s F-35, a vyšle odpověď. Ale v momentě, kdy se má použít smrtící síla, vstupuje do procesu člověk,“ popisuje etiku rozhodování Mikulecký.

Retia svými inovacemi přispívá nejen k vyšší efektivitě velení, ale i ke schopnosti bezpečnostních sil reagovat rychle, přesně a informovaně. Umělá inteligence zde není samoúčelná, ale představuje nástroj, který podporuje lidské rozhodování a zajišťuje přehled o situaci v reálném čase. „Naším cílem není nahradit člověka, ale dát mu nástroje, aby mohl rozhodovat rychleji, bezpečněji a s lepšími informacemi. O tom je celý náš přístup k Command & Control i situačnímu povědomí,“ uzavírá Jan Mikulecký.

Na letošním veletrhu IDET představil slovenský podnik VÝVOJ Martin jednu z nejzajímavějších ukázek současné vojenské techniky – sofistikované obranné kontejnery s vysokým stupněm automatizace, nízkou detekovatelností a schopností samostatného provozu v náročných podmínkách. Firma se zároveň hlásí k trendům moderního bojiště – důrazu na mobilitu, digitalizaci a ochranu lidského života. „Naším hlavním produktem jsou speciální kontejnery, které tvoří více než 80 % naší výroby. Jde především o tzv. C2 kontejnery určené pro řízení, velení, komunikaci či zdravotnické účely v armádních podmínkách,“ vysvětluje výkonný ředitel Pavel Jurečka.

Úkolem těchto kontejnerů je nejen zajistit funkční zázemí pro různé vojenské činnosti, ale především ochránit osádku a zamezit detekci prostředky elektronického průzkumu. „Kontejnery nevyzařují teplo ani elektromagnetické záření. Pomocí kombinace pasivních prvků, jako je Faradayova klec, a aktivních speciálních filtrů vytváříme prostředí, které z hlediska detekce prakticky neexistuje,“ popisuje Jurečka. Dodává, že design některých filtrů připomíná včelí plástve, jejichž úkolem je „unavit signál“, aby byl zvenku nedetekovatelný. Zajímavé je, že firma v posledních letech ustupuje od balistické ochrany, a to na základě poznatků z probíhající války na Ukrajině. „Dnes se ukazuje, že obrněná technika se stává snadným cílem. Výhodou je naopak být co nejméně viditelný. Naše kontejnery se dají umístit daleko za frontu a jejich hlavní ochranou je to, že je nepřítel nenajde,“ říká Jurečka.

VÝVOJ Martin zároveň klade velký důraz na bezobslužný provoz a autonomii. Letos firma poprvé představila plně automatizovaný kontejner bez osádky. „Kontejner může být řízen na dálku z velitelství – třeba z hlavního města jiné země. Nebo obsahuje autonomní prvky – sbírá data o počasí, prostředí a podle toho sám vyhodnocuje další kroky, případně žádá o pokyn velitele,“ přibližuje Jurečka.

Podle něj nestačí kontejner jen vyrobit – skutečná přidaná hodnota spočívá v jeho vnitřní technologické výbavě, která je často šitá na míru konkrétnímu zákazníkovi. „Svařit kontejner zvládne spousta firem. My se ale zaměřujeme na vývoj a integraci technologií podle požadavků armád. Často jde o utajované systémy – zákazníci si přejí, aby se o nich nemluvilo,“ doplňuje. Z toho důvodu jsou kontejnery firmy VÝVOJ Martin stavěny jako víceúrovňové bezpečnostní prostory s řízeným přístupem. Obsahují oddělené zóny pro práci s utajovanými informacemi, včetně tzv. červených a černých linek.

V současnosti firma plánuje výrobu 60 těchto speciálních kontejnerů ročně. Výroba je zakázková – jak z hlediska vnitřního vybavení, tak přizpůsobení konkrétním logistickým požadavkům jednotlivých armád.