Polsko Českou republiku výrazně v obranných výdajích v poměru k HDP předstihlo. Za poslední čtyři roky se polský rozpočet na obranu zvýšil z přibližně 2,2 % HDP v roce 2021 na 4,7 % v roce 2025.

V uplynulých čtyřech letech polské ministerstvo národní obrany realizovalo, v reakci na zvýšené geopolitické napětí, zejména invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022, ambiciózní program modernizace ozbrojených sil. Toto úsilí je podpořeno Plánem technické modernizace na období 2021–2035, který vyčleňuje přibližně 524 miliard PLN (více než 2,9 bilionu Kč) na pořízení vybavení, se zaměřením na interoperabilitu s NATO, zapojení domácího průmyslu a rychlé posílení kapacit. Klíčovou legislativní podporou je v tomto směru zákon o obraně vlasti z března 2022, který zdvojnásobil výdaje na obranu na minimálně 3 % HDP (v roce 2025 dosáhnou 4,7 %) a zřídil Fond na podporu ozbrojených sil (FWSZ) s 7,3 miliardami EUR v roce 2023 pro mimorozpočtové nákupy. Do roku 2025 se celkové výdaje Polska na obranu odhadují na 186,6 miliardy PLN, z čehož více než 41 % bude věnováno kapitálovým investicím. Tyto iniciativy vedly k uzavření více než 470 smluv v hodnotě 131,9 miliardy EUR (3,2 bilionu Kč), s důrazem na tanky, letadla, protivzdušnou obranu a bezpilotní systémy.

Polské ministerstvo národní obrany se zaměřilo na posílení obrněných a dělostřeleckých schopností s cílem posílit východní křídlo NATO. Mezi zásadní úspěchy patří pořízení 180 hlavních bojových tanků K2/K2PL z Jižní Koreje, přičemž dalších 180 je v plánu, doplněných řadou vozidel, jako jsou technická podpora, ženijní a mostní jednotky. Z toho 61 tanků bylo vyrobeno v Gliwicích prostřednictvím transferu technologií do společností PGZ, s dodávkami pokračujícími do roku 2025 a druhou smlouvou podepsanou v srpnu 2025. Polsko navíc získalo 250 tanků M1A2 SEPv3 Abrams z USA v rámci smlouvy v hodnotě 4,66 miliardy eur (113 miliard Kč), která zahrnuje výcvik, logistiku a munici, s dodávkami od ledna 2025 do roku 2026, spolu se 116 tanky M1A1 FEP Abrams a 25 ženijními vozidly M1150, přičemž dodávka těchto vozidel se očekává v roce 2029 po dodatku ke smlouvě v hodnotě 115 milionů EUR v červenci 2025.

Modernizace dělostřelectva pokročila se 212 samohybnými houfnicemi K9 Thunder z Jižní Koreje, přičemž výkonné smlouvy byly aktivovány v roce 2023 a dodávky byly urychleny v roce 2025, a 290 raketovými dělostřeleckými odpalovači HOMAR-K založenými na systému K239 Chunmoo, přičemž 35 kompletních jednotek bylo dodáno do listopadu 2024 a plné zavedení se očekává do roku 2026. Pozemní síly také objednaly 80 kolových obrněných transportérů Rosomak a 12 variant pro zdravotnickou evakuaci, přičemž dodávky 40 kusů jsou plánovány na rok 2027 a 40 kusů na rok 2028, v hodnotě 250 milionů EUR pro lékařské verze, zatímco domácí bojové vozidlo pěchoty Borsuk zahájilo testování a první dodávky v roce 2025. Tyto akvizice podporují zřízení nových jednotek, včetně dvou brigád všeobecného určení a ženijního praporu, a přispívají k cíli rozšířit počet aktivních příslušníků do roku 2025 na 198 000, s dlouhodobým cílem 300 000 do roku 2035, včetně 50 000 dobrovolníků Teritoriálních obranných sil.

Také polské letectvo prošlo podstatnými modernizacemi se zaměřením na víceúčelové stíhačky, vrtulníky a transportní letouny s cílem zvýšit interoperabilitu s NATO. Polsko zakoupilo od USA 32 stíhaček F-35A Lightning II, jejichž dodávky začnou v roce 2024 a plná operační schopnost se očekává do roku 2028, kdy budou tvořit dvě letky. Stávající flotila 48 letadel F-16C/D Block 52+ je modernizována na standard F-16V s radary AESA, pokročilým IFF, komunikací a simulátory v rámci smlouvy v hodnotě 3,8 miliardy dolarů podepsané v srpnu 2025, a práce začnou v roce 2026 v závodech v Bydhošti. Kromě toho bylo objednáno 48 lehkých bojových letadel FA-50 z Jižní Koreje, zahrnujících 12 variant GF a 36 variant PL, s modernizací radarů AESA a raketami AIM-9X/AMRAAM, s dodávkami plánovanými na období 2025 až 2028, podporovanými smlouvami o munici uzavřenými v červnu 2025. Letectvo také posílilo svou flotilu vrtulníků o 96 útočných vrtulníků AH-64E Apache z USA, včetně osmi pronajatých jednotek pro okamžitou připravenost, s úplným dodáním do roku 2030 a kompenzační dohodou o výcviku pilotů schválenou v roce 2023. Kromě toho 32 užitkových vrtulníků AW149, vyráběných v tuzemsku společností PZL-Świdnik na základě smlouvy z července 2022, podporuje pozemní i námořní síly. Modernizace 16 transportních letadel C-295M, včetně standardizace a modernizace avioniky, byla zahájena smlouvou podepsanou v prosinci 2024, přičemž práce začnou v roce 2025. Cílem těchto snah je rozšířit letectvo na deset bojových letek, a to na základě současných tří letek F-16.

