Sněmovní výbor pro obranu se na svém včerejším jednání zabýval návrhy rozpočtů Národního bezpečnostního úřadu a Ministerstva obrany ČR na rok 2026. V uzavřeném režimu výbor zároveň projednal Zprávu o zajišťování obrany státu za rok 2024 a byl informován o aktuálním vývoji situace na Ukrajině. Poslanci si vyslechli nejen komplexní informace o rozpočtu, zejména o plánovaných úsporách, ale také ujištění, že zůstává zachován základní rámec modernizace Armády ČR i dlouhodobý trend růstu obranných výdajů. Jednání se zúčastnil ministr obrany a místopředseda vlády Jaromír Zůna, náčelník Generálního štábu AČR armádní generál Karel Řehka a další hosté.

Rozpočet NBÚ se snížil, projekty se rozfázují

Snížení rozpočtu zasáhlo také Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), který má v roce 2026 hospodařit s částkou 453,83 milionu korun, což je o 35 milionů méně oproti původnímu návrhu. Úřad reagoval rozfázováním některých projektů na delší čas, rozpočet ale nadále umožňuje další rozvoj, zaznělo při projednávání. Hladké projednání rozpočtu NBÚ nakonec ukončilo jeho schválení a doporučení přijetí poslanecké sněmovně.

Rozpočet Ministerstva obrany ČR poslanci probírali více než dvě hodiny

Návrh rozpočtu kapitoly ministerstva obrany na rok 2026 byl hlavním bodem jednání výboru a poslanci se mu věnovali více než dvě hodiny. Jde na rozdíl od předchozí verze končící vlády o nový materiál, do kterého byly vtěleny priority programového prohlášení nové vlády.

Úvodní slovo k materiálu přednesl ministr obrany Jaromír Zůna, který zdůraznil, že návrh vychází z vládního usnesení a představuje kompromis mezi fiskální realitou a potřebami obrany. „Pro rok 2026 navrhujeme celkové výdaje ve výši 150,48 miliardy korun. Jde o stabilizovaný rozpočet s nominálním nárůstem zhruba 0,4 miliardy korun,“ uvedl ministr. Podle něj činí podíl kapitoly ministerstva obrany na HDP 1,76 %, přičemž celkové obranné výdaje státu napříč rozpočtem dosahují hranice dvou procent. Ministr zároveň ujistil, že snížení oproti původnímu návrhu zhruba o 21 miliard korun se nedotklo podepsaných či vyhlášených smluv a že v některých případech dochází pouze k úpravě splátkových kalendářů.

Navzdory úsporám zůstává rozpočet podle Zůny výrazně proinvestiční – na investice má jít 56,2 miliardy korun, tedy více než 36 % celkového objemu. Prioritou jsou rovněž personální výdaje umožňující další navyšování počtů vojáků a valorizaci tarifů. Podle jeho slov zůstává strategický kurz země neměnný a další roky by měly přinést výraznější nárůst prostředků. Výhledy ministerstva financí počítají s tím, že v roce 2027 by rozpočet obrany mohl dosáhnout 215,3 miliardy korun a v roce 2028 až 238,2 miliardy korun. Zůna však upozornil, že zásadní politická debata o těchto částkách teprve přijde. Kriticky se k návrhu vyjádřila bývalá ministryně obrany Jana Černochová, která upozornila především na pokles podílu výdajů na HDP a absenci rezervy pro případ výkyvů hospodářského výkonu. 

Předseda výboru Josef Flek spolu s dalšími poslanci upozorňoval na potřebu jasných politických garancí budoucího růstu výdajů. Místopředseda výboru Pavel Růžička pak otevřel otázku, nakolik NATO započítá do českých obranných výdajů i nepřímé investice, například investice do infrastruktury či kybernetické bezpečnosti. 

Celkové obranné výdaje mají letos činit zhruba 185 miliard korun, z čehož přibližně 30 miliard pochází z jiných kapitol než z přímého rozpočtu ministerstva obrany.

