Od středy 30. dubna do pondělí 5. května je na Mariánském náměstí v centru Prahy k vidění stíhač tanků Hetzer, který používali povstalci při Pražském povstání v roce 1945. Hetzer do Prahy přepravili pracovníci Vojenského historické ústavu. Je součástí výstavy "V jako vítězství". Do 4. května bude spolu s budovou Nové radnice slavnostně nasvícen v čase mezi 20.00 a 24.00 hodin. První tři dny to bude v barvách Prahy, tedy v červené a žluté, zbylé dva dny pak bude stíhač nasvícen i v barvách české trikolóry – bílé, červené a modré.

Na Mariánském náměstí před budovou Nové radnice byla slavnostně zahájena panelová výstava nazvaná V jako vítězství, která vznikla při příležitosti výročí 80 let od konce druhé světové války. K vidění je pro širokou veřejnost až do 30. května 2025. Volně přístupná expozice představí klíčové historické události spojené s osvobozením Prahy a koncem tohoto válečného konfliktu. Jako součást akce zde bude do pondělí 5. května vystaven stíhač tanků Hetzer s nímž povstalci před 80 lety bojovali proti nacistům. Vzácný exponát, který byl dříve vystaven před Armádním muzeem Žižkov, na výstavu zapůjčil Vojenský historický ústav Praha. Přepraven byl z Vojenského technického muzea Lešany ve středu 30. dubna ráno.

Je to nedokončený stíhač tanků Hetzer, improvizovaně zprovozněný povstalci za Pražského povstání. „Povstalci se dle možností vyzbrojovali. Podařilo se jim ukořistit i jistý počet kusů těžké techniky – starší francouzské tanky Renault AMR-35 nebo Hotchkiss H-39, ale zejména stíhače tanků Jagdpanzer 38(t) „Hetzer“. Tyto povstalecké stroje se od německých na první pohled odlišovaly, byly pomalovány československými vlajkami a popsány vlasteneckými nápisy. Otvory pro instalaci chybějících kanónů byly improvizovaně uzavřeny ocelovými deskami se střílnou pro kulomet," uvádí ve v popisu jediného dochovaného kusu na stránkách VHÚ Praha. 

Magistrát hl. m. Prahy připravil k 80. výročí konce druhé světové války v Evropě výstavu, která bude k vidění od 30. dubna do 30. května 2025. Celkem 8 panelů stojících před budovou Nové radnice na Mariánském náměstí v Praze 1 nabídne 16 tematických ploch, kde se návštěvníci seznámí s mnoha důležitými událostmi na konci druhé světové války v Evropě, zejména s průběhem Pražského povstání, činností západních Spojenců, rolí Rudé armády, návratem československých letců z Velké Británie i s tragickými událostmi, které provázely závěrečné dny války. Expozice představí také aktivity, kterým se věnuje Vojenský historický ústav.

„Připomínat si konec druhé světové války není jen otázkou historické paměti, ale i naší občanské odpovědnosti. Každé jméno, každý příběh, každá oběť zanechala otisk v našich dějinách – a je na nás, abychom tento otisk nikdy nesmazali. Výstava na Mariánském náměstí ukazuje odvahu i utrpení našich předků, kteří bojovali za svobodu. Jsem hrdý, že Praha umí takto důstojně připomenout, co znamená skutečné vítězství: hodnoty, morálku a lidskost,“ říká primátor hl. m. Prahy Bohuslav Svoboda.

