Do českých kin vstupuje nové historické dokudrama Osamělý vlk režiséra Ondřeje Veverky, které přibližuje mimořádný životní příběh československého stíhacího pilota Josefa Františka. Jedno z nejúspěšnějších stíhacích es Bitvy o Británii bojovalo po odchodu z okupované vlasti v Polsku, Francii a nakonec ve Velké Británii v řadách slavné polské 303. stíhací perutě RAF. Film propojuje hrané pasáže s autentickými archivními záběry a vedle samotného Františka připomíná také jeho spolubojovníky, kteří se rozhodli po okupaci Československa pokračovat v boji. Před slavnostní premiérou se uskutečnila novinářská projekce v Armádním muzeu Žižkov, kde snímek představili jeho tvůrci, herci i odborní poradci.

Jen málokterý československý válečný pilot dosáhl takových bojových úspěchů jako Josef František. Přesto jeho jméno nepatří v českém prostředí k těm, která by byla mimo okruh zájemců o vojenskou historii všeobecně známá. Právě to se nyní snaží změnit nové české dokudrama Osamělý vlk. Příběh pilota, který se po okupaci Československa odmítl smířit s porážkou a přes Polsko a Francii se nakonec dostal až do Velké Británie, přitom není prezentován pouze jako portrét válečného hrdiny. Tvůrci se pokusili ukázat mladého muže se složitou povahou, výrazným individualismem a komplikovaným vztahem k autoritám, jehož vlastnosti mu působily problémy na zemi, ale ve vzduchu z něj udělaly mimořádně nebezpečného protivníka.

Symbolickým místem pro novinářskou projekci se stalo Armádní muzeum Žižkov. Ředitel Vojenského historického ústavu Praha brigádní generál Aleš Knížek při jejím zahájení připomněl, že František patří k osobnostem, jejichž příběhy je důležité předávat dalším generacím. „Přišli jste vlastně vzdát hold jednomu z největších Čechů, člověku, který bojoval ve druhé světové válce. Nevzdal se, odešel, a byť zaplatil životem, vepsal se zcela do našich československých a českých dějin,“ uvedl Knížek. Poděkoval zároveň tvůrcům za to, že jednoho z československých válečných hrdinů dostali na filmové plátno. Právě film je podle něj jedním z prostředků, který dokáže historické osobnosti přiblížit i generaci vyrůstající ve zcela jiném světě. Vojenský historický ústav se na vzniku filmu také přímo podílel. Natáčelo se například v prostorách Leteckého muzea Kbely a pracovníci VHÚ poskytovali tvůrcům odbornou podporu i historické filmové materiály. „Kdo jiný v této zemi než Vojenský historický ústav mohl být partnerem, doslova hrdým partnerem při vzniku tohoto filmu,“ poznamenal Knížek.

Původní záměr tvůrců byl přitom výrazně odlišný. Osamělý vlk měl vzniknout jako dokumentární film. Při přípravě se však ukázalo, že dochovaných filmových materiálů není dost na to, aby bylo možné Františkův životní příběh pouze jejich prostřednictvím plnohodnotně vyprávět. Režisér a spoluautor scénáře Ondřej Veverka proto postupně dospěl k hybridnímu formátu, který sám označuje spíše za „filmový dokument“. „Je to vlastně oficiálně hraný film s dokumentárními prvky,“ vysvětlil Veverka před projekcí. Film mapuje především Františkovu leteckou kariéru mezi lety 1935 a 1940 a jeho cesta zároveň vytváří jakousi evropskou road movie. Po odchodu z okupovaného Československa následuje Polsko, Rumunsko, Francie a Velká Británie (RAF). Do 96 minut výsledného filmu tvůrci zařadili přibližně patnáct minut autentických dobových záběrů získaných z deseti filmových archivů v několika zemích. Materiály pocházejí mimo jiné ze Spojených států, Polska, Francie, Národního filmového archivu či Vojenského historického ústavu Praha. Hrané scény a archivní materiály se přitom vzájemně prolínají.

Zvláštní pozornost byla věnována leteckým scénám. Interiérové záběry vznikaly ve skutečných historických letounech, zatímco větší letecké celky musely být vzhledem k dostupnosti a unikátnosti historické techniky vytvořeny ve 3D. Produkce přitom usilovala o zachování maximální možné historické věrnosti. Tvůrci řešili počty letounů ve formacích, konkrétní typy strojů, jejich označení či to, kteří piloti v daný den skutečně letěli. Významnou roli při této práci sehrál historik Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu Praha, autor rozsáhlé publikace věnované Josefu Františkovi a odborný poradce filmu. Veverka uvedl, že Rajlich konzultoval už scénář a následně pomáhal také s vizuálními a faktografickými detaily. „Chtěl jsem držet korektně, jak to bylo, kolik Hurricaneů ve formacích létalo, v jaký den, jaké bylo výrobní číslo, sériové číslo, kdo letěl,“ popsal režisér rozsah historických rešerší.

