Spojené království získává přístup k datům nasbíraným během více než čtyř let války na Ukrajině. Dohoda podepsaná v Kyjevě mezi britským premiérem Andym Burnhamem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským otevírá britským univerzitám, výzkumným týmům a technologickým firmám přístup k platformě Avengers Labs. Její databáze obsahují miliony pozorování získaných prostřednictvím tisíců kamer, dronů a senzorů rozmístěných podél fronty. Ukrajinská platforma představuje nejcennější zdroj zkušeností z moderního bojiště, kde dochází k nepřetržitému střetu bezpilotních prostředků, dělostřelectva, raket a elektronického boje.

Podle ukrajinského ministerstva obrany ukládá systém Avengers Labs více než 100 000 videozáznamů z dronů měsíčně a dosahuje přibližně 70% úspěšnosti při detekci nepřátelských cílů. Starší generace systému identifikovala okolo 12 000 kusů techniky týdně. Za těmito výsledky stojí Universal Military Dataset, rozsáhlá kolekce skutečných bojových záznamů z dronů a akustických senzorů, systematicky tříděná a kategorizovaná pro potřeby strojového učení. Kyjev tak využil válku s Ruskem k vytvoření jednoho z největších světových zdrojů trénovacích dat pro vojenskou umělou inteligenci.

„Nedostatek vysoce kvalitních a kategorizovaných dat z bojiště představuje jedno z největších omezení při vývoji spolehlivé umělé inteligence pro autonomní systémy,“ uvedl Miša Nestor z americko-ukrajinské společnosti Swarmer. „Ukrajina nashromáždila aktivum, které nemá ve světě obdoby: obrovské množství dat získaných přímo v podmínkách moderního boje.“ Z pohledu vývojářů umělé inteligence představují skutečná bojová data výrazně vyšší hodnotu než syntetické simulace, na nichž mnohé společnosti stavějí. Výměnou za sdílení dat získává Ukrajina přístup k britskému výzkumu, výpočetním kapacitám, talentům a technologickému kapitálu.

Britský zájem rovněž směřuje k akustickým senzorům rozmístěným po celé Ukrajině. Tyto systémy zachycují zvukové stopy přilétajících dronů a po natrénování na dostatečně rozsáhlém souboru dat poskytují velmi přesnou identifikaci hrozeb. V určitých scénářích nabízejí zajímavou alternativu k radarům, zejména při ochraně vojenských objektů, energetické infrastruktury a logistických uzlů.

„Tato dohoda spojí bezkonkurenční operační zkušenosti Ukrajiny se špičkovým britským ekosystémem umělé inteligence,“ charakterizoval britsko-ukrajinskou dohodu Andy Burnham. Shrnul tak stále častější model průmyslové spolupráce, kdy jedna strana přináší bojové zkušenosti a reálná data, druhá financování, výzkumnou infrastrukturu a průmyslové kapacity. Výsledkem se stávají rychlejší vývojové cykly, přesnější algoritmy a kratší cesta od experimentu k zavedení do výzbroje.

Souběžně probíhá spolupráce na mnohem citlivějším transferu technologií. Britská vláda umožnila společnosti MBDA sdílet kontrolované technické informace týkající se britských komponent používaných ve střele SCALP, ve Spojeném království známé pod označením Storm Shadow. Tento krok otevírá cestu k vybudování montážních linek na ukrajinském území ve spolupráci s Francií. MBDA tak postupně přesouvá část know-how blíže k frontě, zatímco Ukrajina získává přístup k výrobním procesům spojeným s jednou z nejpokročilejších evropských střel s plochou dráhou letu.

SCALP a Storm Shadow představují společný francouzsko-britský program. Podle britského ministerstva obrany přesahuje dosah Storm Shadow 300 námořních mil, tedy přibližně 550 kilometrů. Střela slouží k útokům proti velitelským stanovištím, opevněným pozicím, logistickým centrům a infrastruktuře hluboko v protivníkově týlu. V průběhu války na Ukrajině se zařadila mezi nejvýznamnější západní prostředky pro přesné údery na velké vzdálenosti. Každá dodaná střela posilovala ukrajinské schopnosti. Každá odpálená střela nicméně snižovala evropské zásoby. Právě tento vztah stojí za snahou přesunout část výroby blíže k místu spotřeby.

Kyjev mezitím vybudoval rozsáhlou průmyslovou výrobu domácích zbraní dlouhého dosahu. Nejrychleji se rozvíjí oblast útočných dronů schopných zasahovat cíle stovky kilometrů od hranic a v některých případech více než tisíc kilometrů hluboko na ruském území. Levnější bezpilotní prostředky umožňují masové nasazení, zatímco střely s plochou dráhou letu přinášejí větší bojovou hlavici, přesnější navedení a vyšší schopnost pronikání protivzdušnou obranou. Ukrajina tak kombinuje dvě odlišné cesty: množství na jedné straně a technologickou sofistikovanost na straně druhé.

