"Afghánský debakl" Česko potřeby 2 procent HDP na obranu zbavit nemohl a nezbavil

 27. 09. 2021      kategorie: Armáda ČR
Přidat na Seznam.cz

Vrchní velitel ozbrojených sil a prezident České republiky Miloš Zeman nedávno vyjádřil názor, že odchod vojáků z Afghánistánu mění situaci a nadále už není potřeba směřovat k výdajům dvou procent HDP na obranu. Postavil se tak v tomto ohledu v předvolebním čase po bok těch politiků, kteří chtějí nacházet úspory, resp. prostředky na jiné výdaje na úkor resortu obrany. Argumentovat Afghánistánem je zpochybnitelné z nejednoho úhlu pohledu. Především pak proto, že výdaje na účast v zahraničních operacích (tedy nejen na Afghánistán) představují necelá 3 % výdajů Ministerstva obrany.

armada_01
Foto: Údajný "Afghánský debakl", jak píšou některá média, Česko potřeby 2 procent HDP na obranu zbavit nemohl a nezbavil (ilustrační foto) | Ministerstvo obrany ČR

Jsou to tři měsíce, kdy prezident republiky cestoval na summit NATO v Bruselu s mandátem vyjádřit vůli vlády České republiky navyšovat výdaje na obranu až ke 2 % HDP. Paralelně s tím vláda v důsledku hospodářské situace sice sama růst obranných výdajů oproti svým vlastním plánům brzdila, nicméně mandát pro prezidenta byl jednoznačný, a Zeman se vůči němu nevymezil.

Jen dva týdny po tomto summitu pak byla ukončena alianční operace v Afghánistánu, což různými způsoby komentovala (a stále komentuje) řada médií. Novinové titulky věnující se nedávné schůzi lídra koalice SPOLU Petra Fialy s prezidentem v Lánech hlásaly dokonce "afghánský debakl" (iDnes). Z pohledu příspěvku Armády České republiky do misí, které na území Afghánistánu od roku 2001 probíhaly, však rozhodně o "debaklu" hovořit nelze, naopak. Účast českých vojáků byla vždy hodnocena jako profesionální a spolehlivá. Jednotlivá úkolová uskupení své povinnosti plnily, a patří mezi ně i způsob evakuace - jakmile armáda dostala od vlády zelenou, byl její výkon opět stoprocentní.

Miloš Zeman již dříve vyjádřil názor, že odchod z Afghánistánu byl chybou, a hovořil dokonce o zbabělosti. Jistě nikoli ve vztahu k vojákům, ale k politickému rozhodnutí zemi ve složité situaci vojensky opustit. Toto rozhodnutí ale neučinila ani Armáda České republiky, ani české Ministerstvo obrany, dokonce ani česká vláda, a nadto dojem z ukončení afghánské mise zásadním způsobem ovlivnily především všeobecné zmatky při evakuaci. Připomenout lze vtipný meme kolující sociálními sítěmi: "Před každou evakuací napřed opusť svou strategickou leteckou základnu. Sun-C'." Mnohem důležitější však bude hodnocení obecných cílů celé dvacetileté operace.

Snižování českých obranných výdajů z důvodu stažení spojeneckých vojsk z Afghánistánu je tedy aktuálním postojem prezidenta republiky. V podstatě z měsíce na měsíc tak došlo k obratu ve strategické otázce, a to na základě dojmu z ukončení mise, která měla podle Zemanova názoru pokračovat.

Podíváme-li se do dokumentu Rozpočet, fakta a trendy 2020 Ministerstva obrany, najdeme na straně 9 informaci, že pro rok 2020 činily stanovené výdaje na účast v zahraničních operacích 1,995 miliardy korun, což představovalo 2,74 % rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany, později navýšeno na 2,34 miliardy, přibližně 3 % celkového rozpočtu. Kromě necelých čtyř set vojáků v afghánské misi Resolute Support to ovšem byly náklady na přítomnost stovky vojáků v Iráku, tří stovek v misi eFP (Enhanced Forward Presence) v Pobaltí, 150 v Mali, 25 na Sinaji. Pro roky 2021 a 2022 byly schválené nižší náklady na účast v zahraničních misích (1,73 miliardy v letošním roce a 1,8 v roce 2022).

I kdyby byla účast českých ozbrojených sil při nasazení v Afghánistánu kompetentními orgány hodnocena negativně, jakože nikdy nebyla, i kdyby naše ozbrojené síly nějakou svou nedostatečností přispěly (jakože opravdu nepřispěly, naopak) k současnému vývoji situace v Afghánistánu, která prezidentovi nějakým způsobem nevyhovuje, stále jde z celkového pohledu na obranný rozpočet o relativně nepatrné náklady.

Armádu a v širším úhlu pohledu resort obrany netrápí výdaje na zahraniční mise, ale řádově jiné a mnohem větší problémy, jako je obrovský vnitřní dluh na technice a nemovitostech, nezbytné, ale nákladné modernizační projekty, jejich odklady a průtahy, které je dále prodražují. Snížené tempo obranného rozpočtu samo o sobě nyní povede k tomu, že zřejmě poprvé po několika letech klesne počet příslušníků armády. Jsou to problémy, jejichž řešení by nepřineslo ani okamžité škrtnutí veškeré účasti našich vojáků na zahraničních misích.

NATO podle prezidenta Zemana "dramaticky selhalo". Jsou jen dvě cesty. Kolektivní obrana, která je, odhlédneme-li od všech dalších souvislostí, ekonomicky racionální, nebo obrana samostatná, v nějakém komplexu spojeneckých smluv, jaké si například ČSR namalovala před druhou světovou válkou. Taková cesta by byla nepoměrně nákladnější (a historie ukazuje, že poněkud nespolehlivá), a celkový obranný rozpočet by musel být, aby byly ozbrojené síly schopné odstrašit případného útočníka, nikoliv 2 % HDP, ale řádově vyšší. 

I v rámci kolektivní obrany je každý řetěz tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek. Armáda České republiky není v dobrém stavu, a v horizontu několika let ji do dobrého stavu nedostane ani výrazné navýšení obranného rozpočtu. Je to teprve začátek dlouhé cesty k nápravě a následnému udržení vyhovujícího stavu. Za této situace hovořit o opuštění cíle výdajů ve výši 2 % HDP, na němž se jinak shodne vládní ANO i obě opoziční koalice, je nezodpovědné. A argumentovat přitom neúspěchem konkrétní zahraniční mise je nepřijatelné.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR, iDnes

 Autor: Jakub Samek