Výstava vzniká v době, kdy mezinárodní vztahy procházejí zásadními změnami a kdy jsou mnohé historické hodnoty a principy, za které bojovaly naše předchozí generace, vystaveny těžkým zkouškám. Jak upozorňuje závěrečný panel výstavy: „Symbol "V" znamená vítězství morálních hodnot a svobodné kultury, která je založena na odpovědnosti, vzájemném respektu a svědomí.“

Pražské povstání

Pražské povstání vypuklo 5. května 1945 v hlavním městě Praze. Česká národní rada vydala prohlášení o konci Protektorátu a o převzetí vládní a výkonné moci. Nejdříve probíhaly demonstrace, které brzy přešly do ozbrojeného odporu. Šlo o největší z bitev Českého květnového povstání, které stejně jako Pražská ofenzíva, vedená Sovětským svazem z východní fronty a osvobození jihozápadních Čech americkou armádou napomohla konečnému osvobození Československa. Ustupující téměř milionová německá skupina armád Střed pod velením polního maršála Ferdinanda Schörnera, obklíčená Sovětskou armádou, se chtěla dostat ze svého postavení na Královéhradecku do amerického zajetí. Nejkratší cestu Prahou a okolím ovšem ovládli povstalci. Němci proti špatně vyzbrojenému pražskému povstání nasadili veškerou dostupnou techniku, sami povstalci by se tak neubránili a pražský rozhlas opakovaně žádal o pomoc.

Na výzvu zareagovaly jednotky ROA generála Vlasova, které zasáhly proti Němcům v jihozápadních částech Prahy. Česká národní rada však odmítla uznat ROA za svého spojence, což vedlo k jejímu odchodu z města. Nejtěžší boje probíhaly 7. května. Sovětské jednotky se však blížily k Praze a Němci v Praze další den kapitulovali. Většina německých jednotek tak zahájila ústup. Když sovětské jednotky vstoupily do Prahy ráno 9. května, očišťovaly již město jen od zbytků zfanatizovaných německých vojsk.

Jagdpanzer 38(t) Hetzer

Jagdpanzer 38(t) Hetzer (Sd.Kfz. 138/2) byl německý stíhač tanků za druhé světové války, vyvinutý a vyráběný v Protektorátu Čechy a Morava. Byl bojově nasazen na frontě od července 1944 do konce války. Vozidlo bylo vyráběno i po válce pro československou (ST-I, později SD 75/39-44) a švýcarskou armádu (G-13).

O vývoji nového stíhače tanků bylo v Německu rozhodnuto na konci roku 1943. Nové útočné dělo bylo založeno na podvozku tanku PzKpfw 38 (t), vyráběného v Protektorátu Čechy a Morava, což byl převzatý, původně československý LT vz. 38. V měsíci březnu 1944 byly německé armádě dodány první tři prototypy, přičemž stroje dostaly označení Jagdpanzer 38(t). Hetzer (česky „štváč“) bylo buď přidáno do názvu později, nebo došlo k záměně s označením pro podobný stíhač tanků E-10. Nicméně jméno Hetzer se pro označení stíhačů Jagdpanzer 38(t) běžně používá. Stíhač tanků si 20. dubna 1944 prohlédl i samotný Adolf Hitler, přičemž bylo rozhodnuto o jeho sériové výrobě, která měla probíhat v závodech BMM (Böhmisch-Mährische Maschinenfabrik, bývalá ČKD) v Praze a ve Škodě Plzeň.

Hetzer měl svařovanou korbu se zešikmenými stěnami. Čelní pancíř byl 60 mm silný, boky měly tloušťku 20 mm, strop 8 mm. Stroj byl poháněn motorem Praga AE 2800 o výkonu 160 koňských sil a byl vybaven převodovkou Praga Wilson. Výzbroj stíhače tanků tvořil kanón Pak 39 L/48 ráže 75 mm a kulomet MG 34 umístěný na střeše.

Stíhač tanků byl průběžně modernizován, verze Ausf. D byla poháněna motorem Tatra TD 103 o výkonu 207 koní. Další varianty Hetzer Starr bylo vyrobeno pouze 10 kusů, dále byl produkován plamenometný Flammpanzer 38(t) či samohybné dělo sIG auf Jagdpanzer 38(t). Ostatní druhy zůstaly jen u prototypů. Do konce války bylo vyrobeno více než 2 800 kusů, z toho přes 2000 v Praze a asi 800 v Plzni.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR, Wikipedia