Transfer technologií pro výrobu střely Storm Shadow ovšem přináší více než pouhou výrobní licenci. Souvisí s konstrukcí stealth střel, integrací naváděcích systémů, řízením kvality, výrobou komponentů a správou dodavatelského řetězce. Ukrajina získává zkušenosti s výrobou jedné konkrétní zbraně, současně buduje základy pro další generace domácích raket. Lokální montáž navíc poskytuje větší kontrolu nad tempem výroby, údržbou a doplňováním zásob. Vzniká tak model, v němž zahraniční technologie urychlují rozvoj domácího průmyslu výměnou za přístup k jedinečným bojovým zkušenostem.

Pro mocnost typu Spojeného království se spolupráce s Ukrajinou stává možností, jak si udržet technologickou suverenitu. Ještě na počátku 21. století stála vojenská síla především na hardwaru, průmyslové kapacitě a lidské odbornosti. Dnes získávají srovnatelnou hodnotu data, výpočetní výkon a schopnost trénovat algoritmy na reálných zkušenostech z moderního bojiště. Miliony hodin ukrajinských záznamů z dronů, údaje o rušení signálu, pohybu jednotek, navádění munice a fungování autonomních systémů vytvářejí nejcennější vojenský datový soubor od konce studené války. Stát, který disponuje přístupem k podobným datům a dokáže je proměnit v operační výhodu, získává větší prostor pro samostatné rozhodování. Země odkázaná na technologie, modely a datové zdroje vyvinuté v zahraničí naopak směňuje část své strategické volnosti za přístup k pokročilým schopnostem. V éře algoritmické války tak suverenitu stále více určuje kontrola nad znalostmi získanými z bojiště, nikoli pouze počet vojáků, lodí nebo letadel.

Stejná logika dopadá na britský obranný průmysl. Společnosti jako BAE Systems, Rolls-Royce, QinetiQ nebo Leonardo UK vstupují do prostředí, v němž konkurenční výhoda vychází ze schopnosti propojit senzory, software, autonomii a rozsáhlé datové soubory. Ukrajinská zkušenost ukazuje, jak rychle dokážou reálná bojová data zvýšit kvalitu navigačních algoritmů, systémů rozpoznávání cílů nebo elektronického boje. Hodnota takových dat často převyšuje hodnotu samotného hardwaru, na němž vznikla. Pro britský průmysl to znamená možnost zapojit obsah platformy Avengers Labs do vývoje nové generace systémů, od programu GCAP až po autonomní vzdušné, námořní a pozemní prostředky.

Britsko-ukrajinská spolupráce zároveň naznačuje, jak může vypadat nový model průmyslových vztahů mezi evropskými státy a Ukrajinou. Nejde pouze o tradiční dodavatelský vztah, v němž jedna strana poskytuje zbraně a druhá vystupuje v roli příjemce pomoci. Mnohem zajímavější formu představuje výměna vojenských technologií za přístup k unikátním bojovým zkušenostem a datům. Evropské firmy disponují pokročilými senzory, municí, komunikačními systémy, polovodiči nebo výrobními kapacitami. Ukrajina na oplátku nabízí něco, co v současnosti nemá prakticky žádná evropská země: rozsáhlý soubor dat z vysokointenzivního konfliktu mezi technologicky vyspělými protivníky. Každý bojový let, každý zásah střely, každé rušení signálu GPS a každý pokus o elektronický útok vytvářejí informace s mimořádnou hodnotou pro další generaci zbraňových systémů. Vzniká tak vztah založený na principu quid pro quo: technologie za data, průmyslové kapacity za operační zkušenosti, investice za přístup k největší vojenské laboratoři současnosti.

Vedle politických a bezpečnostních motivů proto existuje i tvrdá strategická logika. Kyjev se posouvá z role příjemce západní pomoci do role držitele atraktivního produktu, o nějž projevují zájem vlády, armády i obranné společnosti napříč Evropou. Země schopné nabídnout technologie, kapitál a výrobní kapacity mohou získat přístup k poznatkům z nejintenzivnějšího konfliktu současnosti. Británie tento potenciál rozpoznala mezi prvními a ukázala, jak podpora spojence současně posiluje vlastní technologickou základnu, konkurenceschopnost domácího průmyslu i budoucí vojenské schopnosti. Kdo logiku nového transakčnějšího světa rychleji pochopí, získá více než jen lepší zbraně. Získá náskok v soutěži o vojenskou, technologickou a průmyslovou moc.

Zdroj: The War Zone, Financial Times