Ruské hybridní operace, kybernetické útoky, organizovaný zločin, radikalizace společnosti i rychlý rozvoj umělé inteligence představují bezpečnostní rizika, na která musí Česká republika reagovat. Jejich společným jmenovatelem je stále výraznější propojení vnější a vnitřní bezpečnosti státu. Právě tomu se věnovala další ze série mezinárodních konferencí Aktuální bezpečnostní hrozby VII., která se 12. října 2026 uskutečnila v Poslanecké sněmovně pod záštitou poslance Pavla Žáčka ve spolupráci s platformou Future Forces Forum. Tato dlouhodobá spolupráce vytváří prostor pro pravidelnou diskusi představitelů českých bezpečnostních institucí, zahraničních expertů, politické reprezentace a technologických společností o současných bezpečnostních rizicích a možnostech jejich řešení. Zatímco předchozí díly konference se výrazně věnovaly zkušenostem z ozbrojených konfliktů a otázkám obranyschopnosti, říjnová konference obrátila pozornost také k vnitřní bezpečnosti státu, organizovanému zločinu, kybernetickým hrozbám a rychlému rozvoji umělé inteligence. O současné bezpečnostní situaci hovořili představitelé BIS, Policie ČR, Národní centrály proti organizovanému zločinu, NÚKIB i odborníci na nové technologie. 

Česká republika zůstává jednou z nejbezpečnějších zemí světa. Přesto čelí bezpečnostním hrozbám, jejichž charakter se v posledních letech zásadně proměňuje. Vedle tradičních forem kriminality roste význam kybernetických útoků, zahraničních vlivových operací, hospodářské kriminality a zneužívání moderních technologií. Sedmé pokračování konference Aktuální bezpečnostní hrozby nabídlo prostřednictvím vystoupení představitelů klíčových bezpečnostních institucí pohled na rizika, která mohou v nadcházejícím období ovlivňovat bezpečnost České republiky i celé Evropy. Poslanec Pavel Žáček v úvodu připomněl význam kontinuity odborné diskuse a návaznost na předchozí dva ročníky, které se uskutečnily před letošním létem. Zdůraznil, že bezpečnostní otázky by měly stát nad běžnými politickými spory. „Volby skončily, můžeme se věnovat něčemu, co je nadstranické a do čeho by ty volby, když už zasahují, měly zasahovat jenom ve smyslu pozitivním, tedy posílení naší vnitřní a vnější bezpečnosti, naší resilience,“ uvedl Žáček. Připomněl rovněž nutnost rychlejší reakce státu na technologické změny, včetně zrychlení akvizičních a dalších rozhodovacích procesů.

První vystoupení dopoledního bloku tradičně patřilo řediteli Bezpečnostní informační služby generálu Michalu Koudelkovi. Ten označil Rusko za nejzávažnější dlouhodobou bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku. Podle jeho slov Moskva využívá nejen vojenskou agresi proti Ukrajině, ale také hybridní operace, kybernetické útoky a informační působení zaměřené na oslabování západních demokracií. „Rusko je největší bezpečnostní hrozbou pro Českou republiku a ještě dlouho tomu tak bude,“ konstatoval ředitel BIS. Zvláštní pozornost věnoval takzvané kognitivní válce, tedy systematickému působení na vnímání reality, názory a rozhodování společnosti. Nejde přitom pouze o jednotlivé nepravdivé informace, ale o dlouhodobě koordinované kampaně. „Hrozba nespočívá v jednotlivostech, ale v koordinovaném dlouhodobém působení. Správně vedená kognitivní válka není chaotická. Má architekturu,“ upozornil Koudelka. Rusko podle něj usiluje především o rozdělení demokratických společností a narušení jejich schopnosti společně reagovat na bezpečnostní výzvy. Významnou úlohu v tomto působení získává také umělá inteligence, která umožňuje automatizovat přípravu, šíření i vyhodnocování informačních operací.

Ředitel kontrarozvědky současně varoval před možností dalších závažných ruských aktivit proti evropským státům, včetně sabotážních operací nebo provokací vůči členským zemím NATO. Zdůraznil však, že smyslem podobných varování není vyvolávání strachu. „Není třeba podléhat žádné hysterii nebo zbytečnému strachu. Jsme dostatečně silní, abychom všem těmto hrozbám dokázali úspěšně a efektivně čelit. Ale musíme být na ně připraveni,“ uvedl. Koudelkovo vystoupení mělo také osobní rozměr. Připomněl, že mu za několik měsíců skončí zákonem stanovené funkční období, a poděkoval spolupracujícím zpravodajským službám, policii i české veřejnosti za podporu. Vyzdvihl přitom význam spolupráce při ochraně České republiky před zahraničním vlivovým působením a připomněl mimo jiné kauzu Vrbětice, pokusy o zapojení ruského Rosatomu do dostavby Dukovan či bezpečnostní otázky spojené s čínskými technologiemi.

