Přesně sto let po návratu legendárního propagačního letu Aero Ab-11 se v Leteckém muzeu Kbely odehrálo mimořádné setkání dvou letadel, která dělí celé století technologického vývoje, ale spojuje je stejné poslání – reprezentovat české letectví ve světě. Vedle pečlivě zrestaurovaného historického dvouplošníku stanul moderní proudový cvičný letoun L-39 Skyfox, který se jen před několika dny, podobně jako před lety jeho předchůdce, vrátil z rozsáhlého propagačního turné. 

Přesně 23. července 1926 se na kbelské letiště vrátil letoun Aero Ab-11 po mimořádném propagačním letu dlouhém více než 15 tisíc kilometrů. Tehdejší posádka ve složení pilot Vilém Stanovský a mechanik František Šimek během téměř dvaadevadesáti hodin ve vzduchu navštívila tři kontinenty a třiadvacet zemí. Cílem nebylo pouze překonat vzdálenost, ale především představit tehdy mladý československý letecký průmysl zahraničním partnerům a ukázat, že nově vzniklá republika dokáže vyvíjet a vyrábět špičkovou leteckou techniku. O sto let později se stejný příběh připomněl symbolickým setkáním historického stroje s jeho moderním nástupcem – L-39 Skyfox. 

Ředitel Vojenského historického ústavu Praha brigádní generál Aleš Knížek připomněl, že tehdejší propagační let představoval mimořádný výkon nejen z pohledu pilotáže, ale i organizace. Československé zastupitelské úřady po celé trase byly připraveny posádce pomoci s logistikou, doplňováním paliva i technickým zabezpečením. „Náš stroj Aero Ab-11 podnikl do té doby nevídaný propagační let. Byla to tak výjimečná událost, že pohotovost měli i lidé na našich zastupitelských úřadech tehdy mladého Československa. Obchodní a vojenští přidělenci kontaktovali své partnery v dané zemi a Vilém Stanovský jim letadlo předvedl, aby viděli, čeho je československá konstrukční škola schopná,“ uvedl brigádní generál Aleš Knížek. Právě historickému letounu Aero Ab-11 věnovali restaurátoři Vojenského historického ústavu poslední dva roky intenzivní práce. Nešlo přitom pouze o kosmetické opravy. Cílem bylo vrátit stroji podobu, v jaké v květnu roku 1926 odstartoval na svou slavnou cestu.

Podle generála Knížka původní rekonstrukce z osmdesátých let vytvořila kvalitní základ, současné restaurátorské práce však šly mnohem dál. „To, co se udělalo v minulém století, byl strašně dobrý základ. Ale teď se letadlo znovu rozebralo, připravilo, udělal se nový chladič, nové motorové části, nový nátěr a ještě se zpevnila konstrukce trupu. Je to nádhera, je radost se na něj podívat,“ řekl pro CZ DEFENCE. Současně ale připomněl odvahu původní posádky. „Ta odvaha do toho sednout a letět okolo světa v té době, to je opravdu velká věc,“ dodal Knížek. Historický let se uskutečnil v době, kdy neexistovala satelitní navigace ani radiové spojení v dnešním slova smyslu. Posádka byla odkázána na mapy, kompas a orientaci podle krajiny. „Dnes jsme zvyklí na GPS nebo mobilní telefony. Tehdy byly jen mapy a záchytné body. V Evropě pomáhaly letecké majáky, ale v Africe už to bylo úplně jiné. Pracovalo se s kompasem a tam, kde byly naše zastupitelské úřady, měli za úkol posádce poskytnout maximální podporu. Ve zbytku trasy už bylo všechno jen na kapitánu Stanovském a mechanikovi Šimkovi,“ vysvětlil Aleš Knížek.

Zajímavostí vystaveného stroje je mimo jiné i náhradní vrtule zavěšená pod trupem letounu. Nebyla přitom pouze zajímavým detailem. „Dřevěné vrtule měly omezenou životnost. Palivo nebo olej bylo možné doplnit, motor opravit, ale pokřivenou vrtuli nikdo na cestě nespravil. Proto byla náhradní vrtule součástí výbavy letadla,“ vysvětlil Knížek. Přestože je dnes historický stroj po motorové zkoušce technicky funkční, do vzduchu už nikdy nevzlétne. „Je to jediný dochovaný exemplář na světě. Pokud máte takový unikát jen jeden, do vzduchu ho nepouštíte. Je příliš cenný,“ zdůraznil při tiskovém setkání ředitel Vojenského historického ústavu. 

