V předvečer bilaterálního setkání v Paříži uzavřely Paříž a Kyjev dohodu, která je prezentována jako rozhodující pro budoucnost ukrajinského vojenského letectva. Volodymyr Zelenskyy oznámil posílení partnerství s Francií, které pravděpodobně zahrnuje pořízení stíhacích letounů Rafale a nové kapacity protivzdušné obrany. Podrobnosti ještě nejsou definitivně dohodnuty, ale vojenské a průmyslové dopady mohou být značné.

Ukrajinský prezident uvedl, že si zajistil významný závazek Paříže k modernizaci bojového letectva své země. Tento vývoj přichází v kritickém okamžiku, kdy se Kyjev snaží konsolidovat svou protivzdušnou obranu uprostřed neustálého tlaku ruských útoků. Plánovaná návštěva prezidenta Zelenského ve Francii měla objasnit přesnou povahu této dohody. Francouzské úřady zopakovaly svou ochotu podporovat Ukrajinu v udržitelném posilování jejích vojenských kapacit, zejména v oblasti protivzdušné obrany.

Francie má v oblasti obranných systémů uznávané odborné znalosti, zejména v boji proti dronům a pokročilých leteckých technologiích. Cílem je poskytnout Ukrajině přístup k řešením přizpůsobeným jejím operačním potřebám, ať už se jedná o stíhací letouny Rafale nebo jiné prostředky protivzdušné obrany. Paříž zdůrazňuje roli svého zbrojního průmyslu, který je schopen poskytnout vysoce výkonné vybavení pro boj proti moderním hrozbám. Na schůzce v Paříži byly také projednány podmínky, které by Kyjevu umožnily rychle integrovat některé z těchto schopností do svého vojenského aparátu.

Kyjev již několik měsíců vede jednání s několika partnery o vybudování obnovených vzdušných sil. Stíhačky Rafale, známé svou univerzálností, by mohly být součástí této dlouhodobé strategie. Takový projekt však vyžaduje značné zdroje: výcvik mechaniků, přípravu pilotů a specifickou infrastrukturu.

Dassault Rafale je dvoumotorový víceúčelový stíhací letoun s kachními křídly, navržený a vyrobený společností Dassault Aviation. Do francouzské služby byl zaveden v roce 2001 a osvědčil se v různých bojových operacích, včetně misí v Afghánistánu, Libyi, Mali, Iráku a Sýrii. Rafale je schopen plnit úkoly v oblasti vzdušné převahy, air policingu, leteckého průzkumu, pozemní podpory, hloubkových úderů, protilodních útoků a jaderného odstrašování a vyniká v podmínkách za každého počasí a v nízkých výškách. Je vybaven pokročilou avionikou, včetně radaru Thales RBE2 s aktivním elektronickým skenováním (AESA), který poskytuje vynikající přehled o situaci a zaměřování cílů. Letoun může nést širokou škálu zbraní, jako jsou rakety vzduch-vzduch Meteor s dosahem mimo vizuální dosah, řízené střely SCALP a naváděné bomby AASM Hammer, z nichž některé Francie již dodala Ukrajině. Ve své nejnovější verzi F4 disponuje Rafale vylepšenou konektivitou, integrací dronů a schopnostmi elektronického boje, což z něj činí impozantní platformu 4,5. generace. S více než 300 kusy dodanými po celém světě k roku 2025 si Rafale zajistil úspěch v exportu do zemí jako Egypt, Indie, Katar a Řecko, což podtrhuje jeho spolehlivost a přizpůsobivost.

Společnost Dassault Aviation, výrobce letounu Rafale, má naplněnou kapacitu výroby, zejména díky exportním prodejům. Zvýšení výroby by vyžadovalo významné průmyslové úpravy. Případná dodávka na Ukrajinu by mohla být podpořena multinárodními finančními mechanismy, jako jsou programy koordinované NATO. Zůstává otázkou, zda by taková možnost byla slučitelná se současnými výrobními kapacitami a s operačním plánem Kyjeva, který se snaží rychle získat nová řešení pro svou protivzdušnou obranu.