Přestože jsou úspěchy významné – Polsko se stalo jedním z nejvýznamnějších přispěvatelů NATO v oblasti pozemních sil – rozpočtové tlaky vyplývající z předchozích závazků (87 miliard EUR v letech 2025–2035) a postupy EU v případě schodku omezují nové smlouvy do roku 2028. Ministerstvo obrany klade důraz na kompenzace pro polský průmysl (např. 160 z 250 smluv v hodnotě 13 miliard PLN v letech 2021–2022) a mezinárodní partnerství, včetně záruky za úvěr ve výši 4 miliard USD v červenci 2025. Mezi priority pro rok 2025 patří divizní cvičení, satelitní programy (GLOB, PIAST) a výdaje na obranu ve výši 5 % HDP.

Česká cesta

V uplynulých čtyřech letech i české ministerstvo obrany urychlilo modernizaci Armády České republiky. Jeho úsilí se opírá o strategické dokumenty a zákon o financování obrany z roku 2023, který stanoví minimálně 2 % HDP na obranu. ČR plánuje dosáhnout 3 % do roku 2030. Výdaje na obranu vzrostly z přibližně 1,3 % HDP v roce 2022 na více než 2 % v roce 2024, což činilo celkem asi 164 miliard Kč, přičemž 29,5 % bylo v roce 2025 přiděleno na investice. V uplynulém období bylo podepsáno více než 20 velkých zakázek s důrazem na obrněná vozidla, dělostřelectvo, letecké prostředky a protivzdušnou obranu, což po jejich realizaci posílí postavení AČR v rámci NATO.

Modernizace pozemních sil

Ministerstvo obrany si stanovilo jako prioritu vybudování těžké mechanizované brigády do roku 2026 a nahrazení vybavení ze sovětské éry systémy kompatibilními s NATO prostřednictvím zakázek s vysokou hodnotou, na nichž se podílí český průmysl. Mezníkem v květnu 2023 byla akvizice 246 bojových vozidel pěchoty CV90 Mk IV od švédské společnosti BAE Systems Hägglunds za 59,7 miliardy Kč, včetně výcviku a logistiky, s dodávkami od roku 2026 a plným nasazením do roku 2030; tato smlouva zajišťuje alespoň 40% podíl českého průmyslu, včetně potenciálního exportu. V květnu 2022 vláda zajistila 15 hlavních bojových tanků Leopard 2A4 z Německa v rámci výměny pomoci pro Ukrajinu, později doplněných o 15 dalších darovaných kusů a 14 zakoupených. V červnu 2024 vláda schválila záměr pořídit až 77 tanků Leopard 2A8, smlouva na prvních 44 kusů byla podepsána letos v září.

Modernizace dělostřelectva pokročí díky smlouvě ze září 2021 na 52 samohybných houfnic CAESAR 8x8 od francouzské společnosti Nexter za přibližně 20 miliard Kč (900 milionů USD). Počet kolových obrněných vozidel byl navýšen rámcovou smlouvou z roku 2021 na 62 vozidel TITUS 6x6 od české firmy Eldis Pardubice. V srpnu 2025 podepsala společnost Rheinmetall smlouvu o údržbě tanků Leopard 2A4 a vyprošťovacích vozidel Bergepanzer 3, včetně transferu know-how do státního podniku VOP CZ.

Modernizace vzdušných sil

Modernizace letectva se zaměřila na rozšíření stávajících platforem a zároveň na přechod k prostředkům páté generace, a to za významné spolupráce s USA a Švédskem. Pronájem 12 stíhaček JAS 39 Gripen C/D ze Švédska byl prodloužen do roku 2035, čímž se překlene mezera do nových akvizic a zajistí provozní kontinuita 211. a 212. taktické letky na letecké základně Čáslav. Významným milníkem byla smlouva z ledna 2024 na 24 stíhacích letounů F-35A Lightning II od společnosti Lockheed Martin v hodnotě přibližně 150 miliard Kč, včetně raket AIM-9X Sidewinder, AIM-120 AMRAAM, bomb GBU-53/B StormBreaker a GBU-31/B JDAM. Dodávky začnou šesti letadly v roce 2029, v roce 2030 se zrychlí na dvě letadla ročně a do roku 2034 budou pokračovat čtyřmi letadly ročně.

