Armáda České republiky a ČVUT budou spolupracovat na rozvoji přelomových technologií pro potřeby armády. Memorandum o spolupráci bylo slavnostně podepsáno tento týden v úterý v jednacím sále univerzity, kdy daný dokument dále rozvíjí již prohíhající spolupráci v oblasti projektů a technologií armády 21. století. Memorandum o spolupráci ČVUT a Armády ČR podepsal zástupce náčelníka Generálního štábu – náčelník štábu generálporučík Miroslav Hlaváč a rektor ČVUT doc. RNDr. Vojtěch Petráček, CSc. Jde o vyvrcholení dosavadní spolupráce mezi armádou a univerzitou. ČVUT v Praze již od roku 2018 spolupořádá diskuzní fóra, kulaté stoly a workshopy, v jejichž rámci seznamuje zástupce Armády České republiky s možnostmi využití např. kvantových technologií pro vojenské účely. ČVUT je také českým zástupcem v tzv. NATO Academic Alliance, tedy v síti akademických pracovišť po celé Alianci, jež pomáhá utvářet budoucnost NATO.

Foto: Podpis memoranda o spolupráci Armády České republiky a ČVUT podepsali zástupce náčelníka Generálního štábu – náčelník štábu generálporučík Miroslav Hlaváč (vlevo) a rektor ČVUT doc. RNDr. Vojtěch Petráček, CSc. | Jan Zilvar / CZ DEFENCE

Dokument definuje zapojení ČVUT do projektů přelomových technologií a navrhování jejich zavádění do armády, kdy akademičtí odborníci budou určovat oblasti nových a přelomových technologií a jejich vojenské využití. Armáda se zavazuje k tomu, že bude přinášet náměty na vědeckou činnost univerzitního pracoviště. Obě strany se pak budou podílet na vzdělávací, přednáškové a publikační činnosti a budou se účastnit seminářů a workshopů. Významnou součástí spolupráce budou také odborné praxe a stáže personálu nebo studentů ČVUT u vojenských součástí a zařízení v rámci řešeného projektu.

Ke zlepšování technologické vyspělosti využívá Armáda ČR poznatky vědy a výzkumu v oblasti nových přelomových technologií EDT (Emerging and Disruptive Technologies). „Aplikace přelomových technologií, umělé inteligence a robotizace do budoucích projektů v rámci modernizace naší armády je nutností. Úzká spolupráce s akademickými odborníky je jedna z cest, jak nové technologie implementovat do vojenských schopností,“ vysvětlil generál Hlaváč. „V tomto ohledu má ČVUT velkou přidanou hodnotu, protože naši výzkumníci pracují na technologiích, které ještě nejsou komerčně dostupné, a do jisté míry tedy vidí do budoucnosti,“ sdělil rektor ČVUT Vojtěch Petráček. Memorandum navazuje na „Národní strategii rozvoje a ochrany nastupujících a přelomových technologií v České republice“. Armáda České republiky věnuje umělé inteligenci velkou pozornost a do budoucna se bez ní neobejde. V určité podobě ji využívá dlouhodobě, jako třeba bezpilotní nebo bezposádkové prostředky, robotické systémy nebo softwarové komponenty. Expertní a simulační základnou v oblasti autonomních a robotických systémů, které působí ve prospěch armády, je Katedra vojenské robotiky Univerzity obrany Brno.

Generál Hlaváč při příležitosti podpisu memoranda také připomněl, že spolupráce bude směřována k moderním zbraňovým systémům, ať už jsou to dělostřelecké systémy nebo radary MADR. Mezi zásadní projekty armády patří podle generála Hlaváče nákup letounů 5. generace, který pomůže Armádě České republiky k návratu mezi vyspělé evropské armády. „Bez vědců a Českého vysokého učení technického to budeme mít problém zvládnout tak, abychom se připravili na tento technologický skok,“ uvedl generál. V této oblasti jde zejména o zpracování objemu dat, jejich analýzu a vyhodnocení a samozřejmě navrhované řešení. Vzhledem k tomu, že půjde o autonomní systémy, tak navrhovaná řešení bude potřeba zavádět do jednotlivých druhů vojska. Dalším základem spolupráce mezi AČR a ČVUT je pak využívání umělé inteligence. 

Foto: Armáda České republiky a ČVUT budou spolupracovat na rozvoji přelomových technologií pro potřeby armády. | Ministerstvo obrany ČR

Význam spolupráce mezi AČR a ČVUT potvrdil generálporučík Miroslav Hlaváč i pro CZ DEFENCE: „Spolupráce je pro nás zásadní proto, abychom mohli realizovat všechny naše modernizační projekty a mohli je mít v jednom uceleném systému, který bude fungovat jako jeden celek ve všech operačních doménách. K tomu potřebujeme spojení mezi Českým vysokým učením technickým a armádou,“ uvedl generál. Podle něj spolupráce pomůže i se zaváděním nových technologií do výzbroje AČR a pomůže například i k hladkému průběhu vojskových zkoušek. „Bez pomoci ČVUT a bez jejich podpory bychom měli velký problém, abychom to dokázali integrovat a využívat veškeré schopnosti, které nové zbraňové systémy mají,“ uzavřel Hlaváč

Na spolupráci v oblasti vojenských technologií jsme se zeptali také rektora ČVUT doc. RNDr. Vojtěcha Petráčka, CSc.

Jak je podle vás v současné době důležitá spolupráce mezi akademickou sférou a armádou?

Současná doba ukazuje, že je to jedna z klíčových věcí, aby se propojily schopnosti vývojové, intelektuální, technologické v rámci univerzit a těch, kdo jsou schopni vyvíjet obranné systémy. Prostě abychom byli na světové úrovni, abychom měli tu naši obranyschopnost maximálně podpořenou.

Probíhá v rámci ČVUT v této oblasti nějaká mezinárodní spolupráce?

Ano, probíhá a probíhá poměrně dlouhodobě. Spolupracujeme třeba s Američany, s agenturou DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency), s EDF (European Defence Fund) a s dalšími. Spolupracujeme s NATO, přímo s velitelstvím rozvoje nových přelomových technologií. Řadu těchto věcí děláme pro ně a tady pro naše vedení. Jednou z našich priorit je v posledních 5 letech, jak spolupráci dále rozvinout.

Armáda řeší velmi intenzivně svou personální stránku. Počítáte v rámci spolupráce i s přesměrováním svých studentů směrem ke službě v armádě na odborných úrovních?

Já si myslím, že ta spolupráce, když se takhle rozvine sama, povede k tomu, že odborníci uvidí, že tam je nějaké pole možností. Uvidíme, nikoho nenutíme. Ale myslím si, že při dobrých možnostech a zajímavých projektech se lidé k tomu přihlásí sami.

ČVUT

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Na ČVUT studuje zhruba 18 000 studentů. Pro akademický rok 2022/2023 nabízí svým studentům na 350 akreditovaných studijních programů, z toho přes 130 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 2 642 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 378. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení „Emerging Europe and Central Asia“. V rámci hodnocení pro oblast „Engineering and Technology“ je ČVUT na 175. místě, v oblasti „Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 201.–220. místem, v oblasti „Engineering – Mechanical“ na 201.–250. místě, u „Engineering – Electrical“ na 201.–250. pozici. V oblasti „Physics and Astronomy“ na 201.–250. místě, „Natural Sciences“ jsou na 238. příčce. V oblasti „Computer Science and Information Systems" je na 151.–200. místě, v oblasti „Material Sciences“ na 251.–300. místě, v oblasti „Mathematics“ na 251.–300. místě.

Zdroj: ČVUT