Nedávný vývoj tyto ambice přetavil do konkrétních závazků. Dne 17. listopadu 2025 během návštěvy ukrajinského prezidenta Zelenského v Paříži podepsali on a francouzský prezident Emmanuel Macron na vojenské letecké základně Villacoublay historický letter of intent. Tato dohoda otevírá Ukrajině cestu k pořízení až 100 stíhaček Rafale F4 v příštím desetiletí, a to již od roku 2026. Dohoda, která je potenciálně největším exportem letounů Rafale v historii, zahrnuje také osm pokročilých systémů protivzdušné obrany SAMP/T (každý se šesti odpalovacími zařízeními), vysoce výkonné radary jako GF300, munici a drony. Zelenskyj ji označil za „historickou dohodu“, která vytvoří „jednu z nejlepších protivzdušných obran na světě“, a zdůraznil společnou výrobu levných stíhacích dronů a transfer technologií pro ukrajinskou integraci. Macron ji popsal jako „nový krok vpřed“ v bilaterálních vztazích, včetně programů výcviku pilotů, které využívají zkušenosti Ukrajiny s francouzskými stíhačkami Mirage 2000, díky nimž mohou piloti přejít na stíhačky Rafale za méně než rok. Akcie společnosti Dassault Aviation po oznámení vzrostly o 8 %, což odráží důvěru trhu ve schopnost firmy zvýšit produkci na čtyři letouny měsíčně. Ačkoli se zatím nejedná o závaznou smlouvu, tento rámec řeší finanční výzvy, potenciálně čerpající z zmrazených ruských aktiv a koalic NATO, uprostřed obav z kolísání podpory USA za vlády Donalda Trumpa.

Dohoda o letounech Rafale doplňuje širší strategii Ukrajiny v oblasti diverzifikace výzbroje letectva. Jen několik týdnů předtím, 22. října 2025, Zelenskyj navštívil Švédsko a podepsal v Linköpingu s premiérem Ulfem Kristerssonem memorandum o porozumění, které nastiňuje budoucí nákup až 150 stíhaček Saab JAS 39 Gripen E – největší obchod tohoto druhu v historii Ukrajiny. Gripen, lehký jednomotorový víceúčelový stíhací letoun známý svou nákladovou efektivitou, snadnou údržbou a rychlým nasazením z jednoduchých letišť, odpovídá potřebám Kyjeva po udržitelné poválečné letecké flotile. První dodávky starších variant Gripen C/D by mohly začít v roce 2026, aby se překlenuly mezery, následované nově vyrobenými modely E v letech 2028–2030, přičemž úplná lokalizace výroby na Ukrajině je plánována na rok 2033. To zahrnuje montážní linky a výrobu komponentů v ukrajinských závodech, což podpoří domácí průmysl a sníží dlouhodobou závislost. Společnost Saab, která si klade za cíl vyrábět 20–30 letadel Gripen ročně, považuje tento projekt za významný export, který by mohl být financován prostřednictvím stejné „koalice ochotných“ a zabavených ruských fondů. Odborníci poukazují na kompatibilitu letadel Gripen se systémy NATO, pokročilý radar AESA a integraci raket Meteor, což je řadí mezi „výrazně výkonnější stíhačky střední váhy“ pro rostoucí hrozby, kterým Ukrajina čelí.

Tyto iniciativy – s letouny Rafale pro těžké víceúčelové údery a letouny Gripen pro agilní a ekonomické operace – společně signalizují vizi Ukrajiny o moderních hybridních západních vzdušných silách. S přírůstkem amerických letounů F-16 a francouzských letounů Mirage by to do roku 2035 mohlo znamenat celkem přes 300 moderních letounů, což by transformovalo schopnosti Kyjeva čelit ruské agresi. Přesto přetrvávají výzvy: výcvik pilotů (až tři roky pro letouny Rafale), modernizace infrastruktury a geopolitické financování. Jak Zelenskyj po pařížském summitu uvedl: „Jedná se o strategickou dohodu, která bude platit po dobu 10 let,“ čímž podtrhl odhodlání Evropy zajistit ukrajinské nebe pro budoucí generace. Pařížský summit se také zabýval rozmístěním vojsk po skončení konfliktu podél ukrajinských hranic, což posílí dlouhodobou odstrašující sílu. V regionu, který je zastíněn pokračujícími útoky na energetickou infrastrukturu, tyto dohody nejen posilují okamžitou obranu, ale také podporují průmyslovou suverenitu a zajišťují, že Ukrajina bude odolná.

Zdroj: The Aviationist, Reuters, Military.com