Vojenský technický ústav (VTÚ) jako státní podnik zřizovaný Ministerstvem obrany ČR se specializuje na výzkum, vývoj a zkoušení technologií a zařízení pro obranný a bezpečnostní sektor. Jeho hlavní činností je vývoj, modernizace, testování a certifikace vojenské techniky, výzbroje, speciální elektroniky a dalších systémů pro Armádu ČR a další bezpečnostní složky. O významu tohoto státního podniku, různých výzvách a budoucích záměrech jsme si povídali v dalším díle našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY s ředitelem VTÚ Jiřím Kašpárkem.

Video: Rozhovor s ředitelem VTÚ Jiřím Kašpárkem / CZ DEFENCE

Vojenský technický ústav v podstatě plní úlohu systémového integrátora a má tři odštěpné závody. „Jeden je ve Slavičíně (VTÚVM, pozn. red.). Ten se zaobírá zbraněmi a municí. Pak je odštěpný závod ve Vyškově (VTÚPV, pozn. red.), který dělá pozemní techniku, a závod v Praze (VTÚLaPVO, pozn. red.) dělá protivzdušnou obranu a spojovací prostředky,“ představuje v úvodu rozhovoru spektrum činností státního podniku Jiří Kašpárek. 

Na základě svých schopností VTÚ participuje na mnoha významných projektech. „Kdybych měl vypíchnout nějaký významný projekt, tak například v Praze je to projekt SHORAD, ve Vyškově jsou to například polní kuchyně, polní dílny, popřípadě polní nemocnice, které tento odštěpný závod produkuje. A ve Slavičíně jsou to různé pozorovací a průzkumné prostředky, jako je LOV-REKO, LOV-velitel čety, což jsou prostředky pro dělostřelectvo. Ještě bych chtěl doplnit, že každý odštěpný závod má certifikovanou zkušebnu, takže je ověřovatelem parametrů produktů, které dodavatelé do armády nabízejí,“ představuje vybrané projekty a schopnosti ředitel VTÚ. 

Každý potenciální dodavatel prostředků do Armády ČR se pak může na VTÚ obrátit s žádostí například o certifikát z akreditační laboratoře. „Troufám si říct, že 95 % zbrojařských firem, které mají ambici nabízet něco do Armády České republiky, projde naší zkušebnou,“ říká Kašpárek. Většina významných projektů je víceletých, což je spojené s faktem, že se VTÚ podařilo uzavřít kontrakty v řádu necelých tří miliard korun. To znamená, že si tak podnik zabezpečil pozitivní hospodářský výsledek na více let. Na základě predikce, kterou si VTÚ dělá s výhledem na tři roky, tak podle Kašpárka bude státní podnik v kladných hospodářských číslech.

Oblast Slavičína a Vrbětic, ve které kromě VTÚ působí i další firmy zbrojařského průmyslu, musela po incidentu z prosince 2014 projít zásadní proměnou. Zpřísnila se legislativa, všechny budovy musely projít přísnou kolaudací, zpřísnily se také normy. „V současné době provozujeme zhruba čtyři budovy. Jedna je zázemím a dvě jsou spojeny s výrobou a se skladováním munice. Museli jsme znovu modernizovat a aplikovat všechna bezpečnostní opatření. Probíhá tam pravidelná kontrola, která vyhodnocuje, jestli je vše v souladu se zákonem a s bezpečnostním projektem. Troufám si říct, že opatření jsou taková, že kdyby tam došlo k nějaké nehodě, tak to tam ani nikdo neuslyší,“ hodnotí Jiří Kašpárek.

VTÚ, stejně jako všechny resortní státní podniky, má z 80 % jasného klienta, kterým je Armáda České republiky. Podobně jako například státní podnik LOM PRAHA využívá i VTÚ zbylých 20 % svého potenciálu podniku k nabídkám pro další zákazníky. Jedná se však zpravidla o specifické služby, jako například zmiňované zkušebnictví. „Zkušebnictví primárně neslouží ve prospěch Armády České republiky. Armáda chce požadované parametry deklarovat od subdodavatelů. Takže jsou našimi zákazníky primárně subdodavatelé,“ vysvětluje ředitel VTÚ. Pokud jde o civilní projekty, může se státní podnik pochlubit například spoluprací s Českou národní knihovnou v rámci projektu Archa 1, což je mobilní konzervační pracoviště určené pro záchranu kulturního dědictví Ukrajiny. Stručně řečeno se jedná o kontejner, ve kterém se uchovávaly nebo ošetřovaly různé písemné památky.