Rozpočet kapitoly ministerstva obrany na rok 2026 ve výši 154,8 miliardy korun je rozdělen do tří základních bloků:

Mandatorní (osobní) výdaje

• 51,9 mld. Kč (33,5 % rozpočtu)
• platy vojáků z povolání
• platy státních a občanských zaměstnanců
• příspěvek na bydlení a stabilizační příspěvek vojákům
• důchody a sociální dávky
• valorizace služebních tarifů od ledna 2026 a platových tarifů od dubna 2026

Investice / programové financování

• 56,2 mld. Kč (36,3 % rozpočtu)
• financování strategických projektů AČR
• pozemní síly
• vzdušné síly
• logistické zabezpečení
• komunikační a informační systémy
• speciální síly

Celkem 89 % všech investic směřuje přímo k Armádě ČR.

Ostatní běžné (provozní) výdaje

• 46,7 mld. Kč (cca 30,2 % rozpočtu)
• provoz a výcvik jednotek
• údržba a opravy techniky
• tvorba zásob
• provoz a údržba nemovité infrastruktury
• provoz příspěvkových organizací

Struktura podle hlavních výdajových bloků státu

• 117 mld. Kč – obrana ČR silami Armády ČR
• 17,9 mld. Kč – vytváření a rozvoj systému obrany státu
• 8 mld. Kč – strategické zpravodajství
• 1,4 mld. Kč – podpora prezidenta republiky jako vrchního velitele

Náčelník Generálního štábu AČR arm. gen. Karel Řehka potvrdil, že návrh rozpočtu na rok 2026 je nutné vnímat jako přechodový a stabilizační, nikoli jako odklon od dlouhodobých modernizačních plánů armády a zdůraznil přítomným poslancům, že žádný ze strategických ani významných modernizačních projektů Armády ČR nebude rušen. Úpravy, které rozpočet přináší, se podle něj týkají především časového rozložení plateb a sladění finančních toků s reálným průběhem akvizičních procesů, nikoli snižování cílových schopností.

Podle náčelníka generálního štábu zůstává zachována kontinuita klíčových projektů v oblasti pozemních i vzdušných sil, velení a řízení, logistiky i protivzdušné obrany. Armáda je zároveň připravena pracovat s rokem 2026 jako s mezistupněm, přičemž rozhodující období pro budování schopností budou následující roky, kdy by mělo dojít k výraznějšímu nárůstu prostředků na obranu.

Generál Řehka také upozornil, že modernizace armády je dlouhodobý proces, který nelze řídit pouze meziročními změnami rozpočtu. Klíčové je podle něj zachovat trend růstu obranných výdajů, předvídatelnost financování a stabilní plánovací rámec, aby Armáda ČR mohla postupně naplňovat své závazky vůči státu i Severoatlantické alianci.

Místopředseda výboru pro obranu Pavel Růžička po skončení jednání novinářům uvedl, že snížení kapitoly ministerstva obrany neznamená zastavení modernizačních projektů. „Ministerstvo obrany o žádné investice nepřijde. Ty platby se pouze rozložily v čase. Pokud nemám dodaný výrobek, tak ho prostě nebudu platit. Zaplatím až v okamžiku dodávky,“ uvedl. Podle Růžičky bylo na výboru opakovaně zdůrazněno, že žádný projekt nebyl zrušen. „Náčelník generálního štábu tady veřejně řekl, že žádný projekt se nebude rušit a že všechno pokračuje tak, jak má. To je pro mě zásadní,“ doplnil. K otázce dvou procent HDP Růžička připustil, že sám je zvědav, jaké položky NATO České republice uzná. „V celkovém výhledu se pohybujeme kolem 2,1 % HDP. Já jsem ale také zvědavý, co z toho bude Aliancí uznáno a co ne,“ řekl. Podle Růžičky je legitimní započítávat do obranných výdajů i některé položky mimo kapitolu resortu obrany.

Obrana státu 2024 a Ukrajina v uzavřeném režimu

Výbor se v neveřejné části jednání zabýval také Zprávou o zajišťování obrany státu v roce 2024 a následně informací k vývoji na Ukrajině. Oba body byly projednány v uzavřeném režimu za účasti vedení resortu obrany, náčelníka Generálního štábu AČR a ředitele Vojenského zpravodajství.

V rámci včerejšího zasedání jsme položili předsedovi výboru pro obranu Josefu Flekovi následující tři otázky:

Pane předsedo, co podle vás znamená pro resort obrany a Armádu ČR dnes přijatý rozpočet?