Cenným pramenem se stal také deník Františkova spolubojovníka Josefa Balejky. Tvůrci jej získali prostřednictvím rodiny, celý jej přepsali a využili jako jeden z podkladů pro rekonstrukci událostí. Na rozdíl od později sepsaných vzpomínek totiž zachycoval dění bezprostředně. Nabídl navíc i méně oficiální pohled na skupinu mladých letců – jejich přátelství, večírky, vztahy, konflikty i každodenní život během cesty Evropou. Právě tato rovina je pro Osamělého vlka důležitá. Film totiž nechce z Františka a jeho spolubojovníků vytvářet nedotknutelné pomníky. Kreativní producentka České televize Lenka Poláková připomněla, že ji zpočátku napadlo, zda vůbec lze k mnohokrát zpracovanému tématu československých letců RAF ještě něco dodat. Příběh Josefa Františka ji však přesvědčil. „On totiž není příběhem jenom hrdiny, on je příběhem úplně obyčejného kluka, který byl tak trošku floutek, trošku rebel, tak trošku byl proti všem. Byl to hrozně mladý kluk,“ řekla Poláková. Právě v tom podle ní může být Františkův osud srozumitelný současným mladým lidem. „Žil tak, jak vlastně vždycky žijí mladí lidé. Ale on chtěl bojovat za tuhle zemi a byl ochoten pro to udělat cokoliv. To je podle mě hrozně důležitá message,“ doplnila Poláková.

Tvůrci proto počítají také s možností využívat snímek při projekcích pro školy. Společně s filmem vznikla komiksová kniha Osamělý vlk a produkce spolupracuje také s Armádou České republiky, ministerstvem obrany a dalšími institucemi. Ambicí je připomenout příběhy československých pilotů publiku, které už druhou světovou válku vnímá jako vzdálenou historii. Osamělý vlk je současně česko-polským projektem. Josef František je sice československým pilotem, podstatná část jeho válečného osudu je však spojena právě s Poláky. Nakonec bojoval u legendární 303. polské stíhací perutě RAF, a právě v Polsku zůstává jeho jméno dodnes velmi známé. Část filmu se natáčela v Krakově a produkce spolupracovala s polskými institucemi včetně tamního ministerstva obrany. Tvůrci nyní usilují také o uvedení filmu v polské distribuci a chtějí jej nabídnout i dalším zahraničním trhům.

Hlavního hrdinu ztvárnil Tadeáš Moravec. Podle jeho slov patřil Osamělý vlk od začátku mezi projekty, které nejsou založeny pouze na komerčním potenciálu, ale nesou určitou vizi a naději. „Po přečtení scénáře, po setkání s tvůrci jsem věděl, že je to ten druhý případ,“ řekl Moravec před projekcí. Vedle Františka však film připomíná i další letce, kteří s ním sdíleli část jeho dramatické cesty. Jedním z nich byl Matěj Pavlovič, kterého ztvárnil mladý herec Tomáš Matušinec. Pro něj měl Osamělý vlk navíc mimořádný profesní význam. „Byla to moje první role po DAMU. Takže pro mě to byla velká příležitost. Jsem rád, že mi Ondra Veverka důvěřoval a obsadil mě,“ řekl Matušinec v rozhovoru pro CZ DEFENCE. Při přípravě vycházel mimo jiné z Rajlichovy knihy. O samotném Pavlovičovi však podle něj není dochováno tolik osobních informací jako například o Františkovi či Balejkovi. Herecká interpretace proto musela do určité míry vycházet z charakteru celé skupiny. „Na mě zbyla role takového, jednoduše řečeno – baviče, který dělá dobrou zábavu. Moderně řečeno to byl hodný kluk, který by se pro kamarády roztrhl,“ popsal Matušinec svou postavu. Některé její vlastnosti jsou mu podle jeho slov blízké. Podstatně obtížnější bylo vyrovnat se s historickým kontextem příběhu. Herci představovali mladé muže, kteří žili běžným životem, ale během několika měsíců byli postaveni před rozhodnutí, jež je mohla stát život. „Když si člověk představí, v jaké době tito kluci žili, za co se obětovali a co je to stálo, tak mě to docela emočně vzalo,“ uvedl Matušinec. Právě závěrečná emotivní scéna pro něj proto paradoxně nebyla herecky nejtěžší: „Když si člověk představí, co si ti kluci zažívali, tak ty slzy do tváře se vrhnou samy.“

Celý film vznikal v mimořádně koncentrovaném režimu. Hrané pasáže byly podle Ondřeje Veverky natočeny během pouhých deseti natáčecích dnů, z nichž tři strávil štáb v kokpitech historických letadel. „Když se na ten film podívám dneska, kladu si otázku, jak jsme to zvládli za tak krátkou dobu,“ připustil režisér. Osamělý vlk tak není jen připomínkou jednoho mimořádného stíhacího pilota. Prostřednictvím Josefa Františka a jeho druhů vrací na plátno generaci mladých československých vojáků, kteří po okupaci své země odmítli přijmout porážku a odešli bojovat do zahraničí. Někteří se domů vrátili, jiní nikoli. Josef František zahynul 8. října 1940 ve věku pouhých šestadvaceti let.

Jeho krátký život však stačil k tomu, aby se stal jednou z výrazných postav Bitvy o Británii. A právě skutečnost, že za mimořádnými bojovými statistikami stál mladý člověk se svými přednostmi, slabostmi, přátelstvími i konflikty, může být nakonec jednou z největších předností nového filmu.