V poslední době se často hovoří o zadávání veřejných zakázek, zejména o stejnojmenném zákonu, který byl v letošním roce novelizován (ZZVZ č. 69/2025 Sb.). Debatuje se o tom, zda postup podle tohoto zákona není příliš pomalý a nekomplikuje tak realizaci zakázek resortu obrany. „Ono to má dvě roviny. Jedna je ta, že my čekáme na smlouvy s resortem. Asi by se dalo konstatovat, že čas na uzavření smluvního vztahu je delší než čas na samotnou výrobu a dodávky toho daného sortimentu. Nedomnívám se, že by to bylo primárně cílené na to, že by se dal celý proces akcelerovat nějakým lepším způsobem řízení, to si rozhodně nemyslím. Spíš tam jsou nastavené nějaké lhůty, které se musí dodržet, aby byl kontrakt uzavřený v souladu se zákonem,“ vysvětluje Jiří Kašpárek, podle kterého je toto spíše politická otázka. „V dnešní době se všechno zdražuje. Čím později to uzavřete, tím je větší šance, že to bude dražší. Ale zase na druhou stranu musím vnímat to, že ministerstvo nakládá s penězi daňových poplatníků a musí to být transparentně vynaložené prostředky tak, aby daňoví poplatníci neměli pocit, že se s penězi mrhá,“ dodává ředitel VTÚ, který však zároveň respektuje úhel pohledu dodavatelů, pro které tento proces může být enormně dlouhý.

Současný proces zvyšování výdajů na obranu je příležitostí také pro VTÚ. Dochází totiž i na takové části výbavy armády, které byly dlouhodobě neřešené, jako je například logistika. Konkrétním příkladem mohou být nové polní kuchyně pro naši armádu, na jejichž modernizaci státní podnik pracuje. Podle ředitele Kašpárka jde o sekundární vliv války na Ukrajině, proto je kromě velkých modernizačních projektů možné řešit i takovéto věci, s čímž souvisí i využití moderních technologií a umělé inteligence. „V současné době se snažíme do této oblasti proniknout. Řeknu upřímně, zatím nemáme nějakou extra poptávku po těchto technologiích, takže se na to spíše připravujeme,“ říká Jiří Kašpárek. Že se však jedná o jeden ze směrů dalšího vývoje si ředitel dobře uvědomuje, zejména v oblasti architektury spojení, kde bude hrát roli umělá inteligence.

Mít schopnost analyzovat a číst obrovské množství dat je v dnešní době klíčové. „Předpokládám, že se do toho bude muset zapojit umělá inteligence, která bude věci vyhodnocovat a posílat jen relevantní data,“ uvažuje ředitel Kašpárek. To s sebou přináší potřebu budování vnitřní bezpečnosti podniku, kdy půjde hlavně o data, která podnik sdílí. „A teď se nebavíme o datech, která mají nějaký stupeň utajení. To má trošku jiný režim, tam to zabezpečení samozřejmě je ve sto procentech, jak nám ukládá zákon. Ale bavíme se o nějakých obchodních věcech, které předáváme subdodavatelům, kteří se s námi podílejí na projektech. Vzniká potřeba, aby i oni měli nějakou certifikaci či akreditaci, že mají svou infrastrukturu zabezpečenou proti kyberútokům,“ vysvětluje ředitel VTÚ. Již nyní existuje studie, která identifikovala určité oblasti, ve kterých je potřeba hledat zlepšení v rámci kybernetické ochrany, jelikož i VTÚ eviduje desetitisíce různých kyberútoků na svou infrastrukturu.

Vojenský technický ústav jako certifikační pracoviště potřebuje také investovat do moderních technologií a dalších prostředků, které udrží tempo technologického vývoje. „Tam, kde je to potřeba, se snažíme modernizovat, kupovat nové přístroje a školit lidi. Ale ne vždy to je nutné. Jestliže máte komoru EMC, která měří nějaký parametr, který je pořád stejný, tak tu komoru prostě udržujete v chodu a nepotřebujete ji neustále modernizovat. U všeho si samozřejmě necháváme kalkulovat nějakou návratnost. Musíme se chovat ekonomicky. I když peníze jsou, nekupujeme bezhlavě,“ říká ředitel státního podniku VTÚ Jiří Kašpárek.

Pokud vás zajímají další informace o státním podniku, jeho ochraně před kyberútoky, efektivitě vynaložených prostředků nebo otázky týkající se odbornosti zaměstnanců VTÚ, pusťte si celý rozhovor v úvodu tohoto článku.