Vedle zrestaurovaného dvouplošníku přistál moderní proudový letoun L-39 Skyfox, který se krátce předtím vrátil z několikaměsíční propagační cesty dlouhé více než 23 tisíc kilometrů. Stejně jako jeho předchůdce před sto lety představoval české letectví zahraničním partnerům a potenciálním zákazníkům. Marketingový ředitel společnosti Aero Jan Chvojka připomněl, že oba stroje spojuje více než jen výrobní značka. „Ab-11 a Skyfox od sebe dělí sto let technologického vývoje, podstata dobrého letounu však zůstává stejná – musí být bezpečný, spolehlivý a schopný splnit svou misi i v náročných podmínkách. Oba letouny jsou důkazem, že české letecké know-how má bohatou historii i silnou budoucnost,“ uvedl Jan Chvojka. Na tuto myšlenku navázal šéfkonstruktér letounu L-39NG v Aero Vodochody Jaromír Lang, který zdůraznil význam zachování domácí letecké výroby. „To, že Česká republika má leteckou výrobu, je nesmírně důležité. Ve světě máme pověst průmyslově vyspělé země s výbornou strojírenskou i leteckou výrobou. Jméno Aero je známé po celém světě a opravdu zahřeje na duši, když potkáte piloty třeba v Americe a oni vám řeknou, že létali na L-39. To letadlo šíří dobré jméno Aera po celém světě,“ řekl Lang.

Akce navázala na právě skončený mezinárodní letecký veletrh ve Farnborough. Podle Jaromíra Langa nejde pouze o prezentaci výrobků, ale především o místo, kde vznikají dlouhodobá partnerství. „Ve Farnborough jsme před dvanácti lety slavnostně oznámili zahájení projektu L-39NG. Dnes se letadlo vyrábí, prodává a létá. Veletrh využíváme hlavně pro jednání s partnery a dodavateli, ale samozřejmě sledujeme i nové technologie a vývoj konkurence,“ uvedl Lang.

Velkou pozornost dnes Aero věnuje budoucím požadavkům na výcvik pilotů páté generace. Česká republika se připravuje na zavedení letounů F-35 a právě Skyfox by měl hrát významnou roli v přípravě jejich pilotů. „Skyfox byl původně konstruován především pro výcvik pilotů F-16. Postupně jsme ho přizpůsobovali i pro Gripeny a samozřejmě vnímáme nástup F-35. Proto připravujeme další modernizační projekty, které letoun přiblíží právě požadavkům výcviku pilotů F-35,“ řekl šéfkonstruktér Lang. Podle něj se změny budou týkat především avioniky. „Dnes má letoun dva multifunkční displeje, což bylo v době vzniku moderní řešení. Nové stíhací letouny ale používají velkoplošné displeje a přilbové zobrazovací systémy. Právě to je cesta, kterou nyní zkoumáme. Pokud se ukáže jako technicky proveditelná, určitě se do ní pustíme.“ Lang současně potvrdil, že i společnost Lockheed Martin považuje Skyfox za vhodnou platformu pro výcvik budoucích pilotů. „Takové diskuse probíhaly. Lockheed Martin samozřejmě oficiálně nic podobného neprohlašuje, ale potvrdil, že L-39 je dobrá platforma, na které lze tento výcvik provádět,“ uvedl.

Význam symbolického propojení obou letounů potvrzuje, že stejně jako před sto lety AERO Ab-11 představuje dnešní Skyfox pokračování české letecké školy. Právě tato kontinuita byla hlavním poselstvím celého „Setkání století“. Na jednom místě se symbolicky potkaly dva stroje, které vznikly v rozdílných historických epochách, ale nesly stejné poslání – představit světu schopnosti českých konstruktérů, výrobců i pilotů. Aero Ab-11 před sto lety otevíralo československému letectví dveře do světa. L-39 Skyfox dnes na tuto tradici navazuje a potvrzuje, že český letecký průmysl zůstává i ve 21. století respektovanou součástí světového letectví.