Nedávno se v Brně konala dvoudenní konference RESILIENCE 2025: Zvyšování odolnosti infrastruktury v éře nových hrozeb, pořádaná Institutem bezpečnosti strategické infrastruktury. Za účasti zástupců Armády České republiky, odborníků z bezpečnostní komunity a zahraničních hostů se diskutoval rychlý vývoj bezpilotních prostředků (UAS), moderních antidronových řešení a širší otázky ochrany strategicky významných objektů. Armáda České republiky dlouhodobě pracuje na zvyšování odolnosti kritické infrastruktury, a to i s ohledem na narůstající rizika spojená s bezpilotními systémy, které se v moderních konfliktech ukazují jako zásadní prvek.

Video: Armáda řeší zvyšování odolnosti strategické infrastruktury, včetně ochrany proti bezpilotním prostředkům / CZ DEFENCE

Praktická ukázka protidronových systémů českého obranného průmyslu

Jedním z klíčových momentů konference byla praktická ukázka protidronových systémů českého obranného průmyslu. Ve Vojenském újezdu Březina u Vyškova představily společnosti JISR Institute, URC Systems a Retia své technologie pro detekci, klasifikaci a soft-kill eliminaci malých bezpilotních prostředků v reálných terénních podmínkách. Účastníci měli možnost sledovat jednotlivé technologické postupy přímo v praxi, což poskytlo jasný obraz o současných možnostech českých C-UAS řešení.

V rámci této části konference zazněly i cenné mezinárodní zkušenosti. Ukrajinský zástupce prezentoval poznatky přímo z aktuálního válečného konfliktu, kde bezpilotní prostředky hrají klíčovou roli jak v průzkumu, tak v úderných operacích. Ve svém vystoupení přiblížil nejen praktické nasazení dronů a taktiku jejich využívání, ale také vyhodnocení vývoje hrozeb od počátku konfliktu až do současnosti, kdy se protivník rychle adaptuje, zavádí nové prostředky a mění útočné postupy. Jeho prezentace nabídla otevřený a detailní pohled na dynamiku dronových hrozeb, kterým Ukrajina čelí denně.

Doplnil jej polský odborník, který zasadil problematiku do kontextu posledních bezpečnostních incidentů, jimž Polsko jako náš klíčový soused a členský stát NATO aktuálně čelí. Upozornil na dynamicky se měnící prostředí hrozeb na východní hranici aliance a zdůraznil význam sdílení dat a koordinovaných postupů mezi státy střední a východní Evropy.

Diskusi doplnil také nizozemský expert na ochranu kritické infrastruktury, který přinesl pohled z prostředí západní Evropy.

Armáda České republiky se oblastí protidronové obrany intenzivně zabývá, mimo jiné na základě zkušeností z ukrajinského bojiště, kde drony od roku 2022 sehrávají zásadní roli. Tyto poznatky vedly k realizaci řady domácích experimentálních cvičení, včetně Drone Shield 2024, která významně přispěla k lepšímu porozumění schopností i limitů současných systémů.

Vystoupení představitelů Ministerstva obrany a Armády ČR

Na konferenci zazněla vystoupení několika klíčových zástupců Ministerstva obrany:

• generálmajor Petr Milčický, ředitel Sekce rozvoje sil MO
• brigádní generál Petr Šnajdárek, ředitel Sekce komunikačních a informačních systémů MO
• pplk. Michal Peterek, specialista na C-UAS z Sekce komunikačních a informačních systémů MO

Generálmajor Milčický zdůraznil nutnost celospolečenského přístupu k ochraně státu a jeho kritické infrastruktury. Připomněl, že armáda v posledních letech úzce spolupracovala s dalšími resorty na společných opatřeních a cvičeních, avšak nyní je podle něj klíčové, aby se na zvyšování odolnosti aktivně podílela celá společnost.

Brigádní generál Šnajdárek ocenil schopnost Ukrajiny koordinovat obranu civilní infrastruktury pod permanentním tlakem ruských útoků a upozornil, že i systém velení a řízení AČR musí projít transformací směrem k agilnějším postupům. Zásadní roli podle něj hraje efektivní sdílení dat mezi civilními a vojenskými subjekty a připomněl vznik nového Výboru pro protidronovou ochranu, dronovou regulaci a rozvoj při Bezpečnostní radě státu, který byl následně detailněji představen.

Pplk. Michal Peterek se ve svém odborném vystoupení zaměřil na nejčastější typy bezpilotních prostředků představujících hrozbu, jejich rostoucí operační schopnosti, metody nasazení včetně rojových konceptů, a také na současné metody detekce, identifikace, lokalizace dronů a zhodnotil současné možnosti jejich eliminace. Upozornil, že stoprocentní protidronová ochrana je v současnosti nedosažitelná, a cílem je proto maximalizace efektivity vzhledem k vynaloženým nákladům.

Kritická infrastruktura jako priorita

V rámci diskuse o ochraně kritické infrastruktury rozdělil pplk. Peterek její klíčová místa do tří kategorií:

•  kritická místa infrastruktury Ministerstva vnitra
• kritická místa infrastruktury Armády ČR a bojových jednotek
• civilní kritická infrastruktura České republiky

Právě civilní infrastruktura – zahrnující energetiku, zdravotnictví, dopravu, letiště či skladovací a logistické uzly – se dnes ukazuje jako jeden z nejzranitelnějších prvků státu. Rusko-ukrajinský konflikt jednoznačně potvrdil, že útoky na tyto objekty mohou mít zásadní dopady na bezpečnost, fungování ekonomiky i každodenní život společnosti.

Kybernetická bezpečnost jako druhý pilíř odolnosti

Druhým dominantním tématem konference byla kybernetická bezpečnost, zejména ochrana kritické infrastruktury před sofistikovanými kybernetickými útoky a sabotáží. Zástupci společnosti ESET Corporate Solutions otevřeli tuto problematiku přenosem zkušeností z globální úrovně a zdůraznili efekt národního kyberštítu, který by umožnil predikci přicházejících hrozeb a jejich včasné odhalení a odezvu chránící klíčové body národní a kritické infrastruktury. Na jejich vystoupení navázaly odborné bloky druhého dne, jež se věnovaly praktickým metodám kybernetické ochrany a postupům pro posilování digitální odolnosti.

Významně vystoupil také plk. Přemysl Štěpánek, zástupce velitele Kybernetických a informačních sil AČR. Společně se zástupci UCEEB ČVUT potvrdil aktuálnost globálních kyberhrozeb a zdůraznil nutnost kontinuálního posilování informační odolnosti jednotlivých států. Podle nich je kyberprostor dnes stejně strategickým bojištěm jako fyzický prostor a vyžaduje koordinované úsilí státu, průmyslu i akademické sféry.

Závěr

Konference RESILIENCE 2025 potvrdila, že oblast dronů, protidronových systémů i kybernetické bezpečnosti patří k nejrychleji se vyvíjejícím segmentům moderního bezpečnostního prostředí. Adaptace na nové hrozby, investice do technologických inovací a efektivní propojení civilních a vojenských struktur jsou klíčovými předpoklady pro posílení obranyschopnosti státu.

Současně se ukazuje, že ochrana strategických cílů – ať už fyzických nebo digitálních – je zásadní nejen v bojové zóně, ale i hluboko v týlu. Ohrožení kritické infrastruktury může zásadně ovlivnit průběh i výsledek konfliktu, a proto je nezbytné věnovat její ochraně dlouhodobou a systematickou pozornost.