Na zpravodajské hodnocení navázal policejní prezident generál Martin Vondrášek, který představil aktuální vývoj kriminality a dlouhodobé priority Policie ČR. Podle jeho údajů zůstává celkový počet registrovaných trestných činů v posledních letech relativně stabilní. Významně se však mění prostředí, ve kterém je kriminalita páchána. „Kriminalita se přesouvá ze světa fyzického do světa virtuálního. A bude to pokračovat i v následujících letech,“ upozornil Vondrášek. Podíl kriminality ve virtuálním prostředí podle něj vzrostl z přibližně deseti procent před třemi lety na očekávaných 14 až 15 procent v letošním roce. Tato změna vytváří nové požadavky na schopnosti policie. Nestačí pouze vyšetřovat tradiční trestnou činnost. Policisté musí být schopni získávat a vyhodnocovat elektronické důkazy, analyzovat rozsáhlé datové soubory a využívat nástroje umělé inteligence. Vondrášek představil také modernizační projekty policie včetně digitálního asistenta AIDA, který podle jeho slov již využívají stovky policistů. Zdůraznil význam personální stability, vzdělávání a důvěry veřejnosti. Právě důvěru označil za jednu z nejdůležitějších hodnot, kterými policie disponuje.

Problematiku rozvedl náměstek policejního prezidenta pro službu kriminální policie a vyšetřování generálmajor Tomáš Kubík. Upozornil především na nárůst internetových podvodů a stále sofistikovanější metody pachatelů. Škody způsobené tímto druhem kriminality se podle jeho vystoupení v letošním roce přibližují pěti miliardám korun. Vedle hospodářské kriminality a korupce se věnoval také násilné kriminalitě, radikalizaci mladistvých, novým syntetickým drogám a potřebě včasné prevence. Kubík připomněl, že policie musí reagovat nejen na již spáchané trestné činy, ale také na situace, ve kterých mohou bezpečnostní rizika teprve vznikat. Významnou roli přitom hraje mezinárodní spolupráce, zejména při odhalování kybernetické kriminality, organizovaných podvodných sítí a nových forem distribuce drog. Upozornil také na potřebu citlivého vyvažování bezpečnostních pravomocí a základních práv občanů, například při využívání systémů umělé inteligence pro policejní činnost.

Na stále těsnější propojení vnitřních a vnějších bezpečnostních hrozeb upozornil ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu brigádní generál Jiří Mazánek. „Vnitřní a vnější bezpečnost České republiky tvoří jeden celek,“ zdůraznil. NCOZ podle něj musí stále více přecházet od pouhého vyhodnocování kriminality k aktivnímu modelování bezpečnostního prostředí a předvídání nových trendů. Závažná organizovaná trestná činnost se totiž stále častěji odehrává v mezinárodních sítích a její odhalování vyžaduje dlouhodobou analytickou práci. Za jeden z důležitých trendů Mazánek označil koncept „zločin jako služba“, kdy specializované skupiny poskytují dalším pachatelům technologické, finanční nebo logistické zázemí. Tento model se podle něj může prolínat také s činností státních aktérů a hybridními hrozbami. Významnou pozornost proto NCOZ věnuje obcházení mezinárodních sankcí vůči Rusku, praní špinavých peněz či nelegálním ekonomickým strukturám. Jako příklad uvedl vyšetřování mezinárodních finančních operací souvisejících s osobami napojenými na ruské mocenské prostředí. Další oblastí je nelegální zaměstnávání a zneužívání zranitelných skupin zahraničních pracovníků. Mazánek představil připravovaná legislativní opatření i potřebu intenzivnější meziresortní spolupráce. NCOZ chce zároveň posilovat vlastní ekonomické a finančněanalytické kapacity. Bez rychlejšího zavádění moderních nástrojů podle něj hrozí, že orgány činné v trestním řízení nebudou schopny dostatečně efektivně reagovat na technologicky stále vyspělejší kriminalitu.

Podobný problém popsal také náměstek ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Tomáš Krejčí. Upozornil, že kybernetické útoky nelze oddělovat od skutečného dění ve společnosti. Příkladem jsou koordinované DDoS kampaně, jejichž cílem nemusí být pouze krátkodobé znepřístupnění internetových služeb, ale také získání mediální pozornosti a vytvoření dojmu rozsáhlého bezpečnostního incidentu. Podle Krejčího přitom roste zejména závažnost a sofistikovanost útoků. Za důležitý trend označil útoky prostřednictvím dodavatelských řetězců, při kterých se protivník do informačního systému dostává přes legitimního dodavatele nebo subdodavatele. Takové postupy byly dlouhodobě spojovány především s Čínou, nyní je však podle Krejčího stále více využívá také Rusko. Moderní útočníci navíc dokážou zneužívat běžné komunikační platformy a legitimní přihlašovací mechanismy. Umělá inteligence jim usnadňuje vytváření přesvědčivých podvodných zpráv a urychluje vyhledávání zranitelností.

