Balíček pomoci pro Ukrajinu za bezmála 61 miliard dolarů konečně prošel procesem schvalování americké legislativy. Podle prezidenta USA Joea Bidena tak může do Ruskem okupované země zamířit první část pomoci, z níž třetina je určena na vojenskou podporu. Vojenská technika, munice, systémy protivzdušné obrany a další výzbroj má na Ukrajinu putovat z amerických skladů v Německu a Polsku. Podle expertů je však zapotřebí vytrvat a podporu ze Západu zaštítit i do budoucna. Rusové reagují intenzivnějšími útoky na ukrajinská města pomocí raket a dronů. Právě drony teď na frontové linii používají ve větším množství obě strany, a to včetně pozemních typů.

Trvalo to dlouhé měsíce vnitropolitických tahanic a sporů, než se ve Spojených státech podařilo dosáhnout dohody ohledně rozsáhlé vojenské zahraniční pomoci za celkem 95 miliard dolarů. Největší část – 60,8 miliard dolarů – míří po Tchaj-wanu a Izraeli právě Ukrajině, kdy podstatná část (23 miliard dolarů) je určená na vojenskou pomoc. V tom je podle zákonodárců USA zahrnuto také doplnění amerických skladů tak, aby byli tamní výrobci připraveni i na budoucí podporu Kyjeva. Zbytek je určený na humanitární účely a ekonomickou podporu válkou rozvrácené země.

Účelem schválené pomoci má být podle Američanů znovuzískání převahy Ukrajinců na bojišti po měsících opotřebovávací války, kdy mírné postupy hlásili zejména Rusové. „Co se bojových operací v příštích několika měsících týče, Ukrajinci se budou muset podstatně přeskupit, aby mohli začít používat všechny tyto nové dodávky poté, co měli jen omezené množství munice i dalších zásob, a zajistit, aby mohli bránit své pozice,“ komentoval situaci podle agentury Reuters nejmenovaný vysoce postavený americký představitel. „Takže bych v blízké době nepředvídal žádnou rozsáhlou protiofenzívu," dodal s tím, že nicméně očekává častější a přesnější odpovědi ukrajinských jednotek, a to včetně ruských pozic na okupovaném Krymu.

Americký Institut pro studium války varuje, že dodávky západní pomoci mohou naopak vést k intenzivnějším ruským útokům. K těm v podstatě dochází již dnes, zejména podél frontové linie, a to od severně položeného Charkova, který v posledních týdnech zažívá téměř každodenní ruské ostřelování, až po obce a města v Doněcké oblasti, zejména v oblasti Časiv Jaru. „Američtí představitelé se údajně obávají, že nejnovější balíček americké vojenské pomoci Ukrajině nemusí stačit k tomu, aby Ukrajina znovu získala celé své území,” stojí v analýze Institutu pro studium války (ISW). „Americká vojenská pomoc je navíc jen částí toho, co Ukrajina v současnosti potřebuje; ale Ukrajina sama pracuje na řešení dalších válečných potřeb – především výzev v oblasti lidských zdrojů a rozšíření své obranné průmyslové základny,” dodává institut.

Dlouhá válka teprve přichází

„Ukrajina potřebuje využít rok 2024 k přestavbě svých sil pro dlouhou válku. Cílem Evropy by mělo být dostat se do pozice, která by mohla potenciálně zaplnit mezeru, kterou v budoucnu mohou opět vytvořit Spojené státy, pokud by neschválily další balíček,“ řekl Reuters ředitel programu Evropa, Rusko a Eurasie Max Bergmann z Centra pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu. Obavu o budoucí pomoc v minulosti opakovaně vyjádřili i sami ukrajinští představitelé a USA si toho jsou vědomy. Jakkoli mohou po volbách v listopadu přijít některé změny, i Donald Trump se nakonec vyjádřil pro schválení finanční podpory Ukrajině, a tak se v případě jeho úspěchu proti současnému prezidentovi dá očekávat, že americké dodávky zcela neskončí.