Nová vláda oproti našemu návrhu škrtla v obraně 21 miliard, jak na investicích, tak na provozu. Dochází k odsunu zálohových plateb na roky 2027 a 2028 a letos se navíc nebudou uzavírat nové smlouvy na strategické projekty. Už nyní víme o odkladu plateb například u protivzdušné obrany. Toto odkládání se nám však může vymstít. Obranný průmysl je silně inflační a zakázky budou jen dražší. Je také důležité říct, že některé dodávky budou zpožděné ze strany dodavatele. Například samohybná děla Caesar a také munice ráže 155 mm, kde se řeší problémy s kompatibilitou. Tyto posuny v platbách záloh nás však taktéž jednou neminou. Přesuny závazků do let 2027 a 2028 tak v konečném důsledku způsobí, že tyto roky budou extrémně zatížené a výdaje na obranu budou muset skokově vzrůst o více než 60 miliard. Otázkou však zůstává, zda koalice najde odvahu takový nárůst skutečně podpořit.

Co může udělat výbor pro obranu pro dodržení úrovně výdajů na hranici 2 % HDP?

Výbor pro obranu může sehrát tři klíčové role. Systematicky dohlížet na čerpání prostředků a plnění harmonogramů strategických projektů. Podporovat rozpočtová pravidla, která výdaje na obranu stabilizují víceletě, nikoli jen v ročním horizontu. A v neposlední řadě budovat napříč všemi stranami konsensus, že 2 % HDP nejsou politické gesto, ale bezpečnostní minimum vyplývající ze závazků vůči Severoatlantické alianci. Klíčové je, aby výbor pomáhal udržet obranu mimo krátkodobé rozpočtové turbulence a cyklické škrty.

Je podle vás reálné skokové navýšení státního rozpočtu pro rok 2027?

Skokové navýšení rozpočtu je vždy politicky i fiskálně mimořádně náročné. Z mého pohledu by bylo odpovědnější postupné a předvídatelné navyšování výdajů než jednorázový rozpočtový skok v případě, že nedojde k dramatickému zhoršení bezpečnostní situace v Evropě. Podobný postup zvolila i předchozí vláda, tzn. navýšení o 0,2 % HDP do roku 2030. Obrana totiž potřebuje stabilní a předvídatelné financování. Jen tak může dlouhodobě plánovat, uzavírat smlouvy za výhodných podmínek a hospodařit efektivně, bez výkyvů, které ve výsledku stojí víc peněz i důvěry občanů.

Všem přítomným poslancům jsme následně položili tuto otázku: Považujete návrh rozpočtu Ministerstva obrany ČR na rok 2026 za dostatečný pro naplnění cílů Armády ČR a závazků vůči NATO?

Jiří Horák (KDU-ČSL), místopředseda výboru

Nová vláda se rozhodla snížit rozpočet Ministerstva obrany ČR o 21 miliard korun oproti původnímu návrhu předchozí vlády. Tento krok nepovažuji za správný a rozpočet v předložené podobě nepokládám za dostatečný pro naplnění cílů Armády ČR ani našich aliančních závazků.

Vidím to ze dvou zásadních úhlů pohledu. Prvním je zahraničně-politická rovina. Česká republika se v rámci NATO zavázala nejen k plnění dvouprocentního cíle, ale předchozí vláda deklarovala postupné navyšování výdajů až ke 3 % HDP do roku 2030. Snížení rozpočtu jde proti tomuto závazku a vysílá do zahraničí negativní signál. Už nyní je zřejmé, že redukce výdajů na obranu oproti původním plánům není našimi aliančními partnery vnímána pozitivně. Pokud se navíc většina vládních politiků odvolává na potřebu silných transatlantických vztahů a podporu amerického prezidenta, pak je třeba dodat, že právě americká administrativa dlouhodobě tlačí evropské státy k vyšší odpovědnosti a větším investicím do vlastní obrany. Současný krok vlády jde tímto přesně opačným směrem.

Druhým pohledem je samotná schopnost naší armády plnit své úkoly. Armáda České republiky byla dlouhé roky hrubě podfinancována a až v posledních letech, mimo jiné v reakci na válku na Ukrajině, se obrana a bezpečnost staly skutečnou prioritou. Byla započata rozsáhlá modernizace techniky, infrastruktury a celkových schopností armády, což je finančně náročné a vyžaduje dlouhodobou předvídatelnost.