Přepravní kapacity byly posíleny smlouvou z října 2024 na dva letouny Embraer C-390 Millennium, které budou podporovat přepravní potřeby NATO. Standardizace ručních palných zbraní pokročila díky rámcové dohodě s Colt CZ Group, která dodá více než 16 000 útočných pušek BREN 2, 21 000 pistolí CZ P-10, 1 600 granátometů CZ 805 G1 a 100 samopalů CZ Scorpion EVO 3 A1 do roku 2025 v hodnotě 2,35 miliardy Kč. V květnu také 2025 schválily USA zahraniční vojenský prodej v hodnotě 181 milionů dolarů na komunikační zařízení od společnosti L3Harris, včetně radiostanic AN/PRC-160/163/167, klíčových nabíječek AN/PYQ-10A a datových spojů RF-300M, s cílem posílit interoperabilitu.

Protiletadlová obrana a raketové systémy

Protiletadlová obrana krátkého dosahu dostala v květnu 2025 posilu v podobě schválení 24 obrněných vozidel MARS 4x4 od společnosti SVOS, z nichž každé je vybaveno raketovým systémem RBS 70 NG od Saabu, plus osm trojnožkových odpalovacích zařízení a 80 raket BOLIDE, včetně výcviku a náhradních dílů. Mobilní radary protivzdušné obrany (MADR) byly nasazeny do provozu, čímž se zlepšilo včasné varování. Armáda také zařadí do výzbroje celkem čtyři baterie systému SPYDER. Každá baterie se skládá z přibližně 9 kusů techniky, včetně radaru, 4 odpalovacích zařízení, nabíjecího vozidla a systémů velení a řízení palby. Všechny prvky jsou instalovány na podvozcích Tatra 815-7. Dodávky probíhají postupně do roku 2026, přičemž dodanou výzbroj pro první baterii čekají do konce roku vojskové zkoušky.

Navzdory určitému pokroku v modernizačním procesu jsou oproti původním záměrům a plánům zřejmá zpoždění v projektech jako BVP CV90 a Leopard 2A8, zejména kvůli složitosti akvizičního procesu a omezeným finančním prostředkům.

Závěr

Polsko Českou republiku výrazně v obranných výdajích v poměru k HDP předstihlo. Za poslední čtyři roky se polský rozpočet na obranu zvýšil z přibližně 2,2 % HDP v roce 2021 na 4,7 % v roce 2025, přičemž celkové výdaje dosáhnou v roce 2025 186,6 miliardy PLN (1,06 bilionu Kč), z čehož více než 41 % je věnováno kapitálovým investicím. Zákon o obraně vlasti z roku 2022 stanovil minimální výdaje ve výši 3 % HDP a Polsko využilo Fond na podporu ozbrojených sil (FWSZ), čímž jen v roce 2023 přibylo 7,3 miliardy EUR (177,4 miliardy Kč) na mimorozpočtové nákupy. Tento agresivní finanční závazek, který by měl v příštích letech dosáhnout 5 % HDP, odráží prioritu Polska v oblasti rychlého vojenského posilování, které je dáno jeho blízkostí k Ukrajině a Rusku.

Naproti tomu Česká republika dosáhla v roce 2024 cíle NATO ve výši 2 % HDP, přičemž výdaje na obranu činily 164 miliard Kč a v roce 2025 vzrostou na přibližně 2,1 %, z čehož 29,5 % bylo přiděleno na vybavení. Současné výdaje zůstávají přesto výrazně nižší než v Polsku. Polsko má rozsáhlé modernizační ambice a usiluje o to, aby se jeho ozbrojené síly staly jedněmi z nejsilnějších na východní straně NATO. Ambice České republiky jsou sice významné, ale umírněnější, zaměřují se na vybudování těžké mechanizované brigády a udržení interoperability s NATO.

Polsko předčí ČR v modernizačních snahách, pokud je hodnotíme z hlediska investic, ambicí a výsledků. Vyšší výdaje Polska na obranu (4,7 % oproti 2,1 % HDP) umožňují větší objem akvizic, včetně špičkových platforem, jako jsou tanky Abrams, letouny F-35 a vrtulníky Apache, podporované značným mimorozpočtovým financováním a mezinárodními půjčkami. Jeho ambice jsou dalekosáhlejší a směřují k transformaci struktury ozbrojených sil s 300 000 vojáky a vedoucí úlohou ve východní obraně NATO. Výsledky to odrážejí, se stovkami kontraktů na dodávku rozmanitých, interoperabilních systémů a významným nárůstem počtu personálu. Česká republika sice splňuje cíl NATO ve výši 2 % a zajišťuje klíčová aktiva, jako jsou CV90 a F-35, ale působí v menším měřítku, omezeném rozpočtem a velikostí populace. Pozice Polska vyplývá z jeho větší ekonomiky, strategické naléhavosti a ochoty upřednostnit obranu před jinými výdaji.

Zdroj: Polské Ministerstvo národní obrany, Ministerstvo obrany ČR, Defence24.pl