Současná Bidenova administrativa pracuje i přes budoucí obavy na dalším balíčku, který by se měl zaměřit na průběžnou podporu zejména protivzdušné obrany. Podle agentury AP by mělo jít o 6 miliard dolarů postupně uvolňovaných na rakety do systémů Patriot. Právě ty teď Kyjev akutně shání, aby se vyrovnal frekventovaným ruským útokům. Patriotů je v současné době na Ukrajině již několik, avšak podle Volodymyra Zelenského jich země potřebuje více, podle odhadu alespoň 25, aby Ukrajina získala převahu v rámci PVO. Státy NATO je proto nyní shání, stejně jako další systémy (IRIS-T, ATACMS nebo HIMARS), které mohou západní partneři postrádat. Horší je to u východního křídla aliance, jako je Polsko nebo země Pobaltí, které se samy obávají možné eskalace konfliktu z východu a svých systémů se vzdát nechtějí. Větší ochota pomoci by pak měla být z Německa a dalších spojenců ze západní Evropy. 

Nový rozměr boje bezpilotních prostředků

Nedílnou součástí ukrajinské obrany i protiútoků jsou od začátku konfliktu drony, které jsou mimo jiné na Ukrajinu dodávány také díky aktivitám různých občanských iniciativ v ČR nebo i na Slovensku a staly se nedílnou součástí arzenálu používaného proti ruským agresorům. Hitem jsou pak FPV drony ovládané operátorem z první osoby, často sebevražedné – nesoucí různé typy náloží podle nosnosti a použití v terénu. Bezpilotní prostředky jsou dodávány od nejmenších za nižší tisíce korun až po velké připomínající malé helikoptéry schopné urazit stovky kilometrů a jsou rozšířené po celém bojišti.

Jejich efektivity na moderním bojišti si všimli už před časem i Rusové a bezpilotní letouny stále častěji nasazují stejným způsobem, jako ukrajinští obránci, jakkoli zatím v tomto ohledu převahu nemají. Nutnost zvýšit jejich výrobu a dodávky zdůraznil v prosinci minulého roku i Vladimir Putin. Kromě větších sebevražedných íránských dronů Šahíd pak začínají k Rusům proudit i menší moderní drony z Číny.

„Ruští i ukrajinští komentátoři a bloggeři často upozorňují, že protivník má více dronů a umí je lépe ovládat,“ říká podle magazínu Forbes expert na ruské drony Samuel Bendett s tím, že Ukrajinci narážejí hlavně na Šahídy nalétávající na jejich města, a Rusové na FPV drony na frontě a daná situace již nutí obě strany měnit taktiku. Kyjev z frontových pozic kvůli dronovým hrozbám dočasně stahuje své zbrusu nové tanky z USA Abrams M1A1 a ruská armáda se zas rozhodla řadu svých tanků přestavět na takzvané želvy, kdy obrněncům kolem věže přidávají nejrůznější konstrukce, které mají drony odrazit či iniciovat výbuch tak, aby neohrozil osádky tanků. Určité ruské drony jsou pak nasazeny s cílem lovit ty ukrajinské. 

Relativní novinkou je pak nasazení většího množství pozemních dálkově řízených vozidel (UGV), kdy Ukrajinci např. v rámci této kategorie systémů nasadili odminovací stroj. Rusové zas ukázali malého robota sloužícího pro logistiku a další bezpilotní systémy s přidělanými kulomety, které označuje jako Kurýr. „Další video ukazuje to, co vypadá jako Kurýr, malá bojová UGV, která se zúčastnila březnové bitvy a byla zničena ukrajinskými FPV drony,” komentoval pak na svém účtu X Samuel Bendett poslední Rusy zveřejněné video ukazující právě nově používané pozemní drony.

Another video of what appear to be “Curriers” (Курьер) small combat UGVs that participated in a March battle and were destroyed by Ukrainian FPVs. https://t.co/CrLPwOH3Q5 pic.twitter.com/kpyekaTxvs

— Samuel Bendett (@sambendett) April 23, 2024

Své bojové UGV mají i Ukrajinci, připomíná čtyřkolku s kanónem místo řidiče a nese název Obrněnec. Tento systém byl již taktéž nasazen v ostrém boji a Ukrajinci si ho pochvalují jako novou možnost odrážení ruských výpadů.

Zdroj: Reuters, AP, ISW, Euromaidan Press, Forbes, Military Times