A právě předvídatelnost je klíčová. Modernizační projekty jsou plánovány na roky dopředu, řada zakázek je již nasmlouvána nebo rozjednána. Pokud nyní dojde k významnému snížení prostředků, se kterými armáda počítala, hrozí odklady, přehodnocování či prodražování projektů. Na druhou stranu nám dnes ministr obrany předložil střednědobý výhled, ze kterého vyplývá výrazné navýšení rozpočtu ministerstva obrany v letech 2027 a 2028 o 60, resp. 80 mld. korun, což bych považoval za dobrou zprávu. Nicméně toto prozatím beru jen jako informaci a zůstal bych obezřetný, protože jen stěží dokážu uvěřit, že by celá vládní koalice souhlasila s tak razantním nárůstem výdajů na obranu v dalších letech.

Jediným faktem tak zůstává rozpočet na letošní rok, který nepovažuji za dostatečný. Pokud se ovšem ukáže střednědobý výhled jako reálný, budou mít další rozpočty ministerstva moji podporu. Investice do naší bezpečnosti by měly být prioritou pro celou politickou reprezentaci.

Jindřich Rajchl (zvolen za SPD), místopředseda výboru

Ano, jednoznačně. Pouze bych chtěl doplnit, že pro nás je důležitější závazek vůči našim občanům a naší zemi zajistit jejich bezpečnost než závazek vůči NATO.

Jana Černochová (ODS), členka výboru

Není dostatečný. Snížení rozpočtu o 21 miliard korun je zahráváním si s důvěrou, na které stojí spojenectví, s důvěrou vojáků a lidí v resortu obrany a našich občanů, kteří začali věřit, že v této turbulentní době je obrana naší země naprostou prioritou. Škrtnutí 21 mld. korun znamená snížení 13,5 mld. z modernizace, 7,5 mld. z provozu a přes 60 milionů z osobních mandatorních výdajů. Každá koruna, o kterou se rozpočet snížil, měla být na něco vydána, z naprosté většiny jsou to věci, které má armáda naplánované a které potřebuje k plnění svých úkolů. Když se to nepořídí letos, bude se to muset pořídit v dalších letech a vnitřní dluh bude narůstat. Odsouvání projektů do budoucna není dobré řešení. Je to jen přesunutí problému na další roky.

Matěj Hlavatý (STAN), člen výboru

Návrh rozpočtu Ministerstva obrany ČR na rok 2026 v aktuální podobě nepovažuji za plně dostačující pro naplnění dlouhodobých cílů Armády ČR ani závazků České republiky vůči NATO. Oproti původnímu návrhu došlo k celkovému snížení přibližně o 21 miliard Kč, tedy zhruba o 12 %, což zásadně mění charakter rozpočtu z modernizačního na udržovací.

Nejvýraznější pokles se týká investic do modernizace a rozvoje. Programové financování kleslo přibližně o 13,5 miliardy Kč (−19 %), což znamená odklad nebo zpomalení řady klíčových akvizičních projektů a infrastrukturních investic. V některých případech došlo k úplnému přesunu financování do dalších let.

Velmi znepokojivý je také více než padesátiprocentní pokles výdajů na výzkum, vývoj a inovace, konkrétně z přibližně 940 milionů Kč na necelých 460 milionů Kč. Právě tato oblast je přitom klíčová pro technologickou soběstačnost a schopnost reagovat na moderní formy konfliktů.

Významné snížení se dotklo rovněž hlavního výdajového bloku určeného pro zajištění obrany ČR silami Armády ČR, kde pokles činí více než 15 miliard Kč. Omezen byl také rozpočet Vojenského zpravodajství přibližně o 1,1 miliardy Kč.

Naopak mandatorní výdaje, zejména platy a výsluhy, zůstaly téměř nezměněny a jejich podíl na celkovém rozpočtu vzrostl přibližně z 29,5 % na 33,5 %. Rozpočet se tak posouvá od rozvoje směrem k pouhému udržení chodu armády.

Pozitivní je, že jsou zachovány klíčové strategické programy a stabilita personálu. Pokud však mají být naplněny alianční cíle výstavby schopností a modernizace armády, bude nutné investice do obrany v dalších letech opět navýšit a zajistit jejich dlouhodobou předvídatelnost. Bezpečnostní prostředí v Evropě zůstává vysoce nestabilní a odkládání investic do obrany zvyšuje riziko prohlubování vnitřního dluhu armády i budoucích finančních nákladů.