Technologickou část dopoledního programu rozšířilo vystoupení odborníka na umělou inteligenci Filipa Dvořáka. Ten upozornil, že bezpečnostní rizika AI nevznikají pouze jejím úmyslným zneužíváním, ale také nedostatečnou spolehlivostí samotných systémů. Stále autonomnější softwaroví agenti mohou získávat přístup k rozsáhlým datům, vykonávat operace bez bezprostředního lidského dohledu nebo reagovat na instrukce vložené útočníkem do externích zdrojů. Vedle těchto rizik poukázal také na strategickou závislost evropských institucí na zahraničních technologických poskytovatelích.

Všechna vystoupení spojovala otázka, zda české bezpečnostní instituce dokážou udržet tempo s proměnou hrozeb. Zatímco protivníci a organizované kriminální struktury mohou nové technologie zavádět prakticky okamžitě, stát musí respektovat legislativní, rozpočtová a organizační pravidla. To klade zvýšené nároky na koordinaci jednotlivých institucí, kvalitu odborného personálu i schopnost politické reprezentace přijímat včasná rozhodnutí.

Významnou součástí konference byl také její mezinárodní přesah. Vedle představitelů českých bezpečnostních institucí se do programu zapojili zahraniční experti, mezi nimi Jean-François Langer s tématem posilování východního křídla NATO, zástupci zahraničních technologických společností a velvyslanec Ukrajiny v České republice Vasyl Zvaryč. Ten ve svém vystoupení zdůraznil, že bezpečnost Ukrajiny nelze oddělovat od bezpečnosti celé Evropy. „Silnější Ukrajina znamená silnější Evropu. Toto není pouze politické heslo. Je to strategická skutečnost, kterou dnes potvrzuje každodenní zkušenost Ukrajiny i celé Evropy,“ uvedl velvyslanec, který se věnoval zejména třem vzájemně propojeným oblastem – bezpečnosti, poválečné obnově a budoucímu členství Ukrajiny v Evropské unii. Za bezprostřední prioritu označil posilování protivzdušné obrany, která chrání nejen obyvatelstvo, ale také energetickou infrastrukturu, průmyslové podniky a podmínky pro budoucí investice. Značnou pozornost věnoval také rozvoji ukrajinského obranného průmyslu a možnostem jeho propojení s evropskými výrobci. „Ukrajina má něco, co žádná jiná evropská země v takovém rozsahu nemá. Reálnou zkušenost z moderní války. Ukrajinské ozbrojené síly každý den testují nové technologie v reálných bojových podmínkách,“ zdůraznil Zvaryč. Podle jeho slov je proto strategickým zájmem Evropy společný vývoj, výroba a transfer obranných technologií, včetně bezpilotních prostředků a systémů elektronického boje. V této souvislosti ocenil také českou muniční iniciativu, jejíž význam podle něj přesahuje samotné dodávky dělostřelecké munice. „Proto je česká muniční iniciativa více než nástrojem podpory Ukrajiny. Je to investice do evropské bezpečnosti,“ prohlásil velvyslanec. Závěrem připomněl, že poválečná obnova Ukrajiny nebude znamenat pouze obnovu zničené infrastruktury, ale také příležitost pro vznik nových evropských průmyslových a technologických partnerství. Právě propojení zkušeností z ukrajinského bojiště, moderních obranných technologií a evropských bezpečnostních potřeb představovalo důležitý mezinárodní rozměr celé konference.

Sedmý ročník konference Aktuální bezpečnostní hrozby navázal na předchozí odborné debaty pořádané pod záštitou poslance Pavla Žáčka a současně ukázal jejich význam pro širší diskusi o obranyschopnosti České republiky. Bezpečnost dnes nelze posuzovat pouze podle vojenských schopností, počtu policistů nebo množství odhalených trestných činů. Rozhodující bude také odolnost společnosti, ochrana kritické infrastruktury, technologická vyspělost bezpečnostních institucí a schopnost předcházet rizikům dříve, než přerostou v závažnou krizi. Právě v tom spočívá společné poselství vystoupení představitelů českého bezpečnostního systému: vysoká úroveň bezpečnosti není trvalým stavem, ale výsledkem nepřetržité připravenosti, spolupráce a schopnosti přizpůsobovat se novým hrozbám.