Letiště Leoše Janáčka Ostrava se o víkendu 19. a 20. září opět stane místem jedné z největších prezentací vojenských a bezpečnostních schopností v Evropě. Dny NATO v Ostravě & Dny Vzdušných sil Armády České republiky letos nabídnou nejen rozsáhlou zahraniční účast v čele s Německem coby speciálním partnerským státem, ale po roce se opět vrací i britští Red Arrows. Pro českou armádu představuje akce zároveň příležitost ukázat veřejnosti schopnosti vzdušných sil v období jejich zásadní technologické a generační proměny. Zatímco se připravuje přechod na F-35, vrtulníkové letectvo završuje přechod na platformu H-1, protivzdušná obrana zavádí systém SPYDER a dopravní letectvo začleňuje nové C-390 Millennium. Letošní přehlídka na ostravském letišti tak může nabídnout podstatně víc než atraktivní víkendový letecký program.

Dny NATO v Ostravě & Dny Vzdušných sil AČR se letos uskuteční již po šestadvacáté. Současně půjde o 17. ročník Dnů Vzdušných sil Armády České republiky. Právě toto spojení je pro charakter celé akce podstatné. Samostatné Dny NATO vznikly v roce 2001, tehdy ještě na ostravském výstavišti Černá louka, zatímco Dny Vzdušných sil AČR se k nim připojily v roce 2010. Od té doby se prezentace českého vojenského letectva stala jednou z hlavních součástí celé přehlídky. Letošní ročník proběhne 19. a 20. září na Letišti Leoše Janáčka Ostrava. Areál se v sobotu otevře v 8.15 hodin a program má probíhat od 9 do 17 hodin, v neděli bude program naplánován od 9 do 16 hodin. Vstup zůstává bezplatný. Detailní časový harmonogram organizátoři zveřejní nejpozději 16. září, a proto je nutné současný seznam účastníků chápat jako průběžný. Přesto už v polovině srpna nabízí poměrně jasnou představu o mezinárodním rozměru letošního ročníku. Potvrzeny jsou bojové letouny F-16 a Eurofighter Typhoon, italské C-27J Spartan a M-346 Master, vrtulníky UH-60 či H145M, PC-9M, transportní An-26 a také víceúčelový tankovací a transportní Airbus A330 MRTT. Mimořádnou kapitolu představuje Německo a návrat britské akrobatické skupiny Red Arrows. Než se však podíváme na zahraniční účast, stojí za pozornost samotná česká část názvu akce. Dny Vzdušných sil AČR přicházejí v době, kdy české vojenské letectvo prochází jednou z největších proměn ve své novodobé historii.

Vzdušné síly uprostřed generační změny

České vzdušné síly dnes nejsou pouze bojové letouny JAS-39 Gripen a L-159 ALCA. Jejich úkoly sahají od nepřetržité ochrany vzdušného prostoru České republiky přes alianční mise a protivzdušnou obranu až po vrtulníkovou a transportní přepravu, pátrání a záchranu, ochranu obyvatelstva či podporu pozemních jednotek. Právě poslední roky ukazují, jak se tento celek technologicky mění.

Vrtulníkové letectvo přechází na americkou platformu H-1, kterou tvoří UH-1Y Venom a AH-1Z Viper. Vzdušné síly mají získat celkem dvacet těchto vrtulníků. Nové stroje nahrazují sovětskou techniku Mi-24/35 a znamenají nejen změnu samotného typu vrtulníku, ale také přechod k západním standardům výcviku, údržby, logistiky a způsobu nasazení. Zásadní proměnou prochází rovněž protivzdušná obrana.

Nové izraelské 3D radary MADR jsou začleňovány do aliančního systému NATINAMDS a armáda zavádí protiletadlový raketový systém SPYDER. Podle AČR čeká radiotechnické jednotky v letošním roce ověřování plných operačních schopností nových radarů. Do toho přichází obměna transportního letectva. První z dvojice objednaných Embraerů C-390 Millennium absolvoval letos v květnu v Brazílii první zkušební let a v polovině července proběhlo jeho oficiální předání. Předání druhého z nich je naplánováno na prosinec příštího roku. Letouny zařazené k 24. základně dopravního letectva v Praze-Kbelích výrazně rozšíří možnosti českého vojenského letectva při přepravě osob a materiálu, výsadkových operacích, zdravotnické evakuaci i humanitárních misích.

A nad tím vším stojí budoucí přechod taktického letectva na F-35. Česká republika pořizuje 24 letounů páté generace a jejich zavedení bude znamenat podstatně širší změnu než pouhou výměnu jednoho bojového letounu za jiný. Bude vyžadovat novou infrastrukturu, výcvik, logistiku i schopnost pracovat s výrazně větším množstvím informací a začlenit letoun do propojeného systému vedení operací. Právě proto mají letošní Dny Vzdušných sil AČR zajímavý časový kontext. Česká veřejnost může sledovat armádu ve chvíli, kdy se postupně uzavírá několik desetiletí používání techniky východní provenience a současně vzniká vzdušná síla postavená převážně na západních platformách.

Proměňuje se ovšem i způsob jejich nasazení. Vzdušné síly v posledních letech cvičí koncept Agile Combat Employment, tedy schopnost rozptýleného působení z více míst namísto závislosti na několika velkých leteckých základnách. V roce 2025 české jednotky nacvičovaly přesuny na záložní letiště a další vhodné plochy. Smyslem je zvýšit odolnost letectva proti případnému prvotnímu úderu a umožnit pokračování operací i v prostředí, kde jsou hlavní základny ohroženy. Zkušenosti z války na Ukrajině ukazují, že právě ochrana letišť, rozptýlení techniky, protivzdušná obrana a schopnost rychle obnovovat provoz patří mezi klíčové podmínky přežití moderního letectva.

Německo přiveze mimořádnou sestavu

Nejvýraznějším zahraničním účastníkem letošního ročníku má být Německo, které získalo statut speciálního partnerského státu. Pro Dny NATO nejde o nový koncept. Partnerský stát dostává možnost představit své ozbrojené a bezpečnostní složky v podstatně širším rozsahu a prezentace obvykle zahrnuje také obranný průmysl. Německá účast bude letos mimořádná především v letecké části. Luftwaffe slaví 70 let své existence a do Ostravy plánuje vyslat jedenáct letounů a vrtulníků. Podle aktuálně zveřejněných údajů mají dorazit tři letouny Tornado, tři Eurofightery Typhoon, dva transportní A400M, těžký transportní vrtulník CH-53, AS532 a Airbus A320.

Hlavní pozornost patrně přitáhne Tornado IDS. Typ, který po desetiletí patřil k symbolům německého bojového letectva, se na Dnech NATO objevil již v minulosti, letos se ale má poprvé představit také v dynamické ukázce. Jeho vystoupení získává další rozměr vzhledem k postupnému konci tohoto typu ve službě Luftwaffe. Německo prochází rozsáhlou modernizací ozbrojených sil a Tornada budou postupně nahrazena novými platformami. Ostravské publikum tak bude moci sledovat stroj, který představuje jednu končící etapu evropského vojenského letectví, vedle Eurofighterů, jež naopak zůstávají jedním ze základních evropských bojových letounů.

Rozsáhlá německá prezentace má ovšem význam i mimo samotný letecký program. V současné bezpečnostní situaci je Německo jedním z klíčových států pro schopnost Evropy posilovat vlastní obranu a současně důležitým spojencem České republiky. Letošní role speciálního partnerského státu tak dobře odpovídá posunu, kterým evropská obrana v posledních letech prochází.

Red Arrows znovu nad Ostravou

Další výraznou položkou programu bude britská akrobatická skupina Red Arrows. Červené proudové letouny Hawk T1 se do Ostravy vrátí pouhý rok po svém posledním vystoupení, namísto standardních devíti jich letos v působivé sestavě poletí sedm. V roce 2025 přitom šlo o návrat po třináctileté přestávce. Britové tehdy vystoupili během jubilejního 25. ročníku a jejich přílet doprovodil také společný přelet s českými Gripeny nad Prahou. Letos se tedy jedna z nejznámějších vojenských akrobatických skupin světa představí návštěvníkům Dnů NATO podruhé za sebou. Red Arrows zároveň dobře ukazují druhou stránku podobných akcí. Vedle prezentace konkrétních vojenských schopností mají letecké přehlídky význam také pro vztah ozbrojených sil s veřejností. Atraktivní letová ukázka přivede k vojenskému letectví i návštěvníky, kteří by jinak bezpečnostní problematiku aktivně nesledovali.

Nejen stíhačky

Výčet potvrzených zahraničních účastníků současně ukazuje, že Dny Vzdušných sil AČR nejsou přehlídkou pouze nejrychlejších a nejatraktivnějších bojových letounů. Z odborného pohledu může být stejně zajímavý například Airbus A330 MRTT. Česká republika je zapojena do mnohonárodní flotily těchto strojů, která poskytuje zúčastněným zemím strategickou přepravu a zejména schopnost tankování za letu. Praktický význam této spolupráce ukázala například mise českých Gripenů na Islandu v roce 2025, kdy české letouny při přeletu využily tankování z A330 MRTT. Právě podobné schopnosti bývají ve stínu bojových letounů, přesto bez nich moderní letecké operace nelze vést na větší vzdálenosti a po delší dobu. Totéž platí pro transportní letectvo, vrtulníky, radiotechnické jednotky, řízení letového provozu, pozemní zabezpečení či protivzdušnou obranu.

Dny Vzdušných sil tak mohou veřejnosti nabídnout komplexnější odpověď na otázku, co vlastně znamená mít funkční vojenské letectvo. Není to pouze pilot a bojový letoun, ale rozsáhlý systém personálu, senzorů, logistiky, infrastruktury, protivzdušné obrany a velení a řízení.

Drony mění válku a budou měnit i podobné přehlídky

Jednou z otázek, která se nabízí při pohledu na budoucnost Dnů NATO, je rostoucí význam bezpilotních prostředků. Válka na Ukrajině dramaticky změnila jejich postavení. Dron už není pouze specializovaným průzkumným prostředkem. Bezpilotní systémy plní průzkumné, úderné, logistické i komunikační úkoly a zároveň vytvářejí enormní tlak na protivzdušnou obranu a elektronický boj. Pro tradiční letecké přehlídky to vytváří zajímavý paradox. Největší pozornost veřejnosti přirozeně přitahují stíhací letouny, vrtulníky a akrobatické skupiny. Technologická revoluce ve vojenství se však odehrává také u podstatně menších a na první pohled méně efektních prostředků. Podobně roste význam umělé inteligence, automatizovaného vyhodnocování dat, elektronického boje a propojení jednotlivých senzorů a zbraňových systémů. Budoucí podoba Dnů NATO tak pravděpodobně bude muset stále více hledat způsob, jak veřejnosti prezentovat schopnosti, jejichž skutečná hodnota není na první pohled vidět.

Obranný průmysl jako součást změny

Proměnou zároveň prochází český obranný průmysl. Výrazně rostoucí evropská poptávka po vojenské technice a zkušenosti z Ukrajiny urychlují vývoj nových systémů a zvyšují výrobní kapacity. Česká republika přitom není pouze zákazníkem zahraničních výrobců. Domácí podniky dodávají munici, pozemní techniku, radary, elektroniku, optoelektroniku, bezpilotní prostředky i další technologie na zahraniční trhy. Také tento rozměr se v posledních letech stále výrazněji promítá do Dnů NATO. Pro odbornou veřejnost tak přehlídka nabízí možnost sledovat vedle techniky zavedené do výzbroje také systémy, které teprve směřují k ozbrojeným silám nebo reprezentují aktuální vývoj obranného průmyslu. Pro české vzdušné síly je průmyslová spolupráce zásadní i vzhledem k rozsahu současné modernizace. Přechod na nové platformy znamená potřebu vybudovat dlouhodobé servisní, logistické a výcvikové zázemí a v některých případech také zapojení domácích firem.

Bezpečnost není pouze záležitostí armády

Dny NATO však od počátku nejsou koncipovány pouze jako armádní letecký den. Na jednom místě se představují vojáci, policisté, hasiči, celníci, záchranáři a další složky bezpečnostního systému. Právě tato kombinace odlišuje ostravskou akci od řady klasických evropských airshow. V současném bezpečnostním prostředí získává tento koncept nový význam. Bezpečnost státu už nelze redukovat pouze na schopnost armády bránit jeho území. Součástí odolnosti je ochrana kritické infrastruktury, kybernetická bezpečnost, schopnost reagovat na rozsáhlé přírodní katastrofy nebo průmyslové havárie, ochrana hranic i fungování integrovaného záchranného systému.

Vzdušné síly mají své místo i zde. Připomněla to například letošní pomoc při rozsáhlém požáru v Českém Švýcarsku. Armádní vrtulníky během čtyř dnů uskutečnily 596 shozů a dopravily na požářiště více než tisíc tun vody. Vzdušné síly tedy nejsou schopností, kterou stát využívá pouze ve válce. Právě možnost ukázat veřejnosti vedle bojového nasazení také tuto každodennější úlohu ozbrojených sil patří k významným aspektům Dnů Vzdušných sil AČR.

Ostrava jako místo setkávání spojenců

Dny NATO v Ostravě & Dny Vzdušných sil AČR se za více než čtvrtstoletí své existence proměnily z regionální akce v rozsáhlou mezinárodní bezpečnostní přehlídku. Loňský jubilejní ročník například nabídl kolem sedmdesáti kusů letecké techniky ze sedmnácti zemí a aliančních struktur a více než devadesát dynamických ukázek. Letošní definitivní sestava ještě známa není. Už nyní ale potvrzená účast ukazuje široké spektrum schopností – od F-16 a Eurofighterů přes Tornada, transportní A400M a C-27J až po vrtulníky a A330 MRTT. K tomu se přidají Red Arrows a především rozsáhlá německá prezentace.

Z pohledu České republiky však bude neméně podstatná domácí část programu. Sedmnácté Dny Vzdušných sil AČR přicházejí v okamžiku, kdy se české vojenské letectvo nachází mezi dvěma epochami. Gripeny stále zajišťují ochranu českého vzdušného prostoru a plní alianční úkoly, zároveň už probíhá příprava na F-35. Vrtulníkové letectvo přechází na systém H-1, dopravní letectvo získává C-390, protivzdušná obrana zavádí SPYDER a radiotechnické vojsko nové radary. Pokud tedy letošní Dny NATO nabídnou tradičně atraktivní přehlídku spojeneckého letectva, Dny Vzdušných sil AČR mohou současně ukázat něco podstatnějšího: jak se mění samotná podoba českého vojenského letectva a jaké schopnosti bude Česká republika potřebovat v bezpečnostním prostředí příštích desetiletí.

A právě v tom spočívá jeden z hlavních významů celé akce. Veřejnost zde neuvidí pouze jednotlivé letouny a vrtulníky. Na jednom místě může získat představu o tom, jak jsou české schopnosti propojeny se schopnostmi spojenců a proč moderní obrana nemůže fungovat izolovaně. Německá Luftwaffe, britští Red Arrows, další evropské a alianční stroje i Vzdušné síly AČR tak budou v září v Ostravě představovat různé části stejného systému